Otevřít hlavní menu

Karel Purkyně (15. března 1834 Vratislav, nyní Polsko5. dubna 1868 Praha-Nové Město[2]) byl český malíř, portrétista. Jedná se o syna českého přírodovědce i malíře Jana Evangelisty Purkyně.

Karel Purkyně
Karel Purkyně (portrét od Jana Vilímka z r. 1882)
Karel Purkyně (portrét od Jana Vilímka z r. 1882)
Narození 15. března 1834
Breslau
PruskoPrusko Prusko
Úmrtí 5. dubna 1868 (ve věku 34 let)
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov[1]
Povolání malíř
Rodiče Jan Evangelista Purkyně
Děti Cyrill Purkyně
Příbuzní Emanuel Purkyně (sourozenec)
Karl Asmund Rudolphi (dědeček)
Podpis Purkyne-karel-signature.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Cyril Purkyně
syn Jan Purkyně
otec Jan Evangelista Purkyně
bratr Emanuel Purkyně
děd Karl Asmund Rudolphi
strýc Josef Jindřich Purkyně
zeť Rudolf Pokorný
snacha Eliška Purkyňová

Obsah

ŽivotEditovat

Mládí prožil ve Vratislavi, kde jeho otec působil na místní univerzitě; zde také studoval. Po ukončení studií ve Vratislavi, Praze a Mnichově odjel roku 1856 do Paříže. Dojmy z ročního pobytu v Paříži vyjádřil v několika drobných olejomalbách. Do zahraničí, hlavně Německa, cestoval vícekrát. Je považován za jednoho z nejnadanějších českých realistických malířů[zdroj?], avšak za svého života se uznání nedočkal. Teprve moderní umělci 20. století ocenili Purkyněho jako významného malíře 19. století. Finančně ho musel podporovat po celý život jeho otec.

Oženil se 7. února 1860 v Praze, vzal si Marii Wiedermannovou[3] a měli spolu tři děti, Jana, Cyrila a Rosalii.[4] Když předčasně ve svých 34 letech zemřel, péče o děti i mladou manželku zůstala na jeho otci.

Karel měl staršího bratra, přírodovědce Emanuela Purkyně.

DíloEditovat

Výtvarné práceEditovat

Mezi jeho díla patří například portrét Podobizna kováře Jecha nebo zátiší Sova sněžná. Barvu nanášel v silné pastě, kterou modeloval špachtlí, nožem, kresbu vyrýval rukojetí štětce.

Kritik a organizátorEditovat

Purkyně byl činný v letech 1862 až 1866 také jako umělecký kritik. Snažil se o prosazení pravdy v umění proti lži a konvenci, zabýval se problematikou uměleckého školství a výtvarné výchovy. Byl jedním (spolu se svým otcem) ze zakladatelů spolku Umělecká beseda roku 1863, pracoval na slavnosti k 300 letům Shakespeara v Praze, spoluorganizoval výstavu Vesny v Kutné Hoře roku 1867, psal hodně do Kritické přílohy k Národním listům.[5]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. hrob Karla Purkyně na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. VOLAVKA, Vojtěch. Karel Purkyně. Praha: Melantrich, SVU Mánes, 1942. Kapitola Purkyně doma, s. 70. 
  4. dní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 496, obraz 401, Purkyně, von Karl
  5. Karel Purkyně, s. 87

LiteraturaEditovat

  • POKORNÁ-PURKYŇOVÁ, Růžena. Život tří generací. 1. vyd. Praha: Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1944. 391 s.  - listy a články Karla Purkyně
  • Macková O., Karel Purkyně 1834-1868, NG Praha 1962

Externí odkazyEditovat