Otevřít hlavní menu

Uhříněves (německy Aurschinewes) je čtvrť a katastrální území o rozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22. Od roku 1866 byla Uhříněves městysem, v letech 19131974 městem.

Uhříněves
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Pohled na Uhříněves od západu

Pohled na Uhříněves od západu

Uhříněves – znak
historický znak
Uhříněves – vlajka
historická vlajka
kód katastrálního území: 773425
připojení k Praze: 1974
městská část: Praha 22
správní obvod (pověřený úřad): Praha 22
městský obvod: Praha 10
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 5
katastrální výměra: 10,28 km²
obyvatel: 8 389 (31. 12. 2015[1])
hustota zalidnění: 816 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 104 00
Uhříněves na mapě

Obsah

HistorieEditovat

Historie Uhříněvsi sahá do 13. století. Nejstarší záznamy pocházejí z období kolem roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Další zmínka je v listině z roku 1228, kdy je Uhříněves zapsána ve vlastnictví kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Tehdy se o ní píše jako o Ugrina ves. Svůj název dostala patrně po svém zakladateli, jakémsi Ugrim, který se zde usadil a založil osadu.

V roce 1622 koupil v pobělohorské konfiskaci panství Uhřiněves (poněmčeno: Auřinowes) kníže Karel I. (1569–1627) z Liechtensteina. V roce 1850 obec v okrese Říčany, V letech 1869–1890 obec v okrese Český Brod. V roce 1898 stále velkostatek v majetku rodu Liechtensteinů. V roce 1900–1910 obec v okrese Žižkov. V letech 1921–1950 obec v okrese Říčany. V letech 1961–1970 obec v okrese Praha-východ. V roce 1992 městská část Prahy 10.

K největšímu rozvoji Uhříněvsi dochází v 19. století. Z vesnice se v roce 1866 stává městys. Rozvíjí se zemědělství i průmysl. V roce 1850 je postaven parní mlýn, roku 1866 místní cihelna a roku 1868 je postaven místní cukrovar. Díky stavbě železniční trati PrahaČeské Budějovice, která byla budována v roce 1870, se Uhříněves spojila s okolím. Díky přílivu obyvatelstva do obce dochází k výstavbě nových domů, výstavných vil, ale například i nové školy. V té době měla Uhříněves zhruba 2600 obyvatel. Rozvíjí se i kulturní a společenský život a sport. Vznikají nová sdružení a spolky. Roku 1913 byl městys Uhříněves povýšen na město a o rok později byl schválen i městský znak, navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes jako znak městské části Praha 22.

Asi v 9 hodin 25. dubna 1945 zaútočily americké stíhací letouny, tzv. hloubkaři, na kolonu německých uprchlíků, která se nacházela v ulici Přátelství, mezi cukrovarem a náměstím Protifašistických bojovníků. Počet obětí není znám. Zahynuli také dva místní obyvatelé a dva byli zraněni.

SoučasnostEditovat

V současnosti je Uhříněves jedním z velkých rozvojových území Prahy. V posledních deseti letech zde byly kompletně zrekonstruovány inženýrské sítě, komunikace a chodníky. Od roku 2000 prochází přestavbou centrum Uhříněvsi na plochách po zrušeném cukrovaru, Dřevopodniku a přilehlých volných plochách blízko nádraží. Na nově vzniklém Novém náměstí vznikají bytové domy a prodejny. V roce 2002 zde byla otevřena nová radnice Úřadu městské části Praha 22.

Uhříněves se potýká se silnou automobilovou dopravou, která je vedená ulicí Přátelství středem obce a dále pokračuje na Říčany jako silnice I/2. Problémem je také velké množství kamionů směřujících do překladiště firmy Metrans umístěného na železniční trati mezi Uhříněvsí a Horními Měcholupy, které je podle vyjádření vlastníka největším vnitrozemským překladištěm ve střední a východní Evropě.[2]

PamětihodnostiEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Uhříněvsi.

KostelyEditovat

SynagogaEditovat

 
Bývalá synagoga

Bývalá synagoga, postavená v letech 18471848 v pozdně klasicistním slohu se nachází na třídě Přátelství jako č. p. 79.

Židovský hřbitovEditovat

 
Židovský hřbitov

Na severním okraji Uhřínevsi se nachází židovský hřbitov ze 17. století se zachovalými náhrobky.

ZámekEditovat

Zámek z roku 1591, upraven roku 1771. Dnes sídlo výzkumného ústavu.

Další významné stavbyEditovat

Mezi další významné budovy patří Uhříněveské muzeum budově bývalého cukrovaru, budova děkanství z roku 1913, renesanční mlýn na potoce (původně templářská vodárna).

Zaniklé stavbyEditovat

Mezi zaniklé stavby patří například tvrz zbořená kolem roku 1740 pří výstavbě kostela.

RodáciEditovat

ŠkolyEditovat

V Uhřinevsi se nacházejí dvě školy

  • Základní škola nám. Bratří Jandusů, založená v roce 1884.[3] Škola má 21 tříd.
  • Základní škola U Obory, založena v roce 1934. Navštěvuje ji okolo 500 žáků.[4]

FotogalerieEditovat


Panorama – překladiště Metrans

ReferenceEditovat

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2015 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 
  2. Terminal PRAGUE – Uhrineves (CZ), web společnosti METRANS
  3. Co o naší škole říká kronika [online]. Základní škola, nám. Bří Jandusů [cit. 2013-02-27]. Dostupné online. 
  4. Historie školy [online]. Základní škola U Obory, 2012 [cit. 2013-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-27. 

LiteraturaEditovat

  • SEMANSKÝ, Antonín. Paměti městyse Uhříněvsi a okolí. Praha: [s.n.], 1910. Dostupné online. 
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Externí odkazyEditovat