Otevřít hlavní menu

Seznam kulturních památek v Praze

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam nemovitých kulturních památek v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Obsah

CentrumEditovat

Seznamy podle obvodůEditovat

Praha 1Editovat

Městská část Praha 1Editovat

Praha 2Editovat

Městská část Praha 2Editovat

Praha 3Editovat

Městská část Praha 3Editovat

Praha 4Editovat

Městská část Praha 4Editovat

LhotkaEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaplička svatých Petra a Pavla (Q37456800)


 
   
41096/1-1881
Pam. katalog
MIS
Lhotka křižovatka ulic Ve Lhotce a Růženínská, vedle vjezdu domu Ve Lhotce 587/8, pp. 234/5
50°1′7,19″ s. š., 14°26′3,39″ v. d.
Výklenková kaple sv. Petra a Pavla, snad z 1. poloviny 19. století, střídmá klasicistní archiktetura. Poslední pozůstatek historické zástavby Lhotky u bývalé návsi. Má zaklenutý výklenek lemovaný toskánskými pilastry, které nesou kladí s trojúhelným štítem. Stříška je sedlová, kryta bobrovkami, na ní železný tepaný křížek. Ve výklenku na místě zbytků malby je dnes mozaika. Ta zobrazuje sv. Petra a Pavla pod křížem s ukřižovaným Kristem. Je zasklena a navíc chráněna novou kovanou provlékanou mříží.

Poznámka: Dnes prochází těsně před kaplí hranice katastrálních území Lhotka a Kamýk, vozovka před kaplí patří ke Kamýku.
Památkově chráněno od roku 1976.  

Bývalý lhotecký zemědělský dvůr čp. 1 spadá dnes do katastrálního území Kamýk.

Městská část Praha-KunraticeEditovat

Městská část Praha 11Editovat

ChodovEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Chodovská tvrz (Q11726127)


 
   
40786/1-1682
Pam. katalog
MIS
Chodov Ledvinova 86/9, Türkova
50°2′4,7″ s. š., 14°29′56,49″ v. d.
Tvrz vznikla ve 13. století, byla renesančně upravována na zámek ve 2. polovině 16. století a dnešní podobu získala barokními úpravami v 17. a 18. století.

Poznámka: 31. 12. 1965 zapsáno jako 2-2249 zámek čp. 1 + četná hospodářská stavení, po připojení k Praze k 1. 4. 1968 přeregistrováno jako 1-1682 čp. 1 - zámek.
Památkově chráněno od roku 1965.  

Městská část Praha-ŠeberovEditovat

Městská část Praha-ÚjezdEditovat

ÚjezdEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Koníčkův mlýn (Q21019491)


 
   
11626/1-1887
Pam. katalog
MIS
Újezd u Průhonic Ke mlýnu 11
50°0′44,98″ s. š., 14°33′8,42″ v. d.
Vodní mlýn Koníčkův, původně barokní. Areál vznikl nejspíš koncem 18. století. V roce 2013 byla většina budov areálu bez povolení demolována, v roce 2015–2016 vznikly na jejich místě novostavby napodobující původní stav. Z původních staveb dochována pouze brána. Hospodářská budova čp. 11, západní hospodářská budova, stodola s podsklepeným přístavkem, vjezdová brána s brankou. V roce 1996 a na webu městské části ještě v roce 2015 byl popisován jako na území Prahy ojediněle dochovaný vesnický mlýn, soubor obytných, provozních a hospodářských budov. Nejvýznamnější byla zděná patrová stavba s mansardovou střechou a dřevěným štítem, uvnitř datovaná letopočtem 1768.[2][3][4] Původně byl v roce 1964 mlýn zapsán do rejstříku i s obytnou budovou čp. 2, v roce 1965 byl zapsán znovu již bez ní. V roce 1996 bylo upuštěno od ochrany hlavní budovy mlýna s mlýnicí, z níž existovalo již jen torzo a na jejím místě se připravovala stavba nové budovy. V roce 2014 byly všechny původní budovy zcela odstraněny a postavena jejich přibližná replika, památková ochrana trvá.[5][6]

Památkově chráněno od roku 1964.  

Městská část Praha 12Editovat

KomořanyEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zámek Komořany (Q12029934)


 
   
40798/1-1689
Pam. katalog
MIS
Komořany Na Šabatce 2050/17
49°59′17,61″ s. š., 14°24′17,44″ v. d.
Zámek Komořany. Na místě starší tvrze vznikl v renesanci zámek, před rokem 1742 byl přestavěn na letní sídlo zbraslavských opatů, kolem roku 1868 byl novogoticky přestavěn neznámým architektem, ve 20. století adaptován pro potřeby hydrometeorologického ústavu. Budova zámku s dochovanou původní renesanční dispozicí a s kvalitní výzdobou zachované kaple. Součásti areálu: zámek, kaple, hospodářská budova, brána, park, zahradní domek. Neúplně uzavřený dvůr je přístupný od východu branou lemovanou brankami. Budově zámku dominuje v severozápadním nároží osmiboká věž se zbytky renesančních sgrafit na severní fasádě. Severní hospodářská budova je necitlivě přestavěna, jihovýchodní hospodářskou budovu nahradila kolem roku 2000 novostavba. Západní část jižního hospodářského křídla na parcele pp. 2, u které bylo upuštěno od památkové ochrany, nebyla demolována, zůstala zachována ve své klasicistní podobě a je opravena. Budovy obklopuje zanedbaný bývalý zámecký park se zbytky starých stromů, terasou, schodišti a zahradním domkem. Původní pozdně barokní park byl v 19.století změněn na krajinářský, později zde byl sad, štěpnice a les s užitkovým dřevem. Dnes je park prakticky bez cestní sítě jen s malými zbytky parkového vybavení.
  • zámek čp. 2050, parc. 1/1
  • park, parc. 1/3, 1/4 (bez staveb – hospodářských budov), 1/5, 2 (bez staveb – hospodářských budov), 3 (bez staveb), 4
  • parc. 1/2 (bez staveb – hospodářských budov)

Památkově chráněno od roku 1965.  

TočnáEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Hradiště nad Závistí (Q12042817)


 
   
11739/1-1879
Pam. katalog
MIS
Točná k. ú. Lhota u Dolních Břežan, Točná, Zbraslav
49°57′44,41″ s. š., 14°24′30,42″ v. d.
Výšinné opevněné sídliště - hradiště nad Závistí, archeologické stopy. Osídlení oblasti je doloženo již v pozdní době kamenné, největší rozmach osídlení spadá do období 9.–8. století před n. l. a poté v období 5.–4. století. Představuje nejrozsáhlejší pravěký opevněný celek na území Čech.
  • k. ú. Lhota u Dolních Břežan:
    • st. 271–275, pp. 40/1 (část), 43 (část), 48, 49, 50/1, 50/2, 51, 262 (část), 294/16, 294/38, 294/97, 294/98, 294/100, 294/101, 294/102, 294/113, 320, 322/1–322/3, 323–325, 328, 339/1, 339/3, 339/4, 350, 351/1, 352, 383/1, 391/1 – národní kulturní památka
    • st. 27, 398, 412 (část), 433, 435, 438 (část), 478–484, pp. 34, 37/1, 37/2 (část), 39/1, 39/2, 190, 193/1, 193/2, 193/5, 195, 199, 199/2, 294/1 (část), 294/32, 294/34, 294/42, 294/76, 294/77, 294/78, 294/80, 294/84, 318/1, 318/2, 329, 337 (část)
  • k. ú. Točná: parc. 397/1 (část), 824/1 (část), 826 (část), 827/1, 827/2–827/7 (bez staveb), 828 (část), 829, 830, 831 (část), 832 (část), vše národní kulturní památka. Šance: 49°58′13,11″ s. š., 14°24′52,85″ v. d.
  • k. ú. Zbraslav: parc. 3092/1, národní kulturní památka

Poznámka: Část kulturní památky je chráněna jako národní kulturní památka
Památkově chráněno od roku 1964.  

KamýkEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
  Zemědělský dvůr čp. 1 (Q37456783)


   
53802/1-1720
Pam. katalog
MIS
Kamýk Ve Lhotce 1/8, parc. 250
50°1′6,3″ s. š., 14°26′3,82″ v. d.
zemědělský dvůr: obytné stavení, sýpka a vjezdová brána.

Poznámka: Čp. 1 neobsazeno, parc. 250 neexistuje. Památkový katalog zaměřuje přírůstkový bod na parcelu 254/14, do záhybu ul. Růženínské u domu Růženínská 909/3, na bývalou lhoteckou náves, dnešní katastrální území Kamýk.
Památkově chráněno od roku 1972.  
Památková ochrana zrušena 1. ledna 1975.  

Městská část Praha-LibušEditovat

PísniceEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Boží muka (Q38089932)


 
   
41102/1-1884
Pam. katalog
MIS
Písnice v parku na návsi, parc. 290/1 (K Vrtilce, u Libušské)
49°59′36,57″ s. š., 14°28′2,49″ v. d.
Boží muka z konce 18. nebo počátku 19. století. Na dříku sloupu umístěn zlacený reliéf Panny Marie Immaculaty.

Památkově chráněno od roku 1964.  

Praha 5Editovat

Městská část Praha 5Editovat

Městská část Praha-SlivenecEditovat

HolyněEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple svatého Jana Křtitele (Q37281438)


 
   
41132/1-1904
Pam. katalog
MIS
Holyně U náhonu
50°1′46,31″ s. š., 14°21′22,51″ v. d.
Kaple sv. Jana Křtitele. Novorománská kaple byla postavena roku 1861. Na střeše nad vchodem je zděná zvonička.

Památkově chráněno od roku 1964.  

Městská část Praha 13Editovat

Městská část Praha-ŘeporyjeEditovat

Zadní KopaninaEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Maškův mlýn (Q31459746)


 
   
44124/2-2279
Pam. katalog
MIS
Zadní Kopanina v údolí Radotínského potoka, čp. 7 a 30
49°59′55,69″ s. š., 14°19′3,16″ v. d.
Vodní mlýn Maškův. Mlýn je poprvé zmiňován již v 17. století. Areál pravděpodobně s barokním jádrem byl následně mnohokrát upravován a rozšiřován. V severním průčelí mlýnské budovy dochovaný mramorový portál a nika se sochou sv. Jana Nepomuckého, datované rokem 1859. Jeden z mála potočních mlýnů nepřestavěných pro účely velkovýroby. Mlýnská budova pravděpodovně z 2. poloviny 18. století se zcela zachovanou vnitřní dispozicí a mladším strojním vybavením. Nedílnou součástí areálu je i obytná budova a hospodářské objekty. Na východě stojí nejstarší budova mlýna s přízemním přístavkem pekárny (čp. 7), na severu obytná budova (čp. 30), na východě stodola a na jihu kolna. Objekt mlýna uzavírá dvůr na západní straně.

Památkově chráněno od roku 1965.  

Městská část Praha 16Editovat

Městská část Praha-ZbraslavEditovat

Městská část Praha-Velká ChuchleEditovat

Městská část Praha-LochkovEditovat

LochkovEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Boží muka (Q37466678)


 
   
100287
Pam. katalog
MIS
Lochkov Za ovčínem, parc. 787
49°59′58,94″ s. š., 14°21′5,75″ v. d.
Boží muka pocházejí z poloviny 19. století. V čelní straně je zaklenutá nika s replikou sošky Panny Marie.

Poznámka: MonumNet uváděl „při polní cestě ke Slivenci, pokračování ul. Za ovčínem“, ve skutečnosti nejde o cestu ke Slivenci, ale naopak k Radotínu.
Památkově chráněno od 26. května 2003.

Městská část Praha-ZličínEditovat

ZličínEditovat

MonumNet a Památkový katalog přiřazují chybně na území Zličína bývalý hostinec Bílý Beránek, který však stál na území Stodůlek, v blízkosti hranic Řep, od hranic Zličína vzdálen asi 400 metrů.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Vodovod města Košíř (Q37423293)


 
   
50914/1-2388
Pam. katalog
MIS
Zličín Košíře a Zličín: U tenisu, Hrozenkovská, Halenkovská
50°4′3,13″ s. š., 14°21′30,97″ v. d.
Vodovod města Košíř vznikl roku 1905. Projekt připravila a realizovala pražská firma Karel Kress.
  • jímací (sběrná) studna (jímací objekt) spolu s drenážní štolou a třemi ventilačními šachtami, k. ú. Zličín pp. 324, 674/1, 674/3, 668/31. Komplex vodovodu je tvořen štolou s drenážním účinkem, podzemní voda je svedena do sběrné studny, odkud je distribuována do vodovodní sítě. Na trase jímací štoly jsou osazeny 3 nadzemní ventilační šachty.
    • Drobný objekt studny je vyzděn ze spárováných lícovaných cihel s ozdobnými profilovanámi římsami a s dochovanými původními ocelovými dveřmi s kovanými ozdobnými prvky osazenými v kamenném ostění. Kruhová jímací studna má průměr 3,0 m, prostor je zaklenut kupolí, v exteriéru zeminou. ** Drenážní štola v délce 375,0 m je vedena v hloubce cca 4,2–5,0 m pod povrchem severního svahu Drahelského vrchu. Je poloelipsovitého průřezu (š 1,0 m, v 1,5 m).
    • Ventilační šachty na čtvercovém půdorysu o výšce 2,0 m jsou rovněž vyzděny z lícovaných cihel. V roce 1999 byly kryty kamennými hlavicemi. V současné době jsou ukončeny stříškou s lepenkovou krytinou.
  • vodojem v Košířích, pp. 1890, 1891, prohlášen za kulturní památku rozhodnutím z 9. 12. 2010. Vodojem tvoří vlastní dvoukomorový vodojem se vstupním objektem a druhým zadním vstupem. Na přední straně předstupuje terasa se schodištěm. Hlavní průčelí je pojato neorenesančně. Fasáda je tvořena režným cihelným zdivem s uplatněnými kamennými architektonickými prvky.

Památkově chráněno od 21. března 2001.

Praha 6Editovat

Městská část Praha 6Editovat

Městská část Praha-NebušiceEditovat

NebušiceEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost náměstí Padlých 1, 22 (Q31431924)


 
   
11279/1-2233
Pam. katalog
MIS
Nebušice náměstí Padlých 1, 22
50°6′44,19″ s. š., 14°19′14,66″ v. d.
Venkovská usedlost. Areál usedlosti tvoří budova čp. 1, chlévy, čp. 22, stodola, zahrada, ovocný sad. Budovy usedlosti jsou seskupeny kolem lichoběžníkového dvora. Vstupuje se mohutnou pilířovou bránou, za stodolou se rozkládá zahrada se sadem. Budova čp. 1 je patrová v patře s novodobými okny. Na tuto budovu navazují chlévy, které mají autentická vrata. Na protější straně dvora je budova čp. 22, patrová se sedlovou střechou. Dvůr uzavírá stodola stojící kolmo k oběma budovám. Stodola má dva segmentově zakončené vjezdy, je zděná z opukového zdiva, záklenky jsou cihelné. Za ní se rozkládá sad a zahrada. usedlost má patrně kořeny v 18. století, dnešní podobu nabyla v 19. století.

Památkově chráněno od 7. května 1996.

Městská část Praha-Přední KopaninaEditovat

Městská část Praha-LysolajeEditovat

LysolajeEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Fuchsův statek (Q31498736)


 
   
41298/1-2017
Pam. katalog
MIS
Lysolaje Starodvorská 5/10
50°7′25,89″ s. š., 14°22′23,97″ v. d.
Venkovská usedlost Fuchsův statek. Areál statku má zhruba čtvercový půdorys, budovy jsou rozmístěny po jeho stranách. První zmínka o statku je z roku 1654, v Berní rule se nazýval Rodenovský. Na počátku 18. století za držení měšťana J. J. Birla došlo k zásadní úpravě na venkovské sídlo a letohrádek. Ke statku patřily dvě okrasné zahrady, ve kterých byly i čtyři sochy. V 19. století byly přistavěny další objekty. V roce 1809 získal statek Matěj Fuchs, v majetku této rodiny zůstal až do 20. století.

Památkově chráněno od roku 1977.  

Městská část Praha-SuchdolEditovat

Městská část Praha 17Editovat

Praha 7Editovat

Městská část Praha 7Editovat

Městská část Praha-TrojaEditovat

Praha 8Editovat

Městská část Praha 8Editovat

KobylisyEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kobyliská střelnice (Q3490678)


 
   
11721/1-1575
Pam. katalog
MIS
Kobylisy Střelničná, Žernosecká
50°7′54,85″ s. š., 14°27′48,97″ v. d.
Vojenská střelnice - Kobyliská střelnice. Část severního prostoru dřívější rozsáhlé vojenské střelnice, jejíž počátky spadají k roku 1890. Za německé okupace (1939–1945) zde bylo zřízeno popraviště. Místo hromadných represivních poprav především v období II. stanného práva po atentátu na R. Heydricha, bylo zde popraveno více než 755 lidí. Památník protifašistického odboje. Pietně upravený areál, jehož součástí je vstupní brána, alegorická socha a zeď s mozaikou, byl do dnešní podoby vytvořen v letech 1975–1978 podle návrhu J. Poláka a L. Todla. Kulturní památku tvoří pietně upravené území, vstupní brána, alegorická bronzová socha „Nepokořená vlast“ od akad. soch. Miloše Zeta, zeď s kamennou mozaikou od Martina Sladkého. Prostředí kulturní památky tvoří fontána před vstupem, kříž (dřevěný kříž byl na místě staršího nově osazen po roce 1990 a znovu obnoven roku 2007), desky se jmény padlých.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ČimiceEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Čimická tvrz (Q36863022)


 
   
41374/1-2066
Pam. katalog
MIS
Čimice mezi ulicemi Vánková a Na Zámkách, západně od ulice Čimická
50°8′25,13″ s. š., 14°25′39,84″ v. d.
Tvrz, archeologické stopy. Zbytky tvrze z 14. století a předchozí fáze osídlení z 13. století (románský dům) byly odkryty a prozkoumány během archeologického výzkumu v letech 1975 až 1983.
V MonumNetu jsou uvedena jen čísla parcel, nynější budovy nejsou ani zmíněny, ani vyloučeny z ochrany. Vymezení:
  • parc. 26/3 (část): nákupní středisko Draháň, Čimická 780/61 (v MonumNetu není poznámka, že by parcela byla chráněna bez budov)
  • parc. 26/2 (část), 26/4: nezastavěné parkové plochy kolem nákupního střediska, až k ulicím Na zámkách a Čimická
  • parc. 26/5: kaplička sv. Jana Nepomuckého
  • parc. 829, 828/1, parc. 828/2: parková plocha jižně od Čimického rybníka, až k paneláku ve Vánkové ulici
  • parc. 835: Čimický rybník
  • parc. 1108/1, 1108/2 (mezilehlá 1108/3 není uvedena): hráz Čimického rybníka
  • parc. 862 (ve skutečnosti rozdělena na 7 dílů), 863 (ve skutečnosti rozdělena na 3 díly), 864/1 (část): dřevinami zarostlá oblast pod hrází rybníka do vzdálenosti asi 70 metrů

Poznámka: Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého byla dle Památkového katalogu zapsána do státního rejstříku 31. 12. 1976 pod číslem 1-1893, Čimická tvrz 31. 12. 1985 pod číslem 1-2066.
Památkově chráněno od roku 1985.  

Městská část Praha-ĎábliceEditovat

Staré Ďáblice jsou od roku 1991 vesnickou památkovou zónou.[7]

Městská část Praha-Dolní ChabryEditovat

Praha 9Editovat

Městská část Praha 9Editovat

Městská část Praha 14Editovat

Městská část Praha-Dolní PočerniceEditovat

Městská část Praha 18Editovat

LetňanyEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple svatého Kříže (Q37455384)


 
   
41495/1-2139
Pam. katalog
MIS
Letňany na návsi, pp. 823
50°8′18,57″ s. š., 14°30′54,47″ v. d.
Kaple sv. Kříže, pozdně klasicistní kaple z pískovcového zdiva, postavena roku 1865 na místě původní dřevěné zvoničky. Zvonice je oproti kapli odskočena dozadu.

Památkově chráněno od 7. března 1991.

Městská část Praha-ČakoviceEditovat

ČakoviceEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Remigia (Q12031004)


 
   
40816/1-1701
Pam. katalog
MIS
Čakovice náměstí 25. března, pp. 1
50°9′5,65″ s. š., 14°31′26,51″ v. d.
Kostel sv. Remigia. Na stejném místě stál kostelík již od středověku. Novorománský kostel byl postaven v letech 1878–1881 podle plánů Karla Scheinera, v roce 1904 byla přistavěna křestní kaple podle projektu Kamila Hilberta. Na výzdobě se podílela řada významných umělců: Karel Klusáček (malířská výzdoba interiéru), Čeněk Vosmík (plastiky Božího hrobu, 1902), Vilém Kandler (oltářní obrazy).
  • budova kostela; jednolodní stavba s transeptem a apsidálním závěrem. Průčelí lemuje na levé straně křestní kaple, na pravé věž kostela. Mezi transeptem a presbytářem na pravé straně je vložena sakristie.
  • kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1855 před vstupem do kostela na levé straně
  • barokní socha sv. Floriána z 18. století před vstupem do kostela na pravé straně
  • oplocení s branou

Poznámka: Původně chráněna jen socha sv. Floriána, zapsána 31. 12. 1966 pod číslem 2-2030 a 1. 4. 1968 pod číslem 1-1701.
Památkově chráněno od 6. února 2009.

Městská část Praha 19Editovat

Městská část Praha-VinořEditovat

Městská část Praha-SataliceEditovat

Městská část Praha 20Editovat

Městská část Praha 21Editovat

Újezd nad LesyEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Vila dr. Žižky (Q31445065)


 
   
41538/1-2170
Pam. katalog
MIS
Újezd nad Lesy Starokolínská 59
50°4′35,82″ s. š., 14°39′26″ v. d.
Vila z roku 1906, první samostatné dílo architekta Otakara Novotného, kombinuje prvky anglické vilové architektury a prvky lidové architektury.

Památkově chráněno od 2. dubna 1992.

Městská část Praha-KlánoviceEditovat

KlánoviceEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Tvrz Slavětice (Q18114273)


 
   
100283
Pam. katalog
MIS
Klánovice Nové Dvory, parc. 1110
50°5′33,84″ s. š., 14°39′0,26″ v. d.
Tvrz Slavětice, archeologické stopy. Ve středověku stávala na místě dnešní samoty Nové Dvory tvrz Slavětice s velkou okrouhlou věží a s vesnicí Slavětice. První zmínka je z roku 1227, z roku 1545 je dochována zmínka již jen o samotné tvrzi bez vesnice a v roce 1586 je už Slavětická tvrz uváděna jako pustá, poslední zmínka o existenci věže je z roku 1589. Tvrziště je v terénu patrné jihovýchodně od hájovny jako zhruba čtvercová vyvýšenina, na jejímž jižním okraji se nachází rybníček, snad pozůstatek vodního příkopu.

Památkově chráněno od 26. května 2003.

Městská část Praha-KolodějeEditovat

Městská část Praha-BěchoviceEditovat

BěchoviceEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zájezdní hostinec Na Staré poště (Q36865990)


 
   
20339/1-1971
Pam. katalog
MIS
Běchovice Českobrodská 1
50°4′52,24″ s. š., 14°37′1,69″ v. d.
Zájezdní hostinec Na Staré poště. Rozsáhlý areál zájezdního hostince s řadou hospodářských budov. Hlavní objekt v jádru barokní, klasicistní-empirové úpravy. V místě současného areálu snad stála z doby před rokem 1413 starší z běchovických tvrzí. Tvrz patrně zanikla za husitských válek, přetrval zde ale pravděpodobně poplužní dvůr. V jeho rámci patrně později vznikl zájezdní hostinec a a na přelomu 18. a 19. století poštovní přepřahací stanice.
  • čp. 1, hostinec, ohradní zeď, brána, parc. 54
  • hospodářská budova I., ohradní zeď, brána, parc. 55
  • hospodářské budovy II. - VII., ohradní zeď, parc. 56
  • plocha dvora

