Katovická konurbace

Katovická konurbace (též nepřesně hornoslezská) je největší a nejlidnatější metropolitní oblast Polska. Tvoří ji podle různých definicí 19 až 37 měst (s počtem obyvatel 2,1 až 2,3 milionu) ve Slezském vojvodství (případně okrajově též v Malopolském) na obou stranách zemské hranice mezi (Horním) Slezskem a Malopolskem. Vyvinula se v průběhu 19. a 20. století v souvislosti s intenzivní těžbou černého uhlí a na ni navazujícími dalšími odvětvími těžkého průmyslu. Na jihozápadě plynule přechází v Rybnický uhelný okruh, který dále sousedí s českým Ostravskem (pro tyto tři sousedící seskupení měst se občas používá termín Slezská metropolitní oblast), a na východě je jejím pokračováním krakovská aglomerace.

MěstaEditovat

 
19 měst katovické (hornoslezské) konurbace podle Hlavního statistického úřadu PR

Hlavní statistický úřad Polské republiky (Główny Urząd Statystyczny) definoval v roce 2006 katovickou konurbaci jako celek složený z následujících devatenácti měst, jež představují nesporné jádro konurbace:[1]

Sousedí s nimi další menší města, která jsou podle jiných konceptů – například územního plánu Slezského vojvodství, evropského programu ESPON nebo řady vědeckých publikací z oblasti ekonomiky a územního plánování – taktéž součástí konurbace:

Nejširší definice (Robert Krzysztofik, Tomasz Spórna) zahrnují do vnější zóny katovické konurbace rovněž města: Chrzanów, Kalety, Libiąż, Łazy, Pština (Pszczyna), Seveř (Siewierz) a Toszek.[2]

Metropolitní svazekEditovat

 
Členské obce Metropole Horní Slezsko–Zagłębie (2017)

V roce 2007 byl založen Hornoslezský metropolitní svazek (Górnośląski Związek Metropolitalny) s cílem těsnější spolupráce mezi městy v konurbaci v oblasti dopravy, územního plánování, dotací z evropských fondů, připravování rozvojových strategií, propagace apod. Patřilo k němu čtrnáct měst – vzhledem k tehdejší právní úpravě výlučně těch s postavením samostatného okresu: Bytom, Dąbrowa Górnicza, Hlivice, Chořov, Jaworzno, Katovice, Myslovice, Siemianowice Śląskie, Slezská Ruda, Slezské Pěkary, Sosnovec, Świętochłowice, Tychy, Zabrze.

Po schválení tzv. metropolitního zákona (ustawa metropolitalna) v roce 2017 byl Hornoslezský metropolitní svazek nahrazen novým sdružením obcí s názvem Górnośląsko-Zagłębiowska Metropolia (Metropole Horní Slezsko–Zagłębie). Jeho součástí jsou nejen jádrová města konurbace, ale i řada venkovských gmin v přilehlých okresech Beruň-Lędziny, Będzin, Hlivice, Mikulov, Pština a Tarnovské Hory. Naopak do Metropole nevstoupilo město Jaworzno, a to kvůli obavě ze ztráty samostatnosti zejména při organizaci veřejné dopravy.[3] Takto vymezená oblast má rozlohu 2 554 km² a v roce 2019 čítala 2 249 568 obyvatel.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Strategia rozwoju miasta Ruda Śląska na lata 2014–2030. Ruda Śląska: Rada Miasta Ruda Śląska, 2014. Dostupné online. S. 11. (polsky) 
  2. KRZYSZTOFIK, Robert. Encyklopedia województwa śląskiego. Svazek I. Katowice: Instytutu Badań Regionalnych Biblioteki Śląskiej, 2014. Dostupné online. ISBN 978-83-64210-14-3. Kapitola Konurbacja katowicka. (polsky) 
  3. JEDLECKI, Przemysław. Prezydent Jaworzna: Nie jesteśmy w metropolii i nie żałujemy. Gazeta Wyborcza [online]. 26.10.2017 [cit. 1.01.2021]. Dostupné online. 
  4. Údaje podle portálu Polsko v číslech

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat