Tento portál nemá svého aktivního správce, a proto je neudržovaný. Může proto například obsahovat zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že se připojíte k jeho správě, aktualizujete jej nebo jej upravíte na miniportál. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k vylepšení.
Balkán je poloostrov v jihovýchodní Evropě, nachází se mezi Černým, Egejským a Jaderským mořem, na severu ho pak ohraničují řeky Dunaj, Kupa a Sáva. Rozloha celého území je přibližně 550 000 km², je převážně hornatý, nachází se tu ale také i úrodné nížiny. Leží na něm deset států, v nichž žije celkem 53 milionů lidí různých národností a náboženských vyznání (římští katolíci, Pravoslavní, muslimové, Židé). Balkán je oblast specifické kultury, s jak západoevropskými, tak i orientálními vlivy, proto bývá také někdy označován jako most mezi východem a západem.
Antické Řecko nebo také Starověké Řecko je historickým obdobím v dějinách Řecka, které začíná kolem roku 800 př. n. l. a končí v době rozmachu křesťanství. Mnoha historiků pokládá období antického Řecka za epochu vzniku současné moderní západní civilizace. Řecká kultura dosáhla značného věhlasu již v době římské říše, jež umožnila její rozšíření do většiny Evropy. Civilizace antického Řecka měla ohromný vliv na jazyk, politiku, vzdělávací systém, filozofii, vědu a umění. K obnovení zájmu o kulturu antického Řecka došlo v západní Evropě v průběhu renesance a opět v době klasicismu v 18. a 19. století.
Politika jednotlivých balkánských zemí odráží jednak evropskou politickou tradici, jednak jednotlivé historické zkušenosti. Balkánské země jsou republiky, nicméně v dějinách se jednalo mnohdy o mocné monarchie. Politický vzestup jednotlivých zemí souvisí s rozkladem mnohonárodnostních říší, kdy byly vybudovány nové národní státy. Několik válečných konfliktů v 19. a 20. století bylo pro politické systémy těchto zemí těžkou zkouškou. V současné době jsou balkánské státy demokratické, probíhá zde volná soutěž politických stran.
Kulturazemí na Balkáně vychází z dějin jednotlivých zemí a jejich společenského vývoje. U většiny států na Balkáně, které ještě v 19. století byly v područí velkých říší, došlo k národnímu obrození, reformám jazyka, rozvoji divadla, tisku i literatury. Nemalou roli hrálo také náboženství, které udávalo směr v mnohých zemích a jejich orientaci buď na západ (katolicismus), na východ (pravoslaví), či k blízkému východu (islám). Na Balkáně se podařilo uchovat mnohé lidové zvyklosti s dlouhou tradicí.
Dlouhé dějinyBalkánu jsou plné historických událostí, které pomáhaly formovat moderní Evropu. Ať je to již Osmanská invaze, díky které zdomácněl islám a mnohé turecké tradice na nesčetný počet let, či četné války, které na konci 19. století a začátku 20. vyústily v první světovou válku a přetvoření mapy Evropy. Nemalý význam má v novodobých balkánských dějinách také komunismus, který se uchytil ve většině zemí Balkánu v druhé polovině 20. století a vedl k vybudování nedemokratických režimů osobní moci.
Jazyková různorodost obyvatelstva na Balkáně je poměrně vysoká. Dominují slovanské jazyky, přesněji jejich jižní větev. Jižně od Slovany osídlených oblastí se nacházejí Albánci a Řekové, kteří mají své vlastní jazyky zcela odlišné od slovanské většiny. Albánština jako ilyrský jazyk není příbuzná většině indoevropských jazyků, Řečtina je díky svému kulturnímu přínosu již mnohem známější, nicméně také nepatří k žádné větvi evropských jazyků. Pro formování moderních balkánských států měla také velký význam staroslověnština, během středověku a raného novověku pak také turečtina vzhledem k vlivu Osmanské říše.
Josip Broz se narodil 7. května1892 v chorvatském Kumrovci, náležejícím v té době Rakousko-Uhersku, v kraji zvaném Zagorje (překlad: Záhoří). V různých dokumentech je Titovo narození uváděno v různých datech. V jednom z takových dokumentů z dob, kdy sloužil v rakousko-uherské armádě, je uvedeno jako datum narození 25. května 1892. Již za druhé světové války bylo toto datum označeno jako významný den Titových narozenin. Dokonce Hitler na tento den v roce 1944 přikázal zaútočit na Drvar. Po válce byl kromě státní oslavy narozenin Josipa Broze tento den označen jako svátek „Den mládeže“.
Portály jednotlivých zemí (viz výše) mají rovněž sekce s nedokončenými a rozpracovanými články, které by bylo záhodné napsat.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Balkán}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
