Chrášťany (okres Praha-západ)
Obec Chrášťany je vesnice v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, těsně za západní hranicí Prahy podél silnice č. 605, vedle pražské vesnice Třebonice a dopravní, obchodní a průmyslové zóny Zličín. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Na území obce je několik průmyslových areálů. Ve vesnici je obecní úřad i základní škola.
| Chrášťany | |
|---|---|
 Chrášťany, ulice v jižní části obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hostivice |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′46″ s. š., 14°15′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 166 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,15 km²[2] |
| Katastrální území | Chrášťany u Prahy |
| Nadmořská výška | 384 m n. m. |
| PSČ | 252 19 |
| Počet domů | 209 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Chrášťany 28 252 19 Rudná u Prahy info@chrastanyuprahy.eu |
| Starosta | Pavel Hrdlička |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Chrášťany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539295 |
| Kód části obce | 54011 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Nejstarší dějiny
editovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1115, avšak nález kruhového slovanského žďářiště dokládá pravěké osídlení na území obce.
Středověk
editovatVes vznikla při staré obchodní stezce z Prahy do Norimberka. První písemná zmínka o obci jménem Krascani se objevuje roku 1227 společně s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi, jako majetek kláštera benediktinek u svatého Jiří na Pražském hradě. V majetkových listinách kláštera z let 1228 a 1233 je ves označována jako Hrascane. Od založení hradu Křivoklátu byli obyvatelé Chrášťan povinni poskytovat Křivoklátu služby, například v době válek povinnou vojenskou službu a v době míru museli poskytovat své koně a povozy. Od 14. století ve vsi navíc vzniklo malé šlechtické sídlo, k němuž patřila jedna její část. Roku 1318 je zmiňován jeden z pravděpodobných vlastníků tvrze, Cunrat de Chrascan. Od roku 1378 patřil duchovní podíl vsi pražskému arcibiskupství. Roku 1391 je jako občan a vlastník domu na Novém Městě pražském zmiňován jistý Smil z Chrášťan, který měl v letech 1396-1398 sídlo na tvrzi ve Velké Dobré. Vlastníkem světského podílu byl od roku 1420 katolík Zdeněk ze Šternberka. Poté, co arcibiskup Konrád z Vechty roku 1421 přestoupil k utrakvistům, připadl arcibiskupský podíl pražské kapitule a chrášťanské panství obsadili husité. Roku 1434 Zdeněk ze Šternberka, který se mezitím stal nejvyšším pražským purkrabím získal zpět svůj podíl Chrášťan. Jeho potomek Ladislav ze Šternberka přepsal Chrášťany společně s obcemi Železnou a Libečovem v roce 1507 na svatovítskou kapitulu.
Když roku 1530 panství získal Jan Šlovský ze Šlovic, byla v protokolu zachována jeho povinnost bránit hrad Křivoklát s kuší a zbrojí. Další vlastník, rytíř Pavel Léva z Brozánek, panství mezi lety 1540-1542 prodal vzdělanci Janovi z Púchova, kanovníkovi pražské a vyšehradské kapituly a jeho bratrům Václavovi a Floriánovi a synovci Zikmundovi. Posledně jmenovaný vešel do dějin coby překladatel spisu Sebastiana Münstera „Cosmographia“ do češtiny. Jako uznání za svou práci získal od krále Ferdinanda I. polepšení znaku a ve svém erbu si tak směl vyměnit medvěda za lva a užívat predikátu ze Lví Hory (něm. von Löwenberg). Svůj český překlad „Cosmographie“ rozšířený o dějepis Čech a Moravy vydal vysokým nákladem 1200 kusů financovala výhradně rodina Púchovských sama, která se tak chtěla obejít bez podpory krále či sponzorů. To však vedlo k finanční katastrofě. Když Zikmundův otec Florián z Púchova musel roku 1557 kvůli úplnému zadlužení panství Chrášťany přenechat svým věřitelům, skladoval v tvrzi stále 200 neprodaných výtisků „Cosmographie“. Se Zikmundem ze Lví Hory, jenž skonal v chudobě roku 1584, vyhasl rod Púchovských ze Lví Hory. Věřitelé tvrz prodali Ctiborovi Sluzskému z Chlumu a jeho čtyřem bratrům, od roku 1559 byl Ctibor Sluzský jediným vlastníkem chrášťanského panství. V první polovině 17. století se pak vlastníci panství rychle stříkali. Roku 1629 statek postupně přecházel na Trmaly z Toušic, Údrcké z Údrče, Horňátecké ze Škrovád, Pichly z Pichlsbergu, Robenhaupty ze Suché, Čábelické ze Soutic a nakonec na Jana Redlfestera z Vilderstorfu, za jeho správy byly tvrz i ves zpustošeny cizími vojsky a Redlfesetr pak zpustlý statek prodal budyšínskému kanovníkovi Václavu Karlovi ze Schwarzbachu.