Poznámka: K 31. 12. 1964 zapsáno pod číslem 1-1971 a názvem Čp. 1. K 31. 12. 1966 zapsáno pod číslem 2-1988 a názvem Býv. zájezdní hospoda čp. 1. V roce 2012 evidováno duplicitně též pod číslem 20339/32-3  (PkMISSezObr).
Památkově chráněno od roku 1964.  

Praha 10Editovat

Městská část Praha 10Editovat

Městská část Praha 15Editovat

Městská část Praha-PetroviceEditovat

Městská část Praha-DubečEditovat

Městská část Praha 22Editovat

Městská část Praha-BeniceEditovat

BeniceEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zvonička (Q37004601)


 
   
104764
Pam. katalog
MIS
Benice Květnového povstání, parc. 143/1, u konečné autobusu
50°0′48,1″ s. š., 14°36′19,42″ v. d.
Drobná pilířová zvonička z roku 1893 s reliéfem svatého Prokopa.

Památkově chráněno od 22. března 2012.

Městská část Praha-KolovratyEditovat

LipanyEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Martina se hřbitovem (Q27869368)


 
   
11249/1-2232
Pam. katalog
MIS
Lipany V listnáčích
50°0′0,34″ s. š., 14°37′9,11″ v. d.
Kostel sv. Martina se hřbitovem. Novorománský jednolodní kostelík byl postaven roku 1863 na místě staršího.

Památkově chráněno od 9. dubna 1996.

Městská část Praha-KráloviceEditovat

Královice jsou od roku 1991 vesnickou památkovou zónou.[8]

Městská část Praha-NedvězíEditovat

NedvězíEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Trafostanice (Q37990504)


 
   
103565
Pam. katalog
MIS
Nedvězí parc. 86, proti domu Hájová 10/5
50°0′59,17″ s. š., 14°39′8,57″ v. d.
Samostatně stojící drobná věžová stavba trafostanice z roku 1924, na mírně obdélném půdoryse. Příklad individuálně pojatého stavebního a architektonického řešení funkčně typizované technické stavby.

Památkově chráněno od 27. dubna 2009.

Městská část Praha-KřesliceEditovat

KřesliceEditovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost Štít (Q10423494)


 
   
41380/1-2070
Pam. katalog
MIS
Křeslice Ke Štítu 33
50°1′26,38″ s. š., 14°33′19,48″ v. d.
Venkovská usedlost Štít. Usedlost vznikla patrně kolem roku 1822 na místě starší zástavby. Stavební komplex pravidelného obdélného půdorysu uzavřený na třech stranách budovami, na straně do silnice obvodovou zdí s osově umístěnou pilířovou brankou. Hlavní průčelní budova ve fasádě jednopatrová, upravena druhotně zaslepením oken a zřízením drobných okének. Hlavní budova rizalitove vystupuje z dispozice mladších hospodářských křídel. Boční hospodářská křídla přízemní.

Památkově chráněno od roku 1986.  

ReferenceEditovat

Dostupné mapy ke článku
  1. Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
  2. Vítejte v naší městské části, městská část Praha-Újezd, podle: František Holec: Kronika Královské Prahy a obcí sousedních, 1996
  3. Koníčkův mlýn, Vodní mlýny.cz, nedatováno
  4. Koníčkův mlýn
  5. Archion: Koníčkův mlýn
  6. VSTAVBY: Stavební práce, rozvody vody, rozvody plynu Koníčkův Mlýn v Praze Průhonicích
  7. Vesnická památková zóna Staré Ďáblice, č. 2110, MonumNet
  8. Vesnická památková zóna Královice, č. 2111, MonumNet

Externí odkazyEditovat