Jiří Šalamoun
Jiří Šalamoun (17. dubna 1935, Praha – 31. března 2022) byl český výtvarník, ilustrátor a autor kreslených filmů a plakátů.[1][2] Jeho známým dílem je kreslený Maxipes Fík. Kromě knihy se podílel i na animovaném seriálu, uváděném zejména v televizní sérii večerníčků.[3]
Jiří Šalamoun | |
---|---|
Narození | 17. dubna 1935 Praha |
Úmrtí | 31. března 2022 (ve věku 86 let) Praha |
Povolání | spisovatel, pedagog, malíř, grafik, ilustrátor, učitel, animátor, kreslíř, umělecký pedagog a básník |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze (1952–1957) Vysoká škola grafiky a knižního umění v Lipsku (1957–1959) |
Témata | výtvarné umění a animovaný film |
Manžel(ka) | Eva Natus-Šalamounová |
Děti | Barbara Šalamounová dcera |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatOtec Jiřího Šalamouna byl pedagogem na zemědělské akademii. Rodina bydlela v Kouřimské ulici na Vinohradech. Za války zažil deportace svých židovských přátel a bombardování Prahy.[4]
V letech 1952–1957 vystudoval grafickou speciálku Akademie výtvarných umění v Praze u profesorů Vladimíra Pukla a Vladimíra Silovského a následně v letech 1957–1959 Vysokou školu grafiky a knižního umění (Hochschule für Grafik und Buchkunst) v Lipsku v tehdejší Německé demokratické republice u profesorů Gerharda Kurta Müllera a Alberta Kapra.
V letech 1990, 1991 a 1997 vedl letní třídu kreslení a ilustrace na Internationale Sommerakademie v Salzburgu, roku 1992 vyučoval na Miami University v Oxfordu. V letech 1990–2003 vedl ateliér ilustrace a grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a roku 1992 byl jmenován profesorem.[5]
Od roku 1990 byl členem SČUG Hollar. Spolu se Zdeňkem Mézlem měl v době normalizace možnost navštívit jinak nepřístupné sbírky Schwarzenbergů na zámku v Českém Krumlově a studovat autentické kostýmy a zbraně z 18. století i středověké ilustrace v tamní knihovně.[6]
Dílo
editovatIlustrace (výběr)
editovat- Villiers de l'Isle-Adam: Grausame Geschichten, Leipzig: Insel-Verlag, 1967
- Charles Dickens: Kronika Pickwickova klubu, Praha : Odeon, 1973
- Johannes doktor Faust, Jenovéfa, Don Šajn, tři hry českých lidových loutkářů 18. a 19. století, Praha : Československý spisovatel, 1976
- Kozma Prutkov: Vybraná díla poetická, myslitelská a dějepravná, Praha : Lidové nakladatelství, 1976
- John Ronald Reuel Tolkien: Hobit aneb cesta tam a zase zpátky, Praha : Odeon, 1979
- Poslyšte písničku hezkou : Kramářské písně minulých dob, sestavil Bohuslav Beneš, Praha : Mladá fronta, 1983
- Laurence Sterne: Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho, Praha : Odeon, 1985
Filmy
editovat- 1976 Kaštanka, podle povídky Antona Pavloviče Čechova, režie Václav Bedřich
- 1976 Maxipes Fík, televizní seriál, režie Václav Bedřich
- 1977 Láááska, režie Jiří Brdečka
- Román mourovatého kocoura, režie Jaroslav Boček
- 1978 Maxipes Fík filmuje
- 1983 Divoké sny Maxipsa Fíka
- 1988 Sestřeničky, režie Václav Mergl
Samostatné výstavy (výběr)
editovat- 1971 Galerie FRONTA, Praha
- 1973 Galerie Na Slovanech, Praha
- 1974 Galerie FRONTA, Praha (spolu s Evou Šalamounovou)
- 1976 Galerie HGB, Lipsko, Německá demokratická republika
- Malá galerie Československého spisovatele
- 1977 Výstavní síň Pablo Neruda, Karl-Marx-Stadt
- 1978 Kresby atd., Galerie FRONTA, Praha
- 1986 Inventura, Staroměstská radnice, Praha
- 2001 Recidiva, České muzeum výtvarných umění, Praha
- 2004 Čtvrté kolo u stolu, pátá noha na papíře, Muzeum umění Benešov, Benešov u Prahy
- 2008 Trvalé následky, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Ocenění (výběr)
editovat- 1966 cena nakladatelství Mladá fronta za ilustrace ke knize Sławomir Mrożek: Věrný strážce
- Nejkrásnější knihy, Památník národního písemnictví, Praha
- 1970 Nejkrásnější knihy, Památník národního písemnictví, Praha, za ilustrace ke knize Jiří Suchý: Písničky
- 1976 VI. Premio Europeo di Letteratura Giovanile Provincia di Trento, za ilustrace ke knize Ota Hofman: Pan Tau a tisíc zázraků
- VII. bienále ilustrace, Brno, stříbrná medaile za ilustrace ke knize Charles Dickens: Kronika Pickwickova klubu
- 1977 IBA 1977 Lipsko, stříbrná medaile za ilustrace ke knize James Fenimore Cooper: Poslední Mohykán
- Nejkrásnější knihy, Památník národního písemnictví, Praha, ilustrace ke knize Kozma Prutkov: Vybraná díla
Zastoupení ve sbírkách
editovat- Moravská galerie Brno
- Muzeum literatury Praha
- Muzeum umění a designu Benešov
- Uměleckoprůmyslové muzeum Praha
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Zemřel Jiří Šalamoun, autor Maxipsa Fíka. Blesk.cz [online]. 2022-03-31 [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel ilustrátor Jiří Šalamoun, dlouholetý vedoucí Ateliéru ilustrace a grafiky | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. www.umprum.cz [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Šalamoun: velký výtvarník velkých režisérů | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. www.umprum.cz [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Hynek Glos, Petr Vizina, 2016, s. 156
- ↑ Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. https://www.umprum.cz/cs/web/katedry/grafika [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-19.
- ↑ Hynek Glos, Petr Vizina, 2016, s. 159-160
Literatura
editovat- Hynek Glos, Petr Vizina, Stará garda, nakl. Argo, Praha 2016, s. 156–161, ISBN 978-80-257-1881-0
- K. Truhlářová, M. Wells (eds.), Jiří Šalamoun : Nic k zahození, KAVKA, knižní a výtvarná kultura, Praha 2021, ISBN 978-80-907645-5-2
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Šalamoun na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Šalamoun
- Jiří Šalamoun v informačním systému abART
- Biografie na www.pifpaf.cz
- Medailon na www.citarny.cz
- Jiří Šalamoun (rozhovor z cyklu České televize Na plovárně) – video on-line v archivu ČT
- On-line výstava na Art for Good nový život výstav (Jiří Šalamoun „... a ještě tohle“) Archivováno 21. 10. 2021 na Wayback Machine.