17. duben

<<	duben					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
1	2	3	4	5	6	7
8	9	10	11	12	13	14
15	16	17	18	19	20	21
22	23	24	25	26	27	28
29	30
2024

17. duben je 107. den roku podle gregoriánského kalendáře (108. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 258 dní. Svátek má Rudolf.

Události editovat

Česko editovat

1943 – Bombardéry RAF se pokusily o nálet na Škodovy závody v Plzni, ale pro chybu masivně bombardovaly Dobřany a okolní vsi.
1945
- Při náletu na letiště v Plané byli sestřeleni dva američtí letci – Raymond F. Reuter, který se zřítil u Boršova nad Vltavou a byl na místě mrtev, a William R. Predy, který se zřítil u Záluží a zemřel později v nemocnici.
- Bombardéry RAF nad ránem masivně zaútočily na železniční uzel v Plzni. Zničení seřaďovacího a hlavního nádraží doprovázely zásahy blízkých obytných čtvrtí. Při náletu zemřely nebo byly zraněny stovky lidí.
- Po čtyřdenních bojích vojsk 2. ukrajinského frontu s německou 8. armádou byla osvobozena Břeclav.
- V Nemochovicích, bývalé základně partyzánské brigády Jana Žižky, zlikvidovali Němci ve spolupráci s Vlasovci Partyzánský oddíl Olga. Nikdo z mučených nic neprozradil.
- Dopoledne bylo na Oslavany svrženo asi 70 bomb, jež zabily 6 občanů a způsobily škody na budovách.
- Vyšlo poslední číslo Lidových novin a v květnu 1945 ministr vnitra Václav Nosek zastavil vydávání Lidových novin úředně.
1947 – Premiér Zdeněk Fierlinger na schůzi vlády informoval československou vládu o jednáních se Sověty, týkajících se dohody z 31. března 1945 o vyrovnání výdajů na udržování jednotek Rudé armády po dobu války a o způsobu použití válečné kořisti na čs. území.
1964 – Premiéra druhého filmu Miloše Formana Černý Petr
1966 – Poprvé se konal nejznámější organizovaný turistický a dálkový pochod v Česku Pochod Praha–Prčice. Trasa z Prahy měřila 65 km
1969
- Z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ byl sesazen Alexander Dubček, jehož nahradil Gustáv Husák.
- 3. premiéra Divadla Járy Cimrmana autorů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka Hospoda Na mýtince v Malostranské besedě v Praze, které se zúčastnil i Václav Havel. Hra se hrála neuvěřitelných 35 let a v roce 2004 dosáhla 1000 repríz.
1990 – ustavena Biskupská konference Československa, jejímž prvním předsedou se stal kardinál Tomášek.

Svět editovat

1362 – Po měsíčním obléhání padl hrad v litevském Kaunasu do rukou teutonských rytířů, kteří ho zbořili a město vypálili.
1397 – Geoffrey Chaucer poprvé vyprávěl Canterburské povídky na dvoře Richarda II.
1421 – Hráze v holandském Dort Holland se protrhly a zahynulo přes 100 000 lidí.
1492 – Kryštof Kolumbus uzavřel kontrakt s Katolickými Veličenstvami, aragonským králem Ferdinandem II. a jeho manželkou, kastilskou královnou Isabelou, kde ho pověřili nalezením cesty do Indie západním směrem.
1524 – Florentský mořeplavec Giovanni da Verrazzano s lodí La Douhpine veplul do zátoky dnešního New Yorku.
1534 – Sir Thomas More byl uvězněn v londýnském Toweru, když odmítl složit přísahu podle zákona o následnictví.
1640 – Švéd Reorus Torkillus přistál ve Fort Christie ve Delaware a stal se prvním luteránským pastorem, který připlul do Severní Ameriky šířit luteránskou víru.
1704 – V Bostonu začaly vycházet první pravidelné úspěšné noviny, vydávané Johnem Campbellem.
1797 – Britský generál Sir Ralph Abercromby zaútočil na San Juan na ostrově Portoriko, což byla jedna z největších invazí na španělské teritoria v Americe.
1797 – Občané Verony začali neúspěšné osmidenní povstání proti francouzským okupačním silám.
1861 – Konvence o odtržení státu Virginie hlasuje pro odtržení od Spojených států, později se stane osmým státem, který se připojí ke Konfederačním státům americkým.
1863 – Americká občanská válka: Griersonův nájezd začíná: Vojska pod plukovníkem armády Unie Benjaminem Griersonem útočí na centrální Mississippi.
1864 – Americká občanská válka: Začíná bitva o Plymouth: Konfederační síly zaútočí na Plymouth v Severní Karolíně.
1869 – Morelos byl přijat jako 27. stát Mexika.
1876 – Záchrana Catalpy: Záchrana šesti fenianských vězňů z věznice Fremantle v západní Austrálii.
1895 – Byla podepsána smlouva Shimonoseki mezi Čínou a Japonskem. To znamená konec první čínsko-japonské války a poražená říše Čching byla nucena se vzdát svých nároků na Koreu a postoupit jižní část provincie Fengtien, Tchaj-wan a ostrovy Pescadores Japonsku.
1905 – Nejvyšší soud Spojených států rozhodl ve věci Lochner v. New York tak, že „právo na svobodnou smlouvu“ je implicitně obsaženo v doložce o řádném procesu čtrnáctého dodatku k ústavě Spojených států.
1906 – Italský tenorista Enrico Caruso zpíval Dona Jose v Carmen před vyprodanou operou v San Francisku.
1907 – Imigrační centrum Ellis Island zpracovalo 11 747 lidí, tj. více než kterýkoli jiný den.
1912 – Ruské jednotky zahájily palbu na stávkující dělníky ze zlatého pole na severovýchodě Sibiře a zabily nejméně 150.
1933 – Fyzik a nositel Nobelovy ceny James Franck rezignoval na profesuru na univerzitě v Göttingenu na protest proti zákonu o obnovení státní služby v Německu
1941 – Druhá světová válka: Invaze do Jugoslávie byla dokončena, když podepsala příměří s Německem a Itálií.
1942 – Francouzský válečný zajatec generál Henri Giraud utekl ze svého zámeckého vězení v pevnosti Königstein.
1944 – Komunisty ovládaná Řecká lidová osvobozenecká armáda zaútočila na menší odbojovou skupinu národního a sociálního osvobození, která se vzdala. Její vůdce Dimitrios Psarros byl zavražděn.
1945 – Druhá světová válka: Montese, Itálie, byla osvobozena od nacistických sil.
1945 – Historik Tran Trong Kim byl jmenován předsedou vlády Vietnamské říše.
1945 – Po druhé světové válce vznikla nejdéle fungující Rakouská lidová strana.
1946 – Poslední francouzští vojáci byli staženi ze Sýrie.
1949 – Byla založena ekumenická Komunita Taizé.
1961 – Operace v Zátoce sviní: CIA se neúspěšně pokusila svrhnout režim Fidela Castra tím, že vyslala tým kubánských přistěhovalců do oblasti Zátoky sviní na Kubě.
1964 – V Anglii vyšlo první album The Rolling Stones, The Rolling Stones.
1969 – Věk, ve kterém je osoba oprávněna volit, se ve Velké Británii snížil z 21 na 18 let.
1969 – Sirhan Sirhan byl usvědčen z atentátu na Roberta F. Kennedyho.
1970 – Sir Paul McCartney vydal své první sólové album McCartney.
1975 – Rudí Khmerové vedení Pol Potem obsadili Phnompenh a nastolili v Kambodži komunistickou diktaturu, při níž bylo zabito asi 1,5 milionu lidí.
1989 – Po sedmiletém zákazu byl v Polsku legalizován odborový svaz Solidarita.
1993 – Čečenský prezident Džochar Dudajev rozpustil parlament a zavedl v republice prezidentskou vládu.
1999 – NATO požádalo Bulharsko o neomezený přístup do svého vzdušného prostoru během operace Allied Force proti Jugoslávii

Hospodářství a ekologie editovat

360 před naším letopočtem – Historické zatmění Měsíce 16./17. duben je zdokumentován v několika babylonských klínových písmech. Je to důležité pro datování panovníků v Persii a Egyptě.
1784 – Německo-britský astronom Wilhelm Herschel objevil několik galaxií v souhvězdí Panny: NGC 4216, NGC 4267, NGC 4387, NGC 4388, NGC 4775 a NGC 4981.
1789 – Wilhelm Herschel nachází galaxie NGC 3448 a NGC 5585 v souhvězdí Velké medvědice.
1912 – Hybridní zatmění Slunce pokrývá východní Ameriku, severozápadní Afriku, Evropu a Střední východ. V Porúří je to téměř úplné s pokrytím sluncem 99,9 %.
1934 – De Havilland DH.89 Dragon Rapide, dvoumotorové dvouplošné dopravní letadlo, uskutečnilo svůj první let.
1964 – Jerrie Mock absolvuje první samostatný let ženy kolem světa na své Cessně 180. Po 29 dnech, 11 hodinách a 59 minutách přistává zpět na svém místě odletu v Columbusu ve státě Ohio.
1964 – Na světové výstavě v New Yorku představila automobilka Ford model Ford Mustang. S vozem, který technicky vychází z Fordu Falcon, vzniká třída „pony cars“.
1970 – Apollo 13 na palubě USS Iwo Jima. Po velkolepé čtyřdenní záchranné operaci se astronauti z neúspěšné mise Apollo 13 Jim Lovell, Jack Swigert a Fred Haise vracejí na Zemi. Po šplouchání dolů v Pacifiku jsou bezpečně nalodění na USS Iwo Jima (LPH-2).
1978 – Ali Maow Maalin, kuchař nemocnice v somálském městě Merca, se stal posledním známým případem neštovic na světě – v důsledku rozsáhlé akce SZO byly pravé neštovice celosvětově vymýceny.
1995 – 22 osob zemřelo na následky výbuchu plynu v bytovém domě na ul. Polské armády v Gdaňsku.
2002 – Němečtí a dánští limnologové objevili v Namibii nový řád hmyzu a nazvali ho Mantophasmatodea.
2007 – Byla vydána nová verze komunikačního programu ICQ pod názvem ICQ 6.
2010 – Ve Varšavě se konaly rozloučení s oběťmi leteckého neštěstí ve Smolensku.

Narození editovat

Česko editovat

Vojta Náprstek (* 1826)

Jiří Šalamoun (* 1935)

Zdeněk Maryška (* 1948)

Anna Geislerová (* 1976)

1744 – Jan Václav Prchal, pozdně barokní sochař († 16. října 1811)
1746 – Ludvík Kohl, malíř a řezbář († 18. června 1821)
1772 – Vojtěch Nejedlý, kněz a vlastenecký básník († 7. prosince 1844)
1774 – Václav Jan Křtitel Tomášek, hudební skladatel († 3. dubna 1850)
1802 – Vincenc Morstadt, malíř a kreslíř († 19. února 1875)
1807 – Josef Vojtěch Hellich, malíř a archeolog († 22. ledna 1880)
1817 – František Pravda, katolický kněz, povídkář a básník († 8. prosince 1904)
1826 – Vojta Náprstek, vlastenec a etnograf († 2. září 1894)
1837 – Václav Munzar, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Lázní Bělohrad († 7. dubna 1890)
1847 – Jan Pištěk, herec a operní pěvec († 5. dubna 1907)
1874 – Václav Vondřich, cyklistický, motocyklistický a automobilový závodník († 12. srpna 1943)
1877 – Robert Hütter, československý politik německé národnosti († 7. ledna 1940)
1880 – Rudolf Mlčoch, podnikatel, novinář a politik († 8. dubna 1948)
1881 – Oldřich Liska, architekt, urbanista a výtvarný návrhář († 8. prosince 1959)
1893 – Emanuel Moravec, protektorátní ministr školství a lidové osvěty, legionář a publicista († 5. května 1945)
1894 – Josef Rovenský, filmový režisér († 5. listopadu 1937)
1901 – Jan Alfréd Holman, filmový režisér, producent a scenárista († 20. dubna 1980)
1905 – Walter Seidl, slezský, německy píšící spisovatel († 29. srpna 1937)
1911 – Josef Kuhn, varhaník a hudební skladatel († 30. ledna 1984)
1913 – Ludvík Dupal, československý fotbalista a francouzský fotbalový trenér
1917 – Jarmila Hassan Abdel Wahab, mezzosopranistka († 24. dubna 1996)
1920
- Jiří Štokman, voják a příslušník výsadku Clay († 17. června 1981)
- František Dvořák, historik umění
1922 – Vladimír Scheufler, etnograf a hudební skladatel († 9. září 1995)
1923
- Jiří Mrázek, geofyzik, popularizátor přírodních věd a kosmonautiky, šachista a náboženský spisovatel († 14. listopadu 1978)
- Jiří Waldhans, dirigent a hudební pedagog († 28. března 1995)
1924
- Bohumil Černík, bylinkář, politický vězeň a kronikář Vysočiny
- Vladimír Paul, soudce Ústavního soudu († 3. dubna 2002)
1925 – Miloš Nesvadba, herec a výtvarník († 22. července 2020)
1929 – Rudolf Chorý, sochař († 10. října 2007)
1930 – Karel Fortýn, lékař, autor metody devitalizace rakovinných nádorů († 4. ledna 2001)
1932
- Libuše Váchalová, klavíristka, harfistka a hudební pedagožka
- Jiří Strejc, hudební skladatel, varhaník, pedagog, sbormistr, dirigent († 8. prosince 2010)
1935 – Jiří Šalamoun, výtvarník († 31. března 2022)
1940 – Jaroslava Tvrzníková, herečka, režisérka, novinářka
1942 – Dalibor Motejlek, závodník ve skoku na lyžích
1943
- Jan Grimm, malíř († 3. září 2012)
- Pavel Augusta, geolog, geofyzik a publicista
1944 – Petr Matásek, divadelník a scénograf († 25. července 2017)
1945 – Pavel Stratil, fotbalista
1946 – René Přibil, divadelní a filmový herec i režisér
1947 – Zdeněk Maryška, filmový a divadelní herec a dabér
1948
- Jan Hammer, americký hudební skladatel a polyinstrumentalista českého původu
- Marie Benešová, právnička a politička
1952 – Vladimíra Sedláková, malířka a grafička
1953 – Richard Mandelík, politik, jeden z iniciátorů vzniku sítě kampeliček
1954
- Jitka Seitlová, politička, geoložka a specialistka na ochranu životního prostředí
- František Chvalovský, fotbalový funkcionář a podnikatel
1970 – Petr Borkovec, básník a překladatel
1972 – Pavla Charvátová, moderátorka
1976
- Anna Geislerová, herečka
- Michal Hašek, politik
1977 – Michal Jagelka, herec, moderátor a dabér
1984 – Martin Knakal, fotbalista
1986 – Iveta Šístková, reprezentantka v orientačním běhu
1990 – Lukáš Mareček, fotbalista

Svět editovat

John Pierpont Morgan (* 1837)

Zuzana Kronerová (* 1952)

Sean Bean (* 1959)

Jennifer Garnerová (* 1972)

Victoria Beckham (* 1974)

1277 – Michael IX. Palaiologos, spoluvládce byzantského císaře Andronika II. († 12. října 1320)
1447 – Baptista Spagnoli, italský karmelitán, humanista a básník († 20. března 1516)
1497 – Pedro de Valdivia, španělský conquistador, první guvernér Chile († 25. prosince 1553)
1573 – Maxmilián I. Bavorský, vévoda bavorský, od r. 1623 kurfiřt bavorský a falcký († 27. září 1651)
1598 – Giovanni Battista Riccioli, italský astronom († 25. června 1671)
1662 – Erdmunda Tereza z Ditrichštejna, moravsko-rakouská šlechtična a kněžna z Lichtenštejna († 15. března 1737)
1718 – Adam František Kollár, slovenský spisovatel († 13. června 1783)
1748 – Leopold Leonhard Raymund Thun-Hohenstein, šlechtic a duchovní, pasovský biskup († 22. října 1826)
1786 – Charles de la Bédoyére, francouzský generál († 19. srpna 1815)
1814 – August Grisebach, německý botanik († 9. května 1879)
1810 – Georg von Mitis, ministr spravedlnosti Předlitavska († 25. července 1889)
1817 – Rudolf Eitelberger, rakouský historik výtvarného umění († 18. dubna 1885)
1837 – John Pierpont Morgan, americký bankéř († 31. března 1913)
1843 – Camillo Sitte, rakouský architekt a malíř († 16. listopadu 1903)
1859 – Arsen Karađorđević, srbský a jugoslávský princ († 19. října 1938)
1865 – Urszula Ledóchowska, polská šlechtična, řeholnice, učitelka a vychovatelka († 29. května 1939)
1866 – Ernest Starling, britský fyziolog († 2. května 1927)
1870 – Max Berg, německý architekt se stavbami v Polsku († 22. ledna 1947)
1879 – Mirko Dmitrij Petrović-Njegoš, černohorský princ († 2. března 1918)
1880 – Leonard Woolley, britský archeolog († 20. února 1960)
1882 – Artur Schnabel, rakouský klavírista († 15. srpna 1951)
1885
- Karen Blixen, dánská spisovatelka († 7. září 1962)
- Vladimír Roy, slovenský básník a překladatel († 6. únor 1936)
1887 – Clodomiro Picado Twight, kostarický vědec a herpetolog († 16. května 1944)
1890
- Art Acord, americký herec němého filmu a rodeový šampion († 4. ledna 1931)
- Victoria Ocampová, argentinská spisovatelka († 27. ledna 1979)
1893 – Marguerite Broquedisová, francouzská tenistka, olympijská vítězka († 23. dubna 1983)
1897
- Thornton Wilder, americký spisovatel a dramatik, trojnásobný nositel Pulitzerovy ceny († 7. prosince 1975)
- Daniel Rapant, slovenský historik († 17. dubna 1988)
1899 – Bernhard Sprengel, německý podnikatel – výrobce čokolády a sběratel moderního umění († 22. ledna 1985)
1903
- Elena Hroboňová, slovenská pedagožka a poslankyně († 12. září 1961)
- Grigorij Pjatigorskij, ukrajinský violoncellista († 6. srpna 1976)
- Morgan Taylor, americký olympijský vítěz, 400 metrů překážek, 1924 († 16. února 1975)
1905
- Enzo Sereni, italský sionista a odbojář († 18. listopadu 1944)
- Walter Seidl, německy píšící spisovatel, novinář a kritik, narozený v Opavě († 29. srpna 1937)
1906 – Rudolf Schündler, německý herec a režisér († 12. prosince 1988)
1909 – Alain Poher, francouzský politik, dvakrát dočasný prezident Francie a předseda senátu, předseda Evropského parlamentu († 9. prosince 1996)
1912 – Jakov Volček, sovětský spisovatel († listopad 1988)
1915 – Joe Foss, americký letec, guvernér Jižní Dakoty († 1. ledna 2003)
1916 – Sirimavo Bandaranaike, ministerská předsedkyně Srí Lanky († 10. října 2000)
1918 – William Holden, americký herec († 16. listopadu 1981)
1919 – Osvaldo Dorticós Torrado, prezident Kuby († 23. června 1983)
1921 – Štefan Boleslav Roman, předseda a zakladatel Světového kongresu Slováků († 23. března 1988)
1922 – Paul Smith, americký klavírista († 29. června 2013)
1923 – Lindsay Anderson, britský filmový režisér († 30. srpna 1994)
1927 – Ferenc Örsi, maďarský prozaik a dramatik († 13. srpna 1994)
1928 – Phanxicô Xaviê Nguyễn Văn Thuận, vietnamský kněz a kardinál († 16. září 2002)
1929 – James Last, německý hudební skladatel a dirigent († 10. června 2015)
1930 – Chris Barber, anglický pozounista († 2. března 2021)
1931 – David Axelrod, americký zpěvák, hudební producent, skladatel a aranžér
1934 – Don Kirshner, americký hudební vydavatel, producent a skladatel († 17. ledna 2011)
1936 – Hilde Schramm, německá pedagožka, socioložka, publicistka
1940 – Agostino Vallini, italský kardinál
1941 – Esmond Bradley Martin, americký aktivista bojující za zastavení obchodu se slonovinou († 4. února 2018)
1942 – David Bradley, anglický herec
1943 – Roy Estrada, americký baskytarista
1946 – Hannah Nydahl, dánská učitelka a překladatelka v linii Karma Kagjü tibetského buddhismu, manželka lámy Oleho Nydahla († 1. dubna 2007)
1948
- John N. Gray, britský politický filosof a spisovatel
- Pekka Vasala, finský olympijský vítěz v běhu na 1500 metrů z roku 1972
- Rudolf Tajcnár, slovenský hokejista, československý reprezentant († 30. července 2005)
1951
- Olivia Hussey, herečka anglo-argentinského původu
- Börje Salming, švédský hokejista sámského původu
- George Weigel, americký spisovatel a politický aktivista
1952
- Zuzana Kronerová, slovenská herečka
- Željko Ražnatović, srbský politik, podnikatel, velitel polovojenských gard a válečný zločinec († 15. ledna 2000)
1954
- Riccardo Patrese, italský pilot formule 1
- DeWayne McKnight, americký kytarista
- Ján Kozák, československý fotbalista slovenského původu
- Frankie LaRocka, americký bubeník a hudební producent († 12. května 2005)
1955 – Kristine Sutherland, americká herečka
1957 – Nick Hornby, britský spisovatel
1959 – Sean Bean, britský herec
1964
- Maynard James Keenan, americký rockový zpěvák, člen skupin Tool a A Perfect Circle
- Andrej Borisenko, ruský inženýr a kosmonaut
1967 – Henry Ian Cusick, herec skotsko-peruánského původu
1970 – Redman, vlastním jménem Reginald Noble, americký rapper a herec
1972 – Jennifer Garnerová, americká herečka
1974 – Victoria Beckham, anglická populární zpěvačka, členka slavné skupiny Spice Girls
1977 – Frederik Magle, dánský hudební skladatel současné klasické hudby, koncertní varhaník a klavírista
1978 – David Murdoch, skotský curler
1979 – Marija Šestak, slovinská trojskokanka
1985
- Rooney Mara, americká herečka
- Jo-Wilfried Tsonga, francouzský tenista
1986 – Romain Grosjean, francouzský pilot formule 1