Shlomo

Vítáme vás na české Wikipedii!

Začal(a) jste dobře. Děkujeme za Vaše příspěvky k tvorbě encyklopedie.

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Můžete se též zúčastnit kurzu Práce na Wikipedii.

tlačítko vkládání podpisu

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace určitého charakteru, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, či chcete-li navrhnout změnu čehokoliv, navštivte stránku Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy, či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

---

Děkuji za úpravu článku Kašrut již dlouho jsem se do toho chystal a nakonec to v mých plánech nějak zapadlo. Existuje zde portál Hebraistika a s ním související i wikiprojekt Hebraistika a rovněž portál Izrael a wikiprojekt Izrael, tak kdybyste měl zájem, jste vítán.Faigl.ladislav 16. 12. 2008, 22:32 (UTC)

Děkuji za pozvání, rád se (v mezích mých časových možností) zapojím. Prozatím se pomalu seznamuji s vymoženostmi systému wikipedie, takže slova jako wikiprojekt či portál mi mnoho neříkají, ale pokusím se s tím časem něco udělat.

--Shlomo 16. 12. 2008, 23:12 (UTC)

Kdybyste potřeboval s čímkoliv pomoci, určitě se na mne obraťte. Portál je zde místem, které seskupuje jednotlivé články na dané téma a je jakousi knihovnou článků dané tématiky. Wikiprojekt pak seskupuje lidi, kteří se těmto tématům věnují.--Faigl.ladislav 16. 12. 2008, 23:23 (UTC)

Požehnání slunce - wikikytička

Moc děkuji za tento článek a rovnou Vám/Ti za něj dávám toto wikivyznamenání (wikikytičku). Přiznám se, že jsem dosud ani o ničem takovém neslyšel. Každopádně jsem rád, že jsem se to dozvěděl před onou středou a ne až po ní, a že tento den budu moci oslavit :-). Zajímalo by mne jak je tenhle den vnímán v Izraeli? Chystají se nějaké oslavy? Příležitostně se ještě pozeptám kamarádky z Nes Cijony. Jinak pěkný začátek týdne a měj/mějte se pěkně. --Faigl.ladislav _slova^činy 23. 3. 2009, 01:47 (UTC)

Pěkně děkuji, kytička potěšila :-)

Jelikož se letos birkat hachama potkává s předvečerem pesachu, tak asi žádné velkolepé oslavy nebudou (viz článek) - ale kdoví, lidé bývají někdy hrozně nezodpovědní ;-) Krom toho se říká, že birkat ha-chama na erev pesach v roce následujícím po šmitě je mimořádná kombinace, která přihodila v roce vyjití z Egypta a pak v roce purimových událostí, takže někteří letos očekávají opět cosi mimořádného... Najdu-li k tomu nějaké ocitovatelné zdroje, zkusím je tam ještě doplnit.

BTW tykání je v pořádku, i když jsem si to do osobní stránky ještě nenapsal. Hebrejština vykání nezná, tak mi postupem času i v češtině začíná připadat čím dál nepřirozenější.

Shlomo 23. 3. 2009, 06:33 (UTC)

Kofola & košer

Dobrý den, z článku kofola jsem jako nepodložený vlastní výzkum odstranil tvrzení, že je kofola košer [1]. Zdůvodnil jsem to v diskusi [2], kde jsem čerpal ze svých znalostí o požadavcích na košer víno. Nicméně po přečtení článku košer si nejsem jistý, jestli je mé tvrzení správné. Článek jsem pochopil tak, že košer může v širším smyslu označovat všechny povolené potraviny, ale že přísné požadavky na výrobu platí pouze pro víno. Sice to není nijak extra důležité (pokud to není podložené nezávislým zdrojem, ta informace tam stejně nemá co dělat), ale kdyžtak mne opravte. Díky.--Petr Adámek 23. 7. 2009, 13:25 (UTC)

Je to tak, víno má výrazně přísnější pravidla kašrutu než jiné nápoje. Další komentář jsem doplnil v diskusi ke kofole. Shlomo 28. 7. 2009, 23:25 (UTC)

Infobox židovský měsíc

Zdravím, raději píšu i sem, neb jsem šablonu přesunul a mohlo by to dělat problémy s jejím hledáním. Mám vypustit parametr pořadí měsíce? --Faigl.ladislav _slova^činy 24. 9. 2009, 10:52 (UTC)

Veselou chanuku!

שׂמח! Od Faigl.ladislava

Prosba o opravu

Šalom, díval jsem se na článek Kašrut a mám zato, že v prvním hebrejském přepisu je zaměněno réš za chét. Nevím ale, jak to opravit, hebrejskou klávesnici na počítači nemaje (a i kdybych měl, tak stejně neznám rozvržení). Mohl bych Tě o to požádat? Zdraví a děkuje --Jmarek 19. 4. 2010, 06:05 (UTC)

Tak se omlouvám, všechno je jinak, když jsem se podíval do zdrojáku stránky, tak je to tam OK, jen mám špatný font, u kterého se mi ty dvě písmenka slily dohromady. Zdraví --Jmarek 19. 4. 2010, 06:10 (UTC)

Chrámová hora

Ahoj Šlomo, až nedávno mi došlo, že se vlastně známe. (Opožděně mazal tov). Mám k tobě dotaz jako ke vzdělanějšímu. V článku Chrámová hora se dole (Postavení Ch.h. v judaismu) tvrdí, že je podle tradice místem Jaakovova snu o žebříku. Přijde mi to jako nesmysl, vždyť to je u Bejt El. Gut šábes, --Chaim 21. 5. 2010, 10:49 (UTC)

Pokud vím, tak tradiční interpretace je, že to byla Chrámová hora. Zkusím dohledat nějakou citaci a doplnit. Za blahopřání děkuji - že se známe, jsem si taky myslel, akorát se mi pořád ještě nepodařilo identifikovat s kým a odkud ;-) --Shlomo 31. 5. 2010, 16:07 (UTC)

Dohledáno, ozdrojováno. --Shlomo 3. 6. 2010, 15:38 (UTC)

Díky moc. (Naposled jsme se viděli v Petach Tikva předminulou Chanuku).--Chaim 4. 6. 2010, 07:04 (UTC)

Porušení pravdila 3 revertů

V článku Šas jste porušil Wikipedie:Pravidlo tří revertů. Pro příště se porušování pravidel prosím vyhněte. --Elm 2. 9. 2010, 12:46 (UTC)

Přepočítejte si prosím moje editace, za posledních 24 h mám 3 editace, z toho 2 reverty. Pravidlo zakazuje více než 3 (tzn. 4) reverty. --Shlomo 2. 9. 2010, 13:15 (UTC)

Šas

Šalom chaver :) Pod lípou se už rozebírá ta přetahovaná u článku Šas, tak jsem se nabídl, že bych se pokusil článek nějak komplexněji rozšířit, s tím, že by tam pak zmínka o onom výroku mohla být. Co ty na to? Nebo by ses chtěl na rozšíření článku pustit sám, případně se podílet? Lehitra'ot --Faigl.ladislav _slova^činy 2. 9. 2010, 13:26 (UTC)

Budu jen rád, dík. Sám bych se do toho pustil, ale nevím, kdy se k tomu dostanu. Přece jen to leží trochu stranou mého hlavního zájmu - zabloudil jsem tam víceméně náhodou, když jsem hledal něco k Talmudu :) --Shlomo 2. 9. 2010, 13:46 (UTC)

Tak hotovo :) Snad bude vyhovovat. Mám teď nutkání se vrhnout na Dajana, tak uvidíme. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 9. 2010, 21:35 (UTC)

Akcent (hebrejština)

Zdravím. Jelikož vidím, že máte znalosti hebrejštiny, tak by bylo fajn, kdybyste prosím do toho článku vložil kvalitní přepisy výslovnosti. Já tam nepřečtu ani jedno hebrejské slovo. A totéž bych prosil i u jiných článků, kde se vyskytují nějaká hebrejská slova. Děkuji. --Kirk 28. 9. 2010, 13:35 (UTC)

Ztučnění

Šalom chaver. Koukám zrovna na RC a narazil jsem mimo jiné na toto. Ty šablony jsou fajn, ale takovéto ztučnění se nepoužívá. Není zvykem ztučňovat hebrejské a arabské názvy a jejich transkripce se píše jednoduchou kurzívou (nikolivěk tučnou kurzívou, pro kterou zde není důvod). --Faigl.ladislav _slova^činy 22. 11. 2010, 00:09 (UTC)

Taky mi to přišlo trochu podivné, ale v souladu s WP:TYP#Zvýrazňování. Je-li zavedená praxe jak říkáš, bylo by dobré to doporučení v tomto smyslu doplnit. Mimochodem, jestliže hebrejské a arabské názvy neztučňovat, co s ostatními jazyky (angličtina, němčina, ruština …)?--Shlomo 22. 11. 2010, 07:32 (UTC)

V těch typografických radách se ale nepíše explicitně o cizojazyčných názvech, tudíž bych problém neviděl. Co se týká jiných jazyků, též neztučňovat a používat kurzívu (ovšem ne všude; u jazyků, které nepoužívají latinku to není vhodné). Ve výjimečných případech bývá někdy ztučněn i originální název. Z dřívějších dob však můžeš na wiki najít i relikty, kdy někteří ztučňovali i hebrejštinu (tyto případy se však odstraňují). Chystáš nějaký článek? Měj pěkný den --Faigl.ladislav _slova^činy 22. 11. 2010, 09:20 (UTC)

No právě. Uvádí tam „název článku“ a „jeho synonyma“ – což může a nemusí zahrnovat i cizojazyčné (NB originální) názvy. Já o tom moc nespekuloval a pochopil jsem to tak, že originální názvy by měly být také vytučněné, a spoustu článků jsem v dobré víře takto zformátoval. Je fakt, že nikde to nevypadalo tak příšerně jako u HUJI, protože nikde nebyly názvy ve čtyřech jazycích, a ještě tak dlouhé. Ale stejně si myslím, že by bylo dobré to doporučení upřesnit, ať k těmto nedorozuměním nedochází – stačí něco ve smyslu „případně též synonyma … ne však cizojazyčné verze“, a bude každému jasno.

Na pár článků se chystám, ale nějak nemohu najít čas si k nim v klidu sednout. Nehledě na to, že mám ještě jakési resty – přislíbil jsem dodělat rav Ovadju Josefa a už dávno se chystám trochu probrat Mišnu.--Shlomo 22. 11. 2010, 12:29 (UTC)

Megilat Ta'anit

Ahoj, mohl bych znát důvod přesunu Megilat Ta'anit? Podle českého pravopisu se v názvech píše velkým písmenem pouze první písmeno. Nevidím tedy jediný důvod pro přesun. --Daniel Baránek 3. 12. 2010, 10:23 (UTC)

Megila ovšem znamená svitek, takže název je až Ta'anit. Stejně jako Kniha Soudců, Sefer Tora, Sefer Jecira apod.--Shlomo 3. 12. 2010, 10:55 (UTC)

To, že megila znamená svitek, neznamená, že to není součást názvu. Soudců je trochu jiný případ, navíc by se to mělo psát buď kniha Soudců anebo Kniha soudců. Sefer Jecira by se mělo přesunout. Sefer Tora je obecný název a nemělo velkým by se to nemělo psát vůbec (a pokud by se něco mohlo psát velkým, tak jedině Tora... každopádně to není název díla, takže to je opět špatný příklad). --Daniel Baránek 3. 12. 2010, 18:39 (UTC)

Omlouvám se za nešikovné vyjádření. Megila (v tomto případě) je součást názvu knihy, ale Ta'anit je vlastní jméno (název svitku) uvnitř názvu knihy. Megilat Ta'anit není „Postní svitek“ ani „Svitek pro půst“, ale prostě „Svitek Ta'anit“, resp. „Svitek Půst“ (protože začíná zmínkou o zákazu půstů...)

Při důkladnější rešerši jsem si všiml, že v literatuře vládne také značná nejednotnost ohledně psaní. „Kanonický“ Judaismus A-Z tuto knihu neuvádí. Stembergerův Talmud a M/midraš (?) (přel. Petr Sláma) uvádí „M'gilat Taanit“, ale jinak používá velká a malá písmena v obdobných případech dost nesystematicky, takže jej nelze brát za bernou minci.

Ohledně Sefer J/jecira: Judaismus A-Z sice píše s malým j, ale všechny tři překlady, které v češtině vyšly, používají velké J.

Sefer Tora je nejen obecný název (obsahující vlastní jméno Tora, resp. Tóra...), ale také název jednoho z malých traktátů, takže dobrý příklad...

Osobně mám dojem, že je to zralé na dotaz na ÚJČ.--Shlomo 6. 12. 2010, 15:52 (UTC)

Děkuji za odpověď. Nicméně mě neuspokojuje. IMHO to odpovídá případu Knihy soudců resp. knihy Soudců. Jsou dvě varianty, ale určitě se nemůže psát obojí velkým. Podobně jako píšeme Pražský hrad anebo jenom Hrad. Takže je několik možností: svitek Ta'anit / megila Ta'anit, Svitek ta'anit / Megilat ta'anit. Ale určitě ne Megilat Ta'anit. Navíc megila Ta'anit je IMHO chybně, protože megila má být součástí názvu, jelikož pokud by název byl jenom Ta'anit, pak by megila nebylo ve statu constructu, nýbrž v absolutu (megila). --Daniel Baránek 6. 12. 2010, 20:14 (UTC)

To je těžké, mě zase neuspokojují Vaše argumenty. Proti „IMHO“ a „určitě ne“ se dá těžko co namítnout, snad jen moje IMHO a moje Určitě Ano.

Ke gramatickému argumentu: status constructus nám nepomůže, megila bude v constructu bez ohledu na to, jestli je nebo není součástí názvu a bez ohledu na to, jestli ta'anit je použito v obecném smyslu nebo jako vlastní název.

Analogie s Pražským hradem pokulhává. Abychom mohli srovnávat, musel by oficiální název být „Hrad Praha“, pak by nikdo by o dvou velkých písmenech nepochyboval. Nebo by se kniha musela jmenovat Postní svitek (Megila šel ta'anit, Megila le-taanit), pak bych neměl problém s malým t. Takto srovnáváme nesrovnatelné. Ale když už analogie s českými místními názvy, co třeba Město Libavá, resp. Město Albrechtice?

„Kniha soudců“ by ještě se snad ještě dala snést. Ale co třeba „Kniha pláč Jeremiášův“? Dobře, namítnete, že tedy budeme psát „kniha Pláč Jeremiášův“, protože „kniha“ není součástí názvu. V tomto případě je to otázka spekulace. Ale co když někdo napíše rozbor této knihy a vydá ho pod oficiálním názvem „Kniha Pláč Jeremiášův“? Anebo rovnou hebrejsky „Megilat Ejcha“? Je to IYHO taky špatně?--Shlomo 6. 12. 2010, 21:19 (UTC)

Analogie s Pražským hradem možná pokulhává, ale analogie s Městem Libavá je v tom případě úplně mimo, protože pro sídla platí úplně výjimečná pravidla (všechna slova kromě předložek se v názvech sídel píší velkým). Sousloví "Kniha Pláč Jeremjášův" jsem v životě neviděl, tak nevím, proč ho tady uvádíš. U analogií se mají uvádět příklady, které existují, nikoli které by mohly existovat. Pokud megilat ejcha, tak opět jedině buď Megila ejcha anebo megilat Ejcha. Jako u knihy Soudců / Knihy soudců. Nevím, co na tom pořád vidíš tak nepochopitelného. --Daniel Baránek 6. 12. 2010, 21:35 (UTC)

Analogie s Městem Libavá má ukázat, že i obecné označení (město, kniha) může být součástí názvu a přitom to druhou - hlavní - část názvu nezbavuje charakteru vlastního jména. Nelíbí-li se Libavá, protože je (je?) sídlem, lze uvést přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos. Ta výjimečná pravidla nemá, přesto se píše s velkým V (protože je to název rezervace) a s velkým B (protože je to název vrchu, podle kterého se rezervace jmenuje). Stejně tak by se měla psát Megilat Ta'anit s velkým M (protože název knihy) a velkým T (protože je to název svitku, podle kterého se kniha jmenuje).

Kdo rozhoduje, který příklad je způsobilý k argumentaci a který ne? Sousloví „Kniha Pláč Jeremiášův“ existuje od doby, kdy je někdo použil… Třeba já v diskusi s Vámi. Nebo někdo, kdo se chystá přeložit tuto [3] knihu a není si jist, jak napsat její plánovaný název…

Viděl jste někdy sousloví „megila ejcha“ (bez ohledu na maiuskule a minuskule)? Já (dosud) ne, a Google zdá se také ne. Nebazírujte prosím na existujících příkladech, když sám uvádíte neexistující… Jinak jak jsem již psal, status constructus s naší otázkou nesouvisí, ani ji neřeší.--Shlomo 6. 12. 2010, 23:05 (UTC)

Megila ejcha jsem napsal malým, abych zachoval neutralitu. Velká písmena jsem pak napsal vzápětí, doufal jsem, že to pochopíte. Nu, kdo pochopit nechce, nepochopí.

Tvé „megila ejcha“ jsem kritizoval ne kvůli velkým a malým písmenům (jak si můžete letmým nahlédnutím o pár řádků výš ověřit), nýbrž pro absenci statu constructu - používá se výhradně megilat ejcha (ve všech možných kombinacích malých a velkých písmen. Ale jak správně podotýkáš, kdo pochopit nechce, nepochopí.--Shlomo 7. 12. 2010, 20:29 (UTC)

Máme jedno zásadní pravidlo Wikipedie, které říká, že ve Wikipedii může být jenom to, co je už někde jinde (v seriózních publikacích). To, že jsi před nedávnem poprvé napsal "Kniha Pláč Jeremjášův", je úplně irelevantní, pokud takový výraz nedoložíš v nějakém překladu Bible nebo nějaké odborné biblistické publikaci.

Zajímavé, ale ohledně Megilat Ta'anit, kde jsem výskyt v seriózní publikaci doložil, toto pravidlo neplatí, a místo toho se budeme řídit Tvým IMHem… Mimochodem, máš nějaký zdroj, který používá některou z Tebou prosazovaných variant?--Shlomo 7. 12. 2010, 20:29 (UTC)

Město Libavá neplatí prostě proto, že pro sídla platí jiná pravidla... a rozhodují o tom na ÚČJ AV ČR (ať se Ti to líbí nebo ne).

Námitku ohledně Města Libavá jsem uznal, tak se k ní nemusíš vracet. Místo toho ses mohl zamyslet nad příkladem Vrch Baba u Kosmonos, který rozhodně sídlem není.--Shlomo 7. 12. 2010, 20:29 (UTC)

Možná by sis mohl trochu prostudovat pravidla českého pravopisu,

(Možná by sis mohl prostudovat WP:WE bod 8…)

která praví: Ve víceslovných názvech se píše velké písmeno většinou pouze u prvního slova: Orlické hory, Severní ledový oceán, Blízký východ, Spojené státy americké, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, České vysoké učení technické, Komerční banka, Listina základních práv a svobod, Prodaná nevěsta. Pro psaní velkých písmen u dalších (všech nebo jen některých) slov víceslovných názvů musí být nějaký důvod (o tom viz u jednotlivých typů vlastních jmen), např. Julské Alpy, Severní Amerika, Nové Město, Kostelec u Křížků, Divadlo Komedie. [4] Nás se týká (?) ten dodatek. Je pro psaní Ta'anit nějaký důvod.

Děkuji, myslím, že Divadlo Komedie je další vhodná analogie k našemu případu. Není to Divadlo komedií, ani Komediální divadlo, je to prostě divadlo, které si k názvu Komedie přidalo do oficiálního titulu i označení Divadlo.--Shlomo 7. 12. 2010, 20:29 (UTC)

Já tvrdím, že jen v tom případě, že napíšeme megilat Ta'anit. Opakuji: buď megilat Ta'anit nebo Megilat ta'anit. Ale vidím, že pravidla pochopit nechceš, a tak odpoledne napíšu na ÚČJ. --Daniel Baránek 7. 12. 2010, 09:16 (UTC)

Proti pravidlům nic nenamítám, ale argument „já tvrdím“ nepovažuji za pravidlo.

Napíšeš-li „megilat Ta'anit“, tak už se nejedná o víceslovný název, protože název je v takovém případě pouze Ta'anit - což neodpovídá našemu případu.--Shlomo 7. 12. 2010, 20:29 (UTC)

ÚČJ

„

Vážený pane Baránku, souhlasíme s Vámi v tom, že bychom překlady názvu se strukturou příd. jm. + podst. jm./podst. jm. 1. pád + podst. jm. 2. pád a považovali za víceslovné a psali s prvním písmenem velkým: Postní svitek/Svitek postů. U označení "svitek Ta'anit" bychom však slovo "svitek" považovali jen za obecné označení typu dané skutečnosti, tak je to v češtině zvykem, srov. kniha Dášeňka, dokument Manželské etudy apod. Vzhledem k tomu, že se nejedná o zcela průhledný název, neodmítali bychom ani "duplicitní" označení "svitek Megilat ta'anit" (málokterý běžný český mluvčí ví, že slovo "svitek" je už obsaženo v cizojazyčném pojmenování). S pozdravem Martin Prošek Ústav pro jazyk český AV ČR oddělení jazykové kultury – jazyková poradna Original Message Dobrý den, píši Vám jakožto jeden ze správců Wikipedie, abychom mohli rozřešit jeden spor týkající se psaní velkých písmen. Celý spor se týká článku Megilat Ta'anit. Problém spočívá v tom, že se jedná o název přepsaný z hebrejštiny. Hebrejština nerozlišuje malá a velká písmena, tudíž jsme se na Wikipedii dohodli, že při psaní velkých a malých písmen u názvů z hebrejštiny se budeme řídit pravidly českého pravopisu. V literatuře se název tohoto díla nepřekládá a užívá se pouze hebrejský přepis. V překladu asi "SVITEK TA'ANIT" neboli "SVITEK POSTŮ", tedy "POSTNÍ SVITEK". Kniha je však někdy označovaná pouze Ta'anit, což vedlo jednoho našeho editora k přesvědčení, že by se to tedy mělo správně psát "Megilat Ta'anit". Já jsem jej odkázal na dvě věci: 1) na poučku, která je uvedena na stránkách jazykové poradny: "Ve víceslovných názvech se píše velké písmeno většinou pouze u prvního slova" - na což mi neustále odpovídá, že Ta'anit je název a mělo by se to tedy rovněž psát velkým. 2) na analogii s Knihou soudců, která se buď může psát Kniha soudců anebo kniha Soudců (pokud se v tomto pletu, tak mě prosím opravte). Podle této analogie by se tedy mohlo psát buď Svitek ta'anit / Megilat ta'anit anebo svitek Ta'anit / megilat Ta'anit (přičemž druhá možná dvojice ne úplně odpovídá hebrejské předloze). Chtěl bych se Vás tedy zeptat, která verze je správná, zdali Megilat ta'anit (Svitek ta'anit) nebo svitek Ta'anit (megilat Ta'anit) anebo Megilat Ta'anit (Svitek Ta'anit). Mnohokrát děkuji a přeji příjemný den Daniel Baránek

“

Tudíž ÚČJ se přiklání k následujícím variantám: Postní svitek, svitek Ta'anit, Megilat ta'anit anebo dokonce svitek Megilat ta'anit. Tudíž mi dává zapravdu. --Daniel Baránek 7. 12. 2010, 15:52 (UTC)

ÚJČ Ti dává za pravdu, protože jsi mu název přeložil způsobem, který už evokuje žádoucí odpověď Psal jsem již výše, že s označením Postní svitek bych z hlediska velkých a malých písmen neměl žádný problém; jediný problém vidím v tom, že takové chápání neodpovídá originálnímu názvu (to by musela být Megila le-ta'anit) ani obsahu (Megilat Ta'anit není určena k předčítání o půstech). Ze stejného důvodu je nepřesný i překlad Svitek půstu. Přesnější by bylo SVITEK PŮST nebo SVITEK TA'ANIT (který jste taky uvedl).

Jinak mám dojem, že ÚJČ doporučuje trochu jiné varianty, než uvádíš: Postní svitek, Svitek postů a svitek Megilat ta'anit; variantu svitek Ta'anit zamítá a k ostatním (na které ses ptal) se nevyjadřuje… No, je-li z toho někdo moudrý, ať to rozhodne. Já jsem k tématu myslím řekl vše, co k němu říci mohu, návrhy ÚJČ považuji za nešťastné všechny tři, takže je mi vcelku jedno, pro který se nakonec komunita rozhodne.--Shlomo 7. 12. 2010, 20:29 (UTC)

Megila je ve statu construktu (to snad popírat nechceš), což znamená (což, pokud umíš trochu hebrejsky, jistě víš), že je v řídícím vztahu vůči slovu následujícímu. V češtině se to vyjadřuje prvním a druhým pádem. Tedy pokud je megila ve st. constructu, vyjádříme to prvním pádem (svitek) a druhé slovo genitivem (proto se tato vazba označuje také jako genitivní). Tedy "Svitek postu". Žádné "Megila le-ta'anit" není vůbec potřeba, hebrejština na to má mnohem jednodušší prostředky. Chceme-li vyjádřit "Svitek postu" "češštěji", můžeme říct "Postní svitek". Že dílo není určeno k předčítání o půstech, to je zcela irelevantní... v tom je právě ten vtip - jedná se o eufemismus. --Daniel Baránek 7. 12. 2010, 22:10 (UTC)

Genitivní vazba je jeden ze způsobů, jak v češtině vyjádřit status constructus, a ne vždy ten nejvhodnější. Medinat Jisra'el nebo paršat Jitro předpokládám genitivní vazbou překládat nebudeš… Jestli je nebo není potřeba předložková vazba není tak jednoznačné, jak to prezentuješ - Pesachová hagada se taky označuje Hagada šel Pesach a ne Hagadat Pesach.--Shlomo 7. 12. 2010, 22:31 (UTC)

Ano, máš pravdu, přeložil bych to přídavným jménem :) Tedy "Izraelský stát". Stejně jako "Postní svitek". Tohle navíc není jasná odpověď, proč by se to v našem případě nemělo překládat genitivní vazbou v češtině, když to genitivní vazba v hebrejštině je. --Daniel Baránek 7. 12. 2010, 22:44 (UTC)

Nu, v tom případě máš hodně co opravovat, protože článek Izrael překládá „Stát Izrael“, a počítám, že podobných příkladů se najde více. Genitivní vazba v hebrejštině neexistuje, v hebrejštině existuje status constructus, který můžeme (ve vhodných případech) do češtiny přeložit pomocí genitivní vazby.--Shlomo 7. 12. 2010, 23:38 (UTC)

A že můj překlad není nesprávný, dokládá i to, že anglický překlad díla uvádí název "Scroll of Fasts", tedy "Svitek postů", a nikoli "Svitek Půst", jak to pořád prosazuješ. [5] [6]. --Daniel Baránek 7. 12. 2010, 22:52 (UTC)

Nedokládá to nic, angličtina používá předložku „of“ šířeji, než jen jako ekvivalent české genitivní vazby. Isle of Man není Manův ostrov…--Shlomo 7. 12. 2010, 23:38 (UTC)

Proč pořád argumentuješ menšinovými připady? Status constructus se většinou překládá genitivní vazbou a "of" v angličtině rovněž. Ano, menšinové příklady můžeš vytahovat, ale pořád jsi nedokázal, že by byly analogické s naším případem.

Nabízím východisko: zítra budu s PhDr. Pavlem Sládkem, PhD., odborníkem na rabínskou literaturu a hebrejštinu. Je to pro Tebe dostatečná autorita, abych se jej mohl zeptat, jak by to překládal on? --Daniel Baránek 8. 12. 2010, 07:17 (UTC)

Takže jsem dnes mluvil s PhDr. Sládkem. Když jsem se jej zeptal, jak by přeložil מגילת תענית, odpověděl zcela jednoznačně, že "Postní svitek". Zeptal jsem se ho, jestli by to nemohlo být náhodou "svitek Půst", jak se snažíš tvrdit. Odpověděl doslova, že takovýto překlad je "úplný nesmysl", a odkázal mě (stejně jako já Tebe) na status constructus. Takže přesouvám zpět na původní Megilat ta'anit. --Daniel Baránek 9. 12. 2010, 16:42 (UTC)

Dotaz

Dobrý den, vidím, že jste se pustil do velkého překategorizovávání hudebních nástrojů. Mohl byste mi prosím vysvětlit účel této akce? Díky,--Ioannes Pragensis 30. 12. 2010, 20:32 (UTC)

Není zas až tak velká, týká se chordofonů a aerofonů, které jsou současně zařazeny do speciálních kategorií (drnkací a smyčcové; dřevěné a žesťové), aby byly řazeny v souladu se zásadou Wikipedie:Kategorizace#Nejnižší možná kategorie a výjimky. Je s tím nějaký problém? --Shlomo 30. 12. 2010, 21:23 (UTC)

Není, jen mě to zajímalo, co se děje. Dík za vysvětlení a hodně zdaru při kategorizaci.--Ioannes Pragensis 30. 12. 2010, 22:48 (UTC)

Proč jsou šablony u zjevných tvrzení

Dobrý den, právě jsem kouknoul na poslední změny v článku Prvotní hřích. Je fakt, že jsem nějaké korekce očekával, ale ne ve stylu, že některé odstavce úplně smažete a u zcela zjevných tvzení typu "voda teče" požadujete doplnění zdroje. Spíš jsem se domníval, že nějak upravíte reference k těm sporným částem (věda,ufoni,feministky,filosofové). Takto ale nevím jak dál. Zdá se, že

Smazal jsem odstavce, které se netýkaly tématu prvotní hřích. Úvahy o tom, zda případní mimozemšťané jsou či nejsou zatíženi prvotním, hříchem do článku patří; úvahy o tom, jestli ta či ona církev připouští či nepřipouští existenci mimozemšťanů, patří pokud vůbec tak do jiného článku.

Šablonu požadující zdroj jsem doplnil u tvrzení, která podle mého názoru zcela zjevná nejsou, popř. o kterých mám odůvodněné pochybnosti. O stárnutí Adama se v bibli nepíše, naopak jsou názory (midraš?), že generace od Adama po Abraháma nestárly a lidé umírali v plné síle. V judaismu se sice pojem prvotní hřích vyskytuje, ale ve smyslu "první v historii", rozhodně ne jako dědičný, genetický a neovlivnitelný. O prvotním hříchu v islámu jsem žádné informace nenašel, každopádně se nedomnívám, že by bylo "zcela zjevné", že má názor shodný s křesťanstvím. Atd. --Shlomo 1. 7. 2011, 15:22 (UTC)

Ohledně "NEstárnutí" se podívám, co bych našel. Můžeme si např. připomenout, že Job, Mojžíš, Daniel i kdokoliv jiný "žijící po potopě (Gen. 7. kap.)" už stárl a umíral. Např. o Jozuovi se zmiňuje přímo Bůh, že zestárl. (takže nestihne dobýt celou zemi). Abrahám a Sára také stárly (vysmívali se tomu, že by ve 100 letech mohli mít dítě) - (Gen 18. kap.). Ani v jednom mně známém příběhu nebyl nikdo super-zdravý a super-mladý stále. Věk dožití se postupně snižoval. --S pozdravem ♥ FaktneviM 1. 7. 2011, 17:57 (UTC)

Všichni jmenovaní žili až po Abrahámovi (resp. za Abraháma). Každopádně když bible zmiňuje umírání, tak z toho nelze automaticky dovozovat ani stárnutí, ani nemoci. Stejně tak ze stárnutí Abrahama nelze automaticky dovozovat stárnutí Adama (I kdyby to nakrásně byla pravda, tak WP:VV...)--Shlomo 3. 7. 2011, 09:46 (UTC)

Jenže pro stárnutí spíš byla důlěžitá doba od Adama k Noemovi. Za Abraháma už se prokazatelně stárlo zcela běžně. = Postupem času se lidstvo čím dál více vzdalovalo od své původní dokonalosti (= neboli genetická mutace, konkrétně degradace). --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 13:02 (UTC)

Z toho lze vyvodit, že stárl už i Adam s Evou, jenže v tak minimální míře, jakou si dnes neumíme představit (např. v 80 letech vypadal téměř stejně jako v 560 letech. Ale když mu bylo 900, tak už to bylo znát hodně). Ale i tak stárnul. Jen prvních pár desítek generací lidí stárlo extrémně pomalu. --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 13:02 (UTC)

A to víte odkud? Je-li to, jak tvrdíte, prokazatelné, nebude jistě problém najít nějaký citovatelný zdroj. Gemara Bava meci'a 87a - ano, dokopal jsem se k dohledání zdroje ;-) uvádí, že generace od Adama do Abraháma nestárly - lidé po dosažení dospělosti vypadali stále stejně až do smrti - bez ohledu, jestli umřeli v 70 letech nebo v 700 letech. Takže souvislost stárnutí s umíráním rozhodně není až taková samozřejmost.--Shlomo 3. 7. 2011, 20:08 (UTC)

To nevím. To je vskutku vlastní výzkum na základě "atmosféry biblického podhoupí". Převážně samozřejmě Pentateuchu - prvních pěti knih Hebrejských Písem (zapsaných Mojžíšem) .... a potvrzených citáty Židů, kteří zapsali křesťasnká řecká písma o pár tisíc let později. Je to ovšem spekulace. A upřímně řečeno, není to ani důležité, zda lidé v určitém krátkém úseku vůbec nestárly, protože fakt je ten, že prostě zemřeli. Zatímco had říkal: :"určitě nezemřete....ale budete jako Bůh". Takže lhal. Ani jedno hadovo prohlášení nebylo pravdivé. --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 20:40 (UTC)

Ohledně článku Strom poznání dobra a zla, tam sice chápu vaše/tvoje následné úpravy, ale mám problém s tím, že podle Bible je Neposlušnost Božího příkazu tím, co by se dneska označilo jako "neposlušnost občanská". Já vím, je to kontroverzní srovnání k dnešnímu světu, ale je to tak. A jiný článek, který by se tohoto dotýkal jsem na wiki nenašel. Možná jen jiné klíčové slovo by stačilo. --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 20:40 (UTC)

Pokud je to kontroverzní leč obhajitelné tvrzení, pak ho uveďte jako kontroverzní tvrzení a ozdrojujte. Neozdrojované tvrzení zavání vlastním výzkumem. Pokud ho navíc neuvedete jako tvrzení ale jen naznačíte rozporem mezi textem odkazu a článkem, na který odkazuje, pak opouštíte encyklopedický styl. Encyklopedie je sbírkou informací, ne hádanek. --Shlomo 1. 7. 2011, 15:22 (UTC)

Jaká je ta šablona na "kontroverzní tvrzení"? Jinak máte/máš pravdu. Není to moc vhodné. --S pozdravem ♥ FaktneviM 1. 7. 2011, 17:57 (UTC)

Šablona neexistuje, je třeba to formulovat slovně. Něco ve smyslu "Někteří teologové (reference!) vysvětlují neposlušnost Adama a Evy jako prvotní formu občanské neposlušnosti." A případně doplnit ještě informace a reference na odpůrce tohoto názoru, ale to už můžete klidně ponechat dalším wikipedistům ;) --Shlomo 3. 7. 2011, 09:46 (UTC)

Přidání odkazu Dobro v tomtéž článku naráží na fakt, že před "prvotním hříchem" žádné dobro neexistovalo. Nebylo totiž zlo ani dobro. Jen Boží vůle. To proto, že Zlo, - satan a ničemní démoni - se dobrovolně rozhodli se vzbouřit a nalákali k tomu i ty dva hlupáky (A+E). Takže odkaz na článek "zlo" by tam být asi měl, ale "dobro" tam prostě nepatří. Nejlepší bude odstranit obojí, protože to naivky zavádí k myšlence, že v Bibli existuje nějaký dualismus, což už je v článku Prvotní hřích deklasováno. Schválně jsem tam dal rozcestník na Dualismus a rozcestník na Karma. Ne přímé články. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) FaktneviM (diskuse • příspěvky)

Článek se jmenuje Strom poznání dobra a zla, takže nechápu, proč by tam zlo patřit mělo a zlo ne. Strom je spojován s oběma kategoriemi, ne? O Satanovi a padlých andělech a jejich vzpouře se nepíše ani v Genesis, ani v článku, takže je těžko brát v úvahu jako argument o souvisejících či nesouvisejících článcích. --Shlomo 1. 7. 2011, 15:22 (UTC)

Chápu. Nicméně oba víme, že had nebyl "jen had" a že cherubíni strážili přístup do Edenu poté, co byly vyhnáni, aby si A+E nemohli vzít také ze stromu života. --S pozdravem ♥ FaktneviM 1. 7. 2011, 17:57 (UTC)

"Oba víme, že..." je opět WP:VV (mimochodem, já si tím nejsem tak docela jist...) Stejně tak rezolutní prohlášení, zda v bibli existuje nebo neexistuje dualismus. Každopádně dobro a zlo vystupuje jako dvojice, a to nejen v názvu článku, ale i např. v Gn 2:17. Takže odkazy na související články buď oba - nebo žádný, chcete-li. Případně se dají zapracovat jako odkazy z textu, aby tolik nepobuřovaly v sekci SČ. --Shlomo 3. 7. 2011, 09:46 (UTC)

Já teda v Genesis 2:17 žádný dualismus nevidím. (=ve smyslu filosofického pojmu Dualismus). Je to naopak prostý příkaz/zákaz/zákon. A informování o tom, co se stane, když zákon porušíš (=zločinec jde podle práva do vězení). To ovšem samo o sobě nevypovídá o člověku a povaze. Při podobné úvaze bychom pak museli za dualismus označit úplně všechno. (Pravda+Zákon+Pořádek vs. Lež+Anarchie+Chaos). (otec+syn, matka+dcera, den+noc, jaro-léto-podzim-zima, škola-prázdniny, práce-dovolená, muž-žena, jedna-nula, ano-ne atd.). Tohle všechno nemá s dualismem nic společného (nijak to nesouvisí s filosofií a karmou = tedy střídání dobra a zla s tím, že konáním dobra se můžeš zachránit.) Bible na to má jiný názor. Být "dobrým člověkem" pro schválení (spravedlivý stav před Bohem) nestačí. --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 13:02 (UTC)

Já netvrdil, že je tam dualismus, já tvrdil, že je tam zmíněno dobro a zlo v jednom verši. Čtěte prosím pozorně.--Shlomo 3. 7. 2011, 20:08 (UTC)

Právě, že tam není ani to! --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 20:40 (UTC)

• ומעץ הדעת טוב ורע לא תאכל ממנו כי ביום אכלך ממנו מות תמות
• "Genesis 2:17, kralický překlad: Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš."
• "Genesis 2:17, ČEP: Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."
• "Genesis 2:17, Překlad 21. stol.: ale ze stromu poznání dobra a zla, z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš."
• "Genesis 2:17, Jeruzalémská bible: Ale ze stromu poznání dobra a zla nebudeš jíst, neboť v den, kdy z něho pojíš, propadneš smrti."
• "Genesis 2:17, rabínský překlad: ale se stromu poznání dobra a zla, nejez s něho, neboť v den, kdy s něho jísti budeš, zemřeš."

Máte snad nějaký jiný překlad?--Shlomo 3. 7. 2011, 20:59 (UTC)

Mám spoustu jiných překladů. ... Jen mně nenapadlo, že jméno stromu (řekněmě Lípa a Třešeň) považujete za zmínku od dobru a zlu, což vede k dualismu. Nicméně to není žádná zmíňka o dobru a zlu, ale jméno! stromu. --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 21:09 (UTC)

A takový strom má podle vás cosi společného se zlem, ale nic společného s dobrem? Obávám se, že hranice smysluplné diskuse byla tímto definitivně překročena, a přeji dobrou noc.--Shlomo 3. 7. 2011, 21:25 (UTC)

Ne. Já jsem původně přeci řekl, že před prvotním hřchem nemohlo existovat zlo, protože vzniklo až poté. Stejně tak nemohlo existovat dobro, protože byla pouze Boží vůle a nic jiného. Andělé plnili také jeho vůli. Jeden se ale dobrovolně rozhodl, že nechce. Jméno stromu bylo nespíše symbolické. Adam s Evou měli dovoleno jíst úplně ze všech stromů (včetně "stromu života" - ten zakázaný až po svévolné neposlušnosti a vyhnání). To znamená, že 99,999999 % všeho je ti dovoleno a jednoduchá zkouška věrnosti, úcty a poddanojnosti tomu, kdo tě stvořil ... je velmi směšně malá zkouška ... z 1 (jediného) máš zakázáno. ... Vzhledem ktomu, že byly oba dokonalí, (tudíž měli mít prakticky neomezený potenciál, včetně neměřitelného IQ), tak je vskutku zarážející, že byly tak hloupí, naivní, a vlastně zradily věrnost. V tomto ohledu by se strom měl jmenovat spíše ----"Chci jít vlastní cestou...Na nařízeních Stvořitele mi vůbec nezáleží."----Ovšem taky přeju dobrou noc. --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 21:40 (UTC)

A odkaz na Výkupné je také sice o něčem trochu jiném, ale přesně odpovídá tomu smyslu zde. Je to "požadovaná cena za něco, co bylo ztraceno" ... tedy věčný život a dokonalost v ráji. A musí to být přesná a uměrná cena požadavku na vrácení. Písma říkají, že Adam byl "první a zároveň jediný bez vady". (1. Korinťanům 15:45), (1. Timoteovi 2:6) Nespočet beránků by nestačil. Podobné i s použitím článku chyba ve smyslu "stav nedokonalosti". Také jasně osvětluje reálný význam. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) FaktneviM (diskuse • příspěvky)

Ne, výkupné podle odkazovaného článku je "částka, která je požadována výměnou za propuštění uvězněné osoby." Podobně chyba není definována jako stav nedokonalosti, ale jako odchylka od normy, resp. porušení pravidel. Chcete-li vnést nový pohled na pojem výkupné či chyba, rozšiřte tyto články. Odkazy nadepsané "A" a směřující na "B" jsou matoucí.--Shlomo 1. 7. 2011, 15:22 (UTC)

Vymazání biblických odkazů, (přičemž každý z nich je důležitý a objasňuje předešlou myšlenku a celou podstatu Boží vůle), je snad ještě horší. Chtěl jsem ještě doplnit více citátů v sekci "křesťanské pojetí", ale teď už to nejspíš nemá smysl, když tam přibyla sice šablona zdroj, ale Biblí se v článku na biblický námět, opovrhuje. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) FaktneviM (diskuse • příspěvky)

Biblický odkaz jsem odstranil jeden, protože odkazoval na text, který neměl žádnou souvislost s označeným tvrzením. To není opovrhování biblí (chas ve-šolem), to je respekt k informativní hodnotě textu (biblického stejně jako jiného). Máte-li biblický (nebo jakýkoli jiný) zdroj, který dokládá v křesťanské věrouce víru v předávání prvotního hříchu početím a jeho neovlivnitelnost, směle ho přidejte. Já se do toho pouštět nebudu, protože křesťanství není zrovna má specializace, ale myslím si, že takové zdroje existují. Máte-li k nim přístup, uveďte je; nemáte-li, šablona třeba pobídne někoho, kdo má.--Shlomo 1. 7. 2011, 15:22 (UTC)

Jo, právě jsem si všiml, že ty biblické citáty jsou "schovány" 4 v 1. :)) Zmizel pouze tento. (Genesis 1:28-31) Tento výrok Boha uvádí, že člověk je stvořen dokonalý s výhlídkou na věčný život. Bez jakýchkoliv problémů. Stačilo neselhat v jednoduché zkoušce věrnosti. Další ponechané odkazy (Genesis 2:16-17),(Genesis 3:17-19) říkají, že pro neposlušnost je odsouzen k smrti. (Genesis 5:5) a (Římanům 5:12-19) dokládá, že hřích a smrt jsou přeneseny na všechny děti Adama. (všichni lidé mají dědičnou genetickou chybu). "Tvorstvo má být ale osvobozeno ze zotročení porušenosti a získat slavnou svobodu Božích dětí". (Římanům 8:18-25) --S pozdravem ♥ FaktneviM 1. 7. 2011, 17:57 (UTC)

Je mi líto, ale v {{Citace bible|Gn|1|28||31) není nic ani o životě věčném, ani o dokonalosti člověka. Gn 5, 5 (Kral, ČEP) říká pouze to, že Adam zemřel (mimochodem Adam nebyl první člověk, který zemřel...) Neříká nic ani o hříchu, ani o dětech či dědičnosti. Ř 5 už je asi blíž (jak říkám, křesťanství a NZ je už trochu mimo moji oblast zájmu), ale ani tam se nepíše nic o genetické (tedy v DNA zakódované) vadě. Naopak - "... poněvadž všickni zhřešili." (Ř 5:12) mi vyznívá spíše proti genetické podmíněnosti... Pokud je rozšířená interpretace dědičného hříchu jako genetické vady, určitě nebude problém najít příslušný komentář, knihu nebo článek a ocitovat jej společně s Ř 5:12.--Shlomo 3. 7. 2011, 09:46 (UTC)

Většina církví používá spíše slovo "dědičný" nebo dokonce jenom "hřích". (pro farníky je nepochopitelné, že jsou předem všichni zatíženi odsouzením, ačkoliv to nemohli nijak ovlivnit.....proto jim to faráři a kněží raději neříkají a říkají jim co chtějí slyšet -často opak toho co učí Bible-). Říkání negativních (ale pravdivých) věcí odrazuje nově příchozí i stávající věřící. Proto se v některých církvích už neodvažují říkat tak jak to je. ((teď už nekomentuji pouze slovo dědičný=genetický, ale samotnou definici hříchu a celé učení Písem)). Neznám ani náboženství, které by to (dědičný hřích = geneticky podmíněná vada) tak "doslovně učilo". Pro moderního člověka je to ovšem "jediné pochopitelné" vysvětlení o co se jedná. ..Řekněme, že na pečení bábovky použijeme formu, která má v sobě nevzhledný důlek (forma je nějak deformovaná). Každá bábovka, ať se snažíme sebevíc, se prostě upeče s touto deformací. Tohle znamená "protože všichni zhřešili" .. "Slavná svoboda Božích dětí" je tedy něco budoucího. Dnes ve skutečnosti nemá "svobodu" nikdo, protože "celé tvorstvo společně sténá až dosud" .. a je "zotročeno porušeností"...bude však "osvobozeno". -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) FaktneviM (diskuse • příspěvky)

Pokud to žádné náboženství neučí, nemůžeme na Wikipedii uvádět, že to tak učí. A to ani tehdy, když je to podle vás "jediné pochopitelné vysvětlení". Viz WP:NOT#Wikipedie neslouží publikaci originálních myšlenek bod 3. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Shlomo (diskuse • příspěvky)

To znám. // Máte jiný nápad, jak to formulovat bez toho, aby nedostával čtenář záchvat smíchu? --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 20:40 (UTC)

Proč se snažit formulovat něco, co na Wikipedii nepatří?--Shlomo 3. 7. 2011, 20:59 (UTC)

Díky za korektury. Ale ... viz. výše. --S pozdravem ♥ FaktneviM 1. 7. 2011, 08:50 (UTC)

A mimochodem: Hodně zdaru v dalších úpravách!--Shlomo 3. 7. 2011, 09:46 (UTC)

No. Díky. Snad si najdu někdy čas a chuť se tím ještě zabývat. --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 13:02 (UTC)

Valdenští a kázání

Ahoj Shlomo,

založil jsem téma zde, protože podle EN i celkově dle faktů to zavádějcí je ovšem přesné.

Pěkný den!

--S pozdravem ♥ FaktneviM 22. 7. 2011, 11:33 (UTC)

Qasr al-Yahud

Pokud byste věděl, jak se česky řekne Qasr al-Yahud, prosím napište. Díky Fagnes 3. 8. 2011, 16:24 (UTC)

Smluvní pokuta

Zdravím Vás, chtěl bych jen upřesnit mou poslední editaci u článku Smluvní pokuta. Skutečně jde o obecnou možnost zajištění závazku, tedy jakéhokoliv závazku (§ 544 odst. 1, § 588–852k ObčZ) a nevztahuje se proto jen k úvěrům (smlouva o půjčce podle § 657 ObčZ). fext 3. 8. 2011, 17:06 (UTC)

Ale vždyť já s Vámi v zásadě souhlasím, drahý kolego. Tedy až na to, že úvěr není § 657 ObčZ, nýbrž § 497 ObchZ... V české právní vědě se termín "zajištění úvěru" prakticky nepoužívá - to je termín ekonomický, a ekonomové zase tak striktně nebazírují na dogmatickém rozlišování jednotlivých paragrafů, pokud pro ně představují použitelný nástroj. Takže tomu sice říkají "zajištění úvěru", ale bez skurpulí to použijí i na zajištění půjčky, splátkového kalendáře, nájemného nebo dodávky. Je v pořádku, že v "právnickém" článku to označíme jako "zajištění závazku", já osobně jsem však neviděl problém v tom, aby odkaz vedl na "zajištění úvěru". Pokud to ale vidíte jako problémové (a třeba oprávněně - někomu to může připadat matoucí, protože ne každý ví, jak tyto termíny souvisí...) tak není problém směřovat odkaz na zajištění závazku - ten sice prozatím neexistuje, ale třeba se někdo odhodlá ho sepsat ;) Pravda je, že článek zajištění úvěru rozebírá problematiku spíše z hlediska ekonomie. --Shlomo 3. 8. 2011, 18:19 (UTC)

No mě šlo právě o tu přesnost, jestli ekonomům je jedno, jak právní pojmy používají, tak právníkům není :-) To bychom časem mohli na wikipedii mohli vytvářet třeba takovéto odkazy: trestný čin. Jinak článek zajištění závazku časem někdo napíše, toho bych se nebál. A třeba to budu i já - když jsem sem přišel, tak jsem se zděsil, v jakém stavu to tady z hlediska stavu článků na právní témata vypadá. Je tady práce jak na kostele. A pokud jsem si zatím všiml, tak třeba Vy jste jeden z mála, který se tomu občas věnuje. Čili bude to za těchto podmínek trvat asi i několik let, než bude z hlediska práva česká wikipedie kvalitním zdrojem informací, ale já myslím, že to za to stojí. Osobně jsem to vzal zatím tak, že bude třeba postupně, byť třeba pomalu, vytvářet jednotlivé důležité články. Rychlé vytváření co nejvíce článků by bylo za cenu jejich velmi nízké kvality, a to by nebylo z hlediska cíle dobré. Koukám, docela jsem se rozepsal, takže už končím. Jsem rád, že jsme se v této věci v podstatě shodli. S pozdravem, fext 3. 8. 2011, 19:23 (UTC) PS: Ano, úvěr je podle ObchZ, pardon, moje chyba.

Oni si ekonomové a právníci nemají co vyčítat, právníci s ekonomickou terminologií nezachází o moc líp než ekonomové s právnickou ;) I když konkrétně u zajištění úvěru jim to opravdu nelze vyčítat, protože v německém prostředí (od kterého se hodně inspirovala česká nauka o podnikovém hospodářství) používá výhradně termín de:Kreditsicherung, a to jak v právnickém, tak v ekonomickém kontextu. Nicméně máte samozřejmě pravdu, jsme na české wiki, tak musíme ctít česká "špecifiká". Zděšení z neutěšeného stavu právnických článků na wikipedii mi nemusíte popisovat, zažil jsem ho sám - později jsem zjistil, že tu jsou jakési historické důvody, potažmo neshody některých wikipedistů, které způsobily, že zrovna právničina je takto zanedbaná. Což neznamená, že bychom na ni měli rezignovat, naopak. Momentálně mám právničinu spíš jako koníček a více se věnuji jiné oblasti, která je bližší mému současnému povolání (a také často v zoufalém stavu, i když z jiných důvodů); navíc přestavuji byt a knihy jsou zahrabané v krabicích ve sklepě - nicméně časem se snad do nějakého práva zase trochu pustím a těším se na další wikispolupráci. --Shlomo 4. 8. 2011, 06:55 (UTC)

Jinak podobná ekonomicko-právnická disonance jako zajištění závazku/úvěru nám tady ve větším měřítku kazí kontrapunkt v souvislosti s pojmy firma (obchodní firma), podnikatel a obchodní společnost - ani ne tak v článcích samotných, jako spíš v odpovídajících kategoriích. A upřímně nevím, jak to řešit - wikipedie je stejně tak pro právníky, jako pro ekonomy... --Shlomo 4. 8. 2011, 09:34 (UTC)

Myslím, že firma by se měla sloučit s obchodní firmou, resp. začlenit obsah obchodní firmy do firmy a z obchodní firmy by vedlo přesměrování. A v článku firma pak zmínit obě pojetí (obdobně by to podle mne mělo být i u ostatních pojmů, které mají rozdílné definice z hlediska práva a z hlediska ekonomie). Zákon tedy sice uvádí „obchodní firma“, ale obecně se používá jen „firma“, stejně jako jen „firemní právo“. Mimochodem, tenhle postup je tam už navržen, takže námitky myslím nebudou. Problém s podnikatelem a obchodní společností vidíte v čem? fext 4. 8. 2011, 12:12 (UTC)

Pozvánka na wikisraz 25. 3., Brno

Pozvánka na setkání wikipedistů

Jste srdečně zván/a na první pravidelný sraz wikipedistů v Brně, který se uskuteční 25. března 2012 od 16:00 hodin v restauraci Valhalla, Kopečná 320/39 Brno [7].
Na programu bude mimo jiné seminář na různá aktuální wikipedistická témata.

Pokud máte zájem, tak se prosím zapište a stránku pro případné změny sledujte.

--Vojtech.dostal 29. 2. 2012, 13:51 (UTC)

WikiProjekt Všeobecné znalosti

Ahoj, když tak ty předměty doplňuj přímo na stránku projektu, ne do jeho diskuze. S pozdravy --Silesianus (diskuse) 15. 3. 2012, 13:57 (UTC)

Ano--Shlomo (diskuse) 15. 3. 2012, 14:11 (UTC)

Vložení obrázku

Moc děkuji za vložení obrázku do mého článku Hrad Grodno. Moc jsem se vkládáním obrázků nějak nepochodil, zkusil jsem to, ale několikrát to nevyšlo a návod, který jsem měl dané kroky přesně neuváděl. Proto vás chci poprosit o radu - tj. jestli by jste byl tak laskavý a mohl mi napsat přesný itinerář kroků, tj. cestu v bodech - co a jak mám postupně udělat. Jak např. převést obrázky z commons či z jiných národních wikipedií nebo jak vložit vlastní obrázek? Např. bych třeba rád převedl do článku na cs.wikipedii o Grodnu obrázek z http://commons.wikimedia.org/wiki/File:ZAMEK_GRODNO-20.jpg. Titulek:: Část renesančního paláce v Horním hradu. Moc děkuji, s pozdravem Flipper77. E-mail: h.fridrich@centrum.cz

Není zač děkovat, jednalo se o opravu banální chybičky ;) Obrázky (resp. obecně soubory), které již jsou na Commons, se vkládají jednoduše jako odkaz, v uvedeném konkrétním případě tedy zadáte [[Soubor:ZAMEK_GRODNO-20.jpg]]. Za svislítko (znak "|") je možné vložit další parametry - v tomto případě bude vhodný parametr thumb (= zobrazení s náhledem) a text s popisem; výsledek tedy bude vypadat

[[Soubor:ZAMEK_GRODNO-20.jpg|thumb|Část renesančního paláce v Horním hradu]]

Podobným odkazem se vkládají soubory z commons i na jiných národních wikipediích, takže naleznete-li odkaz na obrázek např. na polské wikipedii, stačí často jen odkaz zkopírovat, změnit úvodní "Plik:" na "Soubor:" a případně upravit rozměry a popis. Tento postup ovšem nefunguje, pokud je obrázek načten ne na commons, nýbrž přímo na národní wikipedii (česká wikipedie pokud vím tuto variantu neumožňuje, ale jiné wiki ano). V tom případě je třeba nejprve přenést obrázek na commons a poté je možné na něj odkázat. S tímto postupem ani s uploadem vlastních obrázků ovšem nemám zkušenosti (zatím), mohu jen odkázat na nápovědu a radu zkušenějších kolegů.

Kristýna Erbenová

Prosím o nezávislé posouzení významnosti v čl. Kristýna Erbenová. Doplnil jsem pár refů. --Svajcr (diskuse) 16. 5. 2012, 19:40 (UTC)

Vzhledem k tomu, že se vesměs vztahovaly k jediné pražské vernisáži "Být sám", tak by to asi nebylo stačilo - nicméně zkusil jsem "google test" a vypadla mi další recenze, což už by snad stačit mělo. Mimochodem odkaz na shots.net je nefunkční - dokážete ho opravit?--Shlomo (diskuse) 16. 5. 2012, 20:32 (UTC)

Děkuji, budu ještě na hesle pracovat. Zwikifuji, doplním fotky apod. Ten začátek byl velmi rychlý.... Hezký den, --Svajcr (diskuse) 17. 5. 2012, 05:36 (UTC)

Stern

Šalom, myslím, že je určitě třeba, aby byly názvy knih i v originále, ale pokud bys mi u Sterna ty transkripce do citačních šablon doplnil, budu jedině rád :) --Faigl.ladislav _slova^činy 21. 5. 2012, 17:21 (UTC)

OK, provedu. V originále (=jazyce) by titul měl být určitě, otázkou je jen písmo u nelatinkových jazyků. Podle normy by se měly transliterovat (což by ale v hebrejštině nedopadlo dobře, takže předpokládám použijeme transkripci) a transliterovaný název by se měl uvést buď místo původního nebo společně s ním. Ve wikidoporučeních jsem nic nenašel a praxe je nejednotná, tak jsem se raději zeptal. --Shlomo (diskuse) 21. 5. 2012, 17:42 (UTC)

Byl bych pro variantu, aby byl společně s původním tvarem, který teď ve článku je. --Faigl.ladislav _slova^činy 21. 5. 2012, 17:51 (UTC)

Toda raba :) --Faigl.ladislav _slova^činy 21. 5. 2012, 18:01 (UTC)

Dybuk

Pane kolego, promiňte, jsem pouhý nevzdělanec, ale čím vylepšila Vaše šablona Citace monografie článek proti původnímu refu? (Nemyslím teď na to, že jste použil správnějšího přepisu jmen autorů Judaismu od A do Z.) Nešlo v tomto případě v podstatě o zbytečný zásah pro zásah? (Hovořím teď čistě jen o zmíněné šabloně.) Na výsledné podobě článku se totiž v případě odkazů nic nezměnilo, jen to zhoršilo orientaci ve zdrojovém kódu. Děkuji za vysvětlení (já ale budu stejně dál používat refy jako dosud, protože mi to lépe vyhovuje)--Feťour (diskuse) 31. 5. 2012, 05:11 (UTC).

Dobrý den, předně Vám děkuji za doplnění článku do podoby, v jaké snad bude moci na Wikipedii zůstat (a případně narůstat...) Teď k Vašemu dotazu: Šablony napomáhají udržovat jednotný styl citací; v tomto případě se navíc tento styl co nejvíce blíží citačním normám, což může pomoci čtenářům ke snadnější orientaci. Ani já sám nenosím normy v hlavě (co má být velkými písmeny, co kurzívou, kde tečka, kde dvojtečka...), takže používám šablonu, která si tyto podrobnosti pamatuje za mě. Krom toho rozhodne-li se komunita uvádět citace jiným způsobem, bude v takovém případě stačit provést změnu v šabloně a nemusí se provádět změny v jednotlivých článcích. Co se týče této editace, zbytečná rozhodně nebyla, protože odstranila chyby (nejen jména autorů, ale i název nakladatelství). A jak říkám, je pro mě jednodušší zkopírovat šablonu (v tomto případě už předem připravenou), než dohledávat a opravovat chyby po jedné.

Orientaci ve zdrojovém kódu ztěžují oba způsoby, "Váš" i "můj", je jen otázka zvyku, co považujete za závažnější. Mě vyhovuje spíše můj způsob, ze kterého zřetelněji vidím, kde končí citace a pokračuje text článku. Pokud chcete, aby reference co nejméně narušovaly zdrojový text článku, je rovněž možné text referencí uvádět až na konci a v textu použít pouze jednoduchý odkaz - viz WP:Reference (nápověda)#Reference v odstavci.

Nikdo Vás samozřejmě nenutí citační šablony používat, reference jsou platné a užitečné, i když jsou uvedeny Vámi preferovanou formou. S pozdravem, --Shlomo (diskuse) 31. 5. 2012, 09:38 (UTC)

Díky za odpověď a přeji hezký den ☺ --Feťour (diskuse) 31. 5. 2012, 09:55 (UTC)

Desátky

Dneska jsem upravoval obrázky v tomto článku a zjistil jsem, že jste ho opět uvedl do původního stavu. Nevím zda budete článek dále upravovat, anebo v něm chcete nechat ta bílá místa bez textu, kde je jen obrázek vpravo . Nemůžu se zbavit dojmu, že po vaší opravě je článek spíše zmrven, než opraven. Článek o desátcích byl v české mutaci nejpodrobnější a nejvíce ozdrojován a doplněn obrázky ze všech jazykových mutací na Wikipedii. Myslím, že by mělo být naším společným zájmem tento stav zachovat a podpořit, a nikoliv bořit. Pokud máte své relevantní obrázky kterými doplníte své příspěvky v tomto článku, budu rád když je přidáte. Pokud tomu tak není, potom prosím použijte obrázky, které tam již jsou, byť se nemusí na 100% vztahovat k textu, patří-li však zcela nepochybně do tématu desátků.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jirda555 (diskuse)

Já měl zase dojem "zmrveného" článku, když jsem se v části o desátcích podle Tóry prohrabával hromadou amatérského vlastního výzkumu a koukal přitom na obrázky řeckých model. Tyto obrázky patří - pokud vůbec - do části o Řecku. Je-li obrázků vzhledem k textu příliš mnoho, dá se to řešit vložením galerie nebo vypuštěním některých méně relevantních obrázků. Není nutno do článku vložit všechny obrázky, které jsou na Commons k dispozici. Přečtěte si prosím návrh doporučení WP:Obrázky v článku, zejména jeho části Výběr a Umístění pro podrobnější vysvětlení.

Co se týče dalších úprav, budu-li mít na to čas a sílu, přepracoval bych část o desátcích ve Starém zákoně a v judaismu, na zbytek si netroufám. Možná by stálo za úvahu rozdělit článek na několik článků se samostatnými tématy - Desátky ve starověku, Desátek (judaismus), Desátek (křesťanství). --Shlomo (diskuse) 21. 6. 2012, 20:30 (UTC)

Nechtěl jsem se Vás dotknout, spíše jsem očekával, že napíšete, kdy opravíte ta místa kde zůstali jen obrázky bez textu. Nu což pokusím se to opravit sám. Jinak jsem rád, že máme společný cíl, aby tento článek byl bohatý a odpověděl na mnohé otázky, které lidé o desátcích mají.

Unkosher revert

Proč se domníváš, že http://www.kashrut.com/ & http://www.religiousrules.com/index.htm nemá nic společného s tématem článku Nečistá zvířata? Oba odkazy jsou copy&pastnuty z externích odkazů na en W. Já to vůbec nechápu, jedna mentalita považuje tyto odkazy za zcela nezbytnou součástí článku (editoři Unclean animals) za to ta druhá (ty) naprosto hloupým odpadem vhodným na totální odstranění. S pozdravem, PleasantNightmare (diskuse) 6. 7. 2012, 14:07 (UTC)

Nesmazal jsem odkaz na http://www.religiousrules.com/index.htm, ale odkaz na http://www.religiousrules.com/Judaismpurity07food.htm, který s tématem opravdu nic společného nemá. Tento odkaz pojednává o "rituální (ne)čistotě pokrmů" nezávisle na tom, o jaké potraviny se jedná. Může jít stejně dobře o potraviny rostlinného původu nebo potraviny vyrobené z "čistých" (=povolených) živočichů. Jinak je pravda, že na obou webech se najde několik stránek pojednávající o tématu článku, ale nemyslím, že je vhodné odkazovat kompletně na celý web. V případě [http:www.kashrut.com http:www.kashrut.com] se s ohledem na téma nečistých zvířat navíc jedná spíše o nahodilé, tématicky neuspořádané články o jednotlivých konkrétních otázkách (žirafa, bizon). Možná se mýlím, neproklikával jsem se celým webem, ale každopádně na úvodní stránce (na kterou vedl odkaz) jsem žádný přímý link na články o čistých/nečistých zvířatech nenašel. Na http://www.religiousrules.com/Judaismfood00table.htm je téma zpracováno v sekcích 4, 7, 9 a 10 a půlce sekce 8. Chcete-li, můžeme odkazy na tyto sekce do článku umístit; pokud bychom ovšem našli něco ucelenějšího, dal bych tomu přednost.

Jinak článek na anglické wiki není závazným měřítkem, zvlášť když je v diskusi hodnocen na stupnici kvality stupněm "C", což podle tamních kritérií znamená "The article is substantial, but is still missing important content or contains a lot of irrelevant material…"--Shlomo (diskuse) 7. 7. 2012, 21:38 (UTC)

Každý se mýlí, nicméně já jsem se současnou verzí - tebou projektovanou - spokojen, jelikož (takměř) přináší přesně to co čtenář očekává. Já opravdu vítám, že se snažíš, aby článek byl alespoň lepší než grade C (protože, come on, kdo by byl rád za C). S pozdravem, PleasantNightmare (diskuse) 9. 7. 2012, 20:04 (UTC)

Indosament

Nestačilo by vrátit z historie samostatný článeček místo mazání? --Tchoř (diskuse) 31. 7. 2012, 11:20 (UTC)

Aha, moje chyba, nenapadlo mě nakouknout do historie... No, článeček je sice na hranici subpahýlu (a nejsem si jist, na které straně hranice :), ale pořád lepší než přesměrování. OK, provedu.--Shlomo (diskuse) 31. 7. 2012, 11:25 (UTC)

Ocelové Město - kniha J. Vernea

Proč editujete něco, o čem už se vedla dříve diskuze? Podívejte se na editace článku Ocelové Město; už se vedla diskuze ohledně psaní písmene "m" v Názvu knihy Ocelové Město od Julese Vernea. Mám doma dvě česká vydání, v obou jsou názvy uváděny s velkým písmenem M. http://www.uloz.to/8090327/verne-zip U vlastních názvů měst se totiž píší všechna slova vyjma předložek s velkým počátečním písmenem - viz. Nové Město na Moravě. a v této knize Verne používá názvy jako vlastní jména. Odstraňte laskavě editaci (přesun stránky a změnu názvu), kterou jste provedl. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Michael Bucha (diskuse) 3. 10. 2012, 14:16 (CE(S)T)

Jen jako info k původnímu přesunu na název s „M“, přesouval Jirka O. (odkaz). --194.213.41.2 3. 10. 2012, 14:35 (UTC)

Přesunuji a odpovídám v diskusi k příslušnému článku. --Shlomo (diskuse) 5. 10. 2012, 06:57 (UTC)

Bankovní záruka

Zdravím, kolego, zaznamenal jsem odstraňování IW z článku Bankovní záruka a jeho navracení botem. Obávám se, že i když z českého článku chybné IW zmizí, zůstává někde na cizojazyčné Wiki odkaz sem, a na základě toho bot IW vrací. Zkuste kdyžtak prozkoumat ty odkazy a zjistit, jestli někde u nich nevisí chybný český odkaz. --Bazi (diskuse) 8. 11. 2012, 09:30 (UTC)

Po druhém odstranění už to robot nevracel, nicméně pro jistotu jsem to opravil na en.wiki a několika dalších verzích; se zbytkem už se snad časem roboti vypořádají správně.--Shlomo (diskuse) 8. 11. 2012, 18:54 (UTC)

Ok. :) --Bazi (diskuse) 8. 11. 2012, 20:16 (UTC)

Chana Seneš

Ahoj, pracuji teď na článku o židovské výsadkářce Chaně Seneš a chtěl jsem tě poprosit, zda-li by ses nemohl podívat na tři její básně na mém písku, resp. zda-li by bylo možné, abys je přeložil do češtiny. Až na tu poslední to vypadá na volný rým. Myslím, že by byl překlad z hebrejštiny do češtiny lepší, než překlad přes angličtinu do češtiny. Co myslíš? Předem díky --Faigl.ladislav _slova^činy 8. 11. 2012, 13:13 (UTC)

Souhlasím a podívám se na to. Ta první se dá myslím vcelku bezproblémově přeložit i podle anglického překladu, těm dalším možná překlad z hebrejštiny trochu prospěje. Zkusím. Máš představu spíš významově věrného překladu, nebo si můžeme dovolit trochu básnické licence k zachování poetičnosti? (Abych nebyl nařčen z vlastního veršotepectví...--Shlomo (diskuse) 8. 11. 2012, 16:51 (UTC)

Spíš k zachování poetičnosti. Originál budou mít hned vedle. Díky moc :) --Faigl.ladislav _slova^činy 8. 11. 2012, 17:38 (UTC)

OK, něco jsem už mezitím na tvém pískovišti uplácal, ale ber to jako pracovní verzi, ještě na to kouknu. Originál hned vedle tomu, kdo neumí hebrejsky, moc nepomůže... A mimochodem jsem si všiml, že Halicha le-Kejsarja má ještě druhou sloku...--Shlomo (diskuse) 8. 11. 2012, 18:46 (UTC)

Vážně druhou sloku? Mám tu tedy knížku (její deník i s vybranými básněmi) a tam je jen jedna sloka. Není to spíš tak, že může být lehký rozdíl mezi básní a písní? Jinak kde jsi našel anglický překlad té poslední básně? Oficiální překlad do angličtiny je jiný (nahradil jsem).

Jak se na to dívám, na té he.wiki to není označeno jako druhá sloka, ale jako "pozdější verze". Píseň je na text básně, takže by se lišit neměla; nicméně v písňové verzi znám jen tu první sloku/verzi. Anglický překlad jsem vygooglil v nějakém pojednání o Kastnerově aféře, odkaz mám na jiném počítači, když tak ještě dodám. Nicméně nejsem si vědom že by existovaly nějaké "oficiální a neoficiální" překlady básní - snad jen, kdyby to byl překlad od samotného autora, což ale v tomto případě není.--Shlomo (diskuse) 9. 11. 2012, 09:16 (UTC)

Přiznám se, že jsem tu verzi, co jsi našel, v žádné knížce o Chaně zatím neviděl. Ve všech byl tenhle překlad od Petera Haye. Ostatně i když se na tuhle verzi podíváš, tak co se angličtiny týká, tak je jasnější a též s rýmuje. Druhá věc však je, jak teď koukám, že ten jeho překlad je z maďarštiny do angličtiny. Čili je otázka, zda-li Chana tu báseň nakonec nepsala v maďarštině (některé psala, jiné psala v hebrejštině). --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 11. 2012, 09:48 (UTC)

perfidy.pdf, str. 110. Není to primárně o Szenes, je tam jen zmíněna. S odkazem na: Bar-Adon, Dorothy and Pessach. Seven Who Fell. Palestine: “Sefer” Press, 1947 - to ovšem nemám k dispozici. Ten hebrejský text mi tak jak je psán připadá jako originál (nebo HODNĚ dobrý překlad), ale zaručit to nemohu.--Shlomo (diskuse) 9. 11. 2012, 12:13 (UTC)

Hm, zajímavé, o té knize jsem ještě nečetl a není uvedena ani v literatuře v knize o židovských výsadkářích (zejména o těch sedmi, kteří padli), kterou mám k dispozici. Jinak tu anglickou verzi, kterou jsem uvedl zmiňuje Hannah Senesh Foundation a hlavně je uvedena v jejím deníku spolu s vybranými básněmi [8]. Která z nich víc koresponduje s hebrejskou verzí? Zkusím dopátrat v jakém jazyce byl psát originál básně. Každopádně některé obraty mi přijdou v té anglické verzi, co jsem dodal, přirozenější, než v té knize zabývající se Kastnerem – v každém verši máš rým. --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 11. 2012, 13:56 (UTC)

No přemýšlím, jak to udělat. Nejde, aby byla vedle sebe hebrejština, transkripce, angličtina a čeština. Prostě se to vedle sebe nevejde. Takže buď ponechám transkripci a vyhodím angličtinu nebo naopak. Tři sloupce se vedle sebe vejdou. Co myslíš, že by bylo vhodnější? Jinak ještě jednou moc děkuju. Hrozně jsi mi pomohl. --Faigl.ladislav _slova^činy 8. 11. 2012, 21:20 (UTC)

Angličtina tam IMHO nemá co dělat, jsme na české wikipedii. Osobně bych tam asi dal jenom češtinu s odkazem v poznámce na hebrejskou verzi na he.wiki. Popřípadě jednu hebrejskou verzi (buď originál, nebo transkripci, asi bych nedával obojí). Tři sloupce se sice vejdou na tvém monitoru, ale na tabletu nebo PDA to může vypadat zase jinak.--Shlomo (diskuse) 9. 11. 2012, 09:16 (UTC)

Originál bych tam chtěl dát. Dobrá, tak vypustím transkripci, případně ji dám do poznámek. S těmi menšími monitory by to byl problém, to je fakt. --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 11. 2012, 09:48 (UTC)

Ahoj, říkal jsi, že ještě mrkneš na Wikipedista:Faigl.ladislav/sandboxC. Jak to prosímtě vidíš? Pomalu už odškrtávám poslední věci, které mi na článku zbývá dodělat a do konce měsíce bych jej rád poslal do recenze. Musím říct, že na něm dělám už přes dva měsíce a vzhledem k dalšímu času v recenzi a nominaci na NČ který mne ještě čeká pochybuju, že tenhle rekord zaobírání se jedním článkem kdy překonám :)) Jinak sleduji tvou práci a mám radost. Moc hezké téma :) Měj se a díky za odpověď.--Faigl.ladislav _slova^činy 18. 11. 2012, 22:07 (UTC)

Promiň, trochu jsem na to pozapomněl... Tak jsem to teď zkonzultoval se slovníkem, udělal ještě drobné kosmetické úpravy a asi bych to tak už nechal. Nejsem si moc jist tím צלע‎ - může to být stěna, nebo taky trápení. A ani jedno mi tam úplně nesedí. Nejraději bych to "přeložil" foneticky jako "cela" (vězeňská), ale to už by bylo hodně inovativní. Každopádně je to pod wikimediální licencí, takže když někoho napadne něco lepšího, může do toho zasáhnout ;) Zdravím, --Shlomo (diskuse) 19. 11. 2012, 09:29 (UTC)

Ahoj, díky moc. Trápení tam nesedí. Možná, že by ta cela nebyla od věci. Tu báseň napsala ve vězení a vzhledem k tomu se zdá jasné, že popisuje velikost cely (One, two, three… eight feet long. Two strides across, the rest is dark…). --Faigl.ladislav _slova^činy 20. 11. 2012, 13:13 (UTC)

Trápení tam může sedět, pokud připustíme trochu básnické invence (celá místnost je naplněna jejím trápením, takže měření místnosti = měření trápení). Do takového textu mi to sedí skoro líp než ta šířka/tloušťka stěny. Že popisuje celu mi bylo jasné, proto to pokušení... Ještě se dnes zkusím zeptat jednoho rodilého mluvčího, jestli ho něco nenapadne.--Shlomo (diskuse) 20. 11. 2012, 13:58 (UTC)

Jasně, že ne šířka stěny. Šířka cely. Osm stop dlouhá a dva kroky široká. To přece dává smysl. --Faigl.ladislav _slova^činy 20. 11. 2012, 15:01 (UTC)

Smysl to sice dává, ale neodpovídá to originálu (teda pokud je originál hebrejsky). V hebrejštině se cela neřekne צלע nýbrž תא. Jinak rodilého mluvčího jsem dnes nestihl vyzpovídat, co si o tom myslí, takže odkládám na příští setkání.--Shlomo (diskuse) 20. 11. 2012, 20:34 (UTC)

Dodatek: Podle maďarského slovníku se cela řekne cella. Tudíž je možné, že Szenes použila v hebrejské básni maďarské slovo přepsané do hebrejštiny. Otázkou je, proč to přepsala jako צלע, když obvyklý přepis by byl צלה. Napadá mě možnost, že tím chtěla naznačit právě tu souvislost s trápením. Ještě zkusím tu konzultaci s rodilým mluvčím, ale už mi to připadá přece jen logičtější.--Shlomo (diskuse) 22. 11. 2012, 10:05 (UTC)

Zajímavé. Zkoušel jsem se též bavit s rodilým mluvčím, ale nějak nepochopil, o co mi jde. --Faigl.ladislav _slova^činy 22. 11. 2012, 11:14 (UTC)

Buď zdráv, tak jsem již konečně článek o Chaně Seneš dokončil a použil jsem tam tu poslední verzi, kterou jsi přeložil. Pokud bys ještě tu třetí báseň chtěl upravit, tak už můžeš přímo v textu. Jinak bych ti chtěl ještě jednou poděkovat (dík jsem ti mj. vyjádřil i ve shrnutí editace :-) ). Měj se pěkně --Faigl.ladislav _slova^činy 2. 12. 2012, 17:08 (UTC)

Všiml jsem si, opravil jsem Ti trochu tabulky a šablony. Ten nejasný výraz ve třetí básni ještě zkusím příležitostně probrat, ale myslím (doufám), že ani v současném stavu nedělá Wikipedii ostudu ;) --Shlomo (diskuse) 2. 12. 2012, 19:34 (UTC)

Ahoj, ten ref jsem z úvodu odstranil. Není třeba v úvodu citovat informaci, která je citovaná dále v textu. Tato je uvedena hned na začátku Chana Senešová#Literární odkaz. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 12. 2012, 21:36 (UTC)

Plus ten rádiový vysílač byl její (resp. britský) nikolivěk partyzánů. Psal jsem ti to v diskusi článku, čili tu informaci rovněž do úvodu vracím. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 12. 2012, 21:40 (UTC)

Tvé reakce v diskusi článku jsem si nevšiml. Napsal jsem ti obě mé reakce i tam. Tak můžeme případně pokračovat tam, ať se to netříští. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 12. 2012, 21:48 (UTC)

Adi Puruša

Ahoj. Smazal jsem to. Jednak to google nezná (ani Wikipedie to nezná, a to ani ta anglická). Termínem "bhakta" bych se rozhodně nenechal zmást, to je de facto něco jako u nás "člen sdružení" a takových lidí je hodně. --Aktron (✆|✍) 18. 11. 2012, 20:54 (UTC)

Anglická to má jako přesměrování na en:Svayam Bhagavan - což samozřejmě nemusí nic znamenat. Proti smazání nic nenamítám, není to můj obor, navíc v současném stavu byl článek každopádně nepoužitelný.--Shlomo (diskuse) 18. 11. 2012, 20:58 (UTC)

Básně

Ahoj, vkládám kopie básní i na wikizdroje a jelikož je tam byrokracie kolem licencí trochu komplikovanější, měl bych na tebe prosbu, aby se dostálo všem drobnostem. Originál básní je volné dílo a autorem překladu jsi ty, překlady básní byly zveřejněny na wiki, tj. pod licencí CC BY-SA 3.0. Kolegové z wikizdrojů by ale od tebe, coby překladatele, rádi jakési prohlášení, že jsi skutečně autorem. Můžeš si prosím na wikizdrojích vytvořit userpage: s:cs:User:Shlomo a vložit do ní následující větu?

