Újezd nad Lesy

katastrální území a evidenční část hlavního města Prahy

Újezd nad Lesy (německy Aujest am Walde) je katastrální území a evidenční část hlavního města Prahy u jeho východní hranice. Jako jediná část města tvoří území samosprávné městské části Praha 21.

Újezd nad Lesy
Fotka Újezdu nad Lesy z leteckého pohledu focená dronem
Fotka Újezdu nad Lesy z leteckého pohledu focená dronem
Lokalita
Městská část Praha 21
Správní obvod Praha 21
Obec Praha
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 10 352 (2011)[1]
PSČ 190 16
Počet domů 2 436 (2011)[1]
Počet ZSJ 5
Újezd nad Lesy
Újezd nad Lesy
Další údaje
Kód části obce 173771
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fotka druhé části Újezdu nad Lesy z leteckého pohledu focená dronem

HistorieEditovat

Nejstarší dějinyEditovat

Ves Oujezd (v některých zdrojích psáno Viesd) je poprvé zmiňována roku 1309, kdy ji tehdejší majitel Vítek ze Švábenic předal zderazskému klášteru. Ve stejném století, v roce 1395, jej koupil držitel nedalekých Kolodějí, člen pražského měšťanského rodu Rotlevů, kutnohorský královský mincmistr, Martin Rotlev. Na začátku 15. století přešel do vlastnictví Doroty a AlžbětyValdštejna. Po bitvě na Bílé hoře koupil celý kraj od Kostelce nad Černými lesy až po Oujezd kníže Karel I. z Lichtenštejna.

Dočasný zánik po třicetileté válce a pomalá obnovaEditovat

Ves Oujezd byla v závěru třicetileté války (1645) vypálena švédskými vojsky. Po této tragické události zůstal celý kraj 140 let neobydlen, a to až do roku 1783, kdy se zde za držby Aloise I. Josefa z Lichtenštejna usadilo deset německých rodin. I tak zůstala osada velmi malá, a proto byla administrativně připojena ke Kolodějům.

Roku 1806 zde byl srovnán se zemí kostel sv. Bartoloměje a materiál z něj byl použit na stavbu kostela Povýšení sv. Kříže v Kolodějích.[2] Do Koloděj při tom byl z Újezda převezen obraz sv. Bartoloměje a tři zvony. Jeden z nich, pocházející z roku 1486, je v kolodějském kostele dosud.[3]

Oživení na začátku 20. stoletíEditovat

Začátkem 20. století se Újezd rozrůstá, v roce 1914 už má 80 domů. Impulzem ke stěhování obyvatel do lesa Vidrholec (tehdy psáno Fidrholec) bylo zejména roku 1883 zřízení zastávky na železniční trati z Prahy. Nedaleké nádraží původně neslo název Jirna, po vzniku republiky v roce 1918 je doložen název Jirny-Koloděje[4], po osamostatnění Klánovic Jirny-Klánovice.

Období první československé republikyEditovat

Samostatná obec Újezd vznikla 14. srpna 1921. Ve stejném roce se od něj odpojily Koloděje, naopak se k němu připojila osada Blatov (se třemi rybníky – Chobotem, Slavětínem a Nohavičkou).

Ve 20. a 30. letech 20. století zesílil příliv nových obyvatel. Podél státní silnice z Prahy do Kolína vyrostlo množství rodinných domů, proběhla výstavba kanalizace, chodníků, koupaliště nebo hasičské zbrojnice. Do roku 1938 byla postavena Masarykova škola, obecní dům, knihovna, pošta a četnická stanice. Rozvinul se zde bohatý společenský a kulturní život, působily tady dva divadelní soubory. Roku 1940 byl založen nový hřbitov při cestě do Sibřiny.

Léta po druhé světové válceEditovat

V roce 1953 byla k Újezdu připojena obec Nová Sibřina. V průběhu let se často měnila příslušnost Újezda k okresům – postupně patřil pod Žižkov, Říčany, Prahu-sever a Prahu-východ.

Přičlenění k Praze a další vývojEditovat

Dne 1. července 1974 byl Újezd, stejně jako sousední Běchovice, Klánovice a Koloděje, přičleněn k hlavnímu městu a stal se součástí obvodu Praha 9. V osmdesátých letech bylo vystavěno na konci obce směrem ke Kolínu panelové sídliště, a tak velmi významně stoupl počet obyvatel. Význam Újezda nad Lesy postupně rostl s úpravami územního členění Prahy v letech 1990, 1994 a 2001. Dne 1. července 2001 byl vytvořen samostatný správní obvod Praha 21, který vykonává přenesenou působnost státní správy pro Klánovice, Běchovice a Koloděje. Od počátku roku 2002 došlo k přejmenování městské části Praha-Újezd nad Lesy na současný název Praha 21.

SoučasnostEditovat

Jako většina městských částí na periferii Prahy je ovlivněna mohutnou a často neregulovanou výstavbou rodinných domů. Na posledních volných plochách v centru obce byly vystavěny diskontní prodejny a nové byty.

Vadou na kráse Újezda byla hluboká jáma, která téměř 10 let zůstávala v centru obce (na křižovatce ulic Starokolínská a Staroújezdská) po demolici budovy tělocvičny Sokola s restaurací, místními obyvateli byla zvaná „Karel“.[zdroj?] V posledních letech zde vyrostla polyfunkční budova s restaurací a kavárnou, sídlí zde také knihovna.

Vystavěn byl také skatepark.

PamětihodnostiEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Praze#Újezd nad Lesy.
  • Vila na ulici Starokolínská 59. Architekt Otakar Novotný, postaveno roku 1906 pro dr. J. Žižku. Stavba kombinuje prvky anglické vilové architektury a prvky lidové architektury.

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. [1] Prameny objasňující vztah kostelů v Újezdě n. L. a Kolodějích, cit. dle Kapitoly z dějin Koloděj. Koloděje : El Consult, 2000, s. 118. ISBN 80-902076-2-6
  3. Oficiální stránky Farnosti Koloděje. www.kolodeje.farnost.cz [online]. [cit. 2012-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-21. 
  4. Jízdní řád ČSD 1918

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat