Vladimír Scheufler

český etnograf a hudební skladatel

Vladimír Scheufler (17. dubna 1922 Mírov9. září 1995 Praha) byl český etnograf a hudební skladatel.

Vladimír Scheufler
Základní informace
Narození17. dubna 1922
Mírov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí9. září 1995 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Žánryklasická hudba a lidová hudba
Povoláníhudební skladatel, etnolog, etnograf, muzeolog, historik umění a redaktor
DětiPavel Scheufler
PříbuzníJiří Scheufler (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Maturoval na gymnáziu v Praze v roce 1941. V letech 19421943 studoval soukromě skladbu u Felixe Petyrka v Lipsku a po návratu do Prahy pokračoval u K. B. Jiráka. Současně navštěvoval lektorské kurzy Metoda Doležila a zdokonaloval se ve hře na klavír u J. Sborníka. Po znovuotevření vysokých škol v roce 1945 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze hudební vědu a národopis. Studia dokončil již v roce 1948 obhajobou dizertační práce Problém vzniku a původu českých a německých lidových tanců s proměnlivým rytmem. V roce 1958 získal titul kandidáta historických věd.

Po skončení studia byl zaměstnán v Městském muzeu v Ostravě. Zabýval se zejména etnografií a své výzkumy a sběry prováděl na Jablunkovsku, Hlučínsku a Těšínsku. Od roku 1953 pracoval v Ústavu pro etnografii a folkloristiku v Praze. Byl členem poradního sboru pro lidovou výrobu a umělecká řemesla Ministerstva školství a kultury. Rozsáhlá byl jeho publikační činnost. Napsal stovky monografií, odborných statí i popularizačních článků. Byl členem redakčních rad Slezského sborníku a časopisů Radostná země, Český lid, Umění a řemesla. Od roku 1956 také přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vedle toho komponoval, ale jeho skladby nebyly často na koncertních pódiích uváděny.

Jeho bratrem je spisovatel Jiří Scheufler. Jeho synem je historik fotografie Pavel Scheufler.

Dílo editovat

Hudební dílo (výběr) editovat

  • 3 sonáty pro klavír
  • Preludia pro klavír
  • Sonáta pro klarinet a klavír
  • Symfonietta
  • Symfonická báseň
  • Scherzo pro orchestr
  • Rapsódie pro klavír a orchestr
  • Romance a Burleska pro klavír a orchestr
  • Koncert pro saxofon a orchestr
  • Balada blanická (melodram na slova Jaroslava Vrchlického)
  • 2 duchovní zpěvy
  • Žalmy
  • 5 rondelů o tajemství zimy (písňový cyklus)
  • 10 písní na slova prokletých básníků
  • Rudý květ, 70 000 (písně na slova Petra Bezruče)

Literární dílo (výběr) editovat

  • Předmluva a životopis Fr. Suchého v jeho díle Lidové písně a tance z Polabí na Královéměstecku (Praha 1955);
  • Dějiny chodské keramiky (Plzeň, Krajské nakladatelství 1959);
  • Já jsem plavec od vody. Historie jihočeské voroplavby (České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 11986; společně s Václavem Šolcem).
  • Příspěvek k studiu tanců s proměnlivým rytmem (Český lid 2, 1947, s. 174–175);
  • Poznámky k příbramským koledám B. Soukupa (Český lid 3, 1948, s. 263);
  • Úvod do studia tanců s promělivým rytmem (Divadlo 1, 1949/50, s. 495–505, s. 598–600);
  • Naše lidová píseň (Beseda venkovské ženy 2, 1950, s. 24);
  • Výskyt lidových tanců s proměnlivým rytmem na Moravě a ve Slezsku (Slezský sborník 48, 1950, s. 321–339);
  • Několik poznámek k písňovému průzkumu Hlučínska (Český lid 5, 1950, s. 46–50);
  • Lidové písně z Petřvaldu (Radostná země 1, 1951, s. 130–131);
  • Lidové písně havířské (Radostná země 1, 1951, s. 121–123; společně s B. Indrou a Ivo Stolaříkem);
  • Lidová píseň (Radostná země 2, 1952, č. 3–4, s. 98–104);
  • Boskovický zpěvníček Oldřicha Sirovátky (Český lid 40, 1953);
  • Zpráva o etnografickém výzkumu na Horšovskotýnsku u českých přesídlenců z Volyně (Československá etnografie 2, 1954, s. 90–100; společně s Otakarem Nahodilem; obsahuje též čes. folklor);
  • Životní dílo J. F. Svobody (Československá etnografie 2, 1954, s. 100 ad.);
  • Vorařský folklor (Český lid, 1957, s. 113–118; společně s Václavem Šolcem);
  • Vratislav Vycpálek 65letý (Československá etnografie 6, 1957).

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Alena Kalinová: Jubileum Vladimíra Scheuflera (17.4.1922). Český lid 79, 1992, č. 2, s. 180-181.
  • Ivan Martinovský: In memoriam Vladimíra Scheuflera. MZpčK 31, 1996, s. 220-221.
  • Ludvík Skružný, Judita Hrdá: PhDr. Vladimír Scheufler, CSc. zemřel. Český lid 83, 1996, č. 2, s. 159-163. [Personální bibliografie s. 160-163].
  • Miroslav Válka: Vladimír Scheufler (1922-1995), Bibliografická příloha Národopisné revue, Národní ústav lidové kultury, 2009, ISBN 80-87261-18-6, ISBN 978-80-87261-18-7

Externí odkazy editovat