Jsem autorem překladu básní Procházka do Caesareje, Šťastná zápalka, Jeden, dva, tři a uvolňuji je pod licencí CC BY-SA 3.0.

To by mělo být dostačující. Díky moc :-) --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 12. 2012, 19:43 (UTC)

Není problém. BTW nebude jednodušší, když to tam vložím sám pod svým ID? --Shlomo (diskuse) 30. 12. 2012, 19:51 (UTC)

Kolegové z wikizdrojů by měli větší radost :-). Já tě tím nechtěl zatěžovat. Obratem ti sem hodím tři odkazy, kde bude připravené co kam vložit. --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 12. 2012, 19:54 (UTC)

OK, mám dnes dovolenou, tak to rád udělám :) --Shlomo (diskuse) 30. 12. 2012, 19:56 (UTC)

Technická otázka: Jakou licenci uvést pro originál?--Shlomo (diskuse) 30. 12. 2012, 20:05 (UTC)

Tak připraveno to máš tady. Je to se vším všudy i licencí pro originál. Ty tři básně jsem vepsal do jednoho článku, založ je zvlášť. Každá báseň vždy začíná šablonou {{Textinfo}} a končí kategorií [[Kategorie:Chana Senešová]]

Tady jsou odkazy na jednotlivé články s básněmi k založení: s:cs:Procházka do Caesareje, s:cs:Šťastná zápalka, s:cs:Jeden, dva, tři.

Do shrnutí editace vždy napiš, že jsi autor překladu básně, a že jej uvolňuješ pod licencí CC BY-SA 3.0. Díky moc :-) --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 12. 2012, 20:06 (UTC)

P.S.: Té chybové hlášky v šabloně si nevšímej, na wikizdrojích to mají v plánu upravit. --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 12. 2012, 20:07 (UTC)

AnoHotovo.--Shlomo (diskuse) 30. 12. 2012, 20:30 (UTC)

Dík --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 12. 2012, 20:40 (UTC)

Citace Sbírky zákonů

Hezký den! Díky za provázání šablony {{Sbírka zákonů}} s {{Citace Sbírky zákonů}}. Až díky tomu jsem se dověděl o její existenci. Předtím jsem na ni bohužel nenarazil, a proto jsem pro potřeby Seznamu prezidentských vet Václava Havla znovuzprovoznil tu první, možná trochu duplicitní. Teď vlastně nevím, jestli se v ní vůbec ještě vrtat, nebo to nějak nesjednotit na jedné šabloně. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2012, 22:46 (UTC)

Já před půldruhým rokem předělával tu druhou šablonu - a nevěděl jsem o této. Krom toho je tu ještě {{Citace právního předpisu}}), kde se (bez mého zapojení) před půl rokem také cosi prodiskutovalo. Každopádně se mi zdá, že momentálně se zbytečně dublují (triplují), takže jejich sjednocení bych podpořil. Už proto, aby se při změnách na webu mvcr.cz nemusela dělat stejná práce několikrát. Navíc jsou šablony dost nešťastně pojmenované - očekávalo by se, že budou odkazovat na text publikovaný ve sbírce, ale přitom se často používají pro odkaz na konsolidovaná znění. Dovedu si představit jednu šablonu (třeba {{Sbírka zákonů}} nebo {{Sb}} pro "holý" odkaz na sbírku bez nějakých velkých parádiček a jeden pro formální citaci, pokud možno podle normy, využitelnou v odkazech na literaturu nebo v řádkových referencích ({{Citace Sbírky zákonů}}, popř. {{Citace právního předpisu}}). A k tomu případně několik uživatelsky přívětivých pro často citované zákony, jako je {{ObčZ}}. Otázka je, co z toho je možné a reálné (technicky + organizačně).--Shlomo (diskuse) 31. 12. 2012, 00:15 (UTC)

Souhlasím. Kde se odkazuje na konkrétní znění, měla by se asi přednostně použít podrobná citační šablona. Naopak kde dokládáme spíš jen existenci zákona nebo nějaké základní údaje o něm, mohla by stačit zjednodušená šablona. Stejně tak při použití jako EO pod článkem o příslušném zákoně nebo tématu. V kterých případech ale odkazovat na konsolidované znění, to bych místo samostatné šablony řešil třeba parametrem šablony společné. Hlavní pak je, aby v dokumentaci bylo vše vysvětleno a šablony vzájemně prolinkované, aby o nich editor věděl a mohl je použít podle doporučení. --Bazi (diskuse) 1. 1. 2013, 18:50 (UTC)

Středník

Středník je k takovémuto formátování na Wikipedii běžně používán. Nikde jsem na Wikipedii nezaregistroval, že by to bylo chybné, nevhodné a není to uvedeno ani v tebou odkazovaném návrh doporučení WP:Přístupnost. Nota bene tam jde o seznam. --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 1. 2013, 21:52 (UTC)

„Sémantické značky používané v XHTML a jejich ekvivalenty ve wiki syntaxi musí být užívány způsobem, který odpovídá jejich významu ve specifikaci jazyka.“

„Mnohé nástroje, které interpretují webové stránky, zároveň poskytují uživateli informaci o tom, jakého typu je sdělení právě pomocí významu užitých značek. Je proto nepřípustné používat nevhodné značky pouze kvůli dosažení určitého vizuálního efektu.“

K čemu se má používat středník je popsáno v Nápověda:Jak editovat stránku#Tabulka wiki příkazů v sedmém řádku tabulky. Lze si také ověřit v generovaném HTML, že středník vytváří element dt (definition term) a je-li třeba, uzavře ho do příslušného elementu dl (definition list). Specifikace HTML přitom uvádí: „The dt element represents the term or name part of a term-description (name-value) grouping in a description list.“--Shlomo (diskuse) 28. 1. 2013, 22:16 (UTC)

To je pouze nápověda, nikolivěk zákon. Ale dobrá, připusťme tedy, že středník může být kontroverzní. Ztučnění textu by mělo být ok, ne? V konkrétním případě tedy místo ;Publikace Chany Senešové bude '''Publikace Chany Senešové'''. Tolik podnadpisů není žádoucí. U takto rozsáhlého článku se to ztratí, ale u kratšího by to bylo nepřehledné. --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 1. 2013, 22:28 (UTC)

Nápověda nás učí, jak používat wikisyntaxi, abychom napsali správně strukturovaný a zformátovaný článek (což je to, co chceme, ne?) Zákonem (chceš-li to takto nazvat) je výše zmíněná specifikace HTML. A někde mezitím stojí návrh doporučení o přístupnosti, který sice není „wikizávazný“, nicméně je odkazován ze stránky popisující kritéria na DČ a NČ - tedy pro Chanu Senešovou by závazný být měl.

Ztučněním si moc nepomůžeš - trojitý apostrof vytvoří element b, o kterém se lze dočíst: „Although previous versions of HTML defined the b element only in presentational terms, the element has now been given the specific semantic purpose of representing text “offset from its surrounding content without conveying any extra emphasis or importance, and for which the conventional typographic presentation is bold text”.“ Navíc česká wikipedie má ještě svůj specifický úzus jak a kde používat ztučnění...

Prostě sémanticky nejvhodnějším nástrojem pro označení, o čem pojednává následující pasáž (text, seznam, galérie, cokoli - snad s výjimkou tabulek) je nadpis a nevidím důvod, proč by jeho správné použití mělo (jakýkoli) článek znepřehlednit.--Shlomo (diskuse) 28. 1. 2013, 23:21 (UTC)

Z toho co píšeš, mi nepřijde, že by ztučnění v takovémto použití bylo v rozporu s onou definicí. Z hlediska struktury článku již nejsou nadpisy takovéhoto řádu potřebné a žádoucí. Jako nejnižší postačuje nadpis Literatura, případně Externí odkazy (s podrobnějšími nadpisy se ani nepočítá), dále je to již vnitřní strukturace sekce, která není třeba, aby se zobrazovala v boxu s Obsahem. Takto se tam ale zobrazuje. --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 1. 2013, 23:54 (UTC)

Wikieditor počítá v nabídce s nadpisy až do úrovně 5. Hloubka obsahu by se měla řešit v rámci zobrazování obsahu (nástroje na to jsou), a ne obcházením sémantiky a pravidel přístupnosti. Je to taky do značné míry individuální otázka, mě osobně tam nadpis 4. úrovně nijak neruší.

Jinak v tomto konkrétním případě by se to dalo vyřešit dvěma nadpisy 3. úrovně, třeba „Dílo“ a „Literatura“. To ovšem asi narazí na doporučení o závěrečných sekcích...--Shlomo (diskuse) 29. 1. 2013, 00:21 (UTC)

Tak nabízet může, zdejší doporučení Wikipedie:Vzhled a styl nicméně za nešťastné vnímá už nadpisy 4. úrovně, které jsou mimochodem rozmlouvány autorům již při recenzích v rámci projektu Kvalita. Jak říkám, nevidím, že by ztučnění bylo v přímém rozporu s tím, co jsi psal, takže nesouhlasím, že by šlo o nějaké obcházení. Sekce Dílo se buď používá mimo závěrečné sekce, případně je včleněna pod Literaturu v závěrečné sekci. Není to jasně stanoveno. Každopádně v tomto případě je vyčlenění z Literatury nevhodné, neb jde o pouze jedinou knihu. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 1. 2013, 00:40 (UTC)

„Offset from its surrounding content“ ... Jaký surrounding content má text „Publikace Chany Senešové“, že je třeba zdůraznit kontrast? Odrazování od nadpisů 4. úrovně jsem si dříve nevšiml, děkuji za upozornění. Myslím, že pravidlo, které prakticky povoluje pouze dvě úrovně nadpisů a současně žádá řádně strukturovaný text v souladu s pravidly přístupnosti je poněkud mimo realitu a navrhnu jeho změnu.--Shlomo (diskuse) 29. 1. 2013, 00:56 (UTC)

Surrounding content je v tomto případě výčet publikací. Spíš by mělo jít o úpravu, každopádně běžně se nadpis čtvrté úrovně používá minimálně, pátá úroveň už je zhůvěřilost. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 1. 2013, 01:57 (UTC)

To není surrounding, ale spíš following... Zde každopádně nemá být zvýrazněn kontrast, nýbrž a) oddělení od předcházejícího textu, b) zobecnění, prvek společný pro následující pasáže.

Pátá úroveň není zhůvěřilost, pátá úroveň je podúroveň čtvrté úrovně. Legitimní úvahou je, zda zhůvěřilostí není encyklopedický článek, který pátou (prakticky čtvrtou, protože jednička se nepoužívá...) úroveň nadpisu vyžaduje. Což by se mělo řešit individuálně, a ne všeobecným rozhodnutím „čtyři rovnítka špatná, dvě rovnítka dobrá“.--Shlomo (diskuse) 29. 1. 2013, 08:00 (UTC)

To je tvůj názor. Nemyslím, dle toho co jsi napsal, že je ztučnění v rozporu s onou definicí. Ten kontrast je tam potřebný, zkus si to bez něj. Ostatně jak říkám, hlavní problém mám s tím, že se takovéto strukturování nadpisem projeví do Obsahu, kde imho nemá co dělat a znepřehledňuje jej. V případě Chany to není tolik patrné, ale když budu mít v jiném článku Literaturu strukturovanou například do pěti různých částí a Externí odkazy do šesti, tak ti snad dojde, jak bude vypadat Obsah. Ztučnění či středník je nejsnazší technický prostředek jak toho dosáhnout. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 1. 2013, 10:33 (UTC)

A jsme opět na začátku naší debaty: „Je proto nepřípustné používat nevhodné značky pouze kvůli dosažení určitého vizuálního efektu.“--Shlomo (diskuse) 29. 1. 2013, 11:20 (UTC)

A v tom se očividně neshodneme, neboť já konkrétní úpravu neshledávám jako použití nevhodné značky. Každopádně snad tu bude fungovat en:Template:TOC limit, pak by se problém vyřešil. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 1. 2013, 11:41 (UTC)

Dějiny Itálie ke sloučení

Dobrý den, přiznám se, že mi unikají souvislosti [editace], neboť je navrženo sloučení s neexistujícím článkem, resp. jeho začlenění. Než abych dohledával tehdejší stav článků a kontext, prosím rovnou o objasnění a napravení šablony. V současném stavu se odkazuje na neexistující článek a šablona není vysvětlena ani v diskusi k článku. Díky za pochopení. S pozdravem --Bazi (diskuse) 3. 2. 2013, 15:22 (UTC)

Osiřelá šablona po smazání článku, už jsem ji vyhodil. Jestli si dobře pamatuji, jednalo se o subpahýl, který by se byl dal začlenit do stránky s blízkým (resp. obecnějším) tématem. Jelikož to ovšem chtělo určitou míru přepracování a já jsem se necítil dost kompetentní, navrhl jsem sloučení s nadějí, že se toho někdo ujme. Asi se tak nestalo a správce subpahýl smazal.--Shlomo (diskuse) 3. 2. 2013, 19:58 (UTC)

Dobrá, díky za objasnění, i za úpravu. Hezký den! --Bazi (diskuse) 3. 2. 2013, 20:22 (UTC)

Betatest Panelu referencí

Dobrý večer, děkuji za Vaši účast v betatestu Panelu referencí. Plánovaná doba testování byla do 22. února, testovací fáze však stále běží. Vzhledem k začátku letního semestru bylo potřeba usnadnit přístup k nové funkci studentům zapojeným do projektu Studenti píší Wikipedii, proto jsem Panel referencí v současné (nikoli finální) podobě spustil jako udělátko, které si může každý uživatel aktivovat ve svém nastavení (před případnou implementací do uživatelského rozhraní je třeba ještě pár úprav).

Doporučuji Vám přejít z původního způsobu aktivace Panelu referencí (přes kód v uživatelském prostoru) na ten nový (udělátko). Původní způsob v tuto chvíli ještě funguje, do budoucna už ale jeho funkčnost nemohu zaručit, protože patrně časem dojde k přesunu skriptů z mých uživatelských podstránek do systémového prostoru MediaWiki.

Diskusní stránka panelu referencí stále slouží jako skladiště námětů, připomínek a poznámek. Ještě jednou děkuji za pomoc při nasazování nástroje a doufám, že dobře poslouží. --Michal Bělka (diskuse) 13. 3. 2013, 16:49 (UTC)

Reality

Zdravím. Protože jste se zde věnoval mj. věcným právům a protože já osobně na to teď nebudu mít minimálně měsíc vůbec čas, chtěl bych Vás poprosit o dohlédnutí na můj návrh sloučit článek Nemovitost s nově vytvořeným článkem Reality (původně rozcestník, který je nyní zde). Iniciátorů změny je zřejmě povícero (min. 85.71.120.165, 193.179.124.219 a 213.195.205.71) a výsledek by mohl být ten, že zde budou dva články o tomtéž. Předem díky. --194.213.41.2 19. 3. 2013, 16:37 (UTC)

מבצע אביב נעורים

Ahoj. Řešíme teď s kolegou název jedné izraelské operace, o níž jsem psal (btw. díky za opravu přepisu). V původní české literatuře se překlad אביב נעורים objevuje jako Jaro mládí. V jedné přeložené knize do češtiny je naproti Jaro mladých. Vzhledem k tomu, že v oné přeložené knize je hokej ve vícero přepisech hebrejštiny, tak by mne nepřekvapovala ani chyba v tomto. Jak to tedy je. Díky --Faigl.ladislav (diskuse) 10. 4. 2013, 15:23 (UTC)

Technicky vzato, אביב נעורים‎ (Aviv ne'urim) znamená „Jaro mládí“. „Jaro mladých“ by bylo אביב נערים‎ (Aviv ne'arim), popřípadě אביב נוער‎ (Aviv no'ar - „Jaro mládeže“). Osobně to nepovažuji za tak zásadní chybu, někdy je lepší v těchto případech zvolit překlad, který sice nevystihuje přesně pojem ale o to lépe vystihuje dojem :)

Jinak ovšem pozor, אביב נעורים‎ (Aviv ne'urim) může také znamenat „Jaro probuzených“. Nebo také „Jaro vyprášených“, ale to v tomto kontextu nedává moc smysl...--Shlomo (diskuse) 11. 4. 2013, 20:15 (UTC)

Díky. No vida. To první ale přece jen odpovídá i anglickému překladu. Tak zatím --Faigl.ladislav _slova^činy 11. 4. 2013, 21:47 (UTC)

Mladý = probuzený = vyprášený? Joj, hebrejštinu dávám na osobní blacklist :D --11. 4. 2013, 22:03 (UTC), Utar (diskuse)

V tom případě tam můžete přidat všechny další jazyky, včetně několika programovacích :D Pro inspiraci mohu doporučit článek Kalambúr a jeho interwiki...--Shlomo (diskuse) 11. 4. 2013, 22:20 (UTC)

Duben 2013

Dobrý den, díky, že experimentujete s Wikipedií. Váš experiment na stránce Nový zákon a antisemitismus fungoval a byl posléze odstraněn. Pokud chcete dále experimentovat, použijte prosím pískoviště, neboť pokusy v článcích jsou obvykle rychle smazány. Pokud se chcete dozvědět něco o přispívání do Wikipedie, podívejte se na stránku Vítejte ve Wikipedii. Děkuji. ~ PleasantNightmare (diskuse) 21. 4. 2013, 09:53 (UTC)

Dobrý den, děkuji za přivítání. Dovoluji si však upozornit, že můj návrh na smazání Vámi (již potřetí) založené stránky nebyl v žádném případě editační experiment. Pokud se smazáním nesouhlasíte (na což máte samozřejmě právo), postupujte příště prosím způsobem uvedeným v šabloně. Váš názor respektuji a článek jsem proto navrhl na smazání v řádné diskusi o smazání stejně jako jeho předchozí verzi.--Shlomo (diskuse) 21. 4. 2013, 12:01 (UTC)

Jak milé, děkuji. S přátelským pozdravem, ~ PleasantNightmare (diskuse) 21. 4. 2013, 12:41 (UTC)

Odmazávání iboxů

Ahoj, nevím nakolik je toto vhodné, každopádně místo narození a úmrtí není dobré přebírat z wikidat, neb se omezují pouze na město a stát již nezmiňují. Ber to prosím v potaz. dík --Faigl.ladislav _slova^činy 26. 5. 2013, 23:36 (UTC)

Ohledně uvádění státu narození tady nedávno byla rozsáhlá diskuse pod lípou v souvislosti s flagiconami... Vycházel jsem z Baziho devítibodového doporučení, které našlo vcelku příznivou odezvu. Z něj vyplývá, že klíčový údaj o místě narození je obec/město, region nebo stát slouží k upřesnění tam, kde je to vhodné, nebo jako náhradní údaj, není-li přesné místo známo. V případě rabi Ovadji Josefa je myslím údaj o státu narození spíše matoucí - Bagdád je dostatečně známé místo i bez bližšího určení, naopak politická situace v Bagdádu na podzim 1920 byla značně nestabilní. Oficiálně byl sice vytvořen britský mandát Mezopotámie (nikoli království, jak uvádíš - to bylo vyhlášeno až na Káhirské konferenci zhruba o půl roku později), fakticky zrovna probíhala arabská revoluce. Revertovat to nebudu, ale myslím, že v tomto případě je lepší údaj o státu zcela vypustit, wikidata newikidata.--Shlomo (diskuse) 27. 5. 2013, 00:58 (UTC)

Najeď si na odkaz, který jsem u Josefa použil, je správně. Co se diskuse týká, samozřejmě o ní vím, ale nevyplývá z ní, že by se mělo upustit od uvádění státu. To byl nejen krok zpět, ale také nesmysl. Ostatně to ani nebyl smysl zmíněné diskuse. Pokud se v místě narození a úmrtí wikidata neposunou, tak jsou v tomto parametru těžko použitelná. Hold k dokonalosti mají hodně daleko. --Faigl.ladislav _slova^činy 27. 5. 2013, 06:27 (UTC)

Ať najíždím, jak najíždím, stále mi to ukazuje "Irácké království (pod britskou správou)", což není správně. Teda ta britská správa ano, ale o království bylo rozhodnuto až v březnu 1921 a Faisal byl korunován v srpnu 1921. Rabi Ovadja se narodil v r. 1920, uprostřed probíhajícího arabského povstání - které teprve přimělo Brity hledat přijatelné řešení. Když už tam tedy stát musí nutně být, tak dřívější obecný odkaz na Irák byl vhodnější - je to historické označení území a článek zahrnuje i pojednání o historii země.--Shlomo (diskuse) 27. 5. 2013, 20:28 (UTC)

Jinak tu diskusi si doporučuji přečíst ještě jednou. Názor pro důsledné uvádění státu u míst narození tam výslovně nezazněl, dá se vyčíst mezi řádky u YjM; proti zbytečnému uvádění státu zaznělo názorů podstatně více. Bazi ve svém shrnutí m.j. uvedl:

1. Jako místo narození se uvádí přednostně příslušná obec, město. Není-li známa nebo je sporná (např. u Komenského), stačí uvést vyšší územní celek (stát).
2. Město či obec je možno doplnit státem; primárním smyslem jeho uvedení je lepší geografická orientace, přibližné situování méně známého místa narození "na mapě". K ostatním hlediskům proto lze být trochu benevolentnější, jde-li to ve prospěch geografické orientace.

Podotýkám, že Baziho názory našly poměrně širokou podporu (a jak jsem si teď všiml, byly i přeneseny do dokumentace k šabloně {{Infobox Osoba}}), proto jsem nepovažoval odstranění údajů o státu u "více známých míst" jako Bagdád nebo Jeruzalém ani za nesmysl, ani za krok zpátky. Za krok zpátky naopak považuji odmítání inovace a snižování rozvíjejícího se sesterského projektu jen proto, že v některém parametru zatím neumožňuje poskytnout výsledky podle Tvých představ.

