Uhříněves
Uhříněves (německy Aurschinewes) je městská čtvrť a katastrální území o rozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22. Od roku 1866 byla Uhříněves městysem, v letech 1913–1974 městem.
| Uhříněves | |
|---|---|
 Pohled na Uhříněves od západu | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha 22 |
| Správní obvod | Praha 22 |
| Obvod | Praha 10 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°1′55″ s. š., 14°35′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 10 992 (2021)[1] |
| Nadmořská výška | 282 m n. m. |
| PSČ | 104 00 |
| Počet domů | 1 376 (2011)[2] |
| Počet ZSJ | 5 |
 | |
  Uhříněves | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 173428 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatHistorie Uhříněvsi sahá do 13. století. Nejstarší záznamy pocházejí z období kolem roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Další zmínka je v listině z roku 1228, kdy je Uhříněves zapsána ve vlastnictví kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Tehdy se o ní píše jako o Ugrina ves. Svůj název dostala patrně po svém zakladateli, jakémsi Ugrim, který se zde usadil a založil osadu.
V roce 1622 koupil v pobělohorské konfiskaci panství Uhřiněves (poněmčeno: Auřinowes) kníže Karel I. (1569–1627) z Liechtensteina. V roce 1850 obec v okrese Říčany, V letech 1869–1890 obec v okrese Český Brod. V roce 1898 stále velkostatek v majetku rodu Liechtensteinů. V roce 1900–1910 obec v okrese Žižkov. V letech 1921–1950 obec v okrese Říčany. V letech 1961–1970 obec v okrese Praha-východ. V roce 1992 městská část Prahy 10.
K největšímu rozvoji Uhříněvsi dochází v 19. století. Z vesnice se v roce 1866 stává městys. Rozvíjí se zemědělství i průmysl. V roce 1850 je postaven parní mlýn, roku 1866 místní cihelna a roku 1868 je postaven místní cukrovar. Díky stavbě železniční trati Praha – České Budějovice, která byla budována v roce 1870, se Uhříněves spojila s okolím. Díky přílivu obyvatelstva do obce dochází k výstavbě nových domů, výstavných vil, ale například i nové školy. V té době měla Uhříněves zhruba 2600 obyvatel. Rozvíjí se i kulturní a společenský život a sport. Vznikají nová sdružení a spolky. Roku 1913 byl městys Uhříněves povýšen na město a o rok později byl schválen i městský znak, navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes jako znak městské části Praha 22.
V roce 1920 byl v rámci pozemkové reformy zestátněný dvůr Uhříněves a Netluky s mlýnem Podleskem pronajat jako školní dvůr pro zemědělský odbor Českého vysokého učení technického v Praze, v roce 1923 ministerstvem školství a osvěty odkoupen. Školní závod zemědělský UHŘÍNĚVES II. nadále spravovalo ministerstvo školství a osvěty jako státní podnik.[3][4]
Asi v 9 hodin 25. dubna 1945 zaútočily americké stíhací letouny, tzv. hloubkaři, na kolonu německých uprchlíků, která se nacházela v ulici Přátelství, mezi cukrovarem a náměstím Protifašistických bojovníků. Počet obětí není znám. Zahynuli také dva místní obyvatelé a dva byli zraněni.
Po únoru 1948 prodělal změny i Školní zemědělský závod, při kterém ministerstvo zemědělství pořádalo výcvikové kurzy pro družstevníky JZD. V roce 1953 sem přemístilo Výzkumný ústav živočišné výroby (nyní farma Uhříněves).[4]
Současnost
editovatV současnosti je Uhříněves jedním z velkých rozvojových území Prahy. V posledních deseti letech zde byly kompletně zrekonstruovány inženýrské sítě, komunikace a chodníky. Od roku 2000 prochází přestavbou centrum Uhříněvsi na plochách po zrušeném cukrovaru, Dřevopodniku a přilehlých volných plochách blízko nádraží. Na nově vzniklém Novém náměstí vznikají bytové domy a prodejny. V roce 2002 zde byla otevřena nová radnice Úřadu městské části Praha 22.
