Erdmunda Tereza z Ditrichštejna

manželka kněžna z Lichtenštejna

Erdmunda Tereza Marie Žofie hraběnka z Ditrichštejna a Mikulova (někdy uváděná také německy jako Edmunda nebo Erdmuth Maria Theresia von Dietrichstein-Nikolsburg, 17. dubna 166215. března 1737 Vídeň) byla příslušnicí mikulovské větve moravského šlechtického rodu Ditrichštejnů a dvorní dáma císařovny, provdaná kněžna z Lichtenštejna.

Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu
Erb rodu moravských Ditrichštejnů
Erb rodu moravských Ditrichštejnů
3. kněžna z Lichtenštejna
Ve funkci:
5. duben 1684 – 16. června 1712
PředchůdceJohana Beatrix z Ditrichštejna
NástupceEleonora Barbora z Thun-Hohenštejna
Dvorní dáma císařovny
Ve funkci:
asi 1676 – 1681
PanovniceEleonora Magdalena Falcko-Neuburská

Narození17. dubna 1662
Úmrtí15. března 1737 (ve věku 74 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníLichtenštejnská hrobka ve Vranově u Brna
ChoťJan Adam I. z Liechtensteinu (1662–1712)
RodičeFerdinand Josef z Dietrichsteinu (1636–1698) a Marie Alžběta z Eggenbergu (1640–1715)
DětiMarie Terezie, provdaná Savojská (1694–1772)
Příbuzníbratr: Leopold Ignác z Dietrichsteinu (1660–1708)
bratr: Walter Xaver z Dietrichsteinu (1664–1738)
tchán: Karel Eusebius z Liechtensteinu (1611–1684)
teta a tchyně: Johana Beatrix z Dietrichsteinu (1625–1676)
děd: Maxmilián z Dietrichsteinu (1596–1655)
babička: Anna Marie z Liechtensteinu (1597–1640)
děd: Jan Antonín I. z Eggenbergu (1610–1649)
babička: Anna Marie Braniborsko-Bayreuthská (1609–1680)
praděd: Zikmund z Dietrichsteinu (1560–1602)
praděd: Jan Oldřich z Eggenberka (1568–1634)
strýc: Filip Zikmund z Dietrichsteinu (1651–1716)
bratranec: Ondřej Jakub z Dietrichsteinu (1689–1753)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtična
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodila se jako nejstarší dcera Ferdinanda Josefa z Ditrichštejna (1636–1698) a jeho manželky Marie Alžběty z Eggenbergu (1640–1715).

Asi v roce 1676, kdy jí bylo čtrnáct let, byla přijata jako dvorní dáma nové císařovny Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské (1655–1720), třetí manželky Leopolda I.[1] Byla dekorována zlatým klíčem, což znamená, že se stala komornicí (Kammerfräulein), a tak měla na rozdíl od jiných dvorních dam volný přístup až do ložnice císařovny.[2] Její společenské postavení podtrhuje fakt, že dokonce po svatbě měla privilegium navštěvovat císařský dvůr bez předchozího ohlášení.[3]

Po svém sňatku s lichtenštejnským knížetem Janem Adamem se pohybovala především na jižní Moravě v oblasti mezi Brnem, Vranovem u Brna, Lednicí, Valticemi a Vídní.

Jako padesátiletá ovdověla a poté se táhly nepříjemnosti s dědickým řízením, které vyústily v soudní spor.

Zemřela ve Vídni 15. března 1737 a byla pohřbena v Lichtenštejnské hrobce ve Vranově u Brna.

MajetekEditovat

Podle svatební smlouvy měla být v případě smrti manžela zaopatřena panstvím Plumlov, jednorázově by dostala 25 tisíc zlatých a směla by obývat vyhrazené místnosti v Lichtenštejnském paláci ve Vídni.[4] Jako vdova trávila hodně času ve Vídni a vedle toho také v Judenau (zde založila špitál), Dietersdorfu, Kirchbergu a Weißenburgu (zde zaopatřila připravovanou fundaci chudobince), které jí odkázal manžel.[5] Jako vdova zakoupila statky Mainburg a Tragidist. V Puchenstubenu nechala postavit kostel svaté Anny (1727–1728). Na konci života pro ni pracovalo 62 úředníků a sloužících.[6]

RodinaEditovat

Osmnáctiletá Erdmunda Tereza se 16. února 1681 ve Vídni provdala za svého bratrance Jana Adama I. z Lichtenštejna (30. listopadu 1657[7] nebo 16. srpna 1662 Brno – 16. června 1712 Vídeň) z karolinské pošlosti, pozdějšího třetího lichtenštejnského knížete, syna Karla Eusebia z Lichtenštejna (1611–1684) a jeho manželky Johany Beatrix z Ditrichštejna (1625–1676). Kvůli blízkému příbuzenství s Janem Adamem pár musel zažádat o papežský dispens a jako dvorní dáma musela získat svolení ke sňatku také od císařovny a císaře.

Porodila třináctkrát, ale jen sedm dětí (vyznačeny v textu tučně) se dožilo vyššího věku.[8] V níže uvedeném seznamu chybí dvě děti.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VOKÁČOVÁ, s. 294
  2. VOKÁČOVÁ, s. 299
  3. VOKÁČOVÁ, s. 348
  4. VOKÁČOVÁ, s. 331
  5. VOKÁČOVÁ, S. 365
  6. VOKÁČOVÁ, s. 366
  7. VOKÁČOVÁ, s. 677
  8. VOKÁČOVÁ, s. 343
  9. a b c d e f g VOKÁČOVÁ, s. 692

LiteraturaEditovat

  • VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. Kapitola Společnice jejího veličenstva, s. 288–367. 

Externí odkazyEditovat