Otevřít hlavní menu

Vratislavské knížectví

Vratislavské knížectví
Księstwo Wrocławskie
Herzogtum Breslau
Ducatus Wratislaviensis
 Polské království (1025–1385) 11381335/1742 Slezská knížectví 
Vratislavské biskupství 
Pruské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK.
obyvatelstvo
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
vznik:
1138 – vznik Slezského knížectví
1177/1248 – vznik Vratislavského knížectví
zánik:
1335 – konec svébytného knížectví
1742 – definitivní zánik včleněním do Pruského království
státní útvary a území
Předcházející:
Polské království (1025–1385) Polské království (1025–1385)
Nástupnické:
Slezská knížectví Slezská knížectví
Vratislavské biskupství Vratislavské biskupství
Pruské království Pruské království

Slezské knížectví (polsky Księstwo śląskie, německy Herzogtum Schlesien) byl středověký státní útvar a feudální monarchie náležející zprvu k Polskému království historického území Slezska. Nedlouho po svém založení se původní jednotné knížectví založené polskými Piastovci rozdrobilo do početných malých knížectví a tento původně jednotný celek s hlavním městem ve Vratislavi (polsky Wrocław) se vydělením z celoslezského údělu roku 1177 zredukoval na Vratislavské knížectví (polsky Księstwo Wrocławskie, německy Herzogtum Breslau, latinsky Ducatus Wratislaviensis), zkráceně Vratislavsko, a stal se tak jen jedním z mnoha slezských knížectví. Vládli zde příslušníci slezské větve Piastovců, načež roku 1335 jejich dynastie zcela vymřela a Vratislavsko se coby léno stalo tzv. bezprostředním knížectvím českého krále, v roce 1742 zaniklo inkorporací do Pruského království.

DějinyEditovat

Vratislavské knížectvíEditovat

Okleštěné Vratislavské knížectví vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho Boleslav I. Vysoký. V té době zahrnovalo prakticky celé Dolní Slezsko a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k Velkopolsku. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr Konrád Hlohovský, ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., Jindřicha I. Bradatého a Jindřicha II. Pobožného dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli emfyteutické právo, trojpolní systém a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská lokace, kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska Mongolové, Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v bitvě u Lehnice.

Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové Boleslav II. Lysý a Měšek Lubušský, který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých († 1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu Rogatka) a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, Jindřich III. Bílý pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři Konrád a Vladislav byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stínavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.

HeraldikaEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • BAR, Přemysl. Nieudana próba opanowania Księstwa wroclawskiego przez Wacława II w latach 1289-1290. In: DOBOSZ, Jósef; KUJAWIŃSKI, Jakub; MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsze polsko-czeskie forum młodych mediewistów. Poznań: Instytut Historii UAM, 2007. ISBN 978-83-89407-22-1. S. 201-210. (polsky)

Související článkyEditovat