Matvej Petrovič Bronštejn
Matvej Petrovič Bronštejn (rusky Матвей Петрович Бронштейн; 19. listopadujul./ 2. prosince 1906greg. – 18. února 1938) byl sovětský teoretický fyzik. Byl průkopníkem kvantové gravitace, dále se zabýval astrofyzikou, fyzikou polovodičů, kvantovou elektrodynamikou a kosmologií. Napsal i několik knih popularizujících vědu pro děti.
| Matvěj Petrovič Bronštejn | |
 | |
| Narození |
19. listopadujul. / 2. prosince 1906greg. Vinnycja |
|---|---|
| Úmrtí |
18. února 1938 (ve věku 31 let) Petrohrad |
| Místo pohřbení | Levashovo Memorial Cemetery |
| Bydliště | Sovětský svaz |
| Alma mater | Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity |
| Povolání | fyzik |
| Zaměstnavatelé |
Ioffe Institute Petrohradská státní univerzita |
| Manžel(ka) | Lydija Kornějevna Čukovská |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zavedl cGh schéma pro klasifikaci fyzikálních teorií. "Po vytvoření relativistické kvantové teorie bude naším úkolem rozvíjet další části našeho programu, které jsou sjednocení kvantové teorie (s konstantou h) a speciální teorie relativity (s konstantou c) a teorii gravitace (s konstantou G) do jedné teorie."[1]
Jeho manželkou byla Lidija Čukovskaja, spisovatelka, prominentní aktivistka za lidská práva a přítelkyně Andreje Sacharova.
V průběhu Velké čistky byl Bronštejn v srpnu 1937 zatčen, v únoru 1938 byl odsouzen a ještě téhož dne popraven v leningradské věznici. Jeho ženě bylo oznámeno, že byl odsouzen na 10 let do gulagu bez práva korespondence.
Bronštejnovy knihy pro děti „Sluneční hmota“ (Солнечное вещество), „Paprsky X“ (Лучи X) a „Vynálezci rádia“ (Изобретатели радио) byly publikovány poté, co byl v roce 1957 rehabilitován.
Po Matveji Bronštejnovi je pojmenována cena pro mladé vědce v oboru smyčkové kvantové gravitace.
Česká vydáníEditovat
- Příběh prvku helium: (Sluneční hmota). Praha: Volná myšlenka, 1938. 111 - [I] s.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matvei Petrovich Bronstein na anglické Wikipedii.
- ↑ Bronštejn, M. P. "K voprosu o vozmožnoj teorii mira kak celogo", v Uspěchi astronomičeskich nauk.
LiteraturaEditovat
- Gorelik Gennadij, Frenkel, Victor, Матвей Петрович Бронштейн, Moskva, Nauka, 1990
- Gorelik Gennadij, Frenkel, Victor, Matvei Petrovich Bronstein and Soviet Theoretical Physics in the Thirties, Birkhäuser Verlag, 1994
- Gorelik Gennadij, „Meine antisowjetische Taetigkeit...“ Russische Physiker unter Stalin. Vieweg, 1995
- Gorelik Gennadij, Матвей Бронштейн и квантовая гравитация. К 70-летию нерешенной проблемы // Успехи физических наук 2005, №10