Generální tajemník ÚV KSČ
Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa byl v letech 1921–1945 a 1971–1989 nejvyšším představitelem této strany. V letech 1953–1971 se funkce generálního tajemníka nazývala „první tajemník ÚV KSČ“. V obnovené KSČ je generální tajemník ÚV opět nejvyšším představitelem strany. V době komunistické totality měli první či generální tajemníci podstatně vyšší vliv než předseda vlády nebo prezident.[zdroj?]
V letech 1945–1953 stál v čele strany předseda, kterým byl Klement Gottwald. V tomto období rovněž paralelně existovala funkce generálního tajemníka, kterou zastával Rudolf Slánský, se zaměřením na běžný chod strany. Dne 6. září 1951 ÚV KSČ zrušil funkci generálního tajemníka i jeho zástupců. Jeho roli převzal organisační sekretariát.
Po Gottwaldově smrti (1953) funkce předsedy zanikla a v čele strany stál první tajemník. Zároveň došlo na čas k oddělení nejvyšší stranické a ústavní funkce. Zatímco prezidentem se stal Antonín Zápotocký, do čela strany se dostal a řízením práce sekretariátu ÚV KSČ byl pověřen Antonín Novotný, který se tak stal řídicí osobností stranické mašinerie. V září 1953 zvolil ÚV KSČ Novotného svým prvním tajemníkem.[1]
Posledním generálním tajemníkem byl Karel Urbánek. Poté byla funkce zrušena a v čele strany stanul předseda (Ladislav Adamec, 1989–1990).
Generální tajemníci ÚV KSČEditovat
- Václav Šturc (1921–1922, generální tajemník)
- Alois Muna (1922–1924, generální tajemník)
- Josef Haken (1924–1926, generální tajemník)
- Bohumil Jílek (1926–1929, generální tajemník)
- Klement Gottwald (1929–1945 jako generální tajemník; 1945–1953 jako předseda)
- Rudolf Slánský (1945–1951 jako generální tajemník)
- Antonín Novotný (1953–1968, 1. tajemník)
- Alexander Dubček (1968–1969, 1. tajemník)
- Gustáv Husák (1969–1971 jako 1. tajemník; 1971–1987 jako generální tajemník)
- Miloš Jakeš (1987–1989, generální tajemník)
- Karel Urbánek (1989, generální tajemník)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Zpráva o zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa. S. 1. Rudé právo [online]. 1953-09-14 [cit. 2021-12-18]. S. 1. Dostupné online.
