Strzelce Opolskie

sídlo v Opolském vojvodství v Polsku

Strzelce Opolskie (česky historicky též Velká Střelice[1], polsky dříve Strzelce Wielkie, slezsky Wjelge Strzelce, německy Groß Strehlitz) jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Strzelce. Leží na historickém území Horního Slezska na silniční a železniční trase OpolíHlivice zhruba v půli cesty mezi oběma městy. Z geomorfologického hlediska se rozkládají na západním okraji Slezské vrchoviny. V prosinci 2019 čítaly 17 835 obyvatel.[2]

Strzelce Opolskie
Radnice
Radnice
Strzelce Opolskie – znak
znak
Strzelce Opolskie – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Opolské
okres Strzelce
Strzelce Opolskie
Strzelce Opolskie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 30,13 km²
Počet obyvatel 17 832 (2019)
Hustota zalidnění 591,83 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané a další
Náboženské složení římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta Tadeusz Goc
Oficiální web www.strzelceopolskie.pl
Adresa obecního úřadu pl. Myśliwca 1
47-100 Strzelce Opolskie
Telefonní předvolba +48 77
PSČ 47-100
Označení vozidel OST
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První zmínka o trhové osadě Strelicz pochází z roku 1234. Lokace podle magdeburského práva proběhla pravděpodobně na sklonku 13. století za vlády Boleslava I. Opolského. V letech 1313–1460 městečko bylo sídlem Střeleckého knížectví, které pak Mikuláš I. opět sloučil s knížectvím Opolským. V 18. století byly Strzelce součástí daňové inspekce v Prudníku.[3] Spolu s celým Horním Slezskem náleželo Střelecko do roku 1742 Zemím Koruny české, resp. Habsburské monarchie. Po první slezské válce připadlo Prusku a na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše) se nacházelo až do roku 1945, kdy bylo přičleněno k socialistickému Polsku. Přívlastek Opolské namísto od 16. století používaného Velké se v úředním názvu města objevil v roce 1948.

PamátkyEditovat

Mezi pamětihodnosti města patří dřevěný hřbitovní kostel svaté Barbory z roku 1690, radnice na náměstí postavená v letech 1844–1846 ve stylu kombinujícím prvky klasicismu a novogotiky, novobarokní farní kostel svatého Vavřince (1907), bývalý evangelický kostel (1826), areál pivovaru či pozůstatky středověkých hradeb. Velká část historického jádra byla vypálena po příchodu Rudé armády v lednu 1945. Střelecký hrad dodnes zůstává válečnou ruinou a hlavní náměstí (rynek) v současnosti lemují převážně panelové domy.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ottův slovník naučný, 24. Staroženské-Šyl, s. 231
  2. Polsko v číslech (Polska w liczbach) – oficiální portál Hlavního statistického úřadu GUS
  3. Historia Powiatu Prudnickiego - Starostwo Powiatowe w Prudniku. www.powiatprudnicki.pl [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat