Otevřít hlavní menu

Bohumil Bezouška

český herec, humorista a moderátor

Bohumil Bezouška (19. prosince 1921 Praha18. října 1995 tamtéž) byl český herec, kabaretní a estrádní komik, rozhlasový režisér, scenárista, konferenciér, bavič, spisovatelhumorista.

Bohumil Bezouška
Bohumil Bezouška herec.jpg
Narození 19. prosince 1921
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 18. října 1995 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Podpis
Bohumil Bezouška – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jednalo se o dlouholetého člena činohry Národního divadla v Praze jenž na divadle i ve filmu proslul zejména jako herec menších či epizodních rolí.

Obsah

ŽivotopisEditovat

V roce 1939 maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze a začal studovat lékařskou fakultu UK. Po uzavření vysokých škol nacisty přešel na dramatické oddělení pražské konzervatoře, které v roce 1944 úspěšně absolvoval. Již v době studií hostoval v Národním divadle. V letech 1945/1946 byl členem divadla E. F. Buriana, v letech 19481950 byl angažován v Divadle na Vinohradech [1]. V sezóně 1951/1952 působil na Slovensku ve Zvolenu. V letech 19531981[2] byl členem činohry Národního divadla. Za období svého působení v Národním divadle nastudoval téměř sto rolí a ve třech případech byl i asistentem režiséra.[3] Při svém angažmá v ND ještě hostoval v Hudebním divadle v Karlíně (1966/1967) a ve Viole (od roku 1977) a pracoval často v rozhlase a televizi.

Mezi svými divadelními kolegy byl poměrně oblíbený pro svoji mimořádně družnou a společenskou povahu, výborné vypravěčské umění. Proslul též jako výborný imitátor Jana Pivce a Jaroslava Vojty, uměl imitovat i některé slavné československé politiky jako byli Gustáv Husák, Zdeněk Nejedlý či Dr. Edvard Beneš. Byl znám také jako velký sběratel anekdot a různých historek z hereckého, divadelního a filmového prostředí (zejména z Národního divadla, kde byl kronikářem tzv. Klubu dobráků), které nejen rád a s chutí vyprávěl, ale i s oblibou publikoval v novinách a časopisech. Uměl také výborně německy, vystupoval často i v rakouském rozhlasu. Jeho celoživotním přítelem byl český herec František Filipovský, navíc to byl právě Bohumil Bezouška, který před Františkem Filipovským daboval Louis de Funèse.