Uhříněves se potýká se silnou automobilovou dopravou, která je vedená ulicí Přátelství středem obce a dále pokračuje na Říčany jako silnice I/2. Problémem je také velké množství kamionů směřujících do překladiště firmy Metrans umístěného na železniční trati mezi Uhříněvsí a Horními Měcholupy, které je podle vyjádření vlastníka největším vnitrozemským překladištěm ve střední a východní Evropě.[5]
Pamětihodnosti
editovat
Kostely
editovat- Kostel Všech svatých byl postaven v Uhříněvsi v letech 1740–1743 podle plánů říčanského stavitele Tomáše Vojtěcha Budila ve stylu vrcholného baroka s interiérovou výzdobou malíře Jana Petra Molitora. Barokní sochy před kostelem pocházejí ze zrušeného mariánského sloupu z Kostelce nad Černými lesy.
- Evangelický kostel s věží na Husově náměstí.
Synagoga
editovat
Bývalá synagoga, postavená v letech 1847–1848 v pozdně klasicistním slohu se nachází na třídě Přátelství jako č. p. 79.
Židovský hřbitov
editovat
Na severním okraji Uhřínevsi se nachází židovský hřbitov ze 17. století se zachovalými náhrobky.
Zámek
editovatZámek z roku 1591, upraven roku 1771. Dnes sídlo výzkumného ústavu.
Další významné stavby
editovatMezi další významné budovy patří Uhříněveské muzeum budově bývalého cukrovaru, budova děkanství z roku 1913, renesanční mlýn na potoce (původně templářská vodárna) a sokolovna z roku 1896.
Zaniklé stavby
editovatMezi zaniklé stavby patří například tvrz zbořená kolem roku 1740 pří výstavbě kostela.
Rodáci a významné osobnosti
editovat- Ota Bubeníček (1871–1962), malíř-krajinář
- Karel Gut (1927–2014), hokejista a funkcionář
- Václav Rosam (* 14. 9. 1859, † 31. 12. 1945), člen ČAZ, vládní rada a ředitel školního závodu Vysoké školy zemědělské v Uhříněvsi[6]
- Aleš Skřivan (* 1944), historik
Školy
editovatV Uhřinevsi se nacházejí dvě školy
- Základní škola nám. Bratří Jandusů, založená v roce 1884.[7] Škola má 28 tříd.
- Základní škola U Obory, založena v roce 1934. Navštěvuje ji okolo 500 žáků.[8]
Fotogalerie
editovat-
Radnice Prahy 22 na Novém náměstí -
Podleský rybník severně od Uhříněvsi -
Frekventovaná ulice Přátelství procházející Uhříněvsí -
Domky na náměstí bratří Jandusů -
Nádraží
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Zemědělský archiv: časopis věnovaný vědě a praxi výroby zemědělské. Praha: Zemědělský archiv, 1934, s. 395.
- ↑ a b Ryska Petr: Praha neznámá II, Grada Publishing a.s., 27.04.2017, s. 223.
- ↑ Terminal PRAGUE – Uhrineves (CZ) Archivováno 4. 1. 2017 na Wayback Machine., web společnosti METRANS
- ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Co o naší škole říká kronika [online]. Základní škola, nám. Bří Jandusů [cit. 2013-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Historie školy [online]. Základní škola U Obory, 2012 [cit. 2013-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-27.
Literatura
editovat- SEMANSKÝ, Antonín. Paměti městyse Uhříněvsi a okolí. Praha: [s.n.], 1910. Dostupné online.
- PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uhříněves na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Uhříněves ve Wikislovníku- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Uhříněves
- Katastrální mapa Uhříněves na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
- Fotoreportáž z okolí rybníka v Uhříněvsi