Jen pro informaci: nástroje umožňující doplnění údaje o státu (a mnohé další, budeme-li si přát...) podle doby a místa narození z Wikidat se připravují. Datový typ pro určení času by měl být zprovozněn tento týden a další už je zřejmě jen otázka nalezení wikipedisty, který by naprogramoval příslušný Lua skript.--Shlomo (diskuse) 27. 5. 2013, 20:28 (UTC)

Ta diskuse se vedla kvůli něčemu úplně jinému, a to kvůli problematickým státním útvarům, jako bylo nacistické Německo, Protektorát, přetahování se o flagicony u potenciální první dámy apod. Nevyplynulo z ní, že se budou uvádět jen města, což nevyplývá ani z dokumentace onoho infoboxu. Praxe uvádění pouze města ostatně ani nikdy nebyla zavedena. Wikidata nesnižuju. Každý projekt usnadňující práci je fajn. Tam, kde ale ještě zcela nefunguje (což je případ míst narození/úmrtí), by ale bylo vhodné počkat, až daná funkcionalita bude zprovozněna. Ostatně sám píšeš, že se něco takového připravuj. --Faigl.ladislav _slova^činy 27. 5. 2013, 21:53 (UTC)

Přesunul jsem diskusi o červených odkazech na Diskuse k Wikipedii:Wikidata#Wikidata v infoboxech, aby se mohli snadněji zapojit i další účastníci. --Shlomo (diskuse) 28. 5. 2013, 10:25 (UTC)

Problémová editace

Ahoj. Když už infoboxy upravuješ, koukni prosím příště, jestli jsi s tím něco nerozbořil. Tahle editace, jakkoli je míněna dobře, rozhodila komplet všechny články o okresech, neb do Tvé úpravy se mapa s lokalizací okresu do iboxu zadávala s prefixem Soubor:. Souhlasím, že je to nesmysl, jenže asi chápeš, co se jeho vypuštěním z kódu iboxu bez následné opravy v článcích stalo. Stačí o takovou hromadnou úpravu požádat někoho s botem (už jsem tak učinil). Díky a šabat šalom --Faigl.ladislav _slova^činy 31. 5. 2013, 19:14 (UTC)

Chybička se vloudila, nebylo potřeba roboticky opravovat články, stačilo opravit kód šablony (posunout [[Soubor: až za svislítko... Děkuji za upozornění i za nápravu. Výsledek jsem samozřejmě namátkově kontroloval, ale asi jsem procházel jen články, kde už je mapa přebírána z Wikidat (a tam se vkládala správně). Což je samozřejmě moje chyba, příště si zkusím dát větší pozor.--Shlomo (diskuse) 1. 6. 2013, 21:34 (UTC)

Mimochodem, chybička se vloudila proto, že jsem zkopíroval osvědčený kód z {{Infobox kraj}} - tam se mapa zadávala bez prefixu. Takže nakonec všechno zlé je k něčemu dobré, aspoň se to sjednotilo. --Shlomo (diskuse) 2. 6. 2013, 06:22 (UTC)

Oblastní rada s Velkým O

Ahoj, Oblastní rada XXX je podle mě s velkým O, podobně jako Kraj Vysočina. --Davcza (diskuse) 3. 6. 2013, 19:06 (UTC)

No, podle mě s malým o, podobně jako kraj Středočeský nebo okres Nymburk (viz Internetová jazyková příručka). I když úplně jasno v tom asi není, protože v Zákoně o územním členění státu je Okres XXX s velkým O. Nicméně bych asi v tomto věřil spíš lingvistům než poslancům.--Shlomo (diskuse) 3. 6. 2013, 19:56 (UTC)

Jasně, já jsem do tý příručky taky koukal, ten příklad kraj Středočeský nesedí, protože tam nejde o oficiální název ale jen o jiný slovosled oficiálního názvu Středočeský kraj, zatímco Kraj Vysočina je ofic. název, stejně jako Oblastní rada Bla bla. Ale u těch okresů/Okresů je to skutečně kolísající úzus.., Tak nevím... Můžeme se poptat nějakého češtináře... Já jsem to upravil na variantu s malým. Případně to změň zpátky, ale prosím kompletně u všech oblastních rad, ať to má jednu fazónu, --Davcza (diskuse) 3. 6. 2013, 20:07 (UTC)

Jednotnou fazónu to nemělo ani dosud, bylo to jednou velké, jednou malé (většinou ovšem velké). Jak na to teď koukám do zákonů, tak je v tom skutečně neskutečný "kolísající úzus" (to je roztomilý eufemismus, asi ho začnu používat ;) nejen v okresech, ale i v dalších: C/chráněné krajinné oblasti, N/národní přírodní rezervace aj. - s jakousi tendencí posledních let používat spíše velká písmena. Nicméně jak jsem řek, jazykozpytné kvality zákonodárných textů lze těžko brát za jazykovou normu...--Shlomo (diskuse) 3. 6. 2013, 21:25 (UTC)

Úprava Grafu

Dobrý den, vy jste nedávno na stánce Abcházie vyměnil graf náboženského složení obyvatelstva, ale kolem nového grafu neobtél text. Vám se povedlo nastavit graf tak aby text obtékal, ale pouze u jedné kapitoly. Mezi ní a další kapitolou je stále mezera, nemohl byste graf nastavit tak aby text obtékal i kolem dalších kapitol?--Dag13 (diskuse) 11. 7. 2013, 09:26 (UTC)

Dobrý den, především děkuji za kus práce, který jste na článku odvedl, a doufám, že Vám Vaše nadšení vydrží. Ohledně Vašeho dotazu: předpokládám, že Vám jde spíš o to, aby text dalších kapitol obtékal kolem grafu. Technicky to není problém, stačí odstranit šablonu {{-}} umístěnou na konci kapitoly. Spíš je otázka, zda je rozumné nechat text dalších kapitol obtékat. Řídím se zásaou, že obrázek nebo graf má být umístěn pokud možno u textu, který má doplňovat či ilustrovat. Obtékaný obrázek či graf často pronikne do následujících kapitol pojednávajících již o jiném tématu (diaspora, geografie...) a někdy dokonce "odstrčí" obrázky, které k těmto kapitolám patří. Uznávám, že v tomto konkrétním případě to nemusí být až taková katastrofa, ale mám ve zvyku obtékání ukončovat raději častěji než nedostatečně. Články se postupně vyvíjejí, navíc si je uživatelé zobrazují na různých displejích, takže jdu raději na jistotu. Považujete-li to za potřebné, můžete "protiobtékací" šablonu odstranit, nebudu ji tam vracet, pokud nenarazím na nějaký konkrétní problém se zobrazením.--Shlomo (diskuse) 11. 7. 2013, 12:17 (UTC)

Mockrát děkuju za uznání a za radu. Máte pravdu, že někdy je špatné když obrázek proniká ke kapitolám kde nemá co dělat, ale ta mezera se mi zdá skoro horší.--Dag13 (diskuse) 12. 7. 2013, 07:45 (UTC)

Infobox Album

Dobrý den, všiml jsem si, že jste předělal infobox album, že se bere chronologie z Wikidat. Problém ale nastane, když jsou jako interpreti dva. Třeba článek Wrong Way Up, jeden z interpretů tam má dvě chronologie. Navíc Wikidata nejsou úplná a ta chronologie je jen napůl, tedy je tam jen následující album, ale to předchozí chybí. Dále to, že pod odkazem na album se udává ještě rok jeho vydání, což u přebírání z Wikidat také není.
Z Wikidat u tohoto infoboxu bych chápal datum vydání, žánr, interpreta, producenta, vydavatelství, ale chronologii bych zrušil. --Marek Koudelka (diskuse) 11. 7. 2013, 12:02 (UTC)

Teď mi došlo, že to chybějící předchozí album není že by chybělo na WD, ale že chybí na cs.wiki. Omlouvám se. --Marek Koudelka (diskuse) 11. 7. 2013, 12:26 (UTC)

Je to trochu složitější, na vině je v tomto případě především nevhodná struktura dat na Wikiatech u této položky (a tím pádem zřejmě i u mnohých dalších...) Navíc začala mezitím na Wikidatech probíhat diskuse o rozsahu a způsobu použití vlastností předcházející a následující, takže bych asi prozatím moji úpravu infoboxu revertoval a vyčkal na výsledek tamnější debaty. Pustím se do toho doufám dnes večer. Každopádně děkuji za upozornění na problém.--Shlomo (diskuse) 11. 7. 2013, 13:45 (UTC)

Ano Prozatím revertováno, časem snad půjde vytvořit nějaký vhodnější modul, který udělá samostatnou chronologii pro každého z umělců.--Shlomo (diskuse) 11. 7. 2013, 21:04 (UTC)

OK, díky. --Marek Koudelka (diskuse) 12. 7. 2013, 07:02 (UTC)

Sefardové

Ahoj, už jsi mi nezareagoval na můj poslední příspěvek. Co oba články přesunout na Sefardští Židé a Aškenázští Židé? Měj se a šabat šalom --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 8. 2013, 12:22 (UTC)

Ahoj, promiň, diskuse k ničemu nevedla, tak jsem ji trochu pustil ze zřetele. Původně jsem považoval přesun na gramaticky vhodnější název za čistě technickou záležitost (jako nesprávce jsem ho nemohl provést) a lituji, že jsem se nechal zatáhnout do nezamýšlené debaty o četnosti, očekávatelnosti a rovnocennosti. Inu, stalo se, tak bychom to asi měli nějak uzavřít. Jdu na to...--Shlomo (diskuse) 14. 8. 2013, 16:04 (UTC)

navbox

Asi nejlépe uděláš, když si dáš na nějakou svou podstránku výsledný kód té šablony a pak mě upozorni, já to tam přehodím. JAn (diskuse) 11. 10. 2013, 08:36 (UTC)

Kód jsem připravil na Wikipedista:Shlomo/sandboxA; jestli to budeš kopírovat z editační stránky, nezapomeň odmazat <pre>...</pre>.--Shlomo (diskuse) 11. 10. 2013, 09:35 (UTC)

Medaile zkušeného uživatele

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Medaile zkušeného uživatele

Dobrý den, kolego, vidím Vás v RC a koukám, že na Vaší diskusi dosud nepřistálo téměř nic, co tam již dávno přistát mělo :). Takže já Vám teď uděluji Medaili zkušeného uživatele, která Vám za veškerou zdejší činnost oprávněně patří (statistika). Gratuluje a všechno dobré přeje --Mario7 (diskuse) 20. 10. 2013, 10:20 (UTC)

Děkuji za uznání i za povzbuzení. Zdravím, --Shlomo (diskuse) 20. 10. 2013, 16:48 (UTC)

Lau

Ahoj, u toho roku jsem vycházel z metadat souboru. Možná by k upřesnění pomohlo vygooglení fotky na jiných webech, kde by rok mohl být uveden, ale pořádně se k PC dostanu až po víkendu. Spíš mi šlo o to, že fotka neměla žádný popisek. Doplnil jsem ho nyní proto bez roku, ať je tam alespoň něco. Měj se hezky a šabat šalom --Faigl.ladislav _slova^činy 8. 11. 2013, 12:23 (UTC)

A proč by musela mít fotka popisek, když těsně nad ní visí záhlaví infoboxu s plným jménem? Když popisek obsahuje další užitečné/potřebné informace, tak dejme tomu, ale popisek pro popisek mi připadne zbytečný.

A další věc: Když je ve zdrojovém kódu popisek, asi by tam měl být zadán i obrázek. Aby nedošlo k tomu, že obrázek na wikidatech někdo vymění a popisek zůstane. Sám jsem v tom nadělal v některých článcích trochu zmatek (zatím naštěstí jen potenciální...), napadlo mě to až dodatečně, takže se k tomu ještě časem vrátím a poopravuji to. Š.š. i tobě, --Shlomo (diskuse) 8. 11. 2013, 13:17 (UTC)

P. Karol Sidon

Dobrý den,

v zásadě proti Vaší úpravě v článku o Karolu Sidonovi (část Překlad Tóry) nic nemám, jen mi z typografického hlediska přišlo lepší nedělat ukázky jako citát, ta kurzíva se ve větším množství skutečně špatně čte. Ale to je nepodstatné. Spíše nevím, jak se vypořádat s ozdrojováním informace, že je p. Sidonem přeložena více méně doslovně. Tak já nejsem hebraista, nedělám si patent na rozum, ale když jsem to psal, vyšel jsem z předpokladu, že vrchní zemský rabín nebude překládat Tóru nijak zvlášť volně, což je hezky vidět na způsobu, jakým překládal jména (např. Rivka). Když porovnáte Sidonův překlad s Biblí kralickou, tak si určitě všimnete, že některá jména jsou si velice podobná (což - mimo jiné - dokazuje vysokou úroveň kralického překladu). Ale jak říkám - hebraista nejsem, chtělo by to názor někoho vzdělanějšího.

Takže: Je ta šablona (aspoň do budoucna) nutná? Budu samozřejmě hledat a když najdu relevantní zdroj, hned ho uvedu. Když nic nenajdu, obrátím se přímo na pana rabína a požádám ho o názor.

S pozdravem --Belsazar (diskuse) 20. 11. 2013, 10:39 (UTC)

Z věcného hlediska bych řekl, že hovořit u překladu Tóry o "doslovném" překladu nedává moc smysl, tyto texty jako celky prostě doslovně překládat nejdou - možná lze doslovným překladem vysvětlit nuance jednotlivých frází. Nehodlám to zde rozvádět do hloubky, ale malá ilustrace na Vámi vybraném příkladu (č. 2) ותשא רבקה את עיניה ותרא את יצחק ותפל מעל הגמל‎: Ve větě není nic, co by naznačovalo příčinnou souvislost nebo souslednost (Sidonovo "totiž" a "jak"), takže chcete-li usilovat o doslovnost, musíte přeložit "A pozvedla Rivka své oči a viděla Jicchaka a spadla z velblouda." Další snaha o doslovnost už by šla za hranici srozumitelnosti výsledku: ("...a spadla z nad tím velbloudem."). A dokonce i při takové snaze je text překladatelem částečně dovysvětlován nad rámec doslovnosti, protože hebrejské "nafal" (zde ve tvaru "va-tipol") může znamenat nejen "spadla", ale také "seskočila"; takto také někteří komentátoři tento verš vysvětlují. Sidonův překlad je propracovaný, kvalitní, ale ne doslovný.

Z hlediska encyklopedického stylu, požadovaného pro články na Wikipedii, je však podstatné to, že nejsme oprávněni sami posuzovat kvalitu nebo doslovnost překladu, dokonce ani po konzultaci s autorem. Jestliže jinde publikovaná (nejlépe nezávislá) recenze uvede, že překlad je kvalitní nebo doslovný, můžeme to zmínit v článku. Jestliže to o překladu veřejně prohlásí sám autor, dá se to také uvést, i když to má samozřejmě jinou váhu než názor recenzenta. Teprve shodla-li by se na doslovnosti veškerá odborná veřejnost, pak je možné to uvést tak, jak jste to zformuloval vy. S uvedením patřičných zdrojů samozřejmě, protože silná tvrzení vyžadují silné důkazy...

Shrnuto a podtrženo - šablona {{zdroj}} by tam samozřejmě dlouhodobě zůstávat neměla; máte-li zdroj, který něco takového tvrdí, bude dobré ho doplnit a tvrzení vhodně přeformulovat. Není-li takového zdroje, bude třeba celé tvrzení vypustit.--Shlomo (diskuse) 20. 11. 2013, 11:59 (UTC)

Ohledně formátu: Kurzíva mně osobně nevadí, ale na použití šablony {{Citát}} netrvám. Nahrazuji tedy za (beztak vhodnější) šablonu {{Citace}}; najdete-li jiný vhodný formát, editujte s odvahou.--Shlomo (diskuse) 20. 11. 2013, 11:59 (UTC)

Děkuji Vám za odpověď. Zařídím se podle toho. Mějte se hezky. :-)

S pozdravem --Belsazar (diskuse) 20. 11. 2013, 12:04 (UTC)

Estorzea

Dobrý den, jsem na wikipedii nováček, tudíž se omlouvám, udělal jsem li nějákou chybu. Včera jste mi napsal, že nemám zdroje a vyznamnost uvedenou. zde posílám zdroje i významnost kde se o organizace publikuje

• http://koalice.mypage.cz/rubriky/prihlaseni
• http://www.diskuteri.eu/clanek/patrani-dotaz-co-je-dira-estorzea-2168-3jp

Děkuji za Váš čas.

Dobrý den, obábám se, že tyto dva odkazy encyklopedickou významnost nedokládají. Na prvním nevidím kromě loga a formuláře pro přihlášení vůbec nic, na druhém pak anonymní dohady o tom, co znamená díra v zemi s nápisem Estortzea. Nenajdou-li se žádné další zdroje dokládající encyklopedickou významnost, bude článek zřejmě smazán.--Shlomo (diskuse) 23. 12. 2013, 23:47 (UTC)

Citační šablona NOZ a ZOK

Děkuji za vytvoření citačních šablon {{OZ}} pro nový občanský zákoník a {{ZOK}} pro zákon o obchodních korporacích. Zmínil jsem je v pracovní tabulce pro aktualizace podle NOZu. --Alf.M (diskuse) 1. 1. 2014, 19:43 (UTC)

Šablona:OZ

Nebylo by dobré v šabloně doplnit klikatelný wikilink? Tedy aby použití vypadalo např. takto: {{OZ|15|1}} → § 15, odst. 1 OZ. --83.240.7.60 1. 1. 2014, 19:56 (UTC)

Technicky je to samozřejmě možné. Já vycházel z toho, že šablona bude (ve zkrácené podobě) použita v článku mnohokrát a je zbytečné mít v sekci Reference desítky klikatelných odkazů na OZ. Domníval jsem se tedy, že přehlednější je mít při prvním použití plnou citaci s klikatelnými odkazy nejen na článek, ale pokud možno i na relevantní znění zákona, issn apod. a v dalších použitích co nejjednodušší odkaz - tedy pouze textový. Ale klidně upravím, alespoň u OZ; je fakt, že v době dobíhajícího ObčZ a rozbíhajícího se OZ je asi třeba trochu upřednostnit požadavek jednoznačnosti ;)--Shlomo (diskuse) 1. 1. 2014, 20:11 (UTC)

Aha, máte pravdu. Nechám to na Vás. --83.240.7.60 1. 1. 2014, 20:13 (UTC)

U OZ upraveno, u ostatních podobných šablon ponecháno neaktivní. Uvidíme, co se lépe osvědčí ;)--Shlomo (diskuse) 1. 1. 2014, 20:21 (UTC)

OK, díky. (Pouze jsem v šabloně opravil ten odkaz.) --83.240.7.60 1. 1. 2014, 20:22 (UTC)

Zjednodušení šablony

Ještě k šabloně OZ a ZOK:
Jsem pro to, aby v té úplné verzi nebyl odkaz na sbírku zákonů, a to ze třech důvodů:

1. Citaci zákonů norma ČSN ISO 690 neupravuje, ale zpravidla se prostě odkaz na sbírku do citací předpisů nedává, obvykle se odkazuje pouze na konsolidované znění, viz směrnice PrF MU nebo generátor citací.
2. Vzniká zbytečná duplicita odkazů Portál veřejné správy - sbírka.
3. ZOK i NOZ se budou novelizovat, ale ve sbírce zůstane stále původní znění, což může především laika zmást. Je vhodnější odkazovat na aktuální konsolidované znění, a to buď na Portálu veřejné správy, nebo na zakonyprolidi.cz.
   

Naproti tomu, určitě by součástí mělo být datum citování, a to kvůli lepší ověřitelnosti aktuálnosti. Držel bych se tedy tohoto schématu:

{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 90/2012 Sb. | název = o obchodních korporacích | paragraf = 243 | vydání = 25. ledna 2012 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90 | datum přístupu = 2014-01-01}}

Výsledek:

Přidržení se standardního formátu citace právního předpisu je důležité i z důvodu jednotnosti. Jestliže píšu článek o úrocích z prodlení, nemůžu v něm citovat jen OZ, ale taky např. nařízení vlády o úrocích z prodlení, a vypadalo by divně, kdyby každá citace měla jiný formát.
--Alf.M (diskuse) 1. 1. 2014, 21:55 (UTC)

Především děkuji za podnětné připmínky a konstruktivní přístup. Odkazování právních předpisů bylo už důkladně probíráno na diskusní stránce šablony Citace sbírky zákonů, nicméně žádný jednoznačný závěr z diskuse nevyplynul. Je tedy zcela na místě otevřít téma znovu.

K Vašim připomínkám

ad 1) Doporučení ve směrnici děkana PrF MU je určeno pro práce podávané na fakultě, tedy určené odborníkům v oblasti práva. Články na Wikipedii jsou určeny pro nejširší veřejnost a ne každý je obeznámen s právnickými citačními konvencemi. Proto se přimlouvám za takový formát (první) citace, který je co nejbližší zavedeným (normovaným...) způsobům citování odborné literatury obecně. Právník se možná pousměje, ale odkaz pochopí; oproti tomu neprávník (nebo i nečeský právník) si se "zestručněnou" citací vždy poradit nemusí...

ad 2)-3) Obecně by se nemělo odkazovat ani na "původní" (=sbírkové) znění, ani na "automaticky aktualizované" znění, ale na znění platné v době, o které článek pojednává; dokládá-li aktuálně platný právní stav, pak by odkaz měl směřovat na verzi platnou k datu vzniku/úpravy článku. Bude-li odkazovat na Sbírku, může se stát, že relevantní ustanovení v původním znění zákona není, protože bylo doplněno až pozdější novelou. Bude-li odkazovat na automaticky aktualizované znění, může se čtenáři za nějakou dobu stát, že relevantní ustanovení v něm už není, protože bylo nějakou následnou novelizací vypuštěno. Vámi navržené doplnění data citace problém vysvětlí, ale nevyřeší. Přesto je považuji za dobrý nápad, viz dále. Nevím zatím o žádném online zdroji, který by nabízel konsolidované znění k určitému datu či po určité novele. Formálně nejčistším řešením by bylo odkázat v případě novelizovaných předpisů na sbírkové znění novelizace, která relevantní ustanovení do předpisu vložila, což ale není vždy uživatelsky zrovna přívětivé, nebo na sbírkové úplné znění, které ale zase není vždy dostupné. Z výše zmíněné diskuse vyšla kombinace odkazu na sbírkové a konsolidované znění jako nejlepší technicky možné řešení. V nynějších článcích odvolávajících se na (N)OZ a ZOK, které ještě novelizovány nejsou (doufám...), lze ovšem právě teď směle odkazovat na sbírkové znění a mít jistotu, že i když článek jako takový možná za nějakou dobu zastará, reference bude stále konzistentní s tvrzením, které má dokládat.

ad uvádění data) Souhlasím, že je žádoucí. Ovšem důležitější než datum přístupu je podle mě datum, ke kterému byl právní předpis platný/účinný ve verzi, na kterou se odvoláváme. Příklad: jestliže chceme v článku o encyklopedicky významném disidentovi doplnit referenci k popisu trestného činu rozvracení republiky, za který byl v 80. letech stíhán, pak datum přístupu bude dnešní datum, ale odkaz na TrZ by měl obsahovat i něco ve smyslu "...ve znění platném k 1.9.1983". Obě tyto vlastnosti má v sobě šablona {{Citace Sbírky zákonů}}, viz popis parametrů "datum přístupu" a "datum aktualizace" v dokumentaci.

Jako řešení bych navrhoval vkládat šablonu pomocí substituce (tedy např. {{subst:ZOK|243||citace}}, která do zdrojového wiki textu vloží předvyplněnou šablonu {{Citace Sbírky zákonů}}, kterou si pak vkladatel může upravit k obrazu svému. Mohu do ní doplnit i možnost zakázat uvádění částky, i když mi to moc smysluplné nepřijde - nicméně ničemu neuškodí, když to šablona bude umět :)--Shlomo (diskuse) 2. 1. 2014, 20:36 (UTC)

Únorový wikisraz

Dovolujeme si Vás pozvat na tuto událost:

Únorový brněnský wikisraz

• Kdy: středa 19. února 2014 od 18:00
  
• Kde: Restaurace Baroko, Orlí 17, Brno

Pokud máte zájem, zapište se a stránku pro případné změny sledujte. Nechcete-li v budoucnu tyto pozvánky dostávat, zapište se na blacklist.

--Bazi (diskuse) 5. 2. 2014, 17:52 (UTC)

Email

Dobrý den, zkusil jsem Vám poslat email, ale nevím, jestli došel. --Valdemar (diskuse) 12. 2. 2014, 15:58 (UTC)

Zodpovězeno rovněž e-mailem. Zdravím, --Shlomo (diskuse) 12. 2. 2014, 17:49 (UTC)

Šablona:Infobox - hudební umělec

Ahoj, něco tam zůstalo špatně, viz např. Zdeněk Svěrák, kterému se zobrazuje Jinak zvaná, byť na Wikidatech je muž. Btw není obecně lepší hodnotu property udávat číslem položky (např. Q6581097) místo lokálního překladu (muž)? — Gumruch ^(disk.) 20. 2. 2014, 23:12 (UTC)

Opraveno, dík za upozornění. Inu, práce kvapná... Navíc jsem zrovna nenašel žádného chlapa s "jinak zvaným" jménem, takže jsem odlaďoval jen na ženských, kde to fungovalo. Použití čísla položky by asi bylo bezpečnější z hlediska dlouhodobé stability, nicméně {{#property:}} vrací český label, takže řešení by asi bylo třeba vytvořit na úrovni modulu. K čemuž snad časem dojde u infoboxů komplexně, do té doby snad tohle vydrží. --Shlomo (diskuse) 21. 2. 2014, 07:22 (UTC)

Překlad hebrejského nápisu

Dobrý den. Dnes jsem vyfotografoval pomník kyjovských Židů, kteří zahynuli za 2. světové války. Fotografii na Commons jsem popsal, na pomníku jsou však i tři krátké texty v hebrejštině, které nepřeložím. Pokud můžete, zkuste se na to prosím podívat. Děkuji. --Radek Linner (diskuse) 27. 2. 2014, 13:43 (UTC)

Dovolím si odpovědět za kolegu. Ten nápis nahoře uprostřed je hebrejský ekvivalent k českému na věčnou paměť (לזכר עולם, Lizkor olam), ty dva identické nápisy na boční spodní straně pomníku (תנצבה) jsou zkratka T N C B A (tanceba) a znamená to ať je jeho duše připojena k svazku živých (podrobněji rozepsáno též v článku Židovský způsob pohřbívání). Shlomo, kdyžtak pls zkoriguj, nejsem zas tak kovaný v nuancích obřadní hebrejštiny, --Davcza (diskuse) 27. 2. 2014, 15:33 (UTC)

Není moc co dodat, snad jen "le-zecher olam" (namísto lizkor) a s ohledem na situaci bych četl (a přeložil) "ať jsou jejich duše připojeny ..." Jinak pěkná fotka, na to dnešní pošmourné počasí.--Shlomo (diskuse) 27. 2. 2014, 19:45 (UTC)

Oběma děkuji. --Radek Linner (diskuse) 28. 2. 2014, 15:46 (UTC)

Předpotopní lidé

Dobrý den.

Proč musí být ve článku Předpotopní lidé#Životní styl předpotopních lidí ta šablona o údajném vlastním výzkumu či neověřených tvrzení? V krátkém odstavci mám 4 reference. Sice jsou všechny na Bibli, ale v tomto případě těžko operovat s jinou literaturou. Chci ji dát pryč, mohu?

--Belsazar (diskuse) 5. 3. 2014, 10:39 (UTC)

Odkazy na bibli jakožto primární zdroj by snad mohly být dostačující pro tvrzení typu "Postava X je zmíněna v biblické knize Y" apod. V žádném případě nejsou dostačující referencí pro tvrzení, která se snaží biblický text interpretovat ("lze vyvodit, že ... Bůh dává Adamovi za pokrm vše") nebo hodnotit ("otázka je nevyřešitelná"). Pokud by skutečně žádná literatura (jiná než samotný biblický text) neexistovala, pak by tu podobný rozbor být nemohl. Já jsem přesvědčen, že nějakou literaturu najít lze (přinejmenším komentáře biblického textu, rabínské, a předpokládám, že i křesťanské), proto jsem odstavec nesmazal ale označil potřebu jeho úpravy či doplnění. Prosím neodstraňujte šablonu {{Vlastní výzkum}}, dokud nebudou odstraněny nedostatky, kvůli nimž byla vložena. Co je považováno za "vlastní výzkum" se lze dočíst v příslušném pravidle Wikipedie.--Shlomo (diskuse) 5. 3. 2014, 11:01 (UTC)

Nečíslovaný seznam v infoboxech

Zdravím, na posledním wikisrazu jsme se mimo jiné bavili (i s Benem Skálou) o zalamování řádků pomocí <br /> vs. nečíslovaných seznamech ve filmových infoboxech. Narazil jsem teď náhodně na jeden případ, kde jsem i přes snahu použít nečíslovaný seznam narazil: Umělecké ceny v infoboxu. Nepomohla žádná z běžných metod: vložení komentáře nebo <noinclude /> ani tvrdá mezera. Přitom zrovna tady u těch cen bych odrážkový seznam považoval za vhodný, protože je text roztažený přes celou šířku infoboxu, a přesto vydá na víc řádků. Byl by nějaký nápad? --Bazi (diskuse) 14. 3. 2014, 12:03 (UTC)

Jo, tu hvězdičku na prvním řádku dělá i Infobox Divadelní hra (např. zde: Jonáš a tingltangl), který jsem zcela bez znalostí vytváření infoboxů vytvořil zkopírováním myslím infoboxu Film. Podle této diskuse je to asi nějakou zásadní chybou v kódu šablony a šablonu by bylo potřeba celkově překopat.--Ben Skála (diskuse) 14. 3. 2014, 19:10 (UTC)

Opraveno v jednom i druhém případě. Děkuji za upozornění. K potřebným šablonám naštěstí zamykači ještě nedošli... Celkové překopání pro tuto chybičku nebylo zapotřebí, ale stejně by bylo vhodné z řady dalších důvodů. --Shlomo (diskuse) 17. 3. 2014, 08:42 (UTC)

Responsum

Pěkný den. Mám na Vás prosbu, nemohl byste se kouknout na článek Responsum a doplnit jej o význam v judaismu? Stačí stručně, nicméně je to potřeba, existuje několik odkazů z článků s judaistickou tematikou. Inspirací může být anglická wikipedie. --Valdemar (diskuse) 17. 4. 2014, 07:25 (UTC)

Zdá se mi, že jsou to natolik odlehlá témata, že by význam v judaismu zasloužil samostatný článek. Pokusím se v dohledné době napsat aspoň nějaký pahýlek. Prozatím doplním rozlišovač do odkazů z "judaistických" článků, aby čtenář nebyl zbytečně maten. Zdravím, --Shlomo (diskuse) 17. 4. 2014, 12:46 (UTC)

Rozumím a souhlasím, pokud je to tak, bude to lépe mít samostatně. Trochu mě zmátla ta anglická wikipedie. Původně jsem to sice založil jako „Responsa prudentium“, ale preferované má být jednotné číslo a kromě toho i relevantní zdroje tento pramen práva znají jen jako „responsum“ (zde mě zase zmátl úvod originální citace z Gaiovy učebnice, překlad prof. Kincla už je jinde...). Nicméně je to latinský název a tudíž původní, proto díky za ten rozlišovač. Mějte se. --Valdemar (diskuse) 17. 4. 2014, 13:00 (UTC)

Adolf Jellinek

Ahoj Shlomo, mohl by ses prosím podívat na heslo Adolf Jellinek? Infobox tam hlásí chybu v datech, neumím to opravit. Díky, --Ivannah (diskuse) 2. 5. 2014, 06:58 (UTC)

Opraveno, nepočítal jsem s tím, že na Wikidatech mohou být dvě data narození... mea culpa.--Shlomo (diskuse) 2. 5. 2014, 10:19 (UTC)

Mezera pod navboxy

Pěkný den. Opět jsem se rozhodl Vás otravovat. A to sice s mezerami pod navboxy, kdysi jste navrhl doplnění MediaWiki, já o to nedávno požádal na nástěnce správců a Jan Polák mi vyhověl ([9], [10]). Bohužel se mi zdá, že se situace nezměnila, srov. např. článek Plzeň 4. Co si o tom myslíte? Zlepšit by to přes správce evidentně šlo, ale jak? --Valdemar (diskuse) 15. 5. 2014, 14:12 (UTC)

Omlouvám se, moje chyba... Potřebná vlastnost se nejmenuje bottom-margin, ale margin-bottom. Odzkoušel jsem to v uživatelském css a fungovalo to, asi jsem to chybně opsal do diskusní stránky. Kolegu Jana Poláka požádám, aby to opravil.--Shlomo (diskuse) 15. 5. 2014, 20:09 (UTC)

Už by to mělo fungovat.--Shlomo (diskuse) 16. 5. 2014, 05:23 (UTC)

Skvělé, díky. --Valdemar (diskuse) 16. 5. 2014, 07:01 (UTC)

přepis he cs

Ahoj, prosím, koukni na tohle. Rád bych měl jistotu, že nikomu nekřivdím, díky, --Davcza (diskuse) 20. 5. 2014, 15:14 (UTC)

Z hebrejštinářsko-češtinářského hlediska je ten tvůj přepis zřejmě správně, ale... Kromě dopručení o transkripci hebrejštiny (kde je nutné zohlednit také bod 5.2!) máme také pravidlo o očekávaném názvu. Fakt, že nositel jména důsledně prosazuje latinkový přepis podle anglických zvyklostí, sice není pro Wikipedii rozhodující, ale pokud tento "anglický" přepis používá většina (českých) zdrojů, tak už to relevanci má (viz například záznam v autoritní bázi NKČR, v protikladu ke zmíněnému Rabinovi). A vzhledem k tomu, že pokud vím ÚJČ žádná normativní pravidla pro přepis hebrejských jmen nestanovil, nelze přepis "Eyal Yanilov" považovat za vyloženou hrubku (které je třeba potlačovat bez ohledu na to, jak rozšířené je jejich používání).--Shlomo (diskuse) 22. 5. 2014, 08:50 (UTC)

Ok, dal jsem to tam jako alternativní jméno do úvodu článku... Jinak článek bych nechal na tomhle tvaru, přece jen Ševach Vajs nebo Arik Ajnšajn to není... Je to takhle korektní? --Davcza (diskuse) 26. 5. 2014, 10:05 (UTC)

Baal Šem Tov

Ahoj Shlomo, zdravím do Zahradního Města... Mohl by ses prosím podívat na Ba'al Šem Tov? Vidím článek totálně rozbitý kvůli rozpadlému infoboxu (Chyba:neplatný čas). Díky, --Ivannah (diskuse) 3. 10. 2014, 08:31 (UTC)

Byly rozbité všechny rabínské infoboxy kvůli modernizaci kódu, kterou prováděl Matěj Suchánek. Je tam asi nějaká drobná chyba, kterou nemám teď chvíli před Jom kipurem čas a náladu hledat, takže prozatím revertuji na poslední funkční verzi a snad se na to podívám po svátcích (pokud to autor sám nestihne dřív...)--Shlomo (diskuse) 3. 10. 2014, 11:20 (UTC)

@Shlomo, Ivannah: Moc se za to omlouvám, původně vše vypadalo v pořádku, problém byl v napsání špatné funkce modulu a v chybějících dvou závorkách. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 3. 10. 2014, 13:11 (UTC)

Hebrejština

Shlomo, nechci se přít, proč ale v 1. odstavci: „…, kterou se dnes hovoří ve Státě Izrael.“ a ve 3. odstavci: „…, kterou se hovoří ve státě Izrael,…“?--90.181.189.157 26. 10. 2014, 12:03 (UTC)

(zapomněl jsem se předtím přihlásit) Shlomo, nechci se přít, proč ale v 1. odstavci: „…, kterou se dnes hovoří ve Státě Izrael.“ a ve 3. odstavci: „…, kterou se hovoří ve státě Izrael,…“? --Jan Hejkrlík (diskuse) 26. 10. 2014, 12:07 (UTC)

Aha, já jen revertoval úpravu a opomněl jsem zkontrolovat zbytek článku. Máte pravdu, že v rámci článku by to mělo být jednotné a v případě takovéto "chyby" je menší zlo sjednotit to na "neoficiální" tvar, než to mít jednou tak, jednou onak. Nicméně když už SSJČ říká "stát Izrael", tak bych se toho asi držel. Opravím zbytek. A děkuji za bdělost nad drobnými, leč zbytečnými chybičkami.--Shlomo (diskuse) 26. 10. 2014, 14:02 (UTC)

šalom, Shlomo, toda; stejně si ale myslím, že korektnější by bylo „Stát Izrael“, viz heslo „Izrael“ --Jan Hejkrlík (diskuse) 26. 10. 2014, 16:58 (UTC)

No, je pravda, že je tu v tom trochu zmatek. A nejen tady, i na webu MZV to používají jednou tak, jednou onak (s převahou velkého S). Možná by stálo za to učinit dotaz na ÚJČ, nakolik brát tu informaci v SSJČ závazně ve světle stávajícího jazykového vývoje.

V článku Izrael je ještě dodatečný problém v prvním odstavci, kdy se nejedná o "český oficiální" název státu, ale o český překlad izraelského názvu, který údajně má být hebrejsky (m/Medinat Jisra'el). Což ovšem není tak úplně jasné, protože ústavu, která by jednoznačně říkala "Název státu je tak a tak" - snad nejblíže k tomu má odstavec z Prohlášení nezávislosti, kde se píše, že hebrejsky (Ovšem o odstavec výš a níž je zmínka o m/Medinat Jisra'el...) Ergo, sice si myslím, že bychom se na české Wikipedii měli spíše držet názoru SSJČ, ale není mi to zas tak důležité a další úpravy v této oblasti revertovat nebudu. A příležitostně se pokusím zjistit, jak to vlastně je s tím "oficiálním" názvem v hebrejštině.--Shlomo (diskuse) 26. 10. 2014, 18:25 (UTC)

@Jan Hejkrlík: Tak v jazykové poradně ÚJČ mi vysvětlili, že tvar "Stát Izrael" je natolik rozšířen, že - navzdory teoretickým výhradám - nezbývá, než ho akceptovat jako správný. Neřekli ovšem ani, že by "stát Izrael" bylo chybně, takže já sám bych se dalších úprav a oprav v této oblasti gramatiky spíše zdržel. Maximálně jsem pro sjednocení použití v rámci jednoho článku či sekce, aby to nevypadalo tak křiklavě, ale je mi vcelku jedno, na které variantě. Takže pokud to chcete v článku Hebrejština předělat na velká písmena, nemám nic proti.--Shlomo (diskuse) 7. 11. 2014, 11:41 (CET)

@Shlomo: obávám se, že ďábel je skryt v detailu, v tomto případě ve formulaci dotazu na JP ÚJČ – první slovo víceslovného oficiálního jména státního útvaru se v češtině píše vždy s velkým písmenem, bez ohledu na to, zda jde o jméno vlastní (proprium) nebo přídavné jméno od něho odvozené, kupříkladu Česká republika, nebo jméno obecné (apelativum), kupříkladu Demokratická republika Kongo – nenapadá mne žádná výjimka; analogicky: státní útvar Izraelců se oficielně nazývá Stát Izrael, tedy s velkým „S“;--Jan Hejkrlík (diskuse) 8. 11. 2014, 14:36 (CET)

Dotaz byl formulován poměrně jednoznačně ve stylu: "Jaké s/S psát ve spojení 's(S)tát Izrael'?" Ve formulaci dotazu tedy asi problém nebude. Zakopaný pes je IMHO spíše v tom, že a) nevíme zcela jistě, zda oficiálním názvem státu je "Izrael" nebo "Stát Izrael", b) malé písmeno je přímo v tomto spojení uvedeno v SSJČ, který má normativní charakter. Pan jazykozpytec na lince chvíli spekuloval o možné výjimce, ale pak se poradil s kolegyní a vzpomněli si, že už to jednou řešili a uzavřeli s výše uvedeným výsledkem. A myslím, že pokud v tom takto tápou povolaní odborníci, nemá smysl, abychom se tu my snažili vyšpekulovat něco moudřejšího. Tím spíše, když s jejich závěrem (že "Stát Izrael" lze považovat za správný pravopis) ani jeden nemáme zásadní problém. Rebelskou energii si vůči ÚJČ budu šetřit na jiné jejich špeky...--Shlomo (diskuse) 8. 11. 2014, 17:47 (CET)

Monitorování položek infoboxu

Ahoj, zaregistroval jsem, že jsi provedl výčet monitorování četnosti jednotlivých položek v infoboxu [11]. Nevím jak je to náročné připravit a provést. V případě, že by to nebylo časově náročné bych rád požádal o zmonitorování položek v Infobox Tenista, tj. v jakých článcích jsou „aktivní“ (mají přiřazenou hodnotu) parametry:

• „bilance dvouhra ITF“ a to pouze pokud není aktivní parametr „bilance dvouhra“
• „bilance čtyřhra ITF“ a to pouze pokud není aktivní parametr „bilance čtyřhra“

Položky bilance dvouhra ITF a bilance čtyřhra ITF jsem znefunkčnil a bylo by dobré vědět, kde zajišťovaly zobrazení poměrů právě pouze tyto položky, tedy nyní se v daných infoboxech článků nezobrazuje žádný poměr. Rád bych to opravil.

Pokud je to náročné, pak se tím nezabývej! S díky a zdraví--Kacir 2. 1. 2015, 18:23 (CET)

@Kacir: Ano Hotovo, viz Kategorie:Monitoring:Bilance dvouhra ITF zadáno a bilance dvouhra nezadáno a Kategorie:Monitoring:Bilance čtyřhra ITF zadáno a bilance čtyřhra nezadáno. Až to nebudeš potřebovat, prostě revertuj moji editaci, popř. odstraň část <includeonly>...</includeonly>. BTW Monitoring v {{Infobox - osoba}} udělal Matěj Suchánek, já ho jen jemně poupravil.--Shlomo (diskuse) 3. 1. 2015, 23:14 (CET)

Ještě poznámka: tento monitoring sleduje pouze explicitně zadané parametry, nebere v úvahu možné přebírání z Wikidat. Bude-li třeba, lze to dodělat.--Shlomo (diskuse) 3. 1. 2015, 23:17 (CET)

Mockrát díky! Vynikající, ušetřil jsi mi tím hodně času.--Kacir 4. 1. 2015, 01:01 (CET)

ad šablona

čau, proč tenhle revert? V současný verzi nejsou uzavřený závorky a visí tam dvojité oddělovací tečky. --Davcza (diskuse) 19. 3. 2015, 21:23 (CET)

Žádné neuzavřené závorky ani dvojité oddělovací tečky nevidím. HTML je v pořádku, teoretickyje možné, že si některé prohlížeče nerozumějí se stylováním horizontálních seznamů. Jiné navboxy, které jsem předělal do sémantických seznamů, se ti zobrazují správně (např. Šablona:Izraelské volby nebo Šablona:Členové Knesetu)? --Shlomo (diskuse) 19. 3. 2015, 21:59 (CET)

Taky mi napadlo, že problém je na mém compu. Ale ty další se zobrazujou v pohodě. Mám IE8. Chybí tam uzavírací závorky a místo nich se zobrazuje další oddělovací tečka. No nic, je to drobnost. Lajla tov, --Davcza (diskuse) 19. 3. 2015, 23:08 (CET)

To vypadá na nějaký problém s vnořeným seznamem. Koukni prosím ještě příležitostně na Šablona:Sukot, je tam použita podobná konstrukce.--Shlomo (diskuse) 19. 3. 2015, 23:31 (CET)

Jo jo, u Sukotu to dělá na mým compu stejnou paseku. Hele, je to maličkost, ale pravdou je že se to takhle chybově může zobrazovat víc lidem, tak nevím co s tím... --Davcza (diskuse) 20. 3. 2015, 13:53 (CET)

Souhlasím, že ačkoli to nehoří, je krajně žádoucí to opravit. Zkusím dát echo pod technickou lípu, jestli se najde někdo, kdo má zkušenosti s odlaďováním css stylopisů pro obskurní prohlížeče (jako IE<=8) a do vyřešení se budu vnořeným seznamům v navboxech vyhýbat. Přesto jsem přesvědčen, že i nedokonale zobrazený, leč správně sémanticky označkovaný seznam je lepší než odstavec s bullety a tvrdými odřádkováními (platí samozřejmě jen do určité míry nedokonalosti zobrazení, která ale v tomto případě snad je dodržena...) --Shlomo (diskuse) 21. 3. 2015, 19:29 (CET)

Ahoj, u podobných vertikálně seřazených položek v seznamech používám <div></div> (viz zde), což jsem přenesl z en wiki. I když nevím, jestli to má na správné zobrazování vliv. Už bys Davczo taky mohl přejít na něco jiného než IE8 :). Já jsem IE používal dost dlouho, ale občas dělal problémy.--Kacir 19. 3. 2015, 23:45 (CET)

Když já jsem konzervativní/sentimentální. Kupříkladu mám ještě Nokii ;-) --Davcza (diskuse) 20. 3. 2015, 13:53 (CET)

Myslíš 6310? Tu máme snad všichni, co jsme si ji někdy pořídili, ne? ;) --Shlomo (diskuse) 21. 3. 2015, 19:29 (CET)

IMHO by to vliv mít nemělo. Alespoň ne u (opravdových) prohlížečů - u IE8 je možné všechno. Na druhou stranu uživatele (nejen wikipedisty, ale zejména čtenáře), kteří jej používají, bychom neměli zcela ignorovat...--Shlomo (diskuse) 20. 3. 2015, 00:03 (CET)

Rozumím, po technické stránce především kopíruji odjinud (a Davczu si dovoluji upozornit, že pokud by chtěl, může využít příslušnou šablonu). --Kacir 20. 3. 2015, 00:13 (CET)

Slovníková konzultace

Hezký den, Shlomo, chtěl jsem původně poprosit o konzultaci na Wikislovníku, ale momentálně jsem nucen tak učinit tady. V hesle „homosexuální“ jste nedávno provedl rozdělení významů. Chtěl jsem vytvořit záznam o synonymním přídavném jménu „gay“ a uvažoval jsem, jestli platí podobné rozdělení do tří různých významů i u něj, nebo jen do dvou. Zdá se mi totiž, že se některé významy dost slévají a není úplně jednoduché je rozlišit, což se mi potvrdilo i při dohledávání příkladových citací. Mohl byste se na to, prosím, se svým citem pro jazyk podívat? P.S. Nejsem si jistý, jestli jsme si už na wikisrazu stihli potykat, takže stále volím zdvořilejší vykání. --Bazi (diskuse) 1. 6. 2015, 02:37 (CEST)

Pokud jsme to nestihli na Wikisrazu, můžeme si "potykat" nyní; trváte/š-li na formálním přípitku, budeme se muset spokojit s virtuální variantou (zato si můžeme vybrat...) BTW je jistá šance, že bych se mohl objevit na červnovém srazu v Brně, tak to třeba nakonec potvrdíme i reálným mokem...

Ohledně hesla wikt:gay a jeho významů: Mému "jazykovému citu" je trochu proti srsti ten adjektivní význam "vykazující (mužskou) homosexualitu" - zdá se mi přirozenější použít v takovém kontextu to slovo jako substantivum; nicméně tvůj příklad ze Sejmu toto použití dokládá a není-li to ojedinělá vlaštovka, je třeba to respektovat. S významem "vztahující se k homosexualitě" není problém, BTW oba dva tvé příklady z "uměleckého světa" (tyden.cz a topzine.cz) bych zařadil spíše k tomuto významu (byť to ani z věty ani z kontextu není 100% jasné). "Vztahující se k homosexuálům" je asi trochu méně obvyklé a bude asi častěji nahrazováno skloňovatelným gayský/gejský nebo neshodným přívlastkem (demonstrace gayů zní přesvědčivěji než gay demonstrace...), ale IMHO bude taky dohledatelné/doložitelné (gay klub, gay móda, gay párty...).

BTW správci už ti na WS odblokovali (omylem zablokovanou) možnost editovat diskusní stránku, tak můžeme přenést diskusi tam - nechám na tobě.--Shlomo (diskuse) 1. 6. 2015, 07:45 (CEST)

Ještě rešeršní dodatek: Slovník neologizmů 2 uvádí jako adjektivum gejský a gejovský pouze ve významu "týkající se gayů, související s nimi, pro ně charakteristický" (Leč uvádí jako příklad "lesbické a gayovské povídky", což má IMHO obvykle význam "povídky s tématikou homosexuality". Nicméně v nich, předpokládám, nějací gayové vystupují, navíc asi budou určeny zejména pro gay(ov)skou čtenářskou obec, tak se to dá interpretovat i takto.) A odkazuje na heslo "Gay" v Slovníku neologizmů 1, kterýžto nemám k dispozici. Ale stálo by za to nahlédnout a ověřit.--Shlomo (diskuse) 1. 6. 2015, 07:59 (CEST)

Pokračováno tady. Díky. --Bazi (diskuse) 1. 6. 2015, 23:29 (CEST)

OZ

Díky, původně se totiž odstavec neodděloval od čísla §. Všiml jsem si toho až včera. Teď už to zase funguje. Zdravím, --Valdemar (diskuse) 6. 11. 2015, 09:21 (CET)

Taky jsem si toho všiml až po Vašem upozornění (a to už jsem přitom jednou něco podobného v nějaké šabloně řešil...). --Shlomo (diskuse) 6. 11. 2015, 09:25 (CET)

Re:Jicchak Navon

Ynet faktycznie podaje piątek, natomiast NYT podaje sobotę. Dziękuję za wyjaśnienia. Pozdrav z Polska, Żyrafał (diskuse) 8. 11. 2015, 14:27 (CET)

Obecná škola

Dobrý den, vážený kolego. Velmi Vám děkuji za Váš příspěvek. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 19. 1. 2016, 17:02 (CET)

Sledování Pod lípou

Sledujte prosím zdejší stránku Wikipedie:Pod lípou (sesterské projekty), kam mohou přistávat žádosti lidí, kteří jsou zcela proti pravidlům WMF blokováni na Wikislovníku. Díky!--Juandev (diskuse) 11. 3. 2016, 14:07 (CET)

Přesun na Wikislovník

Zdravím, prosím o nové probrání kategorie a přesun vyhovujících. Díky. --Palu (diskuse) 12. 4. 2016, 21:04 (CEST)

svoboda Internetu

Dovolím si trochu "zákulisního" lobbingu pro svobodný Net. Dle mého je to téma, které se obhájí vlastní vahou, ale příliš mi na tom záleží, než abych nepřihodil na misku též setkání mimo klávesnici ;-)
Díky a svobodě zdar! --Laďa Nešněra (diskuse) 1. 5. 2016, 02:47 (CEST)

Ke vzkazu na skwiki

Tak jsem tady, jak vidíš . Mimochodem, jak ses na ten portá tam dostal? OJJ, Diskuse 28. 7. 2016, 17:15 (CEST)

Přesnou cestu si už nepamatuji. Tuším, že jsem někde zahlédl diskusní příspěvek, že něco takového někdo (...asi ty...) chce založit. A když jsem chtěl udělat trochu propagaci šachověúlohovým aktivitám na Wikizdrojích a pochopil jsem, že šachový portál na cs.wiki asi není to nejfrekventovanější místo, zkusil jsem se podívat, jestli se z toho na té sk.wiki něco vyvinulo.--Shlomo (diskuse) 28. 7. 2016, 17:23 (CEST)

Infobox automobil

Dobrý den, upozorňuji, že je u nás zvykem používat desetinnou čárku, nikoliv tečku. Tohle by měl IB zohledňovat. S pozdravem, --RomanM82 (diskuse) 6. 9. 2016, 13:00 (CEST)

Infobox jsem upravil, aby to zohledňoval. Parser sice desetinnou čárku umí vytvořit, ale neumí ji rozpoznat; ve zdrojovém kódu je tedy vhodnější používat tečku.--Shlomo (diskuse) 6. 9. 2016, 13:47 (CEST)

Po Vašich úpravách zmizely v infoboxech jednotky. Měl byste to napravit, když už jste si s tím začal. Děkuji.--RomanM82 (diskuse) 15. 10. 2016, 15:36 (CEST)

Budu na tom pracovat, ale infoboxů s chybně formátovaným číslem je několik set, takže to bude chvíli trvat. Navíc bych to chtěl propojit s přesunem bezproblémových dat na Wikidata (a budu rád, když se vyjádříte v [[Wikipedie:Wikidata/Nástěnka#Infobox - automobil|příslušné diskusi). --Shlomo (diskuse) 16. 10. 2016, 12:08 (CEST)

ČUŽM

Jaký by tedy byl dle Vás správný hebr. nazev "Česká unie židovské mládeže"? Vždycky to bylo הסתדרות הסטודנטים היהודיים צ'כים

popř. ארגון הסטודנטים היהודיים צ'כים (mene obvykle)

Je naky duvod pro to, proc to neustale mazete? :)

Diky.

TA

Doložte věrohodným zdrojem, že se takový hebrejský název používá či používal, a já nebudu mít námitek ho v článku ponechat. Obě varianty jsou jazykově chybné - což jejich uvedení v článku nebrání, Wikipedie tu není proto, aby svět napravovala, ale aby ho popisovala takový, jaký je; nicméně je v takových případech o důvod víc dbát na řádné zdrojování. Právnická osoba sice není „žijící osoba“, ale má k ní v řadě ohledů docela blízko.--Shlomo (diskuse) 29. 11. 2016, 19:25 (CET)

V tomto pripade je ponekud slozitejsi dolozit "zdroj", krom nekolika plakatu, soukrome korespondence apod. Jaky presne zdroj byste si predstavoval, prosím?

Užívání hebr. názvu je asi podobně doložitelné a ozdrojované jako, že "v r. 1996 nastal útlum Unie, který skončil až s příchodem rabína Jarona ben Davida". Kde máte zdroj zdroje? Že to někdo napsal do Maskilu? ... Nebo že Česká unie židovské mládeže je zkráceně ČUŽM --- anebo Unie? Jak je to anglicky? Czech Union of Jewish Students nebo Czech Union of Jewish Youth? Používají se oba názvy.

...

Myslím, že je potřeba rozlišovat mezi případy, kdy je potřeba skutečně něco ozdrojovat - jako v případě Rašiho ve Vladislavce - a o to, kdy se jedná pouze o zbytečné lpění na formě.

Termín הסתדרות הסטודנטים היהודיים צ'כים se často používal na bilngvních materiálech např. pro izraelské studenty, během mezinárodních kongresů, na grafikách apod.

Máte-li zájem, mohu doložit materiály z archivu, které však z různých důvodu nemohu a nechci zde publikovat.

Díky.

S pozdravem

Talmidavi (diskuse) 29. 11. 2016, 19:52 (CET)TA

Pokud informace není doložitelná věrohodným publikovaným zdrojem, tak v článku nemá co dělat. Článek v Maskilu je zcela jistě publikovaný zdroj; za jeho věrohodnost (redakční dozor, procesy ověřování faktů atp.) bych sice ruku do ohně nedal, nicméně ve vámi uvedených příkladech tvrzení nevidím žádnou indicii k jejímu zpochybnění. Anglický název článek neuvádí, není proto třeba se zabývat jeho zdrojováním. Proč si myslím, že ozdrojování tohoto názvu nepovažuji za pouhou formalitu, jsem vysvětlil v předchozím příspěvku.--Shlomo (diskuse) 29. 11. 2016, 20:51 (CET)

Logo Československé unie židovské mládeže, před 1993.

Potěš…

Potěš kokeš (uvádíte ve shrnutí editace) neznám. Dobrý námět pro Wikislovník. Znám potěš …--Juandev (diskuse) 2. 1. 2017, 12:06 (CET)

Šablony urg. úprav

Dobrý den, pokud vložíte do takového minihesla šablonu k urgentní úpravě jako zde, je třeba vložit šabl. Urg upravit autor i vkladateli, sice je to formalita, ovšem pak se nemůžeme divit, že se na to vkladatel může odvolávat, a termín se restartuje /to už se tu stalo několikráte/. Navíc dle mě je to spíš subpahýl na RS anbo na Významnost, G zběžně najde sotva pár odkazů. Mějte se--Horst (diskuse) 3. 1. 2017, 20:03 (CET)

Ok, já tu byl jen na skok z wikislovníku, kde to autor založil původně, a ověřoval jsem si, zda to tam mohu bez obav smazat. A když už jsem tam byl, lípnul jsem tam i tu údržbovou šablonu - spíš aby to nezapadlo, než že bych spěchal se smazáním. Takže pro mě za mě šablonu klidně zaměňte, restartujte, nebo článek i smažte.--Shlomo (diskuse) 3. 1. 2017, 20:15 (CET)

Neva, já mu vložil ssa, může vynikat, nebo mu někdo pomůže.--Horst (diskuse) 3. 1. 2017, 20:33 (CET)

ČUŽM - orgán

Ahoj. Oceňuji kontrolu dle spolkového rejstříku, avšak dle platných stanov spolku takovýto orgán neexistuje. Oficiálně se nejvyšší orgán jmenuje valné shromáždění členů ČUŽM. Pokud jde o mne, tak tam nejvyšší orgán být uveden nemusí. Pořád lepší, než aby tam byl uveden špatně, což nyní je. --Faigl.ladislav (diskuse) 23. 1. 2017, 19:57 (CET)

Klidně ať je tam uveden správný údaj, tedy ten ze stanov. Ale když je tu taková nesrovnalost, bylo by dobré ho uvést i se zdrojem, jinak je riziko, že ho zas někdo iniciativně "opraví".--Shlomo (diskuse) 23. 1. 2017, 20:32 (CET)

Modul:Infobox

Vámi vytvořený modul Modul:Infobox pravděpodobně není nikde použitý. Má nějaký účel nebo je možné jej smazat? --Dvorapa (diskuse) 26. 5. 2017, 00:12 (CEST)

Pokoušel jsem se upgradovat šablonu Infobox (zejména odstranit omezení číslovaných parametrů), ale nedotáhl jsem to do konce. V dohledné době se k tomu asi vracet nebudu, takže pokud to někomu/něčemu překáží, z mého pohledu klidně můžete smazat. Budu-li chtít na tom někdy pokračovat, mohu konec konců požádat o obnovení... --Shlomo (diskuse) 28. 5. 2017, 09:49 (CEST)

Jde hlavně o to, jestli je funkční, a jestli ho máte v plánu někdy v budoucnu dodělat. --Dvorapa (diskuse) 28. 5. 2017, 10:16 (CEST)

ad funkčnost: Modul sám o sobě by funkční být měl, je to kopie+lokalizace jeho verze z en.wiki. Na žádný konkrétní zádrhel si nevzpomínám, ale je to bez záruky, po těch 3½ letech už jsem podrobnosti pustil z hlavy. Každopádně k jeho použití je nezbytné skloubit ho se šablonou {{Infobox}} a s konkrétními infoboxy tuto šablonu využívajícími, což může odhalit ještě další potřebu dolaďování.

ad dodělání: Někdy v budoucnu bych se k tomu rád vrátil, potřeba upgradu šablony pro infoboxy IMHO stále trvá, ale mám mezitím rozpracovanou řadu dalších věcí (vč. sesterských projektů), jejichž dokončení považuji za důležitější, takže opravdu nechci slibovat, kdy se k tomu dostanu.--Shlomo (diskuse) 28. 5. 2017, 15:06 (CEST)

Myslím, že v takovém případě nechám určitě vše při starém a ponechám jej tak jak je na svém místě. Mimochodem před nedávnem se zde rozběhla a bohužel celkem záhy rychle zase umřela diskuse o modulárním infoboxu, která s vaším kocneptem trochu asi souvisí, pokud budete mít chuť, můžete si ji třebas jen ze zajímavosti přečíst a případně i doplnit svůj názor. --Dvorapa (diskuse) 28. 5. 2017, 15:16 (CEST)

Tel Aviv

Dobrý den, přidal jste šablonu "nenalezeno ve zdroji" k textu "Organizace spojených národů a většina jejích členských států neuznala Jeruzalém za součást Izraele". Ten se opírá o věty "although the U.N. recognized the state of Israel in 1948, (...) it placed the whole city of Jerusalem under international control (...). Despite this, most governmental offices moved to the city. But in 1967, (...) Israel captured the eastern section of Jerusalem, (...) Israel's occupation of East Jerusalem has been considered illegal under international law and was condemned by the U.N., as well as other states. In 1980, the Knesset declared that "Jerusalem, complete and united, is the capital of Israel," but this law was declared null by the U.N., which called for the removal of the remaining embassies in the city." a "Countries continued to locate their foreign embassies in Tel Aviv, (...) and the refusal to recognize Jerusalem as Israeli territory has become a near-universal policy among Western nations. To this day, no countries have an embassy in Jerusalem." Přiznám, že nejsem odborník na problematiku Jeruzaléma, ale není mi jasné, co se Vám zdá špatně ozdrojované nebo v čem je shrnutí nesprávné.--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 6. 2017, 09:49 (CEST)

Text v článku obsahuje značně odlišné informace, než jsou uvedeny v citovaném zdroji. Vezmeme-li údaj v článku: OSN ... neuznala Jeruzalém za součást Izraele, a porovnáme se zdrojem: U. N. ... placed the whole city under international control, vidíme, že to není totéž. Pod "mezinárodní kontrolu" lze teoreticky umístit i území, které je uznané jako součást nějakého státu. Informace ve zdroji je navíc nepřesná, pokud je myšlena Rezoluce VS OSN 303(IV) (která k tomu má asi tak nejblíž), tak ta žádnou mezinárodní kontrolu nezřídila, pouze opakovaně vyzvala k jejímu vytvoření (... shall be established..., Calls upon the States concerned to make formal undertakings...) Ale budiž, nepřesný sekundární zdroj je taky zdroj, nicméně nemusíme entropii informace zvyšovat tím, že tento nepřesný zdroj budeme ještě nepřesněji prezentovat

Israel's occupation of East Jerusalem has been considered illegal under international law and was condemned by the U.N... To už je blíž, ale zde je řeč jen o tzv. "Východním Jeruzalému". Pro informaci, všechny ambasády a klíčové státní orgány sídlily (a pokud vím stále sídlí) v "Západním Jeruzalémě" - což je vcelku pochopitelné, uvědomíme-li si, že byly zřizovány v době, kdy "Východní Jeruzalém" byl formálně anektován i fakticky ovládán Jordánskem.

... as well as other states (v článku: ... a většina jejích [=OSN] členů...) Jednak je rovněž řeč o "Východním Jeruzalému", jednak není jasné které "jiné státy" jsou ve zdroji myšleny - členské či nečlenské? Všechny? Většina? Některé? Můžeme jen odhadovat...

... the refusal to recognize Jerusalem as Israeli territory has become a near-universal policy among Western nations. Příliš neurčité. Neříká, že by nějaké konkrétní státy či organizace explicitně "neuznaly", pouze že sledují jakousi politiku. Není také jasné, o jaké období a které části Jeruzaléma se jedná - z kontextu to vypadá, že je řeč o celém Jeruzalémě a o období po r. 1980, ale to už není ani tak vlastní výkum, jako spíš "vlastní pocit". Text článku naopak působí dojmem, že je řeč o Západním Jeruzalémě a situaci v r. 1950... Krom toho "Western nations" asi nelze přeformulovat jako "většina členů OSN".--Shlomo (diskuse) 7. 6. 2017, 18:20 (CEST)

Je možné, že zdroj nedosahuje právnické přesnosti, je to jen novinářský článek. Nicméně Vaše úvahy mě přiznám se úplně nepřesvědčily o správnosti šablony, jelikož se mi zdá, že zabíhají do detailů toho článku, které v mé větě vůbec nejsou obsaženy, a někdy dokonce do detailů, které nejsou rozebírány ani v samotném článku. Rád bych se v tom nějak vyznal. Shodneme se v tom, že ta česká věta je pravdivá, a pokud ne, tak v čem by bylo podle Vás třeba ji přeformulovat?--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 6. 2017, 22:35 (CEST)

Nejsem schopen zodpovědně posoudit, zda ta věta je pravdivá. K tomu by bylo potřeba projít přinejmenším všechny rezoluce OSN týkající se izraelsko-arabského konfliktu a všechna prohlášení ministerstev zahraničí minimálně 97 států. Případný výsledek by pak byl pro Wikipedii stejně nepoužitelný kvůli zákazu vlastního výzkumu. Z tohoto důvodu se na Wikipedii držíme požadavku WP:OV#Ověřitelnost, nikoliv pravdivost. Ponechme tedy stranou pravdivost a zabývejme se ověřitelností.

Ověřitelnost má (přinejmenším) dvě složky: Články by měly vycházet z důvěryhodných zdrojů. Tedy:

• informace v článku by měly korespondovat s informacemi ve zdroji a
• zdroj sám o sobě by měl být věrohodný.

Jelikož věrohodnost zdroje je třeba v určitých ohledech posuzovat i podle tvrzení, k jehož doložení jej chceme použít, ponechme (prozatím) stranou věrohodnost, a zabývejme se pro začátek tím prvním požadavkem (jehož nenaplnění bylo koneckonců avízováno onou šablonou...):

1. Článek neobsahuje tvrzení o tom, že by OSN neuznala Jeruzalém za součást Izraele,
2. článek neobsahuje tvrzení o tom, že by jakýkoli stát neuznal Jeruzalém za součást Izraele,
3. natož pak tvrzení, že by tak učinila většina členských států OSN.

Možných řešení je několik:

• Můj návrh je celou větu vypustit. Koneckonců článek je o Tel Avivu jako městě - ne o Jeruzalémě, ne o Izraeli, ne o OSN, ne o izraelsko-arabském konfliktu. Do článku tedy patří tedy informace, že Tel Aviv fungoval v letech 1948-9 jako faktické hlavní město a sídlo státních orgánů; pokud jsou zdroje k tomu, že byl v té době oficiálně vyhlášen hlavním městem, tak i tato informace sem patří. Stejně tak do něj patří informace o tom, že v Tel Avivu a jeho okolí jsou ambasády. Rozbor historického pozadí, proč jsou ambasády zrovna v Tel Avivu, může být (a koneckonců už je, byť s drobnými nepřesnostmi) v článku rozveden na příslušných místech, nikoli v úvodu.
• Pokud trváte na použití citovaného zdroje, pak je třeba větu přeformulovat, aby byla v souladu s ním. Např.: "V reakci na Jeruzalémský zákon z r. 1980 vyzvala OSN ke stažení diplomatických misí z Jeruzaléma, takže..."
• Pokud chcete naopak zachovat tvrzení, že umístění ambasád v Tel Avivu je důsledkem či projevem neuznání Jeruzaléma za součást izraelského teritoria, pak je potřeba najít věrohodný zdroj, který informaci o neuznání a případném kauzálním nexu dokládá, a větu v článku formulovat v souladu s ním.--Shlomo (diskuse) 8. 6. 2017, 09:13 (CEST)

Basilej

Je vskutku Basilej rozdělena státní hranicí, že jste přidal tuto kategorii? Sousedící sídla za hranicí se jmenují Weil am Rhein a Saint-Louis? Zdraví --Svenkaj (diskuse) 23. 7. 2017, 11:20 (CEST)

Podle kritérií uvedených v popisu kategorie ano. Jinak to, že se části města za hranicí jmenují odlišně je případ většiny měst do této kategorie zařazovaných.--Shlomo (diskuse) 23. 7. 2017, 11:29 (CEST)

@Shlomo Rozumím, bod 2 na Basilej sedí. Člověk se učí celý život :-) --Svenkaj (diskuse) 23. 7. 2017, 12:21 (CEST)

Nekorektní funkce šablony Datum

Zdravím. Ačkoliv nemám zásadní námitky vůči tomu, aby datum bylo psáno s nedělitelnou mezerou mezi dnem a měsícem, tvoje úpravy šablony {{Datum}} způsobily, že z nějakého důvodu přestalo fungovat porovnávání shodnosti dat, tj. že shodné datum zapsané v různých formátech mělo odlišné výstupy, tj. {{Datum|1958-05-03}} a {{Datum|3.5.1958}} se sice zobrazovalo zdánlivě shodně, ale když nějaká funkce tyto dva výrazy porovnávala, tak výsledkem bylo, že nejsou shodné. To ovšem mělo negativní dopad na stovky výstupů šablony {{Památky v Česku}}, která takové porovnání využívá při interpretaci dat začátku a konce památkové ochrany. Proto jsem zatím šablonu {{Datum}} vrátil do posledního funkčního stavu. Pokud se chceš znovu pokusit do ní aplikovat nezlomitelnou mezeru, prosím řádně otestuj, jestli je výstup plně konzistentní a shodné datum zadané v odlišném formátu interpretuje shodným výstupem. --ŠJů (diskuse) 9. 9. 2017, 18:57 (CEST)

Jeruzalém

Zdravím. Co se týče článku Izrael, chci se zeptat, jestli když Vám sem ocituji příslušnou pasáž inkriminovaného zdroje: Capital: name: Jerusalem: note - while Israel proclaimed Jerusalem as its capital in 1950, the international community does not recognize it as such; the US, like all other countries, maintains its embassy in Tel Aviv-Yafo, jestli to budete stačit, anebo hodláte vložení té info revertovat i nadále. (Uznávám, že to v té ref není jednoduché najít, je to potřeba rozklikávat. Vy jste argumentoval ne úplně přesvědčivou informací že tenhle názor zastává zejména ten Parlamentí Institut, ale jak je vidět, jed spíše o fakt uznávaný třeba i americkou CIA, kterou asi těžko obviňovat z protiizraelských postojů.) —Mykhal (diskuse) 11. 12. 2017, 19:36 (CET)

Stačit to nebude. Je třeba věrohodným zdrojem doložit, že většina států uznává jako hlavní město Tel Aviv-Jaffa, nebo tuto informaci z článku odstranit, případně ji vhodně přeformulovat. Maintains its embassy není totéž co uznání za hlavní město. Všimněte si prosím, že i vámi dodaný zdroj uvádí Capital: name: Jerusalem: (…); geographic coordinates: 31 46 N, 35 14 E.

Parlamentní institut jako zdroj jsem nedodal já, nýbrž kolega Palu. Osobně tento zdroj považuji za nepříliš kvalitní (z hlediska WP:VZ), nic lepšího se však dosud nikomu najít nepodařilo.

Pokud byste přeformuloval informaci ve smyslu, že Tel Aviv je sídlem všech ambasád, lze vámi dodanou referenci bez problémů použít - a lze jistě najít i řadu dalších.--Shlomo (diskuse) 11. 12. 2017, 20:44 (CET)

Portál veřejné správy

Dobrý den. Po delší době se ozývám s tím, jestli byste podle diskuse zde nechtěl upravit šablonu Citace Sbírky zákonů? Kdybych se toho ujal já, šlo by o metodu pokus-omyl. --Valdemar (diskuse) 11. 3. 2018, 12:37 (CET)

Zdravím. Dík za připomenutí, kouknu na to, byť se obávám, že po tak dlouhé době to budu řešit podobnou metodou, jakou byste zvolil vy ;) --Shlomo (diskuse) 12. 3. 2018, 07:25 (CET)

@Matěj Suchánek:Možná by stačilo jen odstranit parametr | gov.cz =. Nevím ale ovšem, jak nahradit odkaz na aktualizované znění, který je zřejmě navázán na tento parametr (?). --Valdemar (diskuse) 18. 3. 2018, 18:55 (CET)

Ideální by bylo přepracovat to na modul a navázat na ostatní citační šablony. Na což se mi teď hrubě nedostává času, takže to spíš jen provizorně poflikuju a přepracování odložím na později. Pokud se ovšem někdo chce pustit do modulifikace rovnou, nemám námitek ;) --Shlomo (diskuse) 18. 3. 2018, 19:31 (CET)

Transkripce

Ahoj. Chtěl bych tě požádat o pomoc s transkripcí hebrejštiny v článku Alona Tal, jedná se o několik názvů izraelských filmů a seriálů (v současnosti je použita anglická transkripce z en:). Ve wikikódu jsem ona místa označil zakomentovanou poznámkou "transkripce?". Pokud by sis na to našel chvilku času, byl bych vděčný. --Harold (diskuse) 29. 6. 2018, 08:29 (CEST)

Upraveno.--Shlomo (diskuse) 29. 6. 2018, 15:53 (CEST)

Super, díky moc. --Harold (diskuse) 29. 6. 2018, 16:00 (CEST)

Dovolím si využít tuto poslední sekci k podobné problematice. Co se týče mého doplnění zkratky Šaj, vyházel jsem z originálního článku (dokonce oceněného), ale pokud to mají opravdu typograficky špatně, stálo by za to opravit to i tam. —Mykhal (diskuse) 30. 12. 2018, 11:45 (CET)

Asi to není to vyloženě chybně, na he-wiki (a i v izraelské praxi) se "programátorské" uvozovky místo geršajim i místo uvozovek běžně používají, ale je to typografické zvěrstvo (asi stejného kalibru jako jejich používání místo uvozovek v češtině), který nemusíme přebírat. Navíc je to LTR znak, takže v kontextu hebrejské (=RTL) vložky do českého (=LTR) textového bloku může leckde způsobit zmatek v zobrazení. Na he-wiki to, zdá se, používají poměrně důsledně, takže předpokládám, že se na tom tamní komunita takto dohodla – možná kvůli snadnější editaci, co já vím. Chcete-li, klidně to tam nadhoďte k diskusi, já to podpořím – byť nepředpokládám, že by tam zrovna můj názor měl mít kdovíjakou váhu ;) --Shlomo (diskuse) 30. 12. 2018, 12:06 (CET)

Raději tam nic nahazovat nebudu, to bych byl „papežštější než papež“ – hebrejsky umím jen na úrovni orientačního čtení nápisů. Myslel jsem, že tam třeba bude nějaká jemná nuance, proč to psát zrovna takto a ne s ״. Zdraví, —Mykhal (diskuse) 30. 12. 2018, 12:43 (CET)

Mnoho článků s rozbitým infoboxem

Zdravím, u mnoha článků o písmenech cyrilice je po dnešku rozbitý infobox, prosím o opravu, viz Kategorie:Údržba:Stránky s chybami skriptů. --Dvorapa (diskuse) 19. 6. 2019, 13:19 (CEST)

Vím o tom, všiml jsem si toho, ale až po uložení změn a nestíhal jsem to ráno opravit. Mám sice dojem, že pro většinu postižených článků je infobox tohoto typu (před úpravou i po ní) nepříliš vhodný, nicméně to opravím.--Shlomo (diskuse) 19. 6. 2019, 19:11 (CEST)

O infoboxu moc nevím, pokud myslíte, že by bylo lepší to udělat jinak, pak ESO. Jen mě zaskočila naplněná údržbová kategorie hromadou článků s červenou hláškou. --Dvorapa (diskuse) 20. 6. 2019, 00:25 (CEST)

ESO teď nemohu, protože OBBANČ. Příležitostně se pustím do nějaké očistné akce, jako jsem nedávno udělal u (základní verze) latinky, ale prozatím se spokojím s tím, že to bude v jakž takž funkčním stavu.--Shlomo (diskuse) 20. 6. 2019, 07:43 (CEST)

Opraveno; chvilku to trvalo, protože bylo potřeba v postižených článcích upravit příliš kreativně pojaté parametry neumožňující automatizované zpracování. Naštěstí jich nebylo zas tolik.--Shlomo (diskuse) 20. 6. 2019, 07:43 (CEST)

Levhart arabský

Dobrý den, prosil bych dodat zdroje k Vámi vložené transkripci hebrejského a arabského jména levhart arabský. Zdroje, jež tam teď jsou, hovoří pro původní přepis. Díky. Whitesachem (diskuse) 12. 8. 2019, 10:38 (CEST)

@Whitesachem: K hebrejské transkripci tam žádné zdroje nevidím; moje oprava vychází z WP:THe a slovníků hebrejštiny. Jsa na cestách dostanu se k opravdu renomovaným slovníkům (Even-Šošan) pravděpodobně až koncem týdne, nicméně budete-li na ozdrojování spěchat, pokusím se dohledat i vhodný zdroj online.

Arabskou transkripci jsem při té příležitosti upravil v duchu WP:Transkripce arabštiny s tím, že zdroj uvádí anglickou transkripci a na české wikipedii používáme češtinu, tedy i české zvyklosti pro transkripce. Jsem si vědom toho, že citovaný návrh nebyl schválen jako „oficiální“ pravidlo (a navíc přímo zmiňuje pouze případ „genitivní vazby“, přičemž zde je použito adjektivum), takže případnému revertu v otázce vokalizace členu (al/ul/il/el), resp. asimilace jeho konsonanty (al/an) nebudu bránit. Spojovník odpovídá praxi užívané v Internetové jazykové příručce a malé písmeno na začátku pravidlům českého pravopisu, a tudíž i závaznému pravidlu WP:Pravopis.--Shlomo (diskuse) 12. 8. 2019, 12:27 (CEST)

orientalisticko-hebrejská pomoc :-)

Ještě jednou zde a ne na Wikipedie:Potřebuji pomoc#Orientalisti wanted: mnohý dík, to někdo bez znalostí obou (tří) řečí nezvládne, transkripce do němčiny resp. angličtiny není problém, strýc google to má po ruce. Přepis do češtiny je pro mne španělskou vesnicí. Za pomoc jsem moc vděčný, rád to někdy splatím. Hezký víkend, -jkb- disk 23. 8. 2019, 20:22 (CEST)

Hebrejský nápis

Dobrý den. V září jsem fotil synagogu v Břeclavi a nad jejím vstupem je hebrejský nápis. Rád bych do popisu fotografie napsal, o co jde. Můžete to prosím přeložit? Zkoušel jsem OCR Translator, ale výsledek nebyl žádný. --Radek Linner (diskuse) 28. 9. 2019, 20:30 (CEST)

Ž 100, 4 (Kral, ČEP), první část verše.--Shlomo (diskuse) 28. 9. 2019, 20:36 (CEST)

Moc děkuji. --Radek Linner (diskuse) 28. 9. 2019, 23:37 (CEST)

Help

Hello. Can you help with some problems I have using Modul:Graf počtu obyvatel in el.wikipedia? Xaris333 (diskuse) 2. 11. 2019, 18:25 (CET)

Berthold Oppenheim

Proč jste mojí editaci revertoval? Nechápu? Jeho otec, Joachim Heinrich Oppenheim byl od roku 1858 rabínem v Jemnici a rodit si rodina odskočila do 70 km vzdálených Ivančic? Uvažujte --Martin wolf (diskuse) 10. 1. 2020, 10:18 (CET)

Všechny publikace i archivní materiály, které mám k dispozici (sčítací operáty, výkaz zaměstnanců ŽNO Olomouc apod.), uvádí jako místo narození Ivančice, nikdy Jemnice. A příště si, prosím, odpusťte ty urážky ("Uvažujte"). --Daniel Baránek (diskuse) 10. 1. 2020, 16:57 (CET)

Já Ivančice neprosazuji (katalog autorit nepovažuji za zrovna důvěryhodný zdroj a na žádný jiný zdroj uvádějící místo narození jsem dosud nenarazil (podotýkám, že zdroje, které uvádí Daniel Baránek, jsem nezkoumal). Pouze jsem odstranil údaj o Jemnici, u kterého již několik měsíců visela žádost o dodání zdroje. Máte-li nějaký věrohodný zdroj dokládající narození v Jemnici, není problém tam ozdrojovaný údaj vrátit (třeba i společně s ozdrojovaným údajem o Ivančicích). BTW podle Jewish Encyclopedia byl Joachim Oppenheim od roku 1860 rabínem v Ivančicích, nicméně působiště otce nelze považovat za doklad o místě narození osoby. Poukazuji na známý případ tesaře z Nacaretu, jehož syn se podle věrohodných zdrojů narodil v Betlémě — tedy pokud se vůbec narodil…--Shlomo (diskuse) 11. 1. 2020, 17:56 (CET)

A

Nezamlouvají se mi některé aspekty téhle editace článku A – co je špatného na (definičních) seznamech, ať už jedno- nebo vícepoložkových? Bez těch odrážek už to není přehledné, podle mého názoru. Zdraví, —Mykhal (diskuse) 15. 3. 2020, 13:58 (CET)

Šablony růst obyvatelstva

Ahoj, všicnul jsem si, že v článcích přidáváš šablony růstu obyvatelstva. Když to děláš, tak nemaž původní tabulky. Zatímco čárový graf vygenerovaný šablonou má určitě svůj smysl a informační hodnotu, tabulka jí má taky. Umožňuje přehledně vidět konkrétní hodnoty pro každej rok, ne jen čáru s trendem. Díky, --Davcza (diskuse) 17. 4. 2020, 15:58 (CEST)

To je trochu problém. Jednak jsou ty tabulky ne zrovna vhodně zformátovány a ozdrojovány (což by se většinou dalo napravit), ale hlavně ten graf bere údaje z Wikidat, takže by tam byla tabulka a vedle ní graf, který čerpá z jiného (potenciálně odlišného) zdroje. Do budoucna jsem navrhoval (m. j.), aby ona šablona uměla volitelně vygenerovat nejen graf (nejlépe i s explicitně zobrazenými hodnotami), ale i tabulku a reference. Pak to zapadlo ve víru jiných akcí a událostí a vypadlo mi z paměti — koneckonců ani ty grafy jsem už dlouho nepřidával… Nicméně děkuji za připomenutí a jestli budu muset ještě nějakou dobu trčet doma, tak se do toho snad zase pustím.--Shlomo (diskuse) 17. 4. 2020, 16:56 (CEST)

@Davcza: Tak jsem přidal vygenerování tabulky prozatím alespoň v základní podobě, vkládá se jako {{Graf počtu obyvatel|tabulka=před}} nebo {{Graf počtu obyvatel|tabulka=po}}, podle toho, zda má být před grafem nebo až za ním. Další funkce snad přibudou časem, s něčím asi budu potřebovat pomoc od programátorsky zdatnějších kolegů.--Shlomo (diskuse) 19. 4. 2020, 20:24 (CEST)

Gilead

Dobrý den. Bylo by možné ze zatímního přesměrování Gilead udělat plnohodnotný článek? Anebo bude stačit, když z něj bude rozcestník? --Valdemar (diskuse) 30. 5. 2020, 17:07 (CEST)

@Vlout: Možné to samozřejmě je. Otázkou je, co by mělo být předmětem článku – román Marilynne Robinsonové, fiktivní místo Stephena Kinga nebo některá z amerických vesnic / kopců / jezer? Nebo anglické (ne zrovna časté) jméno? Hebrejské jméno by mělo být pod názvem Gil'ad (dle WP:THe) a biblická místa buď také Gil'ad, nebo Gileád (dle ČEP). Všechny významy pro „Gilead“ mi připadají natolik okrajové, že si netroufám označit jeden z nich jako výrazně převažující. Takže bych se klonil spíše k symetrickému rozcestníku s odkazem na varianty Gileád, Gil'ad, Ghilad, a možná i Gal'ed.--Shlomo (diskuse) 1. 6. 2020, 07:37 (CEST)

Vycházel jsem z článku na anglické Wikipedii, pravda, také takového kvazirozcestníku… Ovšem je-li to v češtině jinak, pak samozřejmě rozcestník i zde. Díky za vysvětlení (příp. ještě prosím upravte odkaz v článku Hraniční přechod Jordán). Pěkný den, --Valdemar (diskuse) 1. 6. 2020, 12:13 (CEST)

Wikikytička

Wikikytička

za zlepšení článku kosinová věta v rámci editatonu Pišme spolu. Děkuji! --Ioannes Pragensis (diskuse) 15. 6. 2020, 12:48 (CEST)

Pomoc s překladem

Dobrý den, překládám z angličtiny článek jménem balloonfest '86 a nejsem si jistý, jak správně přeložit větu „The wife of one of the fishermen sued the United Way of Cleveland and the company that organized the balloon release for $3.2 million and later settled on undisclosed terms.“, konkrétně tu část s „later settled on undisclosed terms“. Kromě této části už mám jinak článek téměř dokončený.--GoogolManiac (diskuse) 16. 6. 2020, 17:50 (CEST)

@GoogolManiac: Řekl bych: „… uzavřela smír, jehož podmínky nebyly zveřejněny.“--Shlomo (diskuse) 16. 6. 2020, 18:09 (CEST)

Zdravím, nejsem si jistý jak do češtiny přeložit větu „The charges were ultimately dismissed with the finding of multiple procedural issues with the case's presentation.“ --GoogolManiac (diskuse) 30. 10. 2020, 13:37 (CET)

@GoogolManiac: „Obvinění (žaloba?) byla nakonec zamítnuta v důsledku četných procesních pochybení při projednávání případu.“ Neznám kontext, tak to možná není úplně nejvhodnější formulace, ale nějaký podobný smysl by to mělo dávat. Když tak přiměřeně přeformulujte ;)--Shlomo (diskuse) 30. 10. 2020, 14:41 (CET)

Zdravím :) chci se jen ujistit, jestli správně chápu jednu část článku: „The Schwab family settled with several involved parties including the Schlitterbahn company for approximately $20 million in early 2017. Settlements involving the other two riders who were injured in the accident were undisclosed.“ Jak byste to přeložil Vy? Předem děkuji :) --GoogolManiac (diskuse) 18. 2. 2021, 14:55 (CET)

Schwabova rodina se na počátku r. 2017 dohodla s několika zúčastněnými stranami, mezi nimiž byla i společnost Schlitterbahn, na (mimosoudním?) vyrovnání ve výši 20 mil. $. Podrobnosti o vyrovnáních s dalšími dvěma osobami* zraněnými při nehodě nebyly zveřejněny.

*) Nevím, jestli je v češtině nějaké elegantnější označení pro člověka jedoucího na tobogánu…--Shlomo (diskuse) 18. 2. 2021, 16:19 (CET)

Zdravím :) Omlouvám se, že zase otravuju, ale jak byste v angličtině vyjádřil větu „ve všech bodech obžaloby“? Díky --GoogolManiac (diskuse) 15. 3. 2021, 13:11 (CET)

Formátování seznamů

Dobrý den. Co prosím máte s tím "formátování seznamů" v navboxech? Ve výrocích typu Raně mingští císaři byli Chung-wu, Ťien-wen, Jung-le, Süan-te. se přece jako oddělovač položek používá čárka (případně u poslední položky spojka a), v navboxech zastupovaná puntíkem. Proto nechápu, proč zcela nesmyslně vkládáte do navboxů hvězdičky, které mají jiný a odlišný význam. Když už vám vadí puntík, tak místo něj dávejte sémanticky korektní čárku, nikoliv hvězdičku. --Jann (diskuse) 20. 7. 2020, 18:21 (CEST)

Dobrý den. Navboxy nejsou formulovány jako souvislý text, nebo jak říkáte, výrok (tam by opravdu bylo na místě použít spíše čárky jakožto interpunkci obvyklou v češtině), ale jsou to vydělené seznamy článků, které s tématem nějakým způsobem souvisejí. Pro označování seznamů má HTML i značkovací jazyk wikiprojektů vhodné nástroje a nevidím jediný důvod, proč by se neměly používat. Tím spíše, když jsou nakonfigurovány tak, aby se běžným uživatelům s obvyklým nastavením obvyklého prohlížeče zobrazovaly tak, jak byli dosud zvyklí, a případným handicapovaným uživatelům přesnější markup textů obvykle spíš pomůže, než uškodí.--Shlomo (diskuse) 21. 7. 2020, 12:01 (CEST)

No a copak má věta nebyla řádkovým seznamem císařů, kteří "s tématem nějak souvisí"? Navboxy přece nejsou formulovány jako sloupcový seznam. Naopak je lze formulovat jako řádkový seznam s čárkami, akorát v navboxech jsou místo čárek puntíky:

Mingští císaři: Chung-wu, Ťien-wen, Jung-le, Süan-te.

Mingská témata: Společnost, politika, ekonomika.

A právě od takového seznamu s čárkami je odvozen navbox, vizuálně i formátováním. Pro takovýto seznam je vhodným nástrojem k oddělení položek čárka, případně puntík. Sloupcový seznam je formátován odlišně, do sloupců, s každým prvkem na novém řádku a proto i se specifickými nástroji html. Ale s řádkově organizovanými navboxy má málo společného. Zdraví --Jann (diskuse) 21. 7. 2020, 17:18 (CEST)

A vám v mnou upravených navboxech zobrazuje každá položka na novém řádku?--Shlomo (diskuse) 21. 7. 2020, 19:22 (CEST)

Ne, nezobrazuje. Právě proto se divím, proč do kódu vkládáte prvky html („hvězdičky“) určené pro sloupcové seznamy. A právě proto mi nepřijde sémanticky korektní předstírat, že jde o něco jiného (seznam prvků ve sloupci), když to jsou prvky v řádku; ekvivalentní příkladu s císaři a tématy. --Jann (diskuse) 28. 7. 2020, 22:10 (CEST)

Hvězdičky nejsou určeny pro sloupcové seznamy, hvězdičky jsou určeny pro neuspořádané seznamy. Jejich sémantika nic neříká o tom, jakým způsobem bude seznam prezentován čtenáři/posluchači; to závisí na nastaveních stylů – a také na výstupním zařízení. Pro vizuální prezentaci je obvykle nastaveno implicitní zobrazení do „sloupců“, resp. do bloků řazených vertikálně pod sebou, s bulletem předřazeným každé položce. To lze ale nastavit odlišně (jako v případě navboxů), aniž by to ovlivnilo sémantické označení seznamu jako „unordered list“.

Mimochodem, posloupnosti císařů a podobné seznamy by možná bylo sémanticky korektnější formátovat jako uspořádané seznamy (ve wikisyntaxi označované #). Zobrazení v řádku by se tím nezměnilo, ale sémanticky by se zdůraznilo, že na pořadí položek záleží.--Shlomo (diskuse) 29. 7. 2020, 08:05 (CEST)

Neuspořádané centrování vzorců

Revertoval jsem Vaši úpravu článku Umocňování, která se po editaci stala naprosto nepřehlednou díky "math display=block". Vzorce v ní byly centrované, ale podivně, každý trochu jinak, což v širokém okně působilo podivně; v užším okně se naopak odlišení vzorců od ostatního textu vůbec neprojevilo. V odborných článcích z matematiky a přírodních věd je běžné vzorce pouze odsazovat, jako tomu bylo v předchozí verzi. Čtenář hned vidí, že se nejedná o běžný text, ale nemusí vzorec hledat někde daleko vpravo. Pokud se vám nelíbí ve zdrojovém textu dvojtečka na začátku, pokuste se najít jiný prostředek, který však zachová standardní úpravu odsazení vzorců (v nejhorším odrážky, i když ty také nejsou graficky vhodným zvýrazněním vzorců). Nevím, kolik jste takto "vylepšil" dalších článků, ale, prosím, v podobném duchu nepokračujte, děláte tím matematické články pro čtenáře nepřehledné. Děkuji za pochopení. Petr Karel (diskuse) 27. 7. 2020, 14:11 (CEST)

Hebrejský nápis na synagoze v Brandýse

Zdravím kolego, obracím se na tebe s prosbou o kontrolu přepisu nápisu na brandýské synagoze jak se mi ho podařilo nejlépe přepsat: פתחי לי שע צדק אבא בם אודה יה (viz popisek u fotografie se vstupem),´. Doufám, že to dává alespoň nějaký smysl :-) Díky, Vit001 31. 7. 2020, 15:43 (CEST)

Z té fotky to nevyluštím, ale opravil jsem to podle příslušného verše. Docela jsi to trefil ;) Je možné, že v nápisu je místo „שערי“ napsáno zkrácené „שע׳“; máš-li kvalitnější foto či přístup k originálu, klidně uprav.--Shlomo (diskuse) 31. 7. 2020, 17:26 (CEST)

Děkuji, myslím, že je tam ono zkrácené „שע׳“. Jedinou fotku, kde je to trochu vidět je zde: https://klt.rajce.idnes.cz/Brandys_nad_Labem,_zidovsky_hrbitov_a_synagoga,_2005./945157210. A co ten nápis znamená? Díky, Vit001 5. 8. 2020, 09:59 (CEST)

Ne, tak na té fotce z rajčete je jasně vidět „שערי“. Otevřte mi brány spravedlnosti, bych vejda do nich děkoval Bohu. Žalm 118:19--Shlomo (diskuse) 5. 8. 2020, 16:53 (CEST)

בני דון-יחייא a Wikidata

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc při transkripci jména osoby בני דון-יחייא do češtiny. Jelikož máte na své uživatelské stránce he-3 a jste zároveň cs-N. Snažím se postupně „odmazávat“ články z Kategorie:Údržba:Doplnit štítek na Wikidatech, ale s transkripcí hebrejštiny si fakt nevím rady. Za případnou pomoc děkuji. --Silesianus (diskuse) 9. 10. 2020, 13:42 (CEST)

Podle WP:THe by to mělo být Beni Don-Jechija. V googlu vidím spíš anglický přepis Benny Don-Yechiya nebo Benny Don-Yehiya.--Shlomo (diskuse) 10. 10. 2020, 20:14 (CEST)

Děkuji moc! --Silesianus (diskuse) 10. 10. 2020, 20:19 (CEST)

Okurková sezóna

Zdravím kolego, upravoval jsem článek okurková sezóna a snažil jsem se z přepisu rekonstruovat původní podobu hebrejských slov – mohl byste se prosím podívat, jestli je to v pořádku? Předem děkuji. — Draceane ^diskuse_příspěvky 10. 3. 2021, 19:08 (CET)

Upravil jsem ve smyslu zdroje, ale ta etymologie je, zdrženlivě řečeno, velmi odvážná. Překládat či interpretovat „córes-jokres-cajt“ (pokud takový idiom vůbec existuje) jako „čas žalu a pokání“ je dost mimo mísu, carot a jakrut odkazuje spíš na hmotnou bídu nedostatek, žal a pokání spíše na duchovní trápení a nápravu. Česká „okurková sezóna“ nakolik je mi známo, tak i její německý Sauer-Gurken-Equivallent, přitom neodpovídá ani jednomu, ani druhému.--Shlomo (diskuse) 10. 3. 2021, 20:32 (CET)

OK, děkuji za úpravy i za názor, já jsem jen přebral to, co stálo ve zdroji. Vlastně mě to celkem překvapilo, ale i na německé Wikipedii něco v tom duchu píší. — Draceane ^diskuse_příspěvky 10. 3. 2021, 20:56 (CET)

Kadiš

Dobrý den, drobný dotaz ke stránce Kadiš. Zajímá mě, jestli uvedený překlad kadiše pochází z Blažkovy knihy Sidur. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky citované v bibliografii. Mate mě absence reference. Děkuji Karolína Stehlíková (diskuse) 26. 11. 2021, 10:05 (CET)

Považuji to za pravděpodobné, ale Blažkův sidur nemám k dispozici, takže to nemám jak ověřit. Víc by vám k tomu mohl sdělit Uživatel:Thomazzo, který do článku tento překlad přidal.--Shlomo (diskuse) 27. 11. 2021, 18:49 (CET)

Zajd

internet mi hází že je to zajd a né zajid jestli máte nějaké další informace k tomu můžete mi je předložit --Tejkl10 (diskuse) 18. 5. 2022, 09:20 (CEST)

Zapojte se do Komunitního wishlistu!

Vážení členové komunity,

rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.

Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.

Díky za vaše zapojení!

S pozdravem,
--Plánovací kalendář (diskuse) 9. 5. 2023, 23:32 (CEST)

Přepis arabského jména

Dobrý den,

před časem jste upravil jméno emirátského astronauta Sultána al-Nejadího na "an-Nejádí". Tehdy jsem v návalu jiné aktivity v práci i tady na Wikipedii tu změnu přehlédl a našel jsem ji až teď, kdy jsem chtěl aktualizovat jeho záznam, protože dnes po svém prvním letu přistál. Jste si tou změnou jistý? Konzultoval jsem před časem toto i jiná jména s kolegou, kterého jsem našel u nějakých článků o arabských tématech, a jeho doporučení bylo jiné: Sultán Al-Nejadí (viz tady úplně dole). A přepisy v jiných jazykových verzích jsou samozřejmě různé, ale žádný nepracuje s "an", všechny s "al"... Díky, mějte se. --Martin Fuk (diskuse) 4. 9. 2023, 12:31 (CEST)

Dobrý den, v arabštině dochází u určitého členu „al-“ při výslovnosti k asimilaci, začíná-li slovo po něm některou ze silných (tzv. „slunečních“) souhlásek, mezi které patří i nún. Viz článek Sluneční a měsíční písmena a také návrh doporučení WP:Transkripce arabštiny#Určitý člen. Na anglické Wikipedii (a zřejmě i všeobecně v anglofonní kultuře) se tyto změny při transkripci nezohledňují a člen se přepisuje zásadně jako „al“. V češtině je obvyklejší přepisovat podle zvukové podoby slova a asimilaci členu zohledňovat. Viz článek o známém Hárúnu ar-Rašídovi vs. jeho anglický ekvivalent en:Harun al-Rashid. Přestože k tomu neexistuje žádné závazné či všeobecně dodržované pravidlo a do češtiny – zřejmě pod vlivem angloamerické kultury – proniká postupně i varianta „al“, kterou tedy nelze asi označit za vyloženě chybnou, přimlouval bych se spíš za zachovávání přepisu podle výslovnosti, tedy v našem případě „an-Nejádí“. Koneckonců i kodifikační slovníky češtiny uvádějí pravopis „arašíd“, nikoli „alrašíd“ ;) --Shlomo (diskuse) 4. 9. 2023, 15:08 (CEST)

Ok, to zní rozumně, díky. Ale v tom případě:

1. Rozumím pak tomu správně, že z dalších astronautů z arabského světa by Sultán bin Salmán Ál Saúd měl být spíš jako Sultán bin Salmán as-Saúd?
2. A jak Hazzá al-Mansúrí? Jako am-Mansúrí?
3. A funguje to tak i s q? Alí AlQarní? Tomu jsem profil ještě nezvládl, ale chystám se na to...
4. A když už jsme u toho, jsou správně Muhammed Fariz (angl. https://en.wikipedia.org/wiki/Muhammed_Faris) a Rajjána Barnáwíová (angl. https://en.wikipedia.org/wiki/Rayyanah_Barnawi). Tím jsou ta arabská jména vyčerpána...

Díky, MF --Martin Fuk (diskuse) 4. 9. 2023, 16:29 (CEST)

1. U jména Ál Saúd je „Ál“ samostatné slovo (tuším ve významu „z rodu …“), nikoli člen, takže k asimilaci nedochází
2. Mím je měsíční souhláska, která asimilaci nevyvolává, takže „al-Mansúrí“
3. Qaf je také měsíční souhláska, takže „al-Qarní“
4. Fariz by měl být „Muhammad (nebo i Muhammed) Ahmad Fáris“, jak vám správně doporučil i kolega SuhariSanMiguel ve výše odkazované diskusi. Barnáwí, resp. Barnáwíová, vypadá správně (aniž bych zabíhal do sporů ohledně přechylování či nepřechylování…)--Shlomo (diskuse) 4. 9. 2023, 17:40 (CEST)

   Díky moc a mějte se fajn... --Martin Fuk (diskuse) 4. 9. 2023, 19:07 (CEST)

Křišťálová noc

Přeji příjemný den. Prosím, abyste vrátil alespoň typografické editace a taky zmínku o tom, že pojem Křišťálová noc je (alespoň někdy) vnímán jako cynický, urážlivý nebo podobně (setkal jsem se s tím vícekrát, naposledy při dohledávání zdrojů k editaci stránky Všeobecná nemocnice města Vídně). Nám starším je pojem Křišťálová noc dobře známý, ale mladším to nic neříká a zní jim to jako něco hezkého (vlastní výzkum). Naopak Říšský pogrom je jim dobře srozumitelné. Mimo kontext: angličtina naopak nezná (zapomněla) tykání. --Reing (diskuse) 18. 1. 2024, 11:12 (CET)

Taky zdravím. Co se „typografických editací“ týče, předpokládám, že je řeč o nezlomitelných mezerách za jednopísmennými předložkami; klidně je vraťte, ony nebyly důvodem mého revertu. Já sám jsem takové úpravy dříve dělával, nicméně jsem byl napomenut, že to není tak docela správné z hlediska sémantiky a responzivity. Sice mě to úplně nepřesvědčilo, ale od té doby na to pohlížím jako na nejednoznačnou záležitost a raději do toho moc nevstupuji.

Kritika označení „křišťálová noc“ v článku samozřejmě zmíněna být může (a měla by), nejlépe ovšem s příslušným zdrojem. Vámi odkazovaná stránka nic takového nedokládala. Všiml jsem si na de.wiki, že k tomuto dílčímu tématu mají zpracovanou celou sekci, v níž zmiňují i protiargumenty na podporu „křišťálového“ označení. Možná by stálo za to ji příležitostně přeložit, zkontrolovat a převzít.

Ohledně angličtiny a tykání: Thou hast spoken truth. Já ovšem aktivně používám spíš tu hebrejštinu, takže prosím o shovívavost, pokud jsem vám někde omylem tyknul. Současně ale hodně čtu anglicky a německy, takže prosím o shovívavost i ty, kterým jsem místo tykání omylem vyknul či místo vykání oniknul ;)--Shlomo (diskuse) 18. 1. 2024, 13:33 (CET)

Zjevně jsem se ve Vás zmýlil. --Reing (diskuse) 18. 1. 2024, 18:44 (CET)

Odpovídající reakce na Váš anglický pokus by mohla být: Don't thee me, thee; I am you to thee! Má anglická poznámka však směřovala pouze k tomu, že zatímco čeština používá familiární i uctivou formu a hebrejština uctivou formu nezná, angličtina používání familiární formy opustila. Každý je jiný a není v tom nic nepřirozeného. Naopak mi přijde zajímavé přemýšlet, jak k tomu došlo a co se z toho případně dá vyvodit.

Děkuji za upozornění na chybný zdroj, nebývá však zvykem kvůli tomu smazat jinak pravdivou informaci. Revertování obecně (s výjimkou vandalismu) mi přijde přehnané. V tomto případě je pro mě Váš přístup zvlášť těžko pochopitelný, protože je evidentní, že dobře víte, že v němčině je označení Kristallnacht nahrazováno alternativami. Diskuse na de.wiki sice je, ale podstatné je, že stránka Kristalnacht je přesměrována na alternativní název. Co podle Vás brání tomu, aby to tak bylo i v češtině?

Budu pokračovat tam, kde jsem skončil, doplním Vaši zmínku o Gdaňsku (přestože jste neuvedl žádný zdroj) a prosím, abyste editoval pouze chyby. A zvažte ještě jednou to přesměrování. --Reing (diskuse) 23. 1. 2024, 01:08 (CET)

Nehodlám se zde pouštět do diskusí, nakolik v němčině opravdu k takové změně dochází ani nakolik je to dlouhodobý trend či jen výstřelek politické pseudokorektnosti; to ať si pořeší kolegové na de.wiki. Pro českou Wikipedii je podstatné, jaký je očekávaný název článku v českojazyčném prostředí, a tady jednoznačně převládá označení „křišťálová noc“; stejné označení by mělo být použito i v úvodu článku. V zájmu sladění názvu a textu článku vracím tedy některé vaše úpravy; zmínku o vámi navrhovaném alternativním názvu včetně vysvětlení v úvodu samozřejmě ponechávám.--Shlomo (diskuse) 26. 4. 2024, 11:38 (CEST)

Dotazník pro editory ke tvorbě strategického plánu

Dobrý den,

jako aktivního editora Vás prosíme o pomoc při tvorbě strategického plánu spolku Wikimedia Česká republika do roku 2027. Pomozte nám rozhodnout, jakým směrem se mají programy pro editory v následujících třech letech ubírat. O vyplnění krátkého dotazníku Vás prosíme do 1. května 2024, obsahuje 7 otázek a zabere to asi 5 minut.

Vyplňte dotazník pro editory

V rámci probíhajících příprav strategického plánu spolku WMČR na léta 25–27 běží paralelně řada procesů. Různými formami postupně oslovujeme definované cílové skupiny. V rámci možností se snažíme o maximální stručnost a efektivitu, ptáme se vždy na to, co je pro danou skupinu primárně relevantní.

Více informací k procesu a průběhu přípravy SP najdete na pro tyto účely zřízené veřejné stránce. Na editorský dotazník navazuje termínově setkání se správci a patrolou – v gesci Pavla Bednaříka. V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Děkujeme za zapojení,

--janbery (diskuse) 20. 4. 2024, 23:50 (CEST)