Opolské vojvodství

Tento článek je o současném vojvodství. O dřívějším vojvodství pojednává článek Opolské vojvodství (1975–1998).

Opolské vojvodství (polsky Województwo opolskie, německy Woiwodschaft Oppeln) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou. Hlavním městem je Opolí. Je totožné s regionem soudržnosti NUTS-2. Téměř celé jeho území leží v historickém Slezsku.

Opolské vojvodství
Województwo opolskie
Opolskie logo.png
Opolské vojvodství – znak
znak
Opolské vojvodství – vlajka
vlajka
Geografie
Opolskie in Poland (+rivers).svg
Hlavní město Opolí
Status Vojvodství
Souřadnice
Rozloha 9 411,87 km²
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 980 771 (2020[1])
Hustota zalidnění 104,2 obyv./km²
Jazyk polština
němčina (v některých obcích)
slezština (není úředním)
Národnostní složení Poláci: 81,64 %
Slezané: 10,49 %
Němci: 7,73 %[2]
Správa regionu
Nadřazený celek Polsko
Podřízené celky Okresy
 • městské: 1
 • venkovské: 11
Gminy
 • městské: 3
 • městsko-vesnické: 33
 • vesnické:35
Vznik 1999
Vojvoda Adrian Czubak (PiS)
Maršálek Andrzej Buła (PO)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 PL-16
NUTS PL52
Označení vozidel O
Oficiální web www.opolskie.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

Do konce druhé světové války leželo celé území dnešního vojvodství v Pruském Slezsku. Bylo součástí vládního obvodu Opolí s výjimkou okresu Namslau (Namysłów) a Břeh, které spadaly pod vládní obvod Vratislav.

V roce 1945 došlo k připojení většiny Slezska k socialistickému Polsku a bývalý vládní obvod Opolí byl spojen s předválečným polským dílem Slezska a Dąbrowskou pánví (Zagłębie Dąbrowskie) v rámcí Slezského vojvodství se sídlem v Katovicích, kdežto bývalý vládní obvod Vratislav nově spolutvořil Vratislavské vojvodství.

První Opolské vojvodství vzniklo v roce 1950 vydělením ze Slezského dvanáctí západních okresů a dvou měst s postavením okresu (Opolí a Ratiboř), k nimž byly přičleněny dva vratislavské okresy Namysłów a Břeh. Druhé Opolské vojvodství existující mezi lety 1975 až 1998 bylo oproti prvnímu zmenšeno o Ratiboř s přilehlým okresem, která přešla do Katovického vojvodství, a okres Olesno, jenž byl připojen k Čenstochovskému vojvodství.

Správní reforma roku 1998 počítala původně s nahrazením dosavadních 49 „malých“ vojvodství dvanácti „velkými“. Opolsko mělo být spojeno v rámci jedné územní jednotky s východním Slezskem, Dąbrowskou pánví a oblastí Čenstochové.[3] Vlna občanských protestů (mj. devadesátikilometrový „Řetěz naděje“ uspořádaný 7. června 1998 či petice Občanského výboru na obranu Opolska) a také lobbování společenských organizací, včetně politické reprezentace německé menšiny, nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze staré devětačtyřicítky v novém členění.[4][5][6] Byl k němu navíc zpátky připojen okres Olesno rozšířený o oblast Dobrodzieně/Guttentagu dříve spadající pod okres Lubliniec a Praszky z okresu Wieluń.

GeografieEditovat

Opolské vojvodství má rozlohu 9 411,87 km². Je nejmenším polským vojvodstvím a s 980 771 obyvatel (červen 2020)[1] také nejméně lidnatým. Míra urbanizace činí 64 %.[7]

Nachází se na jihu Polska a sousedí:

Z hlediska geomorfologického členění se většina území vojvodství rozkládá na Slezské nížině (Nizina Śląska). Na východě okrajově zasahují mezoregiony Slezské vrchoviny (Wyżyna Śląska) a Woźnicko-wieluńské vrchoviny (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska) a na jihozápadě mezoregiony Krkonošsko-jesenického podhůří (Przedgórze Sudeckie). Středem vojvodství a jeho hlavním městem protéká Odra. Jejími nejdůležitějšími přítoky jsou Kladská Nisa, Malá Pěna, Osoblaha a Stobrava. Nejvyšší bod představuje vrchol Biskupské kupy (890 m n. m.)

Téměř celé území vojvodství leží v historickém Slezsku, z toho většina se řadí k Hornímu Slezsku, zatímco okresy Namysłów a Břeh jsou považovány za dolnoslezské. Oblast Kluczborku, Grodkowa a Nisy byla původně součástí dolnoslezských knížectví, ale od roku 1815 patřila k pruskému vládnímu obvodu Opolí, od jehož hranic se odvíjí moderní pojetí Horního Slezska. Gminy Praszka a Rudniki se z historicko-kulturního hlediska nachází na Wieluńsku, které bylo součástí Velkopolské provincie v Republice obou národů a potom Kongresového Polska.

OkresyEditovat

 
Administrativní mapa vojvodství
 
Města v Opolském vojvodství

Opolské vojvodství je rozděleno na 11 okresů a jedno město s postavením okresu (městský okres) – Opolí (128 035 obyvatel[8]). Třetím stupněm administrativního členění je 71 gmin, z toho 3 městské, 33 městsko-vesnických a 35 vesnických.

Okres Sídlo Počet obyvatel (2019)
  Okres Břeh (Powiat brzeski) Břeh 89 804
  Okres Hlubčice (Powiat głubczycki) Hlubčice 45 552
  Okres Kandřín-Kozlí (Powiat kędzierzyńsko-kozielski) Kandřín-Kozlí 93 880
  Okres Kluczbork (Powiat kluczborski) Kluczbork 65 470
  Okres Krapkowice (Powiat krapkowicki) Krapkowice 63 747
  Okres Namysłów (Powiat namysłowski) Namysłów 42 634
  Okres Nisa (Powiat nyski) Nisa 135 948
  Okres Olesno (Powiat oleski) Olesno 64 239
  Okres Opolí (Powiat opolski) Opolí 123 726
  Okres Prudník (Powiat prudnicki) Prudník 55 237
  Okres Strzelce (Powiat strzelecki) Strzelce Opolskie 74 300

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Údaje Hlavního statistického úřadu PR
  2. Národnostní a etnická struktura – výsledky sčítání lidu 2011
  3. MISZCZUK, Andrzej. Przeszłość i przyszłość regionalizacji Polski. Res Publica Nova [online]. 25.6.2018 [cit. 31.12.2020]. Dostupné online. 
  4. ZYZIK, Krzysztof. Brońmy swego! Czyli NTO w walce o województwo. Nowa Trybuna Opolska [online]. 18.6.2012 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  5. 7 czerwca – święto województwa opolskiego. Samospráva Opolského vojvodství [online]. 2.6.2020 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  6. KUCZAŁA, Agnieszka. Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego. Politeja. 2014, roč. 31, čís. 1, s. 395–410. Dostupné online. ISSN 2391-6737. (polsky) 
  7. Stav životního prostředí v Opolském vojvodství – zpráva 2020 (stránka 119)
  8. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR za rok 2019

Externí odkazyEditovat