Otevřít hlavní menu

Norbert Elias (22. června 1897 Vratislav1. srpna 1990 Amsterdam) byl německý filosof a sociolog židovského původu, jehož hlavní práce O procesu civilizace (Über den Prozeß der Zivilisation) se soustředila na vztah mezi mocí a chováním.

Norbert Elias
Norbert Elias (1987).jpg
Narození 22. června 1897
Vratislav
Úmrtí 1. srpna 1990 (ve věku 93 let)
Amsterdam
Povolání spisovatel, sociolog, vysokoškolský učitel, filozof a muzikolog
Alma mater Univerzita Heidelberg
Vratislavská univerzita
Freiburská univerzita
Témata filosofie a sociologie
Významná díla O procesu civilizace
Ocenění Cena Theodora W. Adorna (1977)
Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1986)
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1986)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celé Eliasovo vědecké působení se zabývá snahou pochopit dlouhodobé procesy sociálního vývoje. Výjimečnost Eliasových studií mimo jiné spočívá i v dokonale detailní empirické analýze.

Dětství a studiumEditovat

Norbert Elias se narodil do židovské, německy mluvící rodiny obchodníka a továrníka Hermanna Eliase. Jeho otec byl rozhodnut poskytnout svému synovi univerzitní vzdělání, které si sám v mládí nemohl dovolit. Proto Norbert navštěvoval renomované pruské Jahannesovo gymnázium, kde se seznámil s klasickou německou a antickou literaturou. 8. května 1915 odmaturoval rozhodnut pokračovat ve studiích germanistiky a filozofie na Vratislavské univerzitě. Na podzim 1915 ale stejně jako celý jeho ročník narukoval a odjel na frontu. Během války jako telegrafista prošel mimo jiné bitvou na Sommě. Následkem válečných útrap se psychicky zhroutil a vrátil do Vratislavi, kde dosloužil v sanitární službě.

V roce 1918 začal opět studovat na univerzitě filozofii a na otcovo přání i medicínu. Přestože v medicíně dokončil pouze preklinickou část studia, dala mu důležité základy znalostí přírodních věd a kritický přístup k poznání. Část roku 1919 strávil na univerzitě v Heidelbergu, kde se seznámil s Karlem Jaspersem a jeho prostřednictvím i s dílem Maxe Webera, a část roku 1920 ve Freiburgu. Zde mimo jiné studoval i u Husserla.

 
Pamětní deska. "V tomto domě bydlel..."

V červnu 1922 složil rigorózní zkoušku z psychologie, filozofie, dějin umění a chemie, ale další rok se musel vlivem hospodářské krize živit prací v továrně na drobné železářské zboží. Až v roce 1924 dostal možnost nastoupit na univerzitu v Heidelbergu studovat sociologii. Eliase sem zřejmě přilákalo klima, které zde vzniklo působením, byť krátkodobým, Maxe Webera. Obor sociologie zde byl veden jeho méně slavným bratrem Alfredem, u kterého začal Elias studovat. Ve městě žila i vdova po Weberovi, která se snažila uchovat jeho odkaz a jejíž salón, kde se scházela intelektuální elita města, Elias navštěvoval. V Heidelbergu se seznámil se Karlem Mannheimem, který mu v roce 1928 nabídl pozici svého asistenta na univerzitě ve Frankfurtu, kde měl nastoupit jako docent.

Eliasova habilitační práce, na které ve Frankfurtu pracoval v letech 19301933 se již věnovala problematice jemu typické. Její název zněl Der höfische Mensch: Ein Beitrag zur Soziologie des Hofes, der Höfischen Gesellschaft und das absoluten Königtums a zabývala se zkoumáním dvorské absolutistické společnosti Francie 17. a 18. století. Získání docentury v roce 1933 bylo přerušeno Hitlerovým nástupem k moci. Z univerzity museli odejít všichni Židé a mezi nimi i Elias.

ExilEditovat

Po počátečním tápání Elias odešel do Paříže, především s ohledem na svou znalost francouzského jazyka. Volba to nebyla šťastná. V Paříži neměl moc známých, neměl ani možnost získat akademické povolání. Pokusil se tedy podnikat (založil továrnu na výrobu dětských hraček), ale během několika měsíců přišel o všechny prostředky. Na naléhání přátel tedy v roce 1935 odjel do Londýna.

V Londýně jeho vyhlídky nebyly o nic lepší. Sociologie v této době nebyla na britských ostrovech ještě etablovaná a Elias navíc neuměl anglicky. Vhodné povolání tedy nebylo možné získat. Dostal nízké stipendium a to mu umožnilo další tři roky prakticky strávit v čítárně Britského muzea, kde vznikl jeho dvousvazkový spis O procesu civilizace (orig. Über den Prozeß der Zivilisation). Kniha vyšla po značných problémech (a financována Eliasovým otcem) ve Švýcarsku v roce 1939. Právě začínala válka a z tohoto důvodu se jí nedostalo takové pozornosti odborné veřejnosti, jaké by si zasluhovala. Svým způsobem se jednalo o práci velmi originální, nezapadající do žádné sociologické školy a to mohl být další důvod jejího zapadnutí.

V roce 1941 konečně získal stálou práci v oddělení pro výchovu dospělých na University of London, kde zůstal až do roku 1954. Neztrácel kontakt s akademickým prostředím a příležitostně přednášel na London School of Economics, Bedford College na University of London, resp. univerzitě v Hullu. Publikoval krátké studie a články. V roce 1954 byl Eliasovi konečně nabídnut post docenta na univerzitě v Leicesteru, který přijal. Pod vedením Eliase a Ilyi Neustata zde vzniklo nové pracoviště sociologie, které brzy patřilo k nejvýznamnějším v Británii.

PrůlomEditovat

Přesto, že se v relativně pokročilém věku stal konečně docentem, neznamenalo toto povýšení průlom. Elias jako spisovatel nebyl v Británii znám, kniha O procesu civilizace ještě pořád nebyla přeložena do angličtiny (částečně Eliasovou vinou, protože několik pokusů o překlad neschválil). To bylo zdrojem frustrací, ke kterým se připojovalo i přehlížení mladších kolegů dané situací v sociologii 60. a 70. let, kdy orientace na procesy probíhající v minulosti byla považována za okrajovou záležitost. Další oblastí Eliasova zájmu v té době byla sociologie sportu (Quest for Excitement: Sport and Leisure in the Civilizing Process spolu s Ericem Dunningem) a také otázka sociální nerovnosti ve společnosti (The Established and the Outsiders, v roce 1965 spolu s Johnem L. Scotsonem).

V roce 1964 byl penzionován a odešel na dva roky do Ghany, kde přijal post profesora na univerzitě v Akkře. V letech 19641976 hostoval na různých evropských univerzitách, od roku 1975 žil trvale v Holandsku.

Až v roce 1976 přišel průlom. Vyšlo třetí, paperbackové vydání O procesu civilizace a kniha měla úspěch. Elias získal řadu ocenění, titul emeritního profesora university ve Frankfurtu a penzi. I v této věkově pokročilé době zůstal vědecky činný. Věnoval se problematice vývoje vědeckého poznání a vědění. Výsledkem tohoto studia byly knihy Engagement und Distanzierung a Über die Zeit.

Věnoval se také psaní poezie. V roce 1989 vyšla sbírka jeho básní a básnických překladů Los der Menschen. Svůj život zakončil ve věku 93 let v Amsterdamu. Celý jej věnoval své práci. Nikdy nebyl ženat a také se nikdy politicky neangažoval.

Eliasova písemná pozůstalost je uložena v Německém literárním archivu v Marbachu nad Neckarem. Na šíření a vydávání jeho děl dohlíží Nadace Norberta Eliase sídlem v Amsterdamu. Jeho dílo vzbudilo ohlas hlavně v Německu a Holandsku, v Anglii již méně a bez ohlasu je zatím v USA.

Dílo (výběr)Editovat

  • Über den Prozess der Zivilisation, 1939
    • (česky) O procesu civilizace : sociogenetické a psychogenetické studie. I., Proměny chování světských horních vrstev na Západě, Praha, Argo 2006 ISBN 80-7203-838-9.
    • (česky) O procesu civilizace : sociogenetické a psychogenetické studie. II., Proměny společnosti. Nástin teorie civilizace, Praha, Argo 2007 ISBN 978-80-7203-962-3.
  • The Established and the Outsiders (1965), see Winston Parva
  • Die höfische Gesellschaft 1969
  • Was ist Soziologie? 1970
  • Scientific Establishments and Hierarchies (ed. with others) 1982
  • Über die Einsamkeit der Sterbenden in unseren Tagen 1982
    • (česky) O osamělosti umírajících v našich dnech, Praha, Nakladatelství Franze Kafky 1998 ISBN 80-85844-39-7.
  • Engagement und Distanzierung 1983
  • Über die Zeit 1984
  • Quest for Excitement (with E. Dunning) 1986
  • Humana Conditio: Beobachtungen zur Entwicklung der Menschheit am 40. Jahrestag eines Kriegsendes 1985
  • Die Gesellschaft der Individuen 1987
  • Los der Menschen 1987
  • Studien über die Deutschen 1989
  • The Symbol Theory 1991
  • Über sich selbst 1990
  • Mozart: zur Soziologie eines Genies 1991
  • The Norbert Elias Reader. A Biographical Selection (ed. J.Goudsblom/S.Mennell) 1998
  • On Civilization, Power, and Knowledge. Selected Writings (ed. and with an introduction by S.Mennell/J. Goudsblom) 1998
  • Watteaus Pilgerfahrt zur Insel der Liebe 1998

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Šubrt, J. (1996): Civilizační teorie Norberta Eliase, Praha.
  • Korte, H. (1993): Blicke auf ein langes Leben - Norbert Elian und die Zivizationtheorie. Wien.
  • Mennell, S. (1992): Norbert Eliaas. An Introduction. Blackwell, Oxford.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat