Prudník

město v Polsku

Prudník (také Proudník, Nové Město[1], polsky zvuk Prudnik; německy Neustadt in Oberschlesien, Neustadt an der Prudnik[2]; latinsky Prudnicium; slezsky Prudnik, Prōmnik[3]; slezskoněmecky Neustoadt) je město v jižním Polsku ve Opolském vojvodství, sídlo okresu a gminy Prudnik a spolu s Vrbnem pod Pradědem sídlem euroregionu Praděd. Leží na řekách Prudník a Zlatý potok, na hranicích Opavské pahorkatiny (Slezská nížina) a jihozápadní části Zlatohorské vrchoviny,[4] na historickém území Horního Slezska. V roce 2018 v něm žilo 21 170 obyvatel.[5]

Prudník
Prudnik
Collage of views of Prudnik.png
Prudník – znak
znak
Prudník – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 265 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Opolské
okres Prudník
Prudník
Prudník
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 20,48 km²
Počet obyvatel 21 170 (2018)
Hustota zalidnění 1 033,7 obyv./km²
Správa
Starosta Grzegorz Zawiślak
Vznik 1255
Oficiální web www.prudnik.pl
Adresa obecního úřadu ul. Kościuszki 3
48-200 Prudnik
Telefonní předvolba (+48) 77
PSČ 48-200
Označení vozidel OPR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

PolohaEditovat

Prudník leží v jižní části Opolského vojvodství, na rozhraní Zlatohorské vrchoviny a Opavské pahorkatiny (Slezská nížina),[4] nad řekou Prudník a jejím levým přítokem Zlatým potokem, na silniční a železniční trase KatoviceLehnice zhruba v půli cesty mezi oběma městy. Uvnitř hranic města se nachází Kaple hora (Kapliczna Góra) s 320 metry, Klášterní kopec (Klasztorne Wzgórze) s 316 metry, Kraska s 391 metry, Okopowa s 388 metry, Wróblik s 396 metry a Zbylut s 353 metry.

Povrch města činí dle dat z 30.06.2018 20,48 km².

Administrativní rozděleníEditovat

Administrativně se dnes město dělí do 9 částí:[6]

  • Górka
  • Kolonia Karola Miarki
  • Lipno
  • Młyn Czyżyka
  • os. Jasionowe Wzgórze
  • os. Karola Miarki
  • os. Tysiąclecia
  • os. Wyszyńskiego
  • os. Zacisze
Panorama Prudníka

JménoEditovat

Prudník je počeštěná podoba původního tvaru Prądnik, který byl snad nejprve jménem zdejší řeky (potoka o živém proudu). Pak bylo jméno přeneseno i na sídlo u řeky. Protože v polovině 13. století do okolí směrovaly osídlovací aktivity z českého území (v letech 1255-1259 Vok I. z Rožmberka založil zde několik vsi a u řeky Prudník gotický hrádek Wogendrossel) bylo slovanské jméno řeky a města zapisováno s u, česko-moravskou střídnicí za původní (i polské) nosové o, tj. ą. Spolu s lokací na německém právu (1279, Jindřich I. z Rožmberka) město získalo nové, německé jméno, Neustadt (Nové Město, lat. Neostadium), avšak staré jméno bylo pořad v užití (1331 Prudnik). Od 15. století fixaci tvarů Prudník resp. Prúdník přispělo zde užívání češtiny v činnosti administrativní a právní. Ještě v 16. a 17. století se v českých pramenech střídají jména Prudník, Proudník, Nejštát, Nové Město. Ve Slezsku bylo jméno města používáno s přívlastkem „polský“. Svědectví o polsky mluvícím obyvatelstvu tehdejšího Prudnicka podal Prudníčan Mikuláš Henelius (Polonis Prudnica[7]). Určení polnisch (Polnisch Neustadt) bylo prý zamítnuto v roce 1708, údajně z praktických důvodů, aby případní obchodníci místo na jih Slezska nemířili do Polska.[8] V 19. století se v několika polských publikacích zaváděla rekonstruovaná podoba Prądnik.[8] Nicméně v řeči okolního obyvatelstva (polské nářečí slezské) se jméno ve tvaru Prudnik zachovalo do 20. stol. Oficiálním jménem města je od roku 1946.

