Dobřany

město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji
Tento článek je o městě jižně od Plzně. Další významy jsou uvedeny na stránce Dobřany (rozcestník).

Dobřany (německy Dobrsan, v letech 1939–1945 Wiesengrund) jsou druhé nejlidnatější město okresu Plzeň-jih v Plzeňském kraji, dvanáct kilometrů jihozápadně od Plzně na řece Radbuze. Žije zde přibližně 6 400[1] obyvatel.

Dobřany
Kostel sv. Víta
Kostel sv. Víta
Znak města DobřanyVlajka města Dobřany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecDobřany
Obec s rozšířenou působnostíStod
(správní obvod)
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel6 360 (2023)[1]
Rozloha35,32 km²[2]
Nadmořská výška352 m n. m.
PSČ334 41
Počet domů1 214 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduNám. T. G. Masaryka 1
334 41 Dobřany
dobrany@dobrany.cz
StarostaBc.Martin Sobotka
Oficiální web: www.dobrany.cz
Dobřany
Dobřany
Další údaje
Kód obce557676
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městem vede železniční trať z Plzně do Železné Rudy, na které je zde zřízena železniční stanice Dobřany a severně od města v katastrálním území. Šlovice u Plzně ještě zastávka Dobřany zastávka. Nachází se zde také psychiatrická léčebna.

Historie editovat

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1243. V roce 1259 je doložena nejstarší komunita ženského církevního řádu Magdalenitek v Čechách. Původně vladycké sídlo, po němž se roku 1243 psal Záviš z Dobřan z rodu Markvarticů, k roku 1260 je doložen městský rychtář. Tržní význam města dokládá zvláštní dobřanská obilní míra. Město v letech 1272–1282 získal ženský premonstrátský klášter v Chotěšově a držel jej do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen. V roce 1799 a 1814 městem táhlo ruské vojsko vedené generálem Suvorovem (Napoleonské války). V letech 1822–1945 zde hospodařili němečtí šlechticové Thurn-Taxisové, kteří byli po druhé světové válce popraveni[zdroj?]. Velký význam mělo přivedení železnice do města v roce 1876, kdy byl uveden do provozu úsek z Plzně do Nýrska. Od roku 1880 je v Dobřanech psychiatrická léčebna se současnou kapacitou 1 225 pacientů.[4] V letech 1938–1945 patřila obec k říšské provincii Sudety. Při náletu britského letectva v noci 17. dubna 1943 na plzeňskou Škodovku došlo k záměně s léčebnou, město bylo omylem bombardováno a značně poškozeno. Po válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno.

Části města editovat

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dobřanech.
 
Kamenný most přes Radbuzu
 
Radnice
  • Kostel svatého Mikuláše, původně gotický kostel ze 14. století na místě staršího kostela, připomínaného roku 1259. Byl vážně poškozen za husitských válek a vyhořel i roku 1620. Pozdně barokní přestavba proběhla v letech 1757–1758. Hřbitov kolem kostela byl koncem 18. století zrušen. Kostelní věž stojí samostatně a byla postavena v letech 1694–1700 s výškou 22 metrů. V letech 1865–1866 byla zvýšena na 45 metrů. Za druhé světové války byla 17. dubna 1943 věž i s kostelem poškozena při náletu a zničeno bylo všech pět zvonů. O rok později byla provizorně zastřešena jehlanovou helmicí a v roce 2000 byla zhotovena pseudobarokní cibulová báň. Věžní hodiny pochází z roku 1870 a v současnosti jsou zde tři zvony.
  • Kostel svatého Víta byl postaven v letech 1727–1734 z materiálu původního kostela, který stále na stejném místě. Stavbu navrhl plzeňský architekt Jakub Auguston. Dvouoltář svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého zhotovil v letech 1728–1731 lužickosrbský řezbář Matěj Václav Jäckel. Kostel je v majetku města.[5] Slouží jako městská galerie a je zde stálá expozice Dobřanské baroko a každoroční výstava obrazů malíře Oty Janečka.[6] V kostele se pořádají koncerty vážné hudby.
  • Most přes Radbuzu na místě středověkého brodu přes Radbuzu je poprvé písemně zaznamenán v polovině 16. století. Jeho skutečné stáří však není známé. V 18. století byl barokně upraven. Má nestejnou šířku a mírně zalomenou osu. Na mostě je vyznačen letopočet 1879, kdy byl rekonstruován. Je dlouhý 50 metrů, široký 4,2 a vysoký 4,8 metru. Slouží pěší a cyklistické dopravě. Podle legendy přes něj projížděl Jan Žižka a Prokop Holý. V roce 1998 sem byla umístěna nová socha svatého Jana Nepomuckého.
  • Radnice
  • Kaple Panny Marie Pomocné z roku 1773. V roce 2015 ji koupilo a zrekonstruovalo město.[7]
  • Děkanství
  • Pět měšťanských domů na Masarykově náměstí (č. 5, 112, 147, 148, 157)
  • Ústavní kostel v psychiatrické léčebně
  • Kaple Čtrnácti svatých pomocníků v nouzi postavená na místě dřívější kaple v roce 2010
  • Šlovický vrch, přírodní památka severovýchodně od města vyhlášená v roce 2018 s výskytem listonoha letního, žábronožky letní a kuňky žlutobřiché na místě bývalého tankodromu s plochou asi 30 ha[8]
  • Naučná stezka Lesopark Martinská stěna
  • Zaniklý dobřanský větrný mlýn v lokalitě Kamínek

Osobnosti editovat

V dobřanské psychiatrické léčebně působili psychoanalytik a básník Zbyněk Havlíček, německý psychiatr a neurolog Arnold Pick a básník a výtvarník Karel Šebek.

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Léčebna Dobřany už není tajemno za plotem. Plzeňský deník.cz [online]. 2011-07-19 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. 
  5. Církev dá kostel městu. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2007-10-09 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. 
  6. KVASNIČKOVÁ, Kateřina. Dobřany vystavují obrazy Oty Janečka. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2012-05-13 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. 
  7. KORELUS, Pavel. Kapličku se nedařilo zachránit. Nakonec ji koupily a zrestaurovaly Dobřany. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2016-06-09 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. 
  8. KORELUS, Pavel. Dobřany se s ministerstvem dohodly na Šlovickém vrchu. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2015-10-05 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat