Otevřít hlavní menu

Ota Hofman

český dramatik, scenárista a spisovatel

Ota Hofman (10. dubna 1928 Praha17. května 1989 Praha) byl spisovatel a scenárista, autor zejména knížek pro děti a scénářůfilmům pro děti a mládež. Nejznámějšími byly filmy a seriály o panu Tau, či sci-fi film Odysseus a hvězdy.

Ota Hofman
Narození 10. dubna 1928
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 17. května 1989 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel, scenárista, dramatik a autor sci-fi
Ocenění národní umělec (1989)
Podpis Podpis
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Své dětství strávil jednak v rodné Praze na Žižkově a také u dědečka v BohdašíněPodkrkonoší. Později vystudoval obchodní akademii (otec byl obchodním cestujícím), maturoval v roce 1948. První jeho práce otiskl časopis Středoškolák v roce 1945 a psal do něj řadu let. Zkusil pokračovat rok na právech, pak přestoupil na studia na Filmové fakultě Akademie múzických umění, zvolil si obory scenáristika a dramaturgie. Po ukončení studií se pustil do filmování, byl scenáristou Filmového studia Barrandov, později zde působil jako dramaturg skupiny filmů pro děti a mládež.[1] Mnohá z jeho děl se stala velmi populární i ve světě, zejména filmy o panu Tau. Jeho knihy byly přeloženy do 15 jazyků. Při filmové tvorbě spolupracoval zejména s Jindřichem Polákem. Byl scenáristou více než 30 celovečerních filmů a řady televizních seriálů. Mnohé z filmů získaly řadu mezinárodních ocenění. Řada jeho pohádek se prolíná s žánrem sci-fi. Pod pseudonymem Ota Dvorský mu vyšly dvě detektivky.[2]

Od 1988 byl předsedou Československé národní sekce Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu (IBBY).[2]

Osobní životEditovat

V roce 1950 se oženil (manželka Irena[3]), narodila se jim dcera Irena a později syn Otto.

OceněníEditovat

V roce 1979 mu byl udělen titul zasloužilý umělec,[4] v roce 1989 i titul národní umělec.[5] Za tvůrčí činnost mu bylo v roce 1978 uděleno čestné občanství města Ostrova. V roce 2004 při příležitosti oslav 650 let obce Kostelní Lhota obdržel také její čestné občanství (in memoriam); v obci často pobýval u rodičů a krátkou dobu i chodil do školy.[3]

DíloEditovat

Scénáře filmůEditovat

Televizní scénářeEditovat

Literární tvorbaEditovat

PohádkyEditovat

Sci-fiEditovat

Ostatní dílaEditovat

  • Králíci ve vysoké trávě, 1962
  • Útěk, 1966
  • Cesta na planetu Mikymaus, 1969
  • Červená kůlna, 1974

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ADAMOVIČ, Ivan. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. 349 s. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Hofman, Ota, s. 93. 
  2. a b Ota Hofman ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
  3. a b Oslavy 650 let obce
  4. BLAHYNKA, Milan, ed. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. Kapitola Ota Hofman, s. 178. 
  5. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. > Česká literární bibliografie – Literární ceny > Národní umělec > Laureáti

Externí odkazyEditovat