HistorieEditovat

 
Zámek v Prudníku
 
Německá vojenská přehlídka v Prudníku
 
Antikomunistické demonstrace v Prudníku

První lidské stopy v současné městské oblasti jsou datovány do paleolitu.[9] V 1255 postavil český plukovník maršál Vok I. z Rožmberka hrad nad řekou Prudník na úpatí Zlatohorské vrchoviny. V 1279 získalo město magdeburská městská práva od Jindřicha I. z Rožmberka. První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1302. V roce 1337 předal český král Jan Lucemburský Prudník kníže Boleslavovi I. Falkenberskému.[10] Prudník stal součástí Opolské knížectví.[11] V roce 1373 vypukla ve městě epidemie moru.[12]

Boleslav V. Heretik se za účelem získání spojenectví polského krakovského dvora oženil s mezi lety 1417-1419 s nevlastní dcerou polského krále Vladislava Jagelly, Alžbětou. Tato událost vedla k vytvoření Bolkova samostatného údělu, nejprve zahrnujícímu jen polovinu Horního Hlohova s příslušným zbožím, později rozšířeným o polovinu Prudniku. V obou městech držel jejich druhou polovinu jeho strýc, Bernard Opolský.[13] Rozvoj města přerušil roku 1428 vpád husitů, kteří město obsadili a vyrabovali.[14]

V roce 1477 Mikuláš II. Opolský a Jan II. Opolský získali oblast kolem města Prudník. V roce 1592 Metychové z Čečova získali zámek v Łące Prudnické, který se stal centrem jejich panství. V té době vlastnili také několik vesnic v okolí Prudníku.[15]

Okolí města Prudník patřilo do roku 1629 k diecézi olomoucké. Jako součást Opolského knížectví patřilo do roku 1742 Zemím Koruny české, resp. Habsburské monarchii. Po první slezské válce připadlo Prusku. Během sedmileté války to byla scéna krvavého překvapivého útoku na Pruské vojáky, když pochodovali z města.[16] V následujících letech se tato oblast stala významným centrem řemesel, zejména výroby tkanin a výroby obuvi. Do konce druhé světové války leželo na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše).

V 26. září 1944 byl v textilním mlýně Schlesische Feinweberei AG (nyní Frotex) v Prudníku založen sub-tábor Auschwitz.[17] Prudník byl zastávkou na pochodu smrti v posledních měsících druhé světové války, pro válečné zajatce převedené nacisty z celé Evropy na krátery postavené v okupovaném Polsku.[18] Rudá armáda zachytila Prudnik 18. března 1945.

Po druhé světové válce se celá oblast někdejšího Pruského Slezska stala na základě rozhodnutí Velké trojky součástí socialistického Polska. Město dostalo polské pojmenování Prądnik. Byli do Prudníka přesídleni obyvatelé města Nadvirna (m.j.) v Stanislavovském vojvodství, která dnes leží na území Ukrajiny. Zbývající německá populace byla vyloučena. Jméno města bylo změněno k Prudnik v 1946.[19] V červnu 1945 československá armáda krátce oblast obsadila, nakonec byla ale celá sporná oblast přičleněna k Polsku.[20]

V letech 1954–1955 nechaly komunistické orgány kardinála Wyszyńského uvěznit v kostele svatého Josefa v Prudníku.

V září 1980, 1500 pracovníků Frotex a hasičů z Prudnik hasičského sboru šel na největší anti-komunistické stávky v Opolském vojvodství. Stávka trvala 5 dnů (5-10 září).

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Rok Počet obyvatel
1534 114
1667 2558
1754 2905
1800 3469
1868 9735
1890 17 577
1925 17 052
1939 17 339
Rok Počet obyvatel
1946 10 886
1962 18 200
1980 22 402
1990 26 400
2000 23 800
2008 22 787
2012 21 979
2018 21 170

PamátkyEditovat

[21]

  • staré město
  • farní kostel sv. Michaela archanděla z let 1730–1738
  • kostel svatého Petra a Pavla a klášter milosrdných bratří z let 1783–1787
  • ruina kláštera z 18. stol.
  • kaple z 19. stol.
  • kaple z 18. stol.
  • presbytář z 18./19. stol.
  • hřbitov z roku 1870
  • Židovský hřbitov z 19. stol.
  • letniční církev
  • park z 19. stol.
  • hradní věž (Vokova věž) z 13. stol.
  • obranné zdi z 15. stol.
  • radnice z 18. stol.
  • katolický dům z 19. stol.
  • kulturní dům z 19. stol.
  • vila z 19. stol.
  • městská koupel z 20. stol.
  • lékařská střední škola z roku 1873
  • hospoda z 18. stol.
  • vodní mlýn z roku 1788
  • II střední škola z 20. stol.
  • klášter františkánů z roku 1852
  • Mariánský sloup z roku 1694
  • socha sv. Jana Nepomuckého

SportEditovat

Fotbal prezentuje Sportovní klub MKS Pogoń Prudnik, založený 15.09.1945

Úspěšným je košíkářský tým KS Pogoń Prudnik.

Ve městě je také klub lukostřelby Obuwnik Prudnik.

Rodáci a osobnosti městaEditovat

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Mapa Moravy a Slezska z 1888 roku
  2. KRETSCHMER, Konrad. Historische Geographie von Mitteleuropa. [s.l.]: BoD – Books on Demand 666 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8460-0361-9. (německy) Google-Books-ID: 4T7y3A4Bf7sC. 
  3. OLESCH, Reinhold. Der Wortschatz der polnischen Mundart von Sankt Annaberg. Wiesbaden: Kommission bei Otto Harrassowitz, 1958. (anglicky) 
  4. a b Prudnik. www.mimuw.edu.pl [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-30. 
  5. GUS. Ludność. Stan i struktura oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym w 2018 r. Stan w dniu 30 VI. stat.gov.pl [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (polsky) 
  6. Dane z państwowego rejestru nazw geograficznych - PRNG. Główny Urząd Geodezji i Kartografii [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-31. (polsky) 
  7. Mikołaj Henel, Silesiogfraphia 1613
  8. a b http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_IX/27
  9. Sekretna strona Polski. Jakie tajemnice kryje nasz kraj? - Gazetakrakowska.pl. - Gazetakrakowska.pl [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. (polsky) 
  10. www.skladnica-gornoslaska.pl [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 
  11. Weltzel, Augustyn (2005). Historia miasta Prudnika na Górnym Śląsku. Opole: Wydawnictwo MS.
  12. Tygodnik Prudnicki - Miasto w ogniu. www.tygodnikprudnicki.pl [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 
  13. RADEK, David. Bolek V. Opolský (okolo 1400-†1460): život a legenda.. první. vyd. Opava: [s.n.], 2018. 310 s. ISBN 978-80-7510-282-9. S. 121. 
  14. OLEKSIK, Alojzy. Silva rerum. Pokłosie. [s.l.]: Verlag_PK 200 s. Dostupné online. ISBN 978-83-62995-39-4. (polsky) Google-Books-ID: YFi0LC45RkUC. 
  15. Łąka Prudnicka. Zamki znane i nieznane [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. (polsky) 
  16. The London Magazine, Or, Gentleman's Monthly Intelligencer. [s.l.]: R. Baldwin 754 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: s8gqAAAAYAAJ. 
  17. Neustadt / Auschwitz sub-camps / History / Auschwitz-Birkenau. auschwitz.org [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  18. OPOLE, Radio. Prudnicki obóz śmierci - Radio Opole. radio.opole.pl [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (polsky) 
  19. Zarządzenie Ministrów: Administracji Publicznej i Ziem Odzyskanych z dnia 7 maja 1946 r. o przywróceniu i ustaleniu urzędowych nazw miejscowości.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  20. DEREŃ, Andrzej. Tygodnik Prudnicki - HISTORIA: ZDOBYLI PRUDNIK NA WOZIE DRABINIASTYM. www.tygodnikprudnicki.pl [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 
  21. Rejestr zabytków nieruchomych woj. opolskiego, s. 110–113

Externí odkazyEditovat