Otevřít hlavní menu

Erdmunda Tereza z Ditrichštejna

Erdmunda Tereza Marie Žofie hraběnka z Ditrichštejna provdaná kněžna z Lichtenštejna (někdy uváděná jako Edmunda nebo Erdmuth, 17. dubna 166215. března 1737 Vídeň) byla příslušnicí mikulovské větve šlechtického rodu Ditrichštejnů a dvorní dáma císařovny.

Erdmunda Tereza z Ditrichštejna
Erb rodu Ditrichštejnů, ze kterého pocházela
Erb rodu Ditrichštejnů, ze kterého pocházela

3. kněžna z Lichtenštejna
Ve funkci:
5. duben 1684 – 16. června 1712
Předchůdce Johana Beatrix z Ditrichštejna
Nástupce Eleonora Barbora z Thun-Hohenštejna

Dvorní dáma císařovny
Ve funkci:
asi 1676 – 1681
Panovnice Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská

Narození 17. dubna 1662
Úmrtí 15. března 1737 (ve věku 74 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Hrobka Lichtenštejnů
Choť Jan Adam I. z Lichtenštejna
Rodiče Ferdinand z Ditrichštejna
Marie Alžběta z Eggenbergu
Příbuzní Leopold Ignác z Ditrichštejna, Walter Xaver z Ditrichštejna a Jakob Anton of Dietrichstein (sourozenci)
Zaměstnání politik
Profese šlechtična
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Ferdinand Josef z Ditrichštejna
1636–1698
matka Marie Alžběta z Eggenbergu
1640–1715
manžel Jan Adam I. z Lichtenštejna
1662–1712
dcera Marie Terezie, provdaná Savojská
1694–1772
bratr Leopold Ignác z Ditrichštejna
1660–1708
bratr Walter Xaver z Ditrichštejna
1664–1738
tchán Karel Eusebius z Lichtenštejna
1611–1684
teta a tchyně Johana Beatrix z Ditrichštejna
1625–1676
děd Maxmilián z Ditrichštejna
1596–1655
babička Anna Marie z Lichtenštejna
1597–1640
děd Jan Antonín I. z Eggenbergu
1610–1649
babička Anna Marie Braniborsko-Bayreuthská
1609–1680
praděd Zikmund z Ditrichštejna
1560–1602
praděd Jan Oldřich z Eggenberka
1568–1634
strýc Filip Zikmund z Ditrichštejna
1651–1716
bratranec Ondřej Jakub z Ditrichštejna
1689–1753

ŽivotEditovat

Narodila se jako nejstarší dcera Ferdinanda Josefa z Ditrichštejna (1636–1698) a jeho manželky Marie Alžběty z Eggenbergu (1640–1715). Asi v roce 1676, kdy jí bylo čtrnáct let, byla přijata jako dvorní dáma nové císařovny Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské (1655–1720), třetí manželky Leopolda I.[1] Byla dekorována zlatým klíčem, to znamená, že se stala komornicí (Kammerfräulein), a tak měla na rozdíl od jiných dvorních dam volný přístup až do ložnice císařovny.[2] Její společenské postavení podtrhuje fakt, že dokonce po svatbě měla privilegium navštěvovat císařský dvůr bez předchozího ohlášení.[3]

Po svatbě se pohybovala především v oblasti mezi Brnem, Vranovem u Brna, Lednicí, Valticemi a Vídní. Ovdověla jako padesátiletá a poté se táhly nepříjemnosti s dědickým řízením, které vyústily v soudní spor.

Zemřela ve Vídni a byla pohřbena v Lichtenštejnské hrobce ve Vranově u Brna.

MajetekEditovat

Podle svatební smlouvy měla být v případě smrti manžela zaopatřena panstvím Plumlov, jednorázově by dostala 25 tisíc zlatých a směla by obývat vyhrazené místnosti v Lichtenštejnském paláci ve Vídni.[4] Jako vdova trávila hodně času ve Vídni a vedle toho také v Judenau (zde založila špitál), Dietersdorfu, Kirchbergu a Weißenburgu (zde zaopatřila připravovanou fundaci chudobince), které jí odkázal manžel.[5] Jako vdova zakoupila statky Mainburg a Tragidist. V Puchenstubenu nechala postavit kostel svaté Anny (1727–1728). Na konci života pro ni pracovalo 62 úředníků a sloužících.[6]

RodinaEditovat

Osmnáctiletá Erdmunda Tereza se 16. února 1681 ve Vídni provdala za svého bratrance Jana Adama I. z Lichtenštejna (30. listopadu 1657[7] nebo 16. srpna 1662 Brno – 16. června 1712 Vídeň) z karolinské pošlosti, pozdějšího třetího lichtenštejnského knížete, syna Karla Eusebia z Lichtenštejna (1611–1684) a jeho manželky Johany Beatrix z Ditrichštejna (1625–1676). Kvůli blízkému příbuzenství s Janem Adamem pár musel zažádat o papežský dispens a jako dvorní dáma musela získat svolení ke sňatku také od císařovny a císaře.

Porodila třináctkrát, ale jen sedm dětí (vyznačeny v textu tučně) se dožilo vyššího věku.[8] V níže uvedeném seznamu chybí dvě děti.

  • 1. syn (* a † 14. 1. 1682)
  • 2. Marie Alžběta (3. 5. 1683 – 8. 5. 1744)[9]
    • 1. ∞ (21. 4. 1703) Maxmilián II. Jakub Mořic, kníže z Lichtenštejna (1641–1709) z gundakerovské linie rodu
    • 2. ∞ (28. 2. 1713) Leopold, vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Wiesenburský (1674–1744)
  • 3. Karel Josef Václav (15. 10. 1684 – 16. 2. 1704)[9]
  • 4. Marie Antonie Apolonie Rosina (13. 3. 1687 – 9. 10. 1750)[9]
    • 1. ∞ (24. 1. 1704) Marek Adam Czobor de Czoborszentmihály († 1728)
    • 2. ∞ (29. 4. 1731) Karel Hrzán z Harrasova
  • 5. Marie Anna (8. 5. 1688 – zemřela mláda)
  • 6. František Dominik Jiljí Florián (1. 9. 1689 – 9. 3. 1711)[9]
  • 7. Marie Gabriela Anna Alexie (12. 7. 1692 – 7. 11. 1713)[9]
  • 8. Marie Tereza Anna Felicitas (11. 5. 1694 – 20. 2. 1772)[9]
    • ∞ (24. 10. 1713) Emanuel Tomáš, vévoda savojsko-carignanský, hrabě ze Soissons (1687–1713), synovec prince Evžena
  • 9. Marie Markéta Anna (19. 8. 1697 – 9. 1. 1702)
  • 10. Marie Dominika Magdalena (5. 8. 1698 – 3. 6. 1724)[9]
    • ∞ (21. 5. 1719) Jindřich Josef z Auerspergu (1697–1783), vévoda na slezském Minsterberku
  • 11. Jan Křtitel (26. 8. 1700 – 27. 8. 1700)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VOKÁČOVÁ, s. 294
  2. VOKÁČOVÁ, s. 299
  3. VOKÁČOVÁ, s. 348
  4. VOKÁČOVÁ, s. 331
  5. VOKÁČOVÁ, S. 365
  6. VOKÁČOVÁ, s. 366
  7. VOKÁČOVÁ, s. 677
  8. VOKÁČOVÁ, s. 343
  9. a b c d e f g VOKÁČOVÁ, s. 692

LiteraturaEditovat

  • VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. Kapitola Společnice jejího veličenstva, s. 288–367. 

Externí odkazyEditovat