Wikipedie

Miloš Nesvadba

český herec, ilustrátor, karikaturista, komiksový kreslíř, kreslíř, scénograf, spisovatel a výtvarník

Miloš Nesvadba (17. dubna 1925 Praha – 22. července 2020[2][3]) byl český herec, spisovatel, ilustrátor, výtvarník, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako komiksový kreslíř, karikaturista, divadelní a televizní scénograf. Jeho syn Michal Nesvadba je známý herec, bavič a mim.

Miloš Nesvadba
Miloš Nesvadba v roli Paola ve hře Miloslava Stehlíka Loď dobré naděje, uvedené v Národním divadle v roce 1948 v režii Františka Salzera
Miloš Nesvadba v roli Paola ve hře Miloslava Stehlíka Loď dobré naděje, uvedené v Národním divadle v roce 1948 v režii Františka Salzera
Narození17. dubna 1925
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. července 2020 (ve věku 95 let)
ČeskoČesko Česko
Povoláníherec, spisovatel, malíř, scénograf, karikaturista, ilustrátor, vedoucí výpravy, televizní herec, filmový herec, hlasový herec a animátor
Manžel(ka)Jaroslava Nesvadbová
DětiMichal Nesvadba
PříbuzníJiří Nesvadba (sourozenec)
Oceněnízasloužilý umělec
Citát
Rád se směju[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Miloš Nesvadba (vpravo) jako policajt Pazdušek (Jan Drda: Městečko na dlani, Studio Národního divadla, 1947)

Život

editovat

Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal scénografem a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu (1944) a přihlásil se na Státní konzervatoř v Praze. Jeho studia však přerušila druhá světová válka a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v Souboru mladých Jindřicha Honzla (později Studia Národního divadla). V roce 1948 byl angažován do činohry Národního divadla, kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru Revizora zde odehrál spolu s Lubou Skořepovou dne 18. června 2014.[4]

Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii Miroslava Cikána Alena v roce 1947. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu 50. let, později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Jednu z mála hlavních rolí dostal v budovatelském filmu Zítra se bude tančit všude (1952). Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce Bořivoje Zemana Pyšná princezna (1952). Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce 1977 podepsal tzv. antichartu a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce Rudého práva.

Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu Dikobraz. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko, ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.

V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[5]

Se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Jaroslavou měl dva syny. Prvorozený syn Michal je herec a mim, stejně jako jeho otec se věnuje převážně dětem. Mladší syn Martin je vydavatelem časopisu a provozuje malou cestovní kancelář. Miloš Nesvadba byl i dědem (měl čtyři vnoučata) a pradědem.

Věnoval se také ilustrátorské činnosti, zejména knížek pro děti. V roce 1989 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Zemřel dne 22. července 2020 ve věku 95 let.[3][6] Poslední rozloučení, kterého se zúčastnila jeho rodina, kolegové i příznivci jeho díla, se konalo 6. srpna 2020 ve vinohradském chrámu Nejsvětějšího srdce Páně. Pietní akt se v kostele odehrával po tom, co se rodina nedohodla s vedením pražského Národního divadla na obřadu v budově divadla; podle ředitele Jana Buriana bylo rozloučení v Národním divadle neuskutečnitelné z důvodu jeho rekonstrukce.[7]

Divadelní role, výběr

editovat

Film

editovat

Televize

editovat

Knihy pro děti (výběr)

editovat
  • Ondra a 3 Marťánkové – 1963
  • Evička a Monoklíček

Knihy pro děti s ilustracemi Miloše Nesvadby z posledních let:

  • Michal maluje s tátou – září 2007
  • Michal doma s mámou – září 2008
  • Krok za krokem celým rokem – září 2008
  • Knížka pro malé čarodějky – září 2008

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Zemřel herec a výtvarník Miloš Nesvadba. Bylo mu 95 let. Kultura | Divadlo. iDNES.cz. MAFRA, a. s., 22. červenec 2020. Dostupné online [cit. 2020-08-07]. 
  2. ↑ Zemřel Miloš Nesvadba
  3. ↑ a b rea; ČTK. Zemřel Miloš Nesvadba. Fotografie Milan Malíček; Kultura. Právo. Borgis, a.s., 23. červenec 2020, roč. 30, čís. 170, s. 25. Dostupné online [cit. 2020-08-04]. ISSN 1211-2119. 
  4. ↑ Skořepová se loučí s Národním: „Všechno jsem ještě neřekla“. Fotografie Veronika Šimková, Viktor Lomoz; Kultura. ČT24 [online]. Praha: Česká televize, 19. červen 2014 [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 127. 
  6. ↑ e-GAG: Zemřel herec, který vesele kreslil a ilustroval. www.cartoongallery.eu [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČTK; jaš. S Milošem Nesvadbou se lidé loučili v kostele. Fotografie Petr Horník; Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 7. srpen 2020, roč. 30, čís. 183, s. 3. ISSN 1211-2119. 
  8. ↑ HÁJEK, Jiří et al. Divadlo nové doby (1945–1948). Vyd. 1. Praha: Panorama, 1990. 505 s. (Dramatická umění). ISBN 80-7038-140-X. S. 383–4.
 
Autogram Miloše Nesvadby (spolu s kresbičkou) v knize Bubetka v Praze od Ladislava Dvorského z roku 1985

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloš_Nesvadba&oldid=24390774“