Průmyslová (Praha)

ulice v Praze

Průmyslová ulice v Praze je pozemní komunikace, jeden z hlavních silničních tahů na východě Prahy a je součástí Průmyslového polookruhu. Ulice spojuje několik katastrálních území a městských částí.

Průmyslová
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
ObvodPraha 9, Praha 10
Městská částPraha 9, Praha 10, Praha 14, Praha 15
ČtvrťHloubětín, Kyje, Malešice, Štěrboholy a Hostivař
Poloha
Začíná nakřižovatce ulic Švehlova, Hostivařská, Hornoměcholupská
Končí nakřižovatce ulic Poděbradská, Kbelská
Historie
Datum vzniku1977
Pojmenováno poprůmysl
Starší názvy2 jižní připojené úseky
1977–1985: Podjezdová, Příjezdová
Další údaje
Počet adres23[1]
PSČ102 00, 108 00, 198 00
Kód ulice499391
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh komunikace editovat

 
Komín malešické spalovny je jednou z výrazných dominant Průmyslové ulice

Průmyslová ulice spojuje katastrální území Hloubětín, Kyje, Malešice, Štěrboholy a Hostivař na Praze 9, 10, 14 a 15. Začíná na křižovatce s ulicemi Švehlova, Hostivařská a Hornoměcholupská a končí na křižovatce ulic Poděbradská a Kbelská. Má přibližný severojižní mírně esovitý průběh a na jihu se stáčí na západ.

V Hloubětíně estakádou překonává údolí Rokytky, kterým vede železniční trať Praha – Česká Třebová (010, 011) a ulici Jednostrannou. Potom následuje mimoúrovňové křížení s ulicí Českobrodskou, kterou podjíždí. V Kyjích vede po mostě přes železniční trať z Malešic do Běchovic a dále do ní ústí z východu ulice Objízdná a U Technoplynu. V Malešicích pak lze z Průmyslové sjet do jednosměrné ulice Teplárenské a v opačném směru do ní ústí jednosměrná Tiskařská. V blízkosti hranic katastrálních území Malešic a Štěrbohol do ní ústí ulice U Stavoservisu a Zamenhofova a dále následuje mimoúrovňové křížení se Štěrboholskou radiálou (Jižní a Štěrboholská spojka), kterou Průmyslová podjíždí. Ve Štěrboholích ji protíná Černokostelecká. Potom vede po mostě přes ulici Radiová a nad ulicí K Hrušovu, na kterou jde jednosměrkou najet a z ní i sjet. V Hostivaři do ní ze západní strany ústí ulice Rabakovská a z východu Ke Kablu. Dále do ní ústí ulice V Chotejně a dá se z ní sjet do ulice U Branek a na druhé straně na ni najet z ulice Sklářská. Pak nad ní vedou tři mosty – most ulice U Továren, most železniční trati Praha –Benešov u Prahy – České Budějovice (220, 221) a most ulice U Hostivařského nádraží. A konečně do ní z východu ústí ulice Plukovníka Mráze

Historie a názvy editovat

Ulice vznikla a byla nazvána v roce 1977.[2] Název vychází z charakteru okolní zástavby.[2] V roce 1985 byla prodloužena o severní úsek v Hloubětíně a jižní úsek směrem k ulici Příjezdové. Zároveň se součástí Průmyslové staly ulice Podjezdová a Příjezdová. Obě vznikly v roce 1977, Podjezdová byla nazvána podle podjezdu, který ji částečně tvořil a Příjezdová podle své návaznosti na nově vybudovanou spojku Hornoměcholupská-Štěrboholská.[2]

Doprava editovat

Na ulici jsou autobusové zastávky Českobrodská, Perlit, Spalovna Malešice, Zamenhofova, Radiová, Barvy a laky, Kablo, Sklářská a Nádraží Hostivař. V jižním úseku také jezdí tramvaje a nachází se tam tramvajová smyčka Nádraží Hostivař.

Zástavba a charakter ulice editovat

Ulice má v celé délce dva pruhy v každém směru. V některých úsecích, především v Hostivaři, jsou mezi směry široké pásy zeleně. V Hloubětíně se u křižovatky s Poděbradskou nachází tramvajová smyčka Starý Hloubětín. Dále ulice vede zelení podél Rokytky směrem na estakádu. V Kyjích prochází poli a pak už začíná průmyslový charakter. Až v jižním úseku u Měcholupského potoka je zeleň a na druhé straně jsou bytové domy.

Na ulici je několik čerpacích stanic.

Budovy a instituce editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2019-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-24. 
  2. a b c LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 121–122. 

Literatura editovat

  • LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 121–122. 

Externí odkazy editovat