Otevřít hlavní menu

Vladimír Scheufler

český etnograf a hudební skladatel

Vladimír Scheufler (17. dubna 1922 Mírov9. září 1995 Praha) byl český etnograf a hudební skladatel.

Vladimír Scheufler
Základní informace
Narození 17. dubna 1922
Mírov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 9. září 1995 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Žánry klasická hudba a lidová hudba
Povolání hudební skladatel, etnolog a etnograf
Děti Pavel Scheufler
Příbuzní Jiří Scheufler (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Maturoval na gymnáziu v Praze v roce 1941. V letech 19421943 studoval soukromě skladbu u Felixe Petyrka v Lipsku a po návratu do Prahy pokračoval u K. B. Jiráka. Současně navštěvoval lektorské kurzy Metoda Doležila a zdokonaloval se ve hře na klavír u J. Sborníka. Po znovuotevření vysokých škol v roce 1945 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze hudební vědu a národopis. Studia dokončil již v roce 1948 obhajobou dizertační práce Problém vzniku a původu českých a německých lidových tanců s proměnlivým rytmem. V roce 1958 získal titul kandidáta historických věd.

Po skončení studia byl zaměstnán v Městském muzeu v Ostravě. Zabýval se zejména etnografií a své výzkumy a sběry prováděl na Jablunkovsku, Hlučínsku a Těšínsku. Od roku 1953 pracoval v Ústavu pro etnografii a folkloristiku v Praze. Byl členem poradního sboru pro lidovou výrobu a umělecká řemesla Ministerstva školství a kultury. Rozsáhlá byl jeho publikační činnost. Napsal stovky monografií, odborných statí i popularizačních článků. Byl členem redakčních rad Slezského sborníku a časopisů Radostná země, Český lid, Umění a řemesla. Od roku 1956 také přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vedle toho komponoval, ale jeho skladby nebyly často na koncertních pódiích uváděny.

Jeho bratrem je spisovatel Jiří Scheufler. Jeho synem je historik fotografie Pavel Scheufler.

DíloEditovat

Hudební dílo (výběr)Editovat

  • 3 sonáty pro klavír
  • Preludia pro klavír
  • Sonáta pro klarinet a klavír
  • Symfonietta
  • Symfonická báseň
  • Scherzo pro orchestr
  • Rapsódie pro klavír a orchestr
  • Romance a Burleska pro klavír a orchestr
  • Koncert pro saxofon a orchestr
  • Balada blanická (melodram na slova Jaroslava Vrchlického)
  • 2 duchovní zpěvy
  • Žalmy
  • 5 rondelů o tajemství zimy (písňový cyklus)
  • 10 písní na slova prokletých básníků
  • Rudý květ, 70 000 (písně na slova Petra Bezruče)

Literární dílo (výběr)Editovat

  • Předmluva a životopis Fr. Suchého v jeho díle Lidové písně a tance z Polabí na Královéměstecku (Praha 1955);
  • Dějiny chodské keramiky (Plzeň, Krajské nakladatelství 1959);
  • Já jsem plavec od vody. Historie jihočeské voroplavby (České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 11986; společně s Václavem Šolcem).
  • Příspěvek k studiu tanců s proměnlivým rytmem (Český lid 2, 1947, s. 174–175);
  • Poznámky k příbramským koledám B. Soukupa (Český lid 3, 1948, s. 263);
  • Úvod do studia tanců s promělivým rytmem (Divadlo 1, 1949/50, s. 495–505, s. 598–600);
  • Naše lidová píseň (Beseda venkovské ženy 2, 1950, s. 24);
  • Výskyt lidových tanců s proměnlivým rytmem na Moravě a ve Slezsku (Slezský sborník 48, 1950, s. 321–339);
  • Několik poznámek k písňovému průzkumu Hlučínska (Český lid 5, 1950, s. 46–50);
  • Lidové písně z Petřvaldu (Radostná země 1, 1951, s. 130–131);
  • Lidové písně havířské (Radostná země 1, 1951, s. 121–123; společně s B. Indrou a Ivo Stolaříkem);
  • Lidová píseň (Radostná země 2, 1952, č. 3–4, s. 98–104);
  • Boskovický zpěvníček Oldřicha Sirovátky (Český lid 40, 1953);
  • Zpráva o etnografickém výzkumu na Horšovskotýnsku u českých přesídlenců z Volyně (Československá etnografie 2, 1954, s. 90–100; společně s Otakarem Nahodilem; obsahuje též čes. folklor);
  • Životní dílo J. F. Svobody (Československá etnografie 2, 1954, s. 100 ad.);
  • Vorařský folklor (Český lid, 1957, s. 113–118; společně s Václavem Šolcem);
  • Vratislav Vycpálek 65letý (Československá etnografie 6, 1957).

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Alena Kalinová: Jubileum Vladimíra Scheuflera (17.4.1922). Český lid 79, 1992, č. 2, s. 180-181.
  • Ivan Martinovský: In memoriam Vladimíra Scheuflera. MZpčK 31, 1996, s. 220-221.
  • Ludvík Skružný, Judita Hrdá: PhDr. Vladimír Scheufler, CSc. zemřel. Český lid 83, 1996, č. 2, s. 159-163. [Personální bibliografie s. 160-163].
  • Miroslav Válka: Vladimír Scheufler (1922-1995), Bibliografická příloha Národopisné revue, Národní ústav lidové kultury, 2009, ISBN 80-87261-18-6, ISBN 978-80-87261-18-7

Externí odkazyEditovat