Gotthold Ephraim Lessing

německý básník (1729–1781)

Gotthold Ephraim Lessing (22. ledna 1729 Kamenec15. února 1781, Brunšvik), byl německý básník, literární a divadelní kritik, spisovatel, filosof a tvůrce německého měšťanského dramatu. Ovlivnil v období osvícenství formování nových představ o literatuře a to zejména díky určení rozdílů mezi výtvarným uměním a poezií.[2]

Gotthold Ephraim Lessing
Narození22. ledna 1729
Kamenec
Úmrtí15. února 1781 (ve věku 52 let)
Braunschweig
Místo pohřbeníBraunschweig
Povolánítextař, filozof, dramatik, básník, knihovník, teolog, dramaturg, literární kritik, novinář a spisovatel
Alma materLipská univerzita (od 1746)
Univerzita Martina Luthera v Halle (1751–1752)
Žánrdrama
Tématamúzické umění
Významná dílaMiss Sara Sampson
Moudrý Nathan
Emilia Galotti
Laocoön, an essay on the limits of painting and poetry
Manžel(ka)Eva König
RodičeJohann Gottfried Lessing[1]
PříbuzníTheophilius Lessing (sourozenec)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Narodil se ve městě Kamenec v Horní Lužici, kde od roku 1737 studoval gymnázium, poté (od 1741) studoval v Míšni. Studia zakončil studiem medicíny a teologie v Lipsku v letech 174648.

Od roku 1748 do roku 1760 pracoval jako recenzent mj. pro Vossische Zeitung. V letech 17601765 pracoval ve Vratislavi. Od roku 1767 byl dramaturgem u Německého Národního Divadla v Hamburku. Od 1770 pracoval jako knihovník Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu.

Roku 1776 se oženil s Evou Königovou, která zemřela po porodu o dva roky později (1778). Poslední léta strávil v Brunšviku, kde Gotthold Ephraim Lessing zemřel po krátké nemoci v zimě roku 1781. Příčinou smrti byl zápal plic spojený se zavodněním plic. Byl pohřben na hřbitově 'Magnifriedhof' v Braunschweigu.

Lessing je jedním z nejvýznačnějších spisovatelů německého osvícenství. Pro jeho díla ať kritická, náboženská či teoretická je typická ironie, vtip a polemika. V polemice používal i argumenty, které by mohli použít oponenti, což mu umožnilo vidět problematiku z více úhlů pohledu. Především v jeho náboženských spisech lze najít toleranci k jiným náboženstvím, je u něj patrná víra v rozum.

Jeho dílo provází zájem o německé divadlo, které jeho tvorba, především v oblasti teoretické a kritické, ovlivnila. Jeho vlastní hry nedosáhly významu teoretických prací. V teorii se zaměřil především na kritiku tehdy převládající literární teorie, kde kritizoval především kopírování francouzského divadla a propagoval hledání vzorů v antickém divadle, především pak Aristotela. Dalším vzorem, ke kterému se obracel, byla Shakespearova díla, která v Německu propagoval jako první. Tímto vystoupením proti klasicismu vlastně připravil půdu pro další rozvoj německého dramatu, který v této době nastal (Sturm und Drang).

Jeho vlastní hry se staly jakýmsi prototypem pozdějšího německého buržoazního divadla, resp. žánru tzv. „měšťanské truchlohry“ (německy: bürgerliches Trauerspiel).


  • Freethinker (Der Freigeist); 1749
  • Židé (Die Juden) (1749)
  • Miß Sara Sampson; 1755, tragédie
  • Minna z Barnhelmu (Minna von Barnhelm); 1767, komedie, kritizuje krále Fridricha II.
  • Emilia Galotti; 1772, tragédie, jedná se o první evropské politické drama, děj se odehrává v měšťanské rodině: Emilia odmítá sňatek s bohatým šlechticem, který jí nechal zavraždit snoubence
  • Moudrý Nathan (Nathan der Weise); 1779, komedie, situovaná do Jeruzaléma v době Třetí křížové výpravy. Obsahuje podobenství o prstenech – umírající otec odkázal svým synům cenný prsten a jeho dvě kopie, které mají stejnou cenu jako originál. Nikdo už nemůže kopie rozeznat od originálu. Stejně tak je tomu s otázkou, které náboženství je pravé.

Teoretická díla

editovat
  • Anti-Goeze; 1778
  • Philotas; 1759
  •  
    Gotthold Ephraim Lessing
    Laokoon; 1766
  • Výchova lidského pokolení (Die Erziehung des Menschengeschlechts); 1780

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat
  1. Biographisches Lexikon der Münzmeister und Wardeine, Stempelschneider und Medailleure. Dostupné online. [cit. 2022-04-02].
  2. POLÁŠKOVÁ, Taťána; MILOTOVÁ, Dagmar. Literatura : přehled středoškolského učiva. 2. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2007. 207 s. ISBN 80-902571-6-x. S. 50. 

Literatura

editovat
  • LESSING, Gotthold Ephraim. Nathan moudrý : dramatická báseň v pěti jednáních. Překlad Jakub Josef Dominik Malý. Praha: Pospíšil, 1865. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat