Otevřít hlavní menu
Tento článek je o části Prahy. O části obce Dříteň pojednává článek Malešice (Dříteň).
Možná hledáte: plzeňskou část Malesice.

Malešice jsou městská čtvrť a katastrální území ve východní části města Prahy. Z převážné části jsou součástí městského obvodu a městské části Praha 10, pouze zahrady na západním úbočí vrchu Tábora v areálu zahradnické školy a v okolí patří do městské části Praha 9.

Malešice
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Nové multifunkční domy (bytový komplex Počernická) u sídliště Malešice

Nové multifunkční domy (bytový komplex Počernická) u sídliště Malešice

kód katastrálního území: 732451
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 10, nepatrná část Praha 9
správní obvod (pověřený úřad): Praha 10, nepatrná část Praha 9
městský obvod: Praha 10, nepatrná část Praha 9
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 6
katastrální výměra: 3,82 km²
obyvatel: 9 964 (31. 12. 2015[1])
hustota zalidnění: 2 608 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 108 00
Malešice na mapě

Obsah

HistorieEditovat

Malešice jsou poprvé připomínány v roce 1309. K roku 1309 doloženo slovní spojení „in Malisicz“, 1365 – „in Maleschitz“. Původně „Mališice“ = „ves lidí Mališových“ od osobního jména „Mališ“ nebo „Mališa“. Jednu část vsi vlastnil vikář Vojslav, zatímco druhá patřila pražské rodině Píseckých. Pražané v době husitské revoluce ves zkonfiskovali. V polovině 15. století vyhořela a krátce poté připadla faráři od sv. Jiljí. K dalším vlastníkům patřili i Malešičtí z Černožic, kteří ves v roce 1525 prodali spojeným městům pražským.[2]

Po roce 1528 připadla Novému Městu, v roce 1547 však byly zabaveny císařem Ferdinandem I. Císař Rudolf II. prodal Malešice v roce 1584 Novému Městu, které je však roku 1633 zastavilo a v roce 1635 prodalo. V roce 1727 koupila Malešice jako zemědělskou obec pražská univerzita.[3] Roku 1900 byly Malešice s 824 obyvateli vsí žižkovského okresu.

V roce 1922, kdy se Malešice staly součástí Prahy XI, měly cca 1400 obyvatel. V roce 1949 bylo k. ú. Malešice začleněno do správního obvodu Praha 10 (s Hostivaří, Strašnicemi, Zahradním Městem a částí Záběhlic). V roce 1960 byla převážná část k. ú. Malešice začleněna do nového obvodu Praha 10. V roce 1990 se tato území stala součástí městských částí Praha 10 a Praha 9.

PamětihodnostiEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Malešicích.

Vrch TáborEditovat

Tábor (260 m n. m.) je nejvyšším místem zdejšího okolí a tvoří s vrchem Smetankou (255 m n. m.) dvojvrší. V roce 1757 se právě v těchto místech odehrál nejkrutější a rozhodující boj Bitvy u Štěrbohol. Rakouští vojáci císařovny Marie Terezie tu byli poraženi pruskými vojsky Fridricha II.

Jiráskova vilaEditovat

 
Jiráskova vila

Tato vila nacházející se na západním úbočí vrchu Tábor vznikla z bývalé boudy pro hlídače vinice a skladu zemědělského nářadí.[zdroj?] Přestavbami a rozšiřováním se postupně stal v 19. století domek obydlím. Tehdejší majitel Antonín Kopecký měl v úmyslu domek přestavět na velký dům.[zdroj?] Jeho záměr však dokončil v roce 1889 až další vlastník objektu, Rudolf Engbert, a přebudoval jej v reprezentativní sídlo s terasou v ose zahradního průčelí, k níž vedlo po stranách dvouramenné schodiště. Na začátku 20. století koupil už tehdy honosnou vilu se všemi pozemky komorní rada Jirásko, majitel největšího pražského obchodu uhlím a vysočanské továrny na nábytek, zámku Bílé Poličany, statků s polnostmi a lihovaru. Zdejší obyvatelé proto vilu nazývají jeho jménem.

Roku 1920 pověřil založením parku Františka Thomayera, význačného zahradního architekta, zakladatele parku na Karlově náměstí i řady dalších parků v Praze, ve Vídni a v Paříži. Park byl osázen vzácnými dřevinami, z nichž část přežila až do dnešních dnů. Celková koncepce parku však v dynamicky modelovaném terénu, svažujícím se do údolí, s množstvím průhledů a malebných romantických scenérií, zůstala zachována stejně jako i tropické skleníky. V roce 1946 byla vila vyvlastněna a o rok později přešla do vlastnictví Hlavního města Prahy. V roce 1954 byla přidělena společně s hrdlořezskou školou Zahradnickému podniku hl. m. Prahy pro podnikové učiliště. Nyní je součástí Botanické zahrady Malešice.

Malešický zámečekEditovat

Jiráskova vila je někdy zaměňována se zchátralým Malešickým zámečkem.[4] Ten stojí v městské zástavbě Malešic (u Malešického náměstí) a je oproti vile zařazen mezi české kulturní památky.

Malešický parkEditovat

 
Malešický park v létě 2015, v pozadí je bytový komplex "ByTy Malešice" na Počernické

Na území Malešic se rozkládá největší park městské části Praha 10 – Malešický park. V roce 2013 proběhla jeho celková renovace a na temeni kopce bylo zbudováno hřiště pro děti i sportovní plocha pro mládež i dospělé.

Další fotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2015 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 
  2. VÝRUT, Karel. Čtení o Praze 10. [s.l.]: Zdeněk Urban - Vydavatelství, 1998. 83 s. ISBN 80-238-2837-1. S. 74. 
  3. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 328. 1. vydání. 
  4. Malešický zámek (zámek) [online]. Seznam.cz, 2006-05-16 [cit. 2012-09-29]. (Wikimapy). Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Externí odkazyEditovat