Opolí
Opolí (polsky Opole, německy Oppeln, slezsky Uopole / Ôpole, slezskoněmecky Uppeln) je město s postavením okresu v jižním Polsku, sídlo Opolského vojvodství a okresu Opolí. Leží na Odře na Opolské planině, která je součástí Slezské nížiny. Je považováno za historické hlavní město Horního Slezska. V roce 2019 čítalo 128 035 obyvatel.[1]
Opolí Opole | |
![]() Pohled na historické centrum | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 50°39′53″ s. š., 17°55′37″ v. d. |
Stát |
![]() |
vojvodství | Opolské |
okres | městský okres |
![]() ![]() Opolí | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 96,2 km² |
Počet obyvatel | 128 035 (2019) |
Etnické složení | Poláci, Němci, Slezané a další |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
Správa | |
Starosta | Arkadiusz Wiśniewski |
Vznik | 1217 |
Oficiální web |
www |
urzad@um.opole.p | |
Adresa obecního úřadu |
Rynek 45-015 Opole |
Telefonní předvolba | +48 77 |
PSČ | 45-001 až 45-910 |
Označení vozidel | OP |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Patří mezi nejstarší města ve Střední Evropě, již v 10. století se zde nacházelo hradiště, středisko kmene Opolanů. Výraz opolí původně znamenal typ územního společenství u starých Slovanů. Po prvním dělení Slezska v roce 1172 se stalo sídlem Opolského knížectví, které bylo od roku 1327 lénem českých králů a později součástí Habsburské monarchie. Lokace podle vlámského práva spojená s příchodem německých kolonistů proběhla za Kazimíra I. Opolského kolem roku 1217. Po první slezské válce připadlo spolu s většinou Slezska Pruskému království, v letech 1815–1945 bylo sídlem vládního obvodu Opolí a zároveň v letech 1919–1938 a 1941–1945 hlavním městem provincie Horní Slezsko. Po druhé světové válce bylo připojeno k socialistickému Polsku. I přes odsun velké části německého obyvatelstva zůstává významným střediskem německé menšiny v Polsku.
Železniční uzel na trase Katovice/Bohumín/Čenstochová – Vratislav, sídlo Opolské univerzity, Opolského vysokého učení technického a římskokatolické opolské diecéze.
HistorieEditovat
StředověkEditovat
- cca 950–980 – Založení města
- 990 – Slezsko je polským knížete Měškem I. připojeno k polskému knížectví.
- 1039 – Invaze českého krále Břetislava I. do Polska, Opolí se dostalo v následujících letech pod nadvládu Přemyslovců
- 1050 – Kazimír I. Obnovitel získává dolní Slezsko včetně Opolí zpět.
- 1179 – Slezsko rozděleno na tři části včetně Opolského knížectví, jehož prvním knížetem se stal Jaroslav Opolský.
- 1211–1230 – V Opolí vládne Kazimír I. Opolský.
- 1220 –Kazimír I. Opolský zahajuje stavbu knížecího hradu na Ostrówku (dokončen roku 1289 za vlády Boleslava I. Opolského).
- 1230 – Je zřízeno Opolské arciděkanství jako součást Vratislavského biskupství (dnes arcibiskupství)
- 1234 – Založení františkánského kláštera s kostelem Sv. Trojice.
- 1241 – Vpád Mongolů do Evropy, kníže opolský a ratibořský Měšek II. se rozhodl se Mongolům postavit a zastavil část jejich vojsk na řece Odře.
- 1281 – Po smrti Vladislava I. Opolského ukončena personální unie Opolského a Ratibořského knížectví.
- 1289–1291 – synové Vladislava I. Opolského se stali vazaly českého krále Václava II.
- 1295 – Vybudován klášter Dominikánů na hůrce („na górce”).
- 1327 – Opolí s celým Slezskem přičleněno k Českému království
- 1352 – Postavena radnice.
- 1395 – Obležení Opolí vojsky polského krále a litevského velkoknížete Vladislava II. Jagelly za protipolské intriky knížete Vladislava II. Opolského.
- 1474 – Obležení Opolí vojsky polského krále Kazimíra IV. Jagellonského kvůli podpoře, kterou opolský kníže Mikołaj I Opolský poskytl uherskému králi Matyáši Korvínovi.
NovověkEditovat
- 1526 – Opolsko se stává součástí Habsburské monarchie.
- 1532 – Umírá Jan II. Opolský, poslední kníže opolské větve dynastie Piastovců.
- 1532–1552 – Majitelem města je Jiří Braniborsko-Ansbašský z rodu Hohenzollernů, vazal Habsburků.
- 1552–1556 – Polská princezna Isabela Jagellonská, manželka uherského krále Jana Zápolského, je majitelkou Opolí a vazalem Ferdinanda I. Habsburského.
- 1565 – Vykázání Židů z města.
- 1600 – Povodeň řeky Odry.
- 1615 – Požár zničil velkou část města.
- 1632 – Začátek dvouleté okupace protestantskými vojsky Švédů a Sasů za třicetileté války.
- 1645 – Opolí se spolu s celým Opolsko-Ratibořským knížectvím opět stává součástí Polského království.
- 1666 – Opolí spolu s celým Opolsko-Ratibořským knížectvím se dostává pod nadvládu Habsburků.
- 1741 – Během slezských válek Opolí obsazeno pruskými vojsky.
- 1742 – Vratislavskou mírovou smlouvou se Opolí oficiálně stává součástí Pruska. Po necelých dvou stech letech se ve městě usadila první židovská rodina.
- 1756–1763 – během sedmileté války město dvakrát dobyto Rakušany a jednou Rusy. Hubertusburský mír město vrátil Prusku.
- 1807 – Napoleonské války – do města vstoupila bavorská armáda – spojenec Napoleona, později i francouzská armáda
- 1821 – zřízen první židovský hřbitov
- 1824 – zřízena veřejná knihovna
- 1827 – městské osvětlení sedmnácti ulic lucernami
- 1828 – počátek vydávání městských novin Stadtblatt für Oppeln
- 1843 – železniční trať Vratislav–Opolí
- 1920 – 25. dubna – protiněmecká demonstrace
- 1921 – referendum o připojení k Polsku – 1098 osob hlasovalo pro vstup do Polska, 20 816 pro zachování německé správy.
- 1938 – křišťálová noc – nacisté přinutili rabína zapálit synagogu benzínem, zničili třináct židovských obchodů a mnoho Židů brutálně zmlátili. Počátek židovské emigrace, zejména do Spojených států amerických.
- 1939 – zatčení členů Svazu Poláků v Německu a jejich uvěznění v koncentračních táborech.
- 1942–1943 – Židé, kterým se nepodařilo před rozpoutáním války nacisty uprchnout, jsou deportování do koncentračních táborů a tam povražděni v rámci nacistických plánů na kompletní vyvraždění židovského národa.
- 1944 – 18. prosince – Americký nálet na město.
- 1945 – 20. ledna nacisté nařídili evakuaci města, 24. ledna město dobyla Rudá armáda. Teror nacistů vystřídán terorem komunistů, obyvatelé některých okolních vesnic byli uneseni do gulagů. Město se stává součástí Polska.
- 1981 – masové stávky uspořádané organizací Solidarność proti komunistické vládě.
- 1989 – pád komunistické diktatury
- 2004 – Papež svatý Jan Pavel II. obdržel čestný doktorát opolské univerzity.
PamětihodnostiEditovat
- Katedrála Povýšení sv. Kříže z 15. století byla postavena na místě, kde okolo roku 1005 dal Boleslav Chrabrý postavit dřevěný kostel. Svými 73 metrů vysokými věžemi je nejvyšší stavbou ve městě. Katedrála je dlouhá 60,7 m a široká 26,5 m. Od roku 1702 je zde uctíván gotický milostný obraz Matky Boží Opolské, který pochází z města Piekary Śląskie. První písemná zmínka o něm je z roku 1659. Po vypuknutí moru v Čechách v roce 1680 dal císař Leopold I. převézt obraz do Prahy, nejprve do jezuitského kostela sv. Klimenta, odtud 15. března přenesen v procesí přes Karlův most a do katedrály sv. Víta. Morová epidemie potom ustala. Obraz se vrátil zpět do Piekar přes Hradec Králové, kde byla pořízena jeho kopie. Později byl obraz na čas před tureckými vojsky odvezen do Opolí, od roku 1702 sem byl umístěn trvale. Pod katedrálou je krypta s hrobkou.
- Klášterní kostel svaté Trojice řádu františkánů, gotické halové trojlodí z roku 1309, v kapli sv. Anny mauzoleum slezských Piastovců. Průčelí barokně přestavěno v 18. století
- Kostel Panny Marie Bolestné a sv. Vojtěcha z 10. století je nejstarším kostelem ve městě. Podle legendy byl postaven na místě, kde kázal sv. Vojtěch. V roce 1739 byl barokně přestavěn a roku 1875 přistavěna věž.
- Klášter dominikánů s raně barokní kaplí sv. Vojtěcha z roku 1663
- Kostel sv. Šebestiána z roku 1696 byl postaven na místě bývalého hostince, ve kterém zemřela první oběť morové nákazy v roce 1680. Kostel byl postaven jako poděkování za ukončení moru.
- Kostel sv. Alexeje z roku 1421 byl barokně přestavěn v roce 1691.
- Kostel sv. Petra a Pavla z let 1923–1925
- Piastovská věž postavená okolo roku 1300 vysoká 42 m je jediným pozůstatkem hradu Piast, který byl zbořen v roce 1928.
- Radnice z roku 1864 byla přestavěna v roce 1936 podle vzoru florentského paláce Vecchio.
- Stará synagoga z roku 1842
OsobnostiEditovat
- František Ludvík Poppe (1671–1730), český kněz a hudební skladatel
- Miroslav Klose (* 1978), německý fotbalista
Partnerská městaEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ [https://www.polskawliczbach.pl/Opole Polsko v číslech – statistické údaje Hlavního statistické úřadu
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Opolí na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Opolí ve Wikislovníku
- Galerie Opolí na Wikimedia Commons
- Opolí – metropole Horního Slezska