Umaň
Umaň (ukrajinsky a rusky Умань, dříve též Гумань, polsky Humań, v jidiš אומאן) je město na střední Ukrajině, zhruba 210 km jižně od Kyjeva. Leží v Podněperské vysočině na řece Umance, přítoku Jižního Buhu. Umaň je centrem Umaňského rajónu a druhým největším městem Čerkaské oblasti. V roce 2022 zde žilo kolem 81 000 obyvatel, převážně Ukrajinců.[1]
| Umaň Умань | |
|---|---|
,_%D0%B2%D1%83%D0%BB%D0%B8%D1%86%D1%8F_%D0%9D%D0%B5%D0%B1%D0%B5%D1%81%D0%BD%D0%BE%D1%97_%D0%A1%D0%BE%D1%82%D0%BD%D1%96_39.jpg) Chrám svatého Mikuláše | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°46′ s. š., 30°14′ v. d. |
| Nadmořská výška | 94 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Čerkaská |
| Rajón | Umaňský |
  Umaň | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 41 km² |
| Počet obyvatel | 81 525 (2022) |
| Etnické složení | Ukrajinci, Rusové |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství, judaismus |
| Správa | |
| Vznik | 1616 |
| Oficiální web | uman-rada |
| Telefonní předvolba | +380-4744 |
| PSČ | 20300–20319 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny a památkyEditovat
Sídlo vzniklo v 16. století, kdy okolní území připadlo Polsku (1569). Leželo v nárazníkovém pásmu Divokých polí, která byla napadána Tatary. Městská práva získal Umaň roku 1616. Současně zde vznikla významná pevnost. V roce 1768 zde proběhla tzv. Umaňská řež, při níž ukrajinští kozáci a zfanatizovaní vesničané pobili 20 000 Poláků, uniatů a Židů; v čele kozáků stáli Maksym Zalizňak a Ivan Honta. Přesto zde zůstala až do 20. století významná židovská menšina, která, ač již nepočetná, funguje dodnes.
Roku 1793 se Umaň stal součástí ruského podílu na dělení Polska; o tři roky později byl otevřen slavný park Sofijivka. Později byl Umaň součástí SSSR, resp. Ukrajinské SSR. Během druhé světové války proběhla v okolí města bitva u Umaně (červenec–srpen 1941). Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Umaň stal jedním z bombardovaných měst ruskými vojsky.[2]
Ve městě se nachází hrob slavného chasidského rabína Nachmana z Braclavi. Dále je zde synagoga, několik kostelů a stará tržnice.
HospodářstvíEditovat
V Umani je zastoupen především potravinářský průmysl a strojírenství. Končí zde železniční trať z Chrystynivky. Umaň je především důležitou křižovatkou silnic Kyjev – Oděsa a Lvov – Vinnycja – Kropyvnyckyj.
ReferenceEditovat
- ↑ Населення та міграція. ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online.
- ↑ COLE, Brendan. Ukraine casualties in the hundreds as civilians bear brunt of Russia's attack. Newsweek [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Umaň na Wikimedia Commons
