Wikipedie

Lobkovická hrobka (Roudnice nad Labem)

pohřebiště šlechtického rodu Lobkowiczů pod kostelem sv. Václava u kapucínů v Roudnici nad Labem
(přesměrováno z Lobkowiczká hrobka (Roudnice nad Labem))

Lobkovická hrobka, také Lobkowiczká hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Lobkowiczů v kryptě pod kostelem sv. Václava při kapucínském klášteře v Roudnici nad Labem v okrese Litoměřice. Klášter včetně rodové hrobky založila Polyxena, rozená z Pernštejna a její druhý manžel Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz v roce 1615. Od roku 1628 do poloviny 20. století byli do hrobky ukládáni příslušníci chlumecké knížecí linie a po rozvětvení rodu členové roudnické a dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury. Komplex kláštera a kostela vlastní roudničtí Lobkowiczové[pozn. 1] a je památkově chráněný jako součást areálu roudnického zámku.[1]

Lobkowiczká hrobka
v Roudnici nad Labem
Hrobka se nachází pod kostelem sv. Václava a jeho jižní přístavbou
Hrobka se nachází pod kostelem sv. Václava a jeho jižní přístavbou
Základní informace
Architektnová hrobka: Friedrich Fleischinger
Výstavba1628 (stará hrobka), 1897 (nová hrobka)
StavebníkPolyxena z Pernštejna a Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (stará hrobka), Mořic z Lobkowicz (nová hrobka)
Současný majitelRodina Lobkowiczů (Margaret Brooks Lobkowicz)
Poloha
AdresaRoudnice nad Labem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°25′29,95″ s. š., 14°15′49,11″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky32305/5-2268 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Roudnice nad Labem)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popis

editovat

Roudnici nad Labem zdědila po svém prvním manželovi Vilému z Rožmberka (1535–1592) Polyxena z Pernštejna (1566–1642), která se v roce 1603 podruhé provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz (1568–1628), a tím se roudnické panství dostalo na několik staletí do vlastnictví Lobkowiczů. V roce 1615 manželé společně založili na místě židovské čtvrti kapucínský klášter,[2][3][4] který byl třetím nejstarším v Čechách.[pozn. 2] Součástí kláštera byl kostel sv. Václava, který byl vysvěcen 2. srpna 1628.[2][3][4] Jednolodní kostel má rozměry 16,7 x 9 metrů a jeho kněžiště 5,20 x 5,20 metrů.[2][4] Pod kostelem bylo zbudováno rodové mauzoleum. Vcházelo se do něho schodištěm z mariánské kaple, která se nacházela vpravo od vstupu do kostela. Jako první byli v hrobce pohřbeni zakladatelé kláštera Zdeněk Vojtěch a Polyxena. Do roku 1734 bylo v kryptě pochováno dvanáct příslušníků rodu, do roku 1799 sedmnáct.[6] Do roku 1887, kdy se konal poslední pohřeb, bylo ve staré hrobce uloženo 31 rakví.[7][pozn. 3]

Po přibližně 250 letech od výstavby kostela bylo nutné hrobku rozšířit. Kníže Mořic Alois z Lobkowicz (1831–1903) zadal stavbu architektovi Friedrichu Fleischingerovi (1859–1907), žáku Josefa Zítka. Nová hrobka vznikla jižně od kostela, scházelo se do ní po polokruhovém schodišti. Původní vchod byl zazděn a naopak mezi starou a novou hrobkou byly navrženy spojovací dveře.[8] Nová hrobka byla slavnostně vysvěcena v roce 1897[7] nebo spíše v roce 1887. Jako první byla v hrobce pohřbena Julie, roz. z Redwitz-Wildenrothu (1840–1895) v červnu 1895.[7] Kapacita nové hrobky byla 56 rakví (4 oddělení po 10 rakvích a jedno boční pro 16 rakví).[7] Ve 20. a 30. letech 20. století musely být některé rakve opatřeny vnějšími rakvemi, protože se těla začala rozkládat.[7]

Ve 30. letech se hrobka upravovala, vznikl např. vchod zvenku.[9] V roce 1947 byla v jedné komoře nové hrobky zazděna rakev Marie Zdenky (1858–1937). V roce 1949 sem byla přemístěna i rakev Václava Eusebia (1893–1915).[10] V únoru 1950 bylo v jednom oddílu provizorně zazděno i ostatních 13 rakví.[10] Kapucínský klášter s kostelem byl zrušen 30. června 1950.[9][pozn. 4] Klášter téhož roku zabrala armáda, o rok později i kostel. Armáda využívala areál až do roku 2008.[10]

V kostelní kryptě bylo samozřejmě i oddělení pro pohřbívání kapucínů.[pozn. 5]

Seznam pohřbených

editovat

V hrobce byli pohřbíváni příslušníci chlumecké knížecí linie, později příslušníci roudnické (I.) a dolnobeřkovické (III.) linie roudnické primogenitury. Pohřebiště křimické (II.) linie se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie na Horničce v Křimicích. Velkomeziříčská (IV.) linie roudnické primogenitury nalezla poslední spočinutí v Lobkowiczké hrobce v Netíně. Mladší knížecí mělnicko-hořínská sekundogenitura si zbudovala hrobku v Hoříně.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

editovat

Seznam vychází z údajů na stránkách Royalty (Travel) Guide,[12][13][14] z publikace Lobkowiczové dolnobeřkovští[15] a Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu.[16] V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[17][18][19][20] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Lobkowiczů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Modře jsou vyznačeni příslušníci dolnobeřkovické linie (včetně manželek). Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Mareše z Újezdu. U manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace chotě. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce. Seznam nemusí být kompletní.

Po-řa-dí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 6. Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz
 
 15. 8. 1568 Ladislav II. Popel z Lobkowicz
1501 – 18. 12. 1584 Praha-Malá Strana		 23. 11. 1603:[21][22]
Polyxena z Pernštejna (č. 2)		 1628[23] 1. kníže z Lobkowicz (1623/1624–1628) a vladař domu lobkowiczkého (1624–1628), nejvyšší kancléř Českého království (1599–1628), císařský komoří a tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna (1620).[21]
16. 6. 1628 Vídeň Johana Berková z Dubé a Lipé
1545–1601
2. (6.) Polyxena z Pernštejna
 
 1566 Vratislav II. z Pernštejna
9. 7. 1530 – 27. 10. 1582 na Dunaji u Lince		 11. 1. 1587 Praha:
Vilém z Rožmberka
10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. 8. 1592 Praha		 Rakev s ostatky byla z Pernštejnského paláce na Hradčanech přenesena večer 7. 7. 1628 do katedrály sv. Víta, kde se ve dnech 8.–10. 7. konaly smuteční obřady. Poté byla rakev převezena do Roudnice nad Labem, kde byla vystavena v místním kostele.[24] 1. kněžna z Lobkowicz (1623/1624–1642, od roku 1628 kněžna vdova). Polyxena se stala matkou teprve ve věku 43 let:[2]

První manžel byl pohřben v hrobce v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.[25]

24. 5. 1642 Praha Marie Manrique de Lara y Mendoza
asi 1538 – 16. 2. 1608		 23. 11. 1603:[21][22]
Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (č. 1)
3. (7.) Johana Myšková ze Žlunic 1600 Karel Častovec Myška ze Žlunic
† 1602		 Šťastný Václav Pětipeský z Chýš a Egrberku
asi 1582 – 1637 nebo 25. 7. 1638 Praha		 2. kněžna z Lobkowicz (1638–1650). V druhém manželství bezdětná.
17. 1. 1650 Magdalena Kaplířová ze Sulevic
† 1617		 3. 11. 1638:
Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4)
4. 7. Václav Eusebius Popel z Lobkowicz
 
 20. 1. 1609 Praha Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (č. 1) 3. 11. 1638:
Johana Myšková ze Žlunic (č. 3)		 2. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého (1628–1677), zaháňský vévoda (1646–1715), prezident dvorské válečné rady (1649/1652–1665), polní maršál, nejvyšší hofmistr císařského dvora (1665–1674), rytíř Řádu zlatého rouna (1644).[26]

Druhá manželka byla pohřbena v kostele sv. Vavřince v Norimberku.

V druhém manželství se narodily následující děti:

  • 1. syn (*/† 1654)
  • 2. Ferdinand August Leopold (1655–1715; č. 7), 3. kníže
  • 3. Filip Ferdinand Adalbert (1656–1659)
  • 4. Marie Hedvika Žofie (1658–1660)
  • 5. František Vilém Ignác (1659–1698; č. 5)
22. 4. 1677 Roudnice nad Labem Polyxena z Pernštejna (č. 2) 20. 1. 1653:
Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská

22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk

5. 8. František Vilém Ignác z Lobkowicz 15. 9. 1659 Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4)
6. 1. 1698 Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská
22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk
6. (8.) Marie Filipína z Althannu 1671 Michael Václav z Althannu
30. 6. 1630 Vídeň – 17. 5. 1686 Wölfelsdorf/Wilkanów, Kladsko		 3. 12. 1703 Vídeň:
Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7)		 6. kněžna z Lobkowicz (1703–1706). Bezdětná.
2. 6. 1706 Anna Marie Alžběta z Aspremont-Lyndenu
14. 2. 1646 – 4. 2. 1723
7. 8. Ferdinand August z Lobkowicz
 
 7. 9. 1655 Neustadt an der Waldnaab Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4) 8/18. 7. 1677 Hadamar:
Klaudie Františka z Nassau-Hadamaru
6. 6. 1660 Hadamar – 6. 3. 1680 Neustadt an der Waldnaab		 3. kníže z Lobkowicz, 3. vladař domu lobkowiczkého a zaháňský vévoda (1677–1715).

Čtvrtá manželka byla pohřbena v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze.[27]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Eleonora (*/† 1678)
  • 2. Leopold Christian (1679–1680)
  • 3. Filip Hyacint (1680–1737; č. 12), zakladatel roudnické primogenitury
  • 4. Josef Antonín August (1681–1717)
  • 5. Ferdinand Jan František (1685–1686)
  • 6. Jan Jiří Kristián (1686–1753), zakladatel (hořínské/mělnické) sekundogenitury
  • 7. Eleonora Amálie, provd. ze Schwarzenbergu (1682–1741; pohřbena v hrobce v kostele sv. Víta v Českém Krumlově)
  • 8. Marie Ludovika, provd. z Thurn-Taxisu (1683–1750)
  • 9. Hedvika Jindřiška (1688–1689)
  • 10. Augusta Františka (1690–1691)
  • 11. Karel Ignác (1692–1701)
  • 12. Marie Anna Luisa (1711–1713)
  • 14. Marie Ernestina (1714–1718; č. 8)
17. 7. 1680:
Marie Anna z Baden-Badenu a Hochbergu
8. 9. 1655 Baden –
22. 8. 1701 Cheb
3. 10. 1715 Vídeň Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská
22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk		 3. 12. 1703 Vídeň:
Marie Filipína z Althannu (č. 6)
16. 11. 1707:
Marie Johanna ze Schwarzenbergu
16. 12. 1681 –
23. 12. 1739
8. 9. Marie Ernestina z Lobkowicz 13. 9. 1714 Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7)
5. 7. 1718 Marie Johanna ze Schwarzenbergu
16. 12. 1681 – 23. 12. 1739
9. 10./ (9.) Eleonora Kateřina z Lobkowicz z bílinské větve 1. 4. 1685 Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz
pokřtěn 22. 12. 1654 – 8. 10. 1697 Montortone		 17. 10. 1703:
Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12)		 8. kněžna z Lobkowicz (1715–1720). Univerzální dědička bílinského panství.

Narodil se jí syn:

  • Ferdinand (*/† 1704)
3. 3. 1720 Vídeň Marie Žofie z Dietrichsteinu
pokřtěna 5. 11. 1653 – 4. 11. 1711
10. 10. Marie Anna z Lobkowicz 20. 3. 1725 Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12)
9. 2. 1729 Roudnice nad Labem Anna Marie Vilemína z Althannu
7. 9. 1703 Praha –
6. 12. 1754 Vídeň
11. 10. Filip Josef z Lobkowicz 14. 1. 1728 Praha Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12)
2. 4. 1729 Roudnice nad Labem Anna Marie Vilemína z Althannu
7. 9. 1703 Praha –
6. 12. 1754 Vídeň
12. 9. Filip Hyacint z Lobkowicz 25. 2. 1680 Altenstadt, Bavorsko Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7) 17. 10. 1703:
Eleonora Kateřina z Lobkowicz (č. 9)		 4. kníže z Lobkowicz, vladař domu lobkowiczkého a zaháňský vévoda (1715–1734).

V druhém manželství se mu narodily následující děti:

  • 1. Václav Ferdinand (1723–1739; č. 13), 5. kníže
  • 2. Ferdinand Filip (1724–1784; č. 15), 6. kníže
  • 3. Marie Anna Eleonora (1725–1729; č. 10)
  • 4. Marie Alžběta Anna, provd. Corfitzová z Ulfeldu (1726–1786; č. 16)
  • 5. Filip Josef (1728–1729; č. 11)
  • 6. neznámé dítě (*/† 1728)
  • 7. neznámé dítě (*/† 1730)
  • 8. Karel Josef (*/† 1732)
21. 12. 1734 Vídeň Klaