Otevřít hlavní menu
Vratislavské knížectví
Księstwo Wrocławskie
Herzogtum Breslau
Ducatus Wratislaviensis
 Slezské knížectví 12481335 České království 
Vratislavské biskupství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK.
obyvatelstvo
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Slezské knížectví Slezské knížectví
Nástupnické:
České království České království
Vratislavské biskupství Vratislavské biskupství

Vratislavské knížectví (latinsky Ducatus Wratislaviensis, polsky Księstwo Wrocławskie, německy Herzogtum Breslau) bylo jedno ze slezských knížectví s centrem ve Vratislavi vydělené roku 1177 z celoslezského údělu, od roku 1335 jako léno tzv. bezprostřední knížectví Koruny české a zaniklé inkorporací do Pruského království v roce 1742.

Vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho Boleslav I. Vysoký. V té době zahrnovalo prakticky celé Dolní Slezsko a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k Velkopolsku. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr Konrád Hlohovský, ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., Jindřicha I. Bradatého a Jindřicha II. Pobožného dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli emfyteutické právo, trojpolní systém a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská lokace, kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska Mongolové, Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v bitvě u Lehnice.

Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové Boleslav II. Lysý a Měšek Lubušský, který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých († 1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu Rogatka) a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, Jindřich III. Bílý pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři Konrád a Vladislav byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stínavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.

Související článkyEditovat