Chotěšov (okres Plzeň-jih)

obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji

Chotěšov je vesnice ležící na řece Radbuze v rovinaté krajině dvacet kilometrů jihozápadně od města Plzně. Celá stejnojmenná obec, do které kromě samotného Chotěšova patří ještě vesnice Mantov, Losina, Týnec a Hoříkovice, zaujímá území o rozloze 2 681 hektarů. Žije v ní přibližně 3 000[1] obyvatel.

Chotěšov
Klášter Chotěšov
Znak obce ChotěšovVlajka obce Chotěšov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0324 557838
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíStod
Okres (LAU 1)Plzeň-jih (CZ0324)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 960 (2021)[1]
Rozloha26,81 km²
Nadmořská výška358 m n. m.
PSČ332 14
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduPlzeňská 88
332 14 Chotěšov
podatelna@obec-chotesov.cz
StarostaDaniel Koláček
Oficiální web: www.obec-chotesov.cz
Chotěšov
Chotěšov
Další údaje
Kód obce557838
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Chotěšově je z roku 1115, na významu nabyla po založení kláštera. K dalšímu rozvoji dochází po zahájení těžby uhlí a zřízení železnice v roce 1861.

V areálu keramických závodů byla v roce 1951 hloubena jáma Ostrová. Sloužila jako výdušná jáma dolu Masaryk I. na jižním okraji Zbůchu. Dosáhla hloubky 288,4 metru a zasypána byla roku 1965.[2]

Obecní správaEditovat

Obec Chotěšov má svůj znak, modro-zlatě dělený štít, nahoře stříbrná osmihrotá hvězda v modrém poli, dole troje černé jelení parohy ve zlatém poli.

Služby a hospodářstvíEditovat

V obci je základní škola 1.–9. třída, sportovní hala, mateřská škola, kulturní dům, kino, pošta, zdravotní středisko, dům pečovatelské služby. Úspěšně se rozbíhá bytová výstavba. Na okraji obce je sportovní letiště Aviatik klubu Chotěšov pro ultralehká letadla.

Největší průmyslový podnik v obci je MD Elektronik na výrobu kabelových svazků. Zaměstnává asi tisíc pracovníků. Dále zde působí soukromá zemědělská společnost a několik soukromých firem zabývajících se stavební, výrobní, řemeslnou a obchodní činností.

DopravaEditovat

Chotěšov leží na silnici I/26 Plzeň – Domažlice – hraniční přechod Folmava / Furth im Wald. Asi šest kilometrů od vsi vede dálnice D5 Plzeň – Rozvadov. Obcí také prochází železniční trať Plzeň – Furth im Wald, na které je zřízena zastávka Chotěšov u Stoda.

PamětihodnostiEditovat

 
Chata na pilíři na řece Radbuza, nad jezem Pančava
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chotěšově (okres Plzeň-jih).
  • Mezi pamětihodnosti patří chotěšovský klášter založený Hroznatou v letech 1202–1210, farní kostel Narození Panny Marie z roku 1366, mariánský sloup z roku 1687, sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1700 a morové sloupy.
  • Jihovýchodně od Chotěšova se nachází bývalé poutní místo Křížový vrch (487 m). Dnes je tam rozhledna.
  • Chata na pilíři bývalého mostu železniční vlečky Stod se nachází na řece Radbuza nedaleko jezu Pančava. Chaloupku postavili zhruba v roce 1993 hoši z Klubu mladých turistů v rámci táborů, které se zde pořádaly.[3] Podle jednoho z tehdejších stavitelů bylo dílo hotové za necelých čtrnáct dní.[4]

Akce pořádající se v ChotěšověEditovat

  • Běh Chotěšovem je krosový závod, který měří 5,65 km a pořádá ho OSPV Chotěšov. V roce 2019 se konal 7. ročník této akce.
  • Chotěšovská 30 je turistická akce pořádaná více než 45 let chotěšovským Klubem českých turistů. Je určena jak pro pěší, tak pro cyklistiku a nabízí několik různých tras.
  • Slavnosti vína se konají se v prostorách kláštera Chotěšov, kde představují tuzemská vinařství. Jsou tu jak známá a oceňovaná vinařství, ale také neznámé. Lze se tu i občerstvit tradičním, tak i netradičním jídlem. Na celý den je vždy připraven doprovodný program s muzikou a tancem.

OsobnostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 162. 
  3. Obdivovaná i zatracovaná: chaloupka na pilíři na řece Radbuze půjde k zemi. Plzeň [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  4. Srub na pilíři bývalého mostu Mantov - Jednou stopou Českem [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat