Nico (rodným jménemChrista Päffgen; 16. října1938Kolín nad Rýnem – 18. července1988Ibiza) byla německá hudebnice, zpěvačka, herečka, modelka a hudební skladatelka. Nejprve byla v rodném Německu fotomodelkou a krátce poté se přestěhovala do Francie. Ze všech míst, která během focení navštívila, si Nico nejvíce oblíbila ostrov Ibiza, který často navštěvovala po většinu svého pozdějšího života a kde také zemřela. Na přelomu padesátých a šedesátých let se Nico začala angažovat i ve filmech. První větší rolí pro ni byla role Nico Otzak ve filmu Sladký život italského režiséra Federica Felliniho. Filmu se věnovala až do konce sedmdesátých let, mezitím hrála v šedesátých letech v několika filmech Andyho Warhola a během sedmdesátých pak v různých filmech francouzského režiséra Philippe Garrela.
Ačkoliv Nico již počátkem šedesátých let chodila na hodiny zpěvu, až do roku 1965 se tomu nevěnovala. V roce 1965 natočila v Anglii za pomoci Andrew Loog Oldhama, který byl manažerem skupiny The Rolling Stones, svůj první singl. Později, když se přestěhovala do New Yorku, ji Andy Warhol představil skupině The Velvet Underground, které dělal manažera, a Nico s nimi začala zpívat. Jejich spolupráce vyvrcholila v albu The Velvet Underground & Nico, na kterém Nico zpívá hlavní vokály ve třech z celkových jedenácti písní. Album vyšlo v březnu 1967 a ve stejný rok Nico vydala své první sólové album nazvané Chelsea Girl. V následujících letech vydala pět dalších alb. Na prvních třech z nich a znovu na posledním ji doprovázel bývalý člen The Velvet Underground, multiinstrumentalista John Cale, který tři z nich produkoval a na čtyřech hrál na různé nástroje. Jediným albem, na kterém se Cale nijak nepodílel, bylo Drama of Exile z roku 1981.
