Vinnycja

město na Ukrajině

Vinnycja (ukrajinsky Вінниця [vinnyc’ja]; polsky Winnica; rusky Винница [vinnica], česky též Vinnica, Vinica či Vinice) je město na střední Ukrajině. Leží v mírně zvlněné krajině na obou březích řeky Jižní Bug, zhruba 250 km jihozápadně od Kyjeva. Vinnycja je kulturním a hospodářským centrem nejen současné Vinnycké oblasti, ale i historického regionu Podolí. Nachází se zde základna ukrajinského vojenského letectva. V současnosti zde žije takřka 370 000 lidí.[1]

Vinnycja
Вінниця
Ulice Soborna v centru města
Ulice Soborna v centru města
Vinnycja – znak
znak
Vinnycja – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška250 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastVinnycká
RajónVinnycký
Administrativní dělení3 rajóny
Vinnycja
Vinnycja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha60,94 km²
Počet obyvatel369 739 (2022)
Etnické složeníUkrajinci (přes 90 %), Rusové, Bělorusové
Náboženské složeníPravoslavné křesťanství, katolictví
Správa
StarostaSerhiy Morhunov
Vznik1363
Oficiální webwww.vmr.gov.ua
Telefonní předvolba+380 432
PSČ21000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

 
Městské hradby

První archeologické doklady o osídlení pocházejí z neolitu, z doby bronzové, souvislé sídlo zde je doloženo jako Černjachovská kultura. Slovanská obec byla součástí Kyjevské Rusi, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1363. V roce 1565 se Vinnycja stala okresním městem Braclavského vojvodství; roku 1640 obdržela Magdeburské právo. Během kozácké éry se město stalo jedním z dějišť Chmelnického povstání. V roce 1711 město bez boje obsadil hejtman Pylyp Orlyk se svým vojskem.

Náboženství a vzdělání rozvíjeli v obci jak katolíci (klášter dominikánů, gymnázium a kolej jezuitů), tak pravoslavní křesťané i Židé.

Prudký rozvoj nastal po roce 1871 s příchodem železnice a průmyslu. Ve městě se rozvíjela metalurgie, keramický závod a pivovar se sladovnou.

Roku 1914 se Vinnycja nakrátko stala centrem Podolské gubernie, od roku 1931 je střediskem Vinnycké oblasti. Roku 1929 byla otevřena továrna na čokoládu a cukrovinky "Rošen", jež je v nové budově os britského architekta dosud v provozu.

Za druhé světové války bylo město těžce poničeno německými okupanty; během let 19411945 klesl počet obyvatel ze 100 000 na 27 000 a bylo zničeno na 1880 obytných budov. Deset kilometrů severně od města zřídili nacisté jeden z Hitlerových hlavních stanů s názvem Werwolf.

Po roce 1948 nastal opětovný rozvoj, zejména průmyslu.

Po začátku Putinova útoku na Ukrajinu v roce 2022 se město stalo častým terčem teroristických útoků páchaných ruskými ozbrojenci, nejnověji 14. července.[2]

Hospodářství a dopravaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava ve Vinnycji a Trolejbusová doprava ve Vinnycji.

Ve městě je rozvinut především elektro- a radiotechnický průmysl a slévárenství.

Město leží na významné železniční trati KyjevŽmerynka, která je součástí spojení Ruska a Ukrajiny se střední a jihovýchodní Evropou a zároveň spojení západní Ukrajiny s Kyjevem a východními částmi země. Městem prochází také hlavní silniční tah LvovUmaň.

Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje.

ObyvatelstvoEditovat

Národnostní složení

Podle ukrajinského sčítání lidu z roku 2001 ve Vinnycji žilo 354 600 lidí následujících národností:[3]

PamátkyEditovat

  • Kostel Zmrtvýchvstání Krista bývalého dominikánského kláštera, barokní z doby kolem roku 1750
  • Bývalá jezuitská kolej
  • tři pravoslavné chrámy, jeden evangelický a jeden baptistický kostel
  • synagoga
  • městské hradby
  • stará věž vodárny
  • Vinnycká televizní věž vysoká 350 m, jedna z nejvyšších v zemi
  • Muzeum afghánské války

Kultura a školstvíEditovat

  • Divadlo Mykuly Sadovského
  • Hudebně dramatické divadlo
  • Doněcká národní univerzita, ekonomicko-právní fakulta
  • Lékařská univerzita
  • Technická univerzita

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. 
  2. Zahraniční redakce; ČTK. Čtyřletou Lizu pohřbili v ukrajinské Vinnycji. Ve čtvrtek ji zabily ruské rakety. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-07-15 [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2007-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-08. 

Externí odkazyEditovat