V roce 1650 panství Chrášťany získala Polyxena ze Šternberka a o čtyři roky později ji prodala Karlovi Libštejnskému z Kolovrat. V roce 1667 panství i s tvrzí koupila Královská kapitula od hrabat Kolovratů-Libštejnských a na počátku 18. století nechala tvrz přebudovat na barokní zámek, který se stal správním sídlem nového panství Chrášťany s 5 poplužními dvory, únětickým pivovarem a vesnicemi Ořech, Knovíz, Únětice, Vokovice, Přílepy, Železná, Řepy a Dušníky. Školního vzdělávání v Chrášťanech bylo zahájeno roku 1829.
Územněsprávní začlenění
editovatDějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
- 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
- 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932
editovatV obci Chrášťany (670 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] družstvo pro rozvod elektrické energie v Chrášťanech, 2 hostince, konsum Včela, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 6 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, trafika, truhlář, 2 velkostatky, vetešník.
Obyvatelstvo
editovatPočet obyvatel
editovatPočet obyvatel je uváděn za Chrášťany podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[11][12] V celé chrášťanské aglomeraci nicméně žije necelých 2 tisíce obyvatel.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 382 | 412 | 508 | 513 | 495 | 455 | 676 | 597 | 645 | 623 | 570 | 530 | 524 | 854 |
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 40 | 44 | 45 | 49 | 54 | 54 | 111 | 137 | 133 | 137 | 145 | 157 | 166 | 199 |
Pamětihodnosti
editovat
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Venkovský dům (Chrášťany 27)
- Kaple z roku 1892
Doprava
editovatSilnice
editovatU východní hranice Třebonic, již na pražském území, je velká mimoúrovňová křižovatka dálnice D5 a Pražského okruhu (zde nesoucího název Novořeporyjská). Dálnice D5 prochází středem území Chrášťan, severně od jejich hlavní zástavby. Přímo přes zástavbu Chrášťan vede stará výpadovka, silnice II/605, směrem k Rudné, která s Chrášťany sousedí na západě. Z ní v Třebonicích odbočuje silnice na východ do Třebonic s odbočkou na jihovýchod do Jinočan. Na sever vede silnička do Chýně.
Veřejná doprava 2019
editovatAutobusovou dopravu v Chrášťanech zajišťuje několik linek Pražské integrované dopravy v hlavním směru Zličín – Rudná, kde jezdí především dopravce Arriva Střední Čechy a na lince 307 ČSAD Kladno. Na území Chrášťan jsou čtyři páry zastávek:
- Chrášťany, Scania-Label - na znamení
- Chrášťany, Protherm - na znamení
- Chrášťany
- Chrášťany, Mezcestí - na znamení
Dvě z linek, 309 a 310, odbočují za centrem Chrášťan na jih do Jinočan a Tachlovic. Dále pokračuje směrem na Nádraží Radotín nebo Nučice.
Železniční stanice Rudná u Prahy je v nejvýchodnější části Rudné, těsně u hranic Chrášťan, takže zvláště z jejich západní části (Mezcestí) lze využít frekventované železniční spojení do Prahy-Smíchova přes Prahu-Řeporyje nebo do Berouna přes Rudnou a Nučice (trať 173), trať do Hostivice (122) nemá valný dopravní význam.
Průmyslové a nezastavěné plochy
editovatNa území Chrášťan je mnoho průmyslových a skladových areálů. Na jihu území u vrcholu Hůrka (401 m) je areál firem Bramax, Velux a ORM. Jihozápadně od centra Chrášťan v jeho těsné blízkosti jsou strojírny Chrášťany. Na severovýchodě u pražských hranic jsou areály Scania a Label design. Těsně na hranici Chrášťan a Rudné se pak nachází nový areál společnosti TNT Express. Jinak je severní polovina území Chrášťan, severně od dálnice D5, nezastavěná.
Dalejský potok
editovatV Chrášťanech pramení Dalejský potok, který teče do Prahy. Na kraji Chrášťan u Pražského okruhu je na něm retenční nádrž.
Firma VAFO
editovatChrášťany na sebe několik posledních let soustředí negativní pozornost díky firmě VAFO, vyrábějící krmiva pro zvířata, při jejichž produkci se šíří nesnesitelný zápach obtěžující tisíce lidí v blízkém i širokém okolí (Zličín, Hostivice, Stodůlky, Řepy, Ruzyně, Sobín, Třebonice, Řeporyje, Jinonice a Motol). Tento stav prozatím stále přetrvává (k 1. březnu 2019) a je otázkou, kdy a jak bude vyřešen.[13]
Další fotografie
editovat-
Kaple -
Pomník obětem světových válek -
Rybník na Dalejském potoce -
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Památkově chráněný venkovský dům Chrášťany 27 -
Silnice na sever
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 444. (česky a německy)
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ STOP Smradu z granulí v Praze (facebook)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrášťany na Wikimedia Commons - Chrášťany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
