Otevřít hlavní menu

Vlasta Fabianová

česká dabérka, divadelní herečka, filmová herečka, herečka, televizní herečka, profesorka a vysokoškolská pedagožka

ŽivotEditovat

Narodila se ve Lvově, v rodině prokuristy místní filiálky Ústřední banky českých spořitelen.[1] Do Prahy se přestěhovala s matkou v roce 1914, otec se za nimi vrátil z první světové války v roce 1917. Absolvovala dramatické oddělení pražské konzervatoře (19281932), krátce působila ve Švandově divadle a žižkovském divadle Akropolis. V letech 19321941 působila ve Státním divadle v Brně, odkud byla k 1. srpnu 1941 angažována jako členka činohry Národního divadla v Praze.[2] Zde působila pod vedením řady režisérů (Karel Dostal, Antonín Dvořák, Jiří Frejka, Jindřich Honzl, Otomar Krejča, Miroslav Macháček, Jaromír Pleskot, Alfréd Radok, František Salzer) až do nuceného odchodu do  důchodu v roce 1977. Byla herečkou aristokratického zjevu se sametovým podmanivým hlasem a vytříbenou řečovou kulturou. Poměrně brzy začala vyučovat adepty herectví, nejdříve na Pražské konzervatoři (1947), poté na pražské DAMU, kde byla roku 1964 jmenována docentkou a později profesorkou. Byla i vyhledávanou recitátorkou, pro své hlasové přednosti často pracovala v rozhlase a v dabingu. Hrála rovněž v televizních inscenacích a ve filmu.

Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Bezdíček (19001962), po jeho smrti se provdala v roce 1971 za herce Národního divadla Bohuše Záhorského (19061980).

Je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě[3] označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce.

CitátEditovat

Na vaše hodiny jsme se vždycky těšili jak malí. Děláme rovnítko mezi to, co nám dala škola a co jste nám dala vy. Především svým osobním příkladem, příkladem svého herectví. Často vzpomínáme, jak jste se štvala z divadla do školy a zase zpátky, jak jste nám nosila rekvizity, holkám jste půjčovala šaty. A ty vaše bramborové saláty – to byla jedna báseň! Kolik jen jsme jich snědli!
— Viktor Preiss[4]

FilmografieEditovat

Televizní hryEditovat

  • 1957 Starý bručoun – Marcolina
  • 1958 Mračno – Kateřina
  • 1959 Radúz a Mahulena – Runa
  • 1961 Jobova noc – recitace
  • 1963 Romance štědrovečerní
  • 1964 Nápadníci trůnu – Ragenhild
  • 1964 Fiorenza
  • 1965 Samota – Helena Tolarová
  • 1967 Malá Dorritka – Klenamová
  • 1967 Psí pohádka – babička
  • 1969 Popel – matka
  • 1969 Kdo zachrání hořící les
  • 1970 Klára a Angelika – Klára
  • 1971 Zločin na Zlenicích hradě – Blažena
  • 1971 Lidé na křižovatce – Vítová
  • 1971 Kriminální tango – Kingseppová
  • 1973 Tichý svědek – Eliška Zavřelová
  • 1973 Pohádky malé harfy – průvodce pohádek
  • 1974 Princ Chocholouš – chůva
  • 1974 Lekce z přítomnosti – učitelka Tomanová
  • 1974 Tribun lidu – tchyně
  • 1974 Svět vody – matka
  • 1975 Vlivná osoba – Lilian
  • 1975 Ať hodí kamenem – vychovatelka Kačenka
  • 1976 Dítě (Bakaláři 1976) – matka učitelky
  • 1976 Petřička – služka Adéla
  • 1976 Úschovna klíčů – průvodce seriálu
  • 1976 Holka modrooká – babička
  • 1976 Podzemí svobody – komturka da Tore
  • 1977 Tetinka – Nováková
  • 1977 Kremelský orloj – Anna
  • 1977 Smuteční hudba za padlé hrdiny – Rejchova matka
  • 1978 Zákony pohybu (TV seriál – 1., 4. a 6. díl) – Hájkova matka
  • 1978 Zip (Bakaláři 1978) – matka
  • 1979 Pastýřská pohádka – Stařena
  • 1980 Odpolední návštěva – matka Rut
  • 1980 Jak namalovat ptáčka – profesorka hudby
  • 1981 Královna bludiček – teta Ambrozů
  • 1981 Dějiny jednoho dne – Malá, bytná
  • 1981 Hastrmani – babka Kalnáčová
  • 1981 Na konci je začátek – Kamila
  • 1982 Má dáti, dal – bytná
  • 1982 Kočičí hra – Gizela
  • 1983 Zuzana Vojířová (TV opera) – babička
  • 1983 Hrdinové okamžiku – Marie Ryšavá
  • 1983 Modrý telefon – herečka
  • 1984 Budulínek-Mandelinka – babička
  • 1985 Kdo zachrání kovboje – paní Doylová
  • 1986 Prstýnek bez kamínku – babička
  • 1987 Znění zlatého zvonku – Věštkyně
  • 1987 Polom v bezvětří (TV seriál – 3. díl) – matka Valentíkova
  • 1987 V kleštích – teta Olga
  • 1987 Paví pírko – kmotřička
  • 1989 Dobrodružství kriminalistiky (TV seriál – epizoda Rekonstrukce) – Eleonora Rawlinsonová

Vybrané divadelní roleEditovat

Gramofonové nahrávkyEditovat

  • 1942 D. C. Faltis – Veronika – scéna ze čtvrtého dějství, role Veroniky
  • 1944 Moliere – Tartuffe – scéna Tartuffa, Elmíry a Organa, role Elmíry
  • 1954 Edmond RostandCyrano z Bergeracu – scény ze třetího dějství, role Roxany
  • 1954 W. Shakespeare – Hamlet – Hamletův rozhovor s matkou (ze třetího dějství), role královny Gertrudy
  • 1955 Božena NěmcováBabička – výběr z kapitol čte V. Fabianová
  • 1957 A. N. Ostrovskij – Pozdní láska – výstup z druhého dějství, role Lebědkinové
  • 1957 W. Shakespeare – Richard III. – první a druhý výstup, role kněžny Anny
  • 1960 František HrubínSrpnová neděle – z prvního dějství, role Věry Mixové
  • 1960 Marie PujmanováŽivot proti smrti – úryvek

OceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. František Götz: Vlasta Fabianová, Orbis, Praha, 1963
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 92
  3. společný hrob na Vyšehradském hřbitově v Praze ve kterém je uložena herečka Vlasta Fabianová.
  4. Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 215, 220–23, 259, ISBN 80-207-0419-1

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat