Otevřít hlavní menu
Tento článek je o románu od Jamese Fenimora Coopera. Další významy jsou uvedeny na stránce Poslední Mohykán (rozcestník).

Poslední Mohykán (The Last of the Mohicans) je nejslavnější román amerického spisovatele Jamese Fenimora Coopera z roku 1826. Jde o druhý díl románové pentalogie Příběhy Kožené punčochy (Leatherstocking Tales), kam ještě patří romány Lovec jelenů (1841, The Deerslayer), Stopař (1840, The Pathfinder), Průkopníci (1823, The Pioneers) a Prérie (1827, The Prairie) a ve které je vylíčen život zálesáka Nathaniela Bumppa a jeho přítele, indiánského náčelníka kmene Mohykánů Čingačgúka neboli Velkého hada.[1]

Poslední Mohykán
Last of the Mohicans, Merrill bear.jpg
Autor James Fenimore Cooper
Původní název The Last of the Mohicans
Země Spojené státy americké
Jazyk angličtina
Žánry historický román
Datum vydání únor 1826
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poslední Mohykán je historicko-dobrodružný román, mnohými považován za nejlepší indiánku všech dob. Příběh se odehrává v několika srpnových dnech roku 1757 za sedmileté války mezi Francouzi a Angličany (1756–1763), jejímž důsledkem byl konec koloniálního panství Francouzů na území dnešních Spojených států amerických a Kanady. Dobu děje lze datovat zcela přesně, protože Cooper popsal skutečnou historickou událost – masakr britské posádky pevnosti William Henry Indiány z kmene Huronů za tichého přihlížení Francouzů, kterým se tato posádka předtím vzdala a byl jí dle dohod umožněn volný odchod.

Obsah románuEditovat

 
Bitva o pevnost William Henry

Hlavním hrdinou románu není však Natty Bumppo (zde nazývaný Sokolí oko), ale Unkas, syn náčelníka Čingačgúka. Proti němu a skupině jeho přátel stojí Magua, několikanásobný přeběhlík a zrádce, který se chce pomstít veliteli pevnosti, plukovníkovi Munrovi za to, že jej kdysi nechal zbičovat a tím zostudit. Magua doufá, že díky pomstě znovu získá svou čest, ženu do svého stanu a bude se moci vrátit ke svému kmeni – k Hurónům, možná i jako náčelník. V nastalém zmatku během masakru se zmocní i Munrových dcer, Alice a Cory. Román končí tragicky, když Cora a Unkas, kteří se milují, zahynou rukou Maguou vedených Hurónů, a sám Magua je postřelen Sokolím okem při útěku a zřítí se ze skály. Čingačgúk, který přišel o syna, je nyní posledním z kmene Mohykánů.

AdaptaceEditovat

Je pochopitelné, že takto slavný román byl několikrát více či méně úspěšně zfilmován. Již v éře němého filmu vznikly dva americké filmové přepisy, první z roku 1911 a další z roku 1920. Dále můžeme jmenovat rovněž americký film režiséra Georga B. Seitze z roku 1936. Zatím poslední je filmové zpracování románu amerického režiséra Michaela Manna z roku 1992.[2]

Česká vydáníEditovat

První české vydání je datováno rokem 1852 a od té doby vyšlo již dalších 41 vydání.[3]

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat