Otevřít hlavní menu

Leopold Ignác z Ditrichštejna

český šlechtic

Leopold Ignác Josef kníže z Ditrichštejna (německy Leopold Ignaz Josef Fürst von Dietrichstein; 16. srpna 1660, Eggenberg13. července 1708, Mikulov) byl rakouský šlechtic s mnoha majetky na Moravě a v Čechách, proslul především jako mecenáš barokního umění.

Leopold Ignác z Ditrichštejna
Leopold Ignaz of Dietrichstein.jpg

4. kníže z Ditrichštejna
Ve funkci:
28. listopad 1698 – 13. červenec 1708
Předchůdce Ferdinand Josef z Ditrichštejna
Nástupce Walter Xaver z Ditrichštejna

Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1705 – 13. červenec 1708
Panovník Josef I.
Předchůdce Filip Zikmund z Ditrichštejna

Císařský komoří
Ve funkci:
1679 (?) – ?
Panovník Leopold I.

Narození 16. srpna 1660
Eggenberg
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 13. července 1708 (ve věku 47 let)
Mikulov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Dietrichsteinská hrobka
Choť Marie Godofreda ze Salmu
Rodiče Ferdinand Josef z Ditrichštejna
a Marie Alžběta z Eggenberka
Děti Marie Anna Josefa, Marie Josefa Felicitas
Příbuzní Erdmunda Tereza z Ditrichštejna a Jakob Anton of Dietrichstein (sourozenci)
Zaměstnání politik, mecenáš
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1698 Řád zlatého rouna (č. 591)
Commons Kategorie Leopold Ignaz Joseph, Prince of Dietrichstein
Vojenská kariéra: plukovník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Ferdinand Josef z Ditrichštejna
1656–1698
matka Marie Alžběta z Eggenberka
1640–1715
manželka Marie Godofreda ze Salmu
1667–1732
dcera Marie Anna z Ditrichštejna
1688–1697
dcera Marie Josefa z Ditrichštejna
1694–1711
bratr Walter Xaver z Ditrichštejna
1664–1738
synovec Karel Maxmilián z Ditrichštejna
1702–1784
děd Maxmilián II. z Ditrichštejna
1596–1655
babička Anna Marie z Lichtenštejna
1597–1640
strýc Filip Zikmund z Ditrichštejna
1651–1716

Mládí a kariéra u dvoraEditovat

Byl synem knížete Ferdinanda Josefa z Ditrichštejna (1636–1698) a jeho manželky Marie Alžběty z Eggenberka (1640–1715), narodil se na zámku Eggenberg ve Štýrském Hradci, jeho kmotrem byl císař Leopold I. Vyrůstal ve Vídni a již v devatenácti letech byl jmenován císařským komorníkem. V letech 1680–1685 absolvoval kavalírskou cestu po Evropě, nejdéle pobýval v Paříži (1681–1683). Součástí pobytu v zahraničí byly zásnuby v Anholtu (1683), jeho manželkou se v roce 1687 stala Marie Godofreda ze Salmu (1667–1732), dcera císařského nejvyššího hofmistra knížete Karla Theodora ze Salmu (1645–1710).

Po návratu z cest se dostal do blízkého okruhu dvořanů arcivévody Josefa, neobdržel ale očekávaný post arcivévodova prvního komorníka. Za stagnací kariéry u dvora stála pomluva o nakažlivé sexuální chorobě, kterou si údajně přivezl z Itálie. V letech 1688–1694 sloužil v armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka, po ukončení vojenské služby trvale zakotvil u dvora arcivévody Josefa. V roce 1698 získal Řád zlatého rouna a po nástupu Josefa I. na trůn se stal císařským nejvyšším štolbou (1705–1708).

Barokní mecenášEditovat

V roce 1698 po otci zdědil knížecí titul a rozsáhlý majetek v Rakousku, na Moravě a v Čechách (Mikulov, Lipník nad Bečvou, Hranice, Polná, Přibyslav, Libochovice atd.) Proslul jako barokní velmož s okázalým životním stylem, vydržoval početný dvůr (jen knížecí garda měla přes 50 členů) a jako mecenáš umění zaměstnával významné architekty a malíře. Značné částky vynaložil na vybavení interiérů zámku v Mikulově a vídeňského paláce na Herrengasse 7 (dnešní rakouské ministerstvo vnitra). Lovecký zámek Grünne Haus (1698–1701) nechal postavit v Laxenburgu podle projektu Christiana Alexandra Oedtla.

 
Palác Dietrichstein v Laxenburgu, který nechal postavit kníže Leopold Ignác podle projektu Christiána Alexandra Oedtla.

Investováním vysokých částek do různých staveb značně zatěžoval rodové finance, zároveň díky tomu po sobě zanechal hodnotné architektonické památky, především církevního charakteru. Architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu vytvořil současnou podobu kostela sv. Anny v Mikulově (1700–1705) s dietrichsteinskou hrobkou, ve stejné době byl postaven kostel Všech Svatých v Libochovicích (1700–1705). Nejvýznamnějším donátorským počinem Leopolda Ignáce byla stavba monumentálního děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné (1699–1708), který však po jeho předčasné smrti nebyl nikdy dokončen podle původních plánů (autorem projektu byl pravděpodobně D. Martinelli).

Od roku 1702 se u Leopolda Ignáce projevovaly příznaky tuberkulózy, výrazně se jeho zdravotní stav zhoršil v roce 1707. Tehdy ještě osobně dohlížel na stavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Po návratu z poslední cesty do Polné zemřel v Mikulově 13. července 1708 ve věku 47 let a je pohřben v rodové hrobce na mikulovském náměstí. Z manželství s Marií ze Salmu měl jen dvě dcery Marii Annu (1688–1697) a Marii Josefu (1694–1711), které navíc zemřely předčasně.

Dědicem knížecího titulu a rodového majetku se stal mladší bratr Walter Xaver (18. září 1664, Brno3. listopadu 1738, Mikulov) .

PotomciEditovat

  • Marie Anna Josefa (25. 6. 1688 – leden 1697)
  • Marie Josefa Felicitas (13. 9. 1694 – 7. 3. 1711)

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, díl VII; Praha, 1893 (reprint 1997) ISBN 80-7185-057-8
  • MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 2010 ISBN 978-80-257-0294-9
  • RICHTER, Václav: Excerpta z dietrichsteinského mikulovského archívu; Sborník prací filosofické fakulty brněnské univerzity; Brno, 1969
  • SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 ISBN 978-80-7394-165-9

Externí odkazyEditovat