Lehnické knížectví

historický státní útvar

Lehnické knížectví (polsky Księstwo Legnickie, německy Herzogtum Liegnitz) bylo jedním ze slezských knížectví, které se rozkládalo v okolí města Lehnice.

Lehnické knížectví
Księstwo Legnickie
Herzogtum Liegnitz
 Slezské knížectví 12481675 Země Koruny české 
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Slezsko rozdělené na Lehnické knížectví Boleslava II. (fialová), Vratislavsko Jindřicha III. Bílého (oranžová) a Opolsko Vladislava I. (žlutá)
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Slezské knížectví Slezské knížectví
Následující
Země Koruny české Země Koruny české

Historie

editovat

Město Lehnice bylo od roku 1163 sídelním městem dolnoslezských knížat a roku 1248 se stalo sídelním městem stejnojmenného knížectví, které založil Piastovec Boleslav II. Lysý. Krátce předtím, roku 1241, se u města strhla slavná bitva u Lehnice mezi křesťanským rytířstvem a mongolskými vojsky, v níž padl kníže Jindřich II. Pobožný.

 
Piastovský hrad v Lehnici

V důsledku rozporů mezi syny knížete Boleslava III. se knížectví stalo součástí zemí Koruny české roku 1329, kdy se poddalo českému králi v léno. V průběhu věků se knížectví slučovalo a rozdělovalo s Břežským knížectvím a to až do vymření Piastovců roku 1676 knížetem Jiřím Vilémem. Po jeho smrti bylo knížectví pod přímou vládou českého krále až do roku 1742, kdy v důsledku Slezských válek připadlo Prusku.

Titul lehnického knížete krátce ožil roku 1824, kdy pruský král Fridrich Vilém III. udělil titul kněžny lehnické své morganatické manželce Augustě von Harrach. Vzhledem k tomu, že z toho svazku se nenarodily žádné děti, titul opět vyhasnul roku 1873 se smrtí kněžny Augusty.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat