Otevřít hlavní menu

Harrachov

město v okrese Semily v Libereckém kraji
Tento článek je o obci na Tanvaldsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Harrachov (rozcestník).

Harrachov (něm. Harrachsdorf) je město a horské letovisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Administrativně spadá pod okres Semily v Libereckém kraji. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno silnicí I/10. Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, Mýtin, Nového Světa a Ryžoviště. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Harrachov
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory.
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory.
Znak obce Harrachov
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0514 577081
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Semily (CZ0514)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Tanvald
Historická země Čechy + Slezsko
Katastrální území Harrachov
Katastrální výměra 36,63 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 421 (2019)[1]
Nadmořská výška 665 m n. m.
PSČ 512 46
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Centrum 150, 512 46 Harrachov
Starosta Eva Zbrojová (Slk)
Oficiální web: www.harrachov.cz
Email: mesto@harrachov.cz
Harrachov
Harrachov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Skokanské můstky na úpatí Čertovy hory

HistorieEditovat

 
Sklárna a kaple sv. Alžběty v Harrachově-Novém Světě

Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachov. Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozují své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach).

SklárnyEditovat

Obživou místních obyvatel byla tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje již od 14. století. Dnešní harrachovská sklárna Novosad byla založena v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v Česku. K rozšíření výroby došlo po roce 1719, kdy se hrabě Karel Antonín Václav Harrach na Rohrau (1699-1768) oženil s Marií Kateřinou Buquoyovou z panství Nové Hrady, čímž se spojily dovednosti dvou sklářských hutí. Barokní harrachovské sklo brzy dostihlo konkurenční podniky a je těžko rozeznatelné od jiných výrobků z oblasti Krkonoš (Deštné), sousední Nový Svět). S barevným broušeným a řezaným sklem z Harrachova však v 19. století soupeřily také výrobny v Kamenickém Šenově a v Novém Boru. Zdejší sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel.

Rozsah obceEditovat

Obec Harrachov má své dnešní hranice od 50. let 20. století, kdy k ní byly připojeny Nový Svět, Ryžoviště a (v důsledku mezistátní dohody uzavřené před 14. únorem 1959)[2][3] také do té doby polské (respektive slezské) Mýtiny.

Výnosem Krajského národního výboru v Hradci Králové č. 89/65 ze dne 2. února 1965 byl Harrachov v Krkonoších podle § 13 zákona č. 65/1960 Sb. povýšen na město, přípis došel do Harrachova dne 6. února 1965. Změna byla provedena na žádost předsedy KNV Václava Hadravy, který ji přednesl radě Krajského národního výboru již v roce 1964.[4]

SoučasnostEditovat

Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno mnoho nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí – pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroby skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar.

Lyžařské střediskoEditovat

Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (v 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov tolik proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek – mamutí můstek K-185. V 90. letech byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a projížďku dlouhou 1303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.[5] Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.

PamátkyEditovat

VzdálenostiEditovat

Harrachov leží:

DopravaEditovat

 
Nová výstavba v centru Harrachova
 
Kostel sv. Václava v Harrachově

Harrachovskou částí Nový Svět prochází významná a frekventovaná silnice I. třídy č. 10 Praha-Turnov-Harrachov, která je z Prahy do Turnova dálnicí D10. V lesích, 3 km severně nad Harrachovem, najdeme důležitý hraniční přechod Harrachov-Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se silnicí I. třídy č. 14 v trase LiberecJablonec nad NisouTanvaldRokytnice nad JizerouVrchlabíTrutnovÚpiceNáchodNové Město nad MetujíDobruškaRychnov nad KněžnouVamberkÚstí nad OrlicíČeská TřebováAnenská Studánka.

Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald-Harrachov, dříve ozubnicová, které v 90. letech minulého století vážně hrozilo zrušení. Dne 28. srpna 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarska Poręba Górna, prvního pravidelně provozovaného tarifního bodu na území Polské republiky[7]. Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází jedna mezilehlá železniční stanice, a to dvoukolejná výhybna Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále rovněž železniční zastávka Szklarska Poręba Huta.

Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od vlakového nádraží (které se nachází v lesích, skoro 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759
  3. Archivovaná kopie. geography.upol.cz [online]. [cit. 2009-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. Harrachovský zpravodaj, 5/2015, str. 6 – Aktuálně
  5. Lanovka Harrachov
  6. Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8
  7. Jana Švecová. Vlakem do Sklářské Poreby a Jelení Hory. Zubačka konečně překonala polskou bariéru. Liberecký deník.cz [online]. 2010-09-03 [cit. 2010-12-09]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat