R.U.R.

vědeckofantastické drama od Karla Čapka
Možná hledáte: R.U.R. (opera).

R.U.R. (zkratka z Rossumovi univerzální roboti) je vědeckofantastické drama o vstupní komedii a třech dějstvích[1] Karla Čapka z roku 1920.

R.U.R.
R.U.R v provedení společnosti Theatre Guild, New York 1928/1929
R.U.R v provedení společnosti Theatre Guild, New York 1928/1929
AutorKarel Čapek
Původní názevR.U.R.
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
Žánrscience fiction a Vzpoura strojů
Datum vydání1920
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Autor v příběhu varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za první světové války). Ve hře poprvé zaznělo slovo robot, které na Karlovu výzvu navrhl jeho bratr Josef Čapek. „Ale já nevím,“ řekl autor, „jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.“ „Tak jim řekni roboty,“ mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to."[2] Karel Čapek původně uvažoval o slově „labor“.[3]

Divadelní hra byla přeložena do více než třiceti jazyků včetně esperanta; světovou premiéru měla 2. ledna 1921, kdy ji provedl ochotnický soubor Klicpera v Hradci Králové (viz Zajímavosti).

PříběhEditovat

 
Scéna z prvního dějství. Čapek ji popsal jako Helenin salón s tapetovými dveřmi nalevo do hudebního salónu a dveřmi vpravo do ložnice Heleny. V centru jsou okna k moři a přístavu. Toaletní zrcadlo, psací stůl, komoda, pohovka, křesla. Celý salón má moderní, ryze ženský ráz.[4]

Úvodní dějství se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti na Rossumově ostrově výrobny robotů. Celá výroba je prováděna roboty. Připluje za nimi pěkná dcera prezidenta Helena Gloryová, která chce roboty zrovnoprávnit a do které se všichni zamilují. Postupně jí vyprávějí příběh vynálezu prvních robotů starého Rossuma a jeho synovce. Nakonec se vdá za ředitele Harryho Domina.

Příběh dále pokračuje po deseti letech, kdy už jsou roboti široce rozšířeni. Heleně je smutno z toho, že roboti, ač velmi podobní lidem, nemohou mít city jako lidé, a tak přiměje Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich „duší“. Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat hlady a měli všeho dostatek. Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války.

Nakonec se několik robotů vzbouřilo, ustanovilo Ústřední výbor robotů a vyhlásilo válku lidstvu, jež drtivě porazilo a nenechalo nikoho přežít. Nakonec dorazili až na výrobní ostrov a pozabíjeli všechny až na Alquista, protože on ještě pracoval rukama (což ho uklidňovalo; věřil, že je práce smyslem života). Jenže roboti se začali opotřebovávat a umírali. Chtěli po něm, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, ten však spálila Helena předtím, než ji zabili.

Jednou v noci Alquista vzbudili robot Primus a robotka Helena. Když chtěl jednoho z nich pitvat (kvůli výzkumu), druhý se nabízel místo něj - vůbec se nechovali jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jim jednomu na druhém). Nakonec zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s láskou znovu jako Adam a Eva.

Závěr je symbolickým odkazem k Bibli, z níž Alquist cituje.[5]

OsobyEditovat

 
Scéna třetího dějství navržená Feuersteinem. Čapek ji popsal jako pokusnou laboratoř. Vlevo okno, vpravo dveře do pitevny. Při stěně vlevo dlouhý pracovní stůl se zkumavkami, chemikáliemi a termostatem. Nad stolem svítící žárovky. Napravo psací stůl s knihami. Skříně s nástroji. V levém koutě umavydlo a nad ním zrcadélko, v pravém koutě pohovka.[6]
Lidé
  • Harry Domin – centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů,
  • Inž. Fabry – generální technický ředitel R.U.R.,
  • Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R.,
  • Dr. Hallemeier – přednosta ústavu pro psychologii a výchovu Robotů,
  • Konzul Busman – generální komerční ředitel R.U.R.,
  • Stavitel Alquist – šéf staveb R.U.R.,
  • Helena Gloryová,
  • Nána – její chůva.[7]
Roboti
  • Marius,
  • Sulla,
  • Radius,
  • Damon,
  • Robot Primus,
  • Robotka Helena,
  • Robotský sluha,
  • 1., 2., 3., robot a další.[7]

Roboti v R.U.R.Editovat

 
R.U.R. 1939

Roboti v Čapkově hře nejsou roboti v moderním smyslu. Jsou to biologičtí tvorové stvoření ve stejném stylu jako Frankensteinovo monstrum, jak o něm píše Mary Shelleyová. Jsou biologickými entitami, jejichž části se montují dohromady jako automobily. Projevují se úsečnými pohyby a výslovností. Oděni jsou stejně jako lidé a charakteristickým znakem je upřený pohled ve tváři bez výrazu.[8]

V jistém smyslu se podobají nejmodernější koncepci živých forem stvořených člověkem (jako jsou replikanti ve filmu Blade Runner nebo Cyloni v nové verzi seriálu Battlestar Galactica). V Čapkově době ale neexistovala žádná koncepce genetického inženýrství. Jeho roboti jsou biologické stroje, jsou sestaveni jako protiklad k tomu, že by rostli nebo se narodili.

FilmEditovat

V roce 1938 byl natočen podle divadelní hry krátký 35minutový britský film produkovaný BBC.[9]

OperaEditovat

Související informace naleznete také v článku R.U.R. (opera).

V roce 1977 složil podle hry R.U.R. stejnojmennou operu Zdeněk Blažek.

ZajímavostiEditovat

  • Světová premiéra hry R.U.R. měla být na Národním divadle v Praze. Jak však v roce 1927 uvedly Lidové noviny, původní termín byl odložen na 25. ledna 1921. Královéhradecký ochotnický soubor Klicpera, který měl hru premiérovat krátce po Národním divadle, se o odložení nedozvěděl. Tak se světová premiéra odehrála 2. ledna 1921 na prknech scény v Hradci Králové.[10][11]
  • V roce 2020 uplynulo sto let od knižního vydání Čapkova R.U.R. a při této příležitosti vznikly dvě knihy s názvem "Robot 100". Jedna má podtitul "Sto rozumů", protože do ní přispělo 100 osobností (editor: Jitka Čejková) a vydala ji Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Druhá obsahuje sci-fi povídky, a tak má podtitul "Povídky" (vydalo Argo). V Památníku Karla Čapka ve Strži byla ke stému výročí R.U.R. připravena výstava s názvem "Cesta do hlubin Robotovy duše". České centrum Mezinárodního PEN klubu připravuje ve spolupráci s divadlem Archa monumentální oslavy 100. výročí od premiéry R.U.R. v lednu 2021.
  • V roce 2019 vznikl další projekt oslavující sté výročí od vydání knihy R.U.R. K oslavě stejného stoletého jubilea se spojil Ústav formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se Švandovým divadlem na Smíchově a organizátory hackathonů CEE Hacks, aby vytvořili projekt THEaiTRE. Jedná se o vědecký projekt, který si klade za cíl zjistit, zda dokáže umělá inteligence pomocí přirozeného zpracování jazyka a konkrétně vylepšeného jazykového modelu GPT-2 napsat divadelní hru. Celý projekt začal u Karla Čapka, v jehož R.U.R. se poprvé objevilo slovo "robot". Původní myšlenka zakladatele projektu Tomáše Studeníka byla, jestli se role autora divadelní hry a robota po sto letech neotočila a zda by robot dnes nemohl napsat divadelní scénář o Karlu Čapkovi. První fáze projektu vrcholí inscenací, jejíž scénář bude plně vygenerovaný jazykovým modelem. Tato světová premiéra divadelního představení proběhne spolu s diskusí s tvůrci 26. února 2021 od 19:00 a bude streamovaná online široké veřejnosti zdarma. Online přenos bude zveřejněn na webových stránkách projektu.

THEaiTRE je plánován (minimálně) do roku 2022, kdy dojde ke druhé premiéře s dokonalejším jazykovým modelem. Tento projekt byl finančně podpořen Technonologickou agenturou ČR a spolupracují na něm rovněž zástupci prg.ai a Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Čapek, K., s. 113
  2. Lidové noviny, 24.12.1933, s.12, Karel Čapek: O slově robot
  3. MARGOLIUS, Ivan. The Robot of Prague. Newsletter, The Friends of Czech Heritage. Autumn 2017, čís. 17, s. 3–6. Dostupné online. 
  4. Čapek, K., s. 144
  5. Čapek, K., s. 215
  6. Čapek, K., s. 199
  7. a b Čapek, K., ss. 114–115
  8. Čapek, K., s. 115
  9. http://www.imdb.com/title/tt0261938/
  10. #periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:90e40160-86b0-11dc-8716-000d606f5dc6 Lidové noviny, 28.1.1927 odpol., s.1, Kde byla premiéra R.U.R.
  11. Databáze amatérského divadla, soubor Klicpera

LiteraturaEditovat

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 110, 146, 169, 238
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 59, 71, 73, 74, 77, 122, 131, 150, 152, 169, 172, 185, 402, 406, 411, 438, 591, 605, 611–2, 647
  • ČAPEK, Karel. Loupežník. R.U.R. Bílá nemoc.. Praha: Československý spisovatel, 1983. 340 s. 

Externí odkazyEditovat