Divadelní role, výběrEditovat

  • 1943 Miroslava Tomanová: Zvon mého města, Muzikant, Špeh, Vyvolavač při dražbě, Prozatímní divadlo, režie Karel Jernek (B. Bezouška j. h. – posluchač konzervatoře)
  • 1945 William Shakespeare: Večer tříkrálový, Fabian, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal (B. Bezouška j. h. – posluchač konzervatoře)
  • 1945 Titus Maccius Plautus: Lišák Pseudolus, Simia (j. h.), Prozatímní divadlo, režie Jiří Frejka
  • 1947 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Klubko, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka
  • 1953 Alois Jirásek: Lucerna, Kroužila (j. h.), Národní divadlo, režie Ladislav Boháč
  • 1953 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Slušný starý pán z Mantovy, Tylovo divadlo, režie František Salzer
  • 1953 Jan Drda: Hrátky s čertem, Druhý čert, Národní divadlo, režie František Salzer
  • 1953 Molière: Chudák manžel, Treska, Tylovo divadlo, režie Miloš Nedbal
  • 1954 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Marek, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
  • 1954 Karel Čapek: Loupežník, Kaprál, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok (B. Bezouška rovněž jako asistent režiséra)
  • 1955 William Shakespeare: Benátský kupec, Lancelot Honbo, Národní divadlo, režie František Salzer
  • 1955 Anton Pavlovič Čechov: Tři sestry, Vladimír Karlovič Rode, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
  • 1955 Lev Nikolajevič Tolstoj: Není nad vzdělanost, Grosman, Tylovo divadlo, režie Jaroslav Průcha
  • 1955 Miloslav Stehlík: Vysoké letní nebe, Jirka, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok (B. Bezouška rovněž jako asistent režiséra)
  • 1956 Hedda Zinnerová: Ďábelský kruh, Walter Rottstock, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok
  • 1956 Vítězslav Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, 1. zloděj, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok
  • 1956 George Bernard Shaw: Svatá Jana, Šafář, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1956 Josef Kajetán Tyl: Jiříkovo vidění, Vilibald, Tylovo divadlo, režie Jaroslav Průcha
  • 1957 Molière: Don Juan, Pan Nedělka, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1957 Nâzım Hikmet: Podivín, Núrí, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
  • 1958 Jiří Mahen: Jánošík, Hrajnoha, Národní divadlo, režie František Salzer
  • 1960 Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor, Štěpán Ilji Uchovertov, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1961 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, Komisař, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1961 William Shakespeare: Král Lear, Posel vévody z Kornwalu, Smetanovo divadlo, režie František Salzer
  • 1962 William Shakespeare: Veselé windsdorské paničky, Flaštička, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1962 William Shakespeare: Hamlet, Třetí herec, Národní divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1963 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Okápek, Národní divadlo, režie Václav Špidla
  • 1964 Alois Jirásek: Lucerna, Pan Franc, Národní divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
  • 1965 Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha, Pablo, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
  • 1966 Josef Kajetán Tyl: Cesta do Ameriky aneb Lesní panna, Taussig, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
  • 1967 William Shakespeare: Antonius a Kleopatra, Alexas, Národní divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1968 Karel Čapek: Bílá nemoc, Úřední pán, Tylovo divadlo, režie Evžen Sokolovský
  • 1968 Alois Jirásek: Jan Roháč, Kejklíř, Tylovo divadlo, režie Václav Špidla
  • 1969 William Shakespeare: Macbeth, První vrah, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1970 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Pavel Kožený, Národní divadlo, režie Vítězslav Vejražka
  • 1970 E. Buenaventura: Na pravici Boha otce, Praporečník, Tylovo divadlo, režie Václav Špidla
  • 1971 William Shakespeare: Jindřich V., Hrabě Westmoreland, Berkdeber, Národní divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1973 Ignatij Dvoreckou: Člověk odjinud, 3. člen výboru, Národní divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1973 Alois Jirásek: Vojnarka, Drtina, Národní divadlo, režie Jaroslav Dudek
  • 1974 Zdeněk Fibich, Jaroslav Vrchlický: Námluvy Pelopovy, Strážce hradeb, Smetanovo divadlo, režie Karel Jernek
  • 1975 G. P. Ansimov, L. N. Tolstoj: Vojna a mír, Sergej Kuzmič, Národní divadlo, režie G. P. Ansimov
  • 1978 Lev Nikolajevič Tolstoj: Není nad vzdělanost, Grosman, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
  • 1978 Václav Kliment Klicpera: Ženský boj, Hněvsa, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1980 Karel Čapek: Bílá nemoc, Malomocný-novinář, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1982 V. S. Rozov: Hnízdo tetřeva hlušce, Dzivelli, Laterna magika, režie František Laurin (poslední představení B. Bezoušky v Národním divadle – 1. června 1982 [4])

FilmografieEditovat

V letech 1946 až 1986 vystoupil v téměř 60 filmech, televizních seriálech a televizních pořadech. [5]

Literární díloEditovat

Bohumil Bezouška napsal sám či jako spoluautor několik knížek z divadelního prostředí, kde vzpomíná na své kolegy herce, mnohdy už nebožtíky, a dává k lepšímu humorné historky z divadelního prostředí, včetně založení a existence Klubu dobráků a CAMU (cikánská akademie múzických umění).

  • Tajnosti zákulisí1971
  • Adaptace není legrace (Dnes šnajdrujeme)1977
  • Thespidova kára Jana Pivce1985 (spoluautoři V. Pivcová a J. Švehla)
  • Jak jsem proskotačil život1993

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MÜLLER, V. a kol. Padesát let Městských divadel pražských 19071957, Praha: Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, 1958, str. 179
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 26
  3. Bohumil Bezouška v archivu Národního divadla
  4. Bohumil Bezouška v archivu Národního divadla
  5. Bohumil Bezouška v Česko-Slovenské filmové databázi

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat