Vratislav (město)

město ve Slezsku, Polsko
(přesměrováno z Breslau)

Vratislav (polsky zvuk Wrocław, německy Breslau, slezskoněmecky Brassel, latinsky Wratislavia či Vratislavia) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska. Rozkládá se na Slezské nížině na řece Odře. V roce 2019 mělo 642 869 trvale registrovaných obyvatel[1][2] a bylo tak největším městem celého Slezska a čtvrtým největším městem v Polsku.

Vratislav
Wrocław
Centrum Vratislavi
Centrum Vratislavi
Vratislav – znak
znak
Vratislav – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 155 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Dolnoslezské
okres městský okres
Administrativní dělení 48 městských částí
Vratislav
Vratislav
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 292,82 km²
Počet obyvatel 642 869 (2019)
Hustota zalidnění 2195,44 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Ukrajinci a další
Správa
Starosta Jacek Sutryk
Vznik 1214
Oficiální web www.wroclaw.pl
Telefonní předvolba (+48) 71
PSČ 50-041 až 54-612
Označení vozidel DW
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Údajným zakladatelem byl kníže Vratislav I., od něhož má být odvozen název města. První věrohodná zmínka o vratislavském hradišti pochází z roku 985, v roce 1000 zde vzniklo biskupství. Lokace Nového města podle magdeburského práva spojená s příchodem německých kolonistů proběhla v roce 1261. Od 14. století bylo Vratislavské knížectví součástí Koruny království českého. Po první slezské válce připadlo Prusku a stalo se hlavním městem provincie Slezsko. Na sklonku 19. století bylo po Berlíně a Hamburku třetím největším městem Německého císařství.[3] Tříměsíční obležení Vratislavi (prohlášené za Festung Breslau) v roce 1945 vedlo ke zničení 70 % zástavby a smrti desítek tisíc civilistů. Po druhé světové válce bylo město spolu s většinou Slezska přičleněno k Polsku a odsunuté německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z tzv. Kresů, potažmo osadníci z centrálního Polska.

V žebříčku Globalization and World Cities Research Network je Vratislav řazena jako globální město kategorie Gamma.[4] Jedná se o dopravní uzel nadnárodního významu, sídlo Vratislavské univerzity a dalších devíti státních vysokých škol, Evropské hlavní město kultury 2016. Hala století ve Vratislavi je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

NázevEditovat

Ačkoli se můžeme setkat i s podobami názvu města, které jsou různým způsobem počeštěné (Wroclaw, Wroclav, Vroclav), jediné spisovné tvary názvu tohoto města užívané v češtině jsou v dva: česká varianta Vratislav a polská varianta Wrocław. V češtině je Vratislav na rozdíl od polštiny ženského rodu.[5]

O původu názvu města nepanuje shoda. Historici se nejčastěji přiklání k tezi, že samotný název pochází od polských jmen Wrócisław či Warcisław, která byla velmi oblíbená mezi polskými rytíři. Můžeme se setkat i s názorem, že nese název po českém knížeti Vratislavovi I., je ale také možné, že se jmenuje po prvním vládci města či po nějakém slezském panovníkovi stejného jména.

HistorieEditovat

Osídlení na křižovatce obchodních cest existovalo již od pravěku. Město bylo poprvé zaznamenáno v 10. století jako Vratislavia, kdy zde vznikla česká pevnost. Název města Vratislav by mohl být odvozen od jména českého knížete Vratislava I., který zemřel v roce 921.[6][7]

V roce 990 dobyl Slezsko včetně Vratislavi polský kníže Měšek I. Písemná zmínka o městě pochází z kroniky Dětmara z Merseburku a vztahuje se k roku 1000, kdy bylo v rámci zřízení polské církevní provincie založeno ve Vratislavi biskupství.

V roce 1138 se Vratislav stala hlavním městem celého Slezska a v 13. století získala městská práva, rozšířila se o Nové město. Za vpádu Mongolů do Slezska roku 1241 byla vypálena, netknutý zůstal jen Tumský ostrov s katedrálou.[8] V roce 1272 obdržela právo mílové a o dva roky později právo skladu.[9] Ve 14. století se město stalo členem Hanzy.

Roku 1327 uznal tehdejší vratislavský kníže svrchovanost českého krále Jana Lucemburského. Připojení celého Slezska k českému státu bylo následně stvrzeno v Trenčínské smlouvě z roku 1335. Dodnes je ve vratislavském znaku zachován český lev. Během 16. století byla Vratislav nejdůležitějším obchodním městem zemí Koruny české.[10] V roce 1702 zde pak byla založena Vratislavská univerzita.

 
Breslau, 1650

V roce 1742, po prohrané válce o rakouské dědictví byla Vratislav připojena k Prusku. V roce 1807 obsadil město Napoleon Bonaparte a nechal strhnout městské hradby, čímž vyřešil problém s přelidněností; zároveň zkonfiskoval církevní majetek.[11] V 19. století se Vratislav stala jedním z nejvýznamnějších měst v Německu.

V noci z 9. na 10. listopadu 1938 ve Vratislavi proběhla tzv. „Vratislavská křišťálová noc“, kdy zde došlo k největšímu útoku na místní židovské obyvatelstvo. Za 2. světové války byla na Klečkovské ulici (Kleczkowska) věznice, do které byli posíláni vězni převážně z Kounicových kolejí a kde se vykonávaly tresty smrti.[12] Ke konci války byla Vratislav Němci prohlášena za pevnostní město (Festung Breslau) a za cenu obrovské materiální devastace a velkých ztrát na životech se zde německá vojska bránila postupující Rudé armádě. 6. května 1945 se Vratislav vzdala. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno, město bylo připojeno k obnovenému Polsku a osídleno Poláky, především z oblastí odstoupených Polskem Sovětskému svazu (hlavně ze západní Ukrajiny, ze Lvova a okolí a z LitvyVilniusu a okolí).

V 80. letech 20. století v období činnosti tzv. Oranžové alternativy (polsky Pomarańczowa Alternatywa) byla Vratislav významným centrem polského protikomunistického odporu.[13]

PolohaEditovat

Město leží při soutoku Odry a Oławy, Bystrzycy, Ślęzy a Widawy v jihozápadním Polsku. Leží pouze 60 km od českých hranic, zatímco od hlavního města Polska Varšavy je Vratislav vzdálená 350 km.

PodnebíEditovat

Podnebí mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Převládají severozápadní a severovýchodní větry. Především studené fronty přecházejí přes Vratislav 220 dní v roce. Průměrný tlak vzduchu je 999,6hpa-1003,6hpa. Průměrná měsíční teplota může být v různých letech velmi rozdílná (leden 2007 4°C/leden 1940 -11,2 °C, červenec 2006 23,8 °C/červenec 1898 14,9 °C). Nejnižší naměřená teplota byla -30 °C 8. ledna 1895 a nejvyšší 37,9 31. července 1994. Vegetační doba je v průměru 234 dní v roce. Letních dnů (maximální denní teplota nad 25 °C) je 47, z toho tropických (maximální teplota během jednoho dne 30 °C a více) 9 v roce. Ledových dnů (nejvyšší denní teplota pod 0 °C) je průměrně 23 v roce.

Vratislav – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota [°C] 9 10 17 24 27 29 31 29 25 21 15 10 31
Průměrné denní maximum [°C] 3 3,2 8,6 13,6 19,5 22 24,5 23,9 19,1 13,8 7 3,6 13,5
Průměrná teplota [°C] −0,5 0,1 4,2 9,9 14,9 18,2 19,9 19,5 15,2 10 4,7 0,6 9,8
Průměrné denní minimum [°C] −4 −3 −0,3 6,2 10,3 14,4 15,3 15,2 11,2 6,2 2,3 −2,4 6
Nejnižší teplota [°C] −12 −11 −6 −1 4 7 11 8 4 −1 −4 −10 −12
Průměrné srážky [mm] 31 30 39 36 48 69 75 85 46 33 38 38 548
Zdroj: Nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.

DopravaEditovat

V současnosti (2013) jezdí po Vratislavi tramvaje a autobusy, trolejbusy byly zrušeny už v roce 1913. Město má také mezinárodní letiště Vratislav. To bylo postaveno v roce 1938, má jednu ranvej a létají odsud pravidelné linky do různých evropských měst.

TramvajeEditovat

 
Tramvajová síť ve Vratislavi

Délka všech kolejí je 258,2 km. Stálých tramvajových linek je celkem 22. Nejkratší linka je 23 (7,88 km) Kromera-Wrocławski Park Przemysłowy a nejdelší linka je 20 (20,63 km) Leśnica-Oporów. Noční linky byly zrušeny v roce 2003. Všech vagónů je dohromady 376, z toho je 19,7 % nízkopodlažních. První tramvaje tažené koňmi vyjely 4. července 1876. První tramvaj na elektřinu vyjela 14. července 1893.

AutobusyEditovat

Autobusových denních linek je dohromady 86 z toho 37 pravidelných, 9 zrychlených, 7 jezdících ve špičce, 4 příměstské, na 9 linkách jezdí soukromí dopravci a 20 je linek zónových. Linky jezdící ve špičce, zrychlené a příměstské mají často téměř stejné trasy jako pravidelné základní linky. Linky, které jezdí po takové téměř stejné trase mají stejná nebo podobná poslední dvě čísla jako původní linka, která na trase jezdí (109/609,125/325), ale u některých tras, které se kopírovaly, byla jedna linka zrušena. Noční linky nekopírují trasy žádné denní linky.

SportEditovat

Město je sídlem fotbalového klubu WKS Śląsk Wrocław. V roce 2012 hostilo UEFA EURO 2012.

Každý rok se zde pořádá Wrocław Maraton. V roce 2017 město hostilo X. Světové hry.

Významné osobnosti městaEditovat

Slavní rodáciEditovat

Nositelé Nobelovy cenyEditovat

GalerieEditovat

Partnerská městaEditovat

  Breda, Nizozemsko
  Drážďany, Německo
  Guadalajara, Mexiko
  Hradec Králové, Česko
  Charlotte, USA
  Kaunas, Litva
  Lvov, Ukrajina
  Ramat Gan, Izrael
  Toronto, Kanada
  Vienne, Francie
  Wiesbaden, Německo

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu
  2. Podle odhadů vratislavského magistrátu skutečný počet obyvatel, včetně studentů, cizinců a dalších osob bez trvalého bydliště ve městě, kolísá mezi 825 tisíci až milionem
  3. Podle údajů ze sčítání lidu 1880
  4. Žebříček za rok 2020
  5. Pravidla českého pravopisu. Praha : Academia 2006, s. 368
  6. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 16. 
  7. Wroclaw History
  8. ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-245-7. S. 50. 
  9. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 51. 
  10. JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. Str. 99.
  11. http://www.rightplacerighttime.cz/vratislav/vratislav-historie.html
  12. STYX, Josef. Zapadalo slunce nad Breslau naposledy. Brno: Šimon Ryšavý, 2011. 275 s. ISBN 978-80-7354-099-9. 
  13. WARDA, Jacek. Wrocławskie krasnoludki [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (polsky) 

LiteraturaEditovat

  • DAVIES, Norman; MOORHOUSE, Roger. Mikrokosmos : Portrét jednoho středoevropského města. Přeložil Jiří Buchal. Praha : BB/art, 2007. ISBN 80-7341-799-5

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat