Hartigova
Hartigova ulice v Praze je jedna z významných ulic Žižkova a také jedna z nejdelších pražských ulic. Její délka je asi 3,3 km. Název ulice připomíná prvního žižkovského starostu Karla Hartiga.
| |||
|---|---|---|---|
 Hartigova, část od Viklefovy ulice k Ohradě | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 3 | ||
| Část obce | Žižkov | ||
| Poloha | 50°5′29,84″ s. š., 14°28′31,16″ v. d. | ||
| Začíná na | Tachovské náměstí 50°5′15″ s. š., 14°27′11″ v. d. | ||
| Končí na | Spojovací 50°5′31″ s. š., 14°29′53″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Karel Hartig a Ivan Stěpanovič Koněv | ||
| Další údaje | |||
| Délka | asi 3,3 km | ||
| Kód ulice | 452637 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Historie a názvy
editovatUlice vznikla ze starobylé silnice mířící z centra Prahy Horskou branou do Českého Brodu či dále na Vídeň – proto nesla původně název Vídeňská. V její blízkosti stávala řada usedlostí: Smetanka, Čapková, Lidmonka, Rožmitálka, Ohrada, Pražačka, Chmelnice.
Od roku 1875, kdy se Žižkov oddělil od Královských Vinohrad, se ulice až do roku 1940 jmenovala Poděbradova. V letech 1940–1945 to byla Brněnská, potom na jeden rok opět Poděbradova, ale rozhodnutím Ústředního národního výboru hl. m. Prahy byla v roce 1946 přejmenována na Koněvovu (podle Ivana Stěpanoviče Koněva).[1][2] Název vydržel až do roku 2023, kdy Rada hlavního města Prahy rozhodla o přejmenování na Hartigovu od 1. října.[3]
Trasa ulice
editovatUlice prochází téměř celým Žižkovem. Začíná jako pokračování Husitské ulice u Tachovského náměstí a mírně stoupá zhruba východním směrem, prochází severním okrajem Žižkova pod hřbetem Vítkova ke křižovatce Ohrada. Za ní pokračuje dál na východ k ulici Jeseniova, kde začíná mírně klesat, a pokračuje přes Jarov ke spojnici ulic Českobrodská a Spojovací, kde končí a odkud je jejím pokračováním ulice Českobrodská.
Od křižovatky Ohrada středem ulice vede tramvajová trať, končící smyčkou za křižovatkou se Spojovací. Zástavbu ulice tvoří převážně činžovní domy, často s obchody či provozovnami služeb v přízemích.
Významné budovy a místa:
- Tachovské náměstí (kdysi lidově zvané „U váhy“, do roku 1958 Žižkovo náměstí) – malé náměstíčko, na jehož severní straně je ústí Žižkovského tunelu pro pěší a cyklisty, vedoucího pod vrchem Vítkov do Karlína
- na protějším nároží je památkově chráněná funkcionalistická budova z roku 1937 přestavěná pro Pražskou městskou spořitelnu (roh Chlumovy ulice, č.p. 605)[4]
- objekt zaniklé uhelné Městské elektrárny na Žižkově, kterou tu v roce 1889 zprovoznil František Křižík. Po ukončení provozu v roce 1926 byla východní část přestavěna na tržnici (budova č. 1730/13)
- dvě budovy žižkovské sokolovny, památkově chráněné (novější stavba z roku 1933 čp. 929/17 a starší z roku 1898 čp. 929/19)[5]
- vpravo (na jižní straně ulice, v bloku mezi Lukášovou a Ostroměřskou) je poměrně rozlehlá nezastavěná proluka s parkovištěm
- doleva odbočuje na Vítkov ulice Pražačka, která je příjezdovou komunikací k Národnímu památníku na Vítkově
- Ohrada – frekventovaná křižovatka Hartigovy ulice s ulicemi Jana Želivského a Pod Krejcárkem, výraznou budovou je tu hotel Vítkov (jihovýchodní nároží, č.p. 1743/114) a podobně řešený protější dům Na Ohradě (jihozápadní nároží, č.p. 1686/112)
- napravo je areál žižkovské tramvajové vozovny; za ním na křižovatce s ulicí Za Žižkovskou vozovnou je každoročně cíl běžeckého závodu Běchovice–Praha
- na pravé straně ulice je areál kolejí Vysoké školy ekonomické (budovy z let 1953–1955)[6]
- dále ulice prochází mezi sídlišti Chmelnice (na levé, severní straně) a Jarov (na pravé, jižní straně), výstavba 1959–1963
- na levé straně je patrová budova hudebního klubu Nová Chmelnice (č.p. 2597/219)
- na pravé straně za ulicí V Jezerách je rozsáhlý vodohospodářský areál Pražských vodovodů a kanalizací
Galerie
editovat-
Tachovské náměstí: ústí Žižkovského tunelu -
Tachovské náměstí: vpravo funkcionalistická budova na rohu Chlumovy ulice -
Žižkovská tržnice -
Žižkovská sokolovna: nová budova z roku 1933 -
Žižkovská sokolovna: starší budova z roku 1898 -
Křižovatka Ohrada -
Hotel Vítkov -
Dům Na Ohradě -
Na Vápence, areál tramvajové vozovny Žižkov -
Koleje Vysoké školy ekonomické na Jarově -
Hudební klub Chmelnice -
Výškové budovy sídliště Jarov
.jpg)
.JPG)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KAUZA3.CZ, Obcanske sdruzeni. Názor: Koněvova ulice – dluh, který jsme nesplatili. www.kauza3.cz [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.
- ↑ BEREŇ, Michael. Ulice Marie Terezie místo Koněvovy? Žižkovští se zlobí: Neřešte kraviny!. Pražský deník. 2020-06-07. Dostupné online [cit. 2023-07-08].
- ↑ Z Koněvovy ulice na Žižkově bude Hartigova. K přejmenování dojde letos v říjnu. Pražský deník. 2023-06-19. Dostupné online [cit. 2023-07-08].
- ↑ činžovní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.
- ↑ činžovní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Poche (1985), s. 332
Literatura
editovat- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 850, 851.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 332.
- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A-N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 356.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hartigova na Wikimedia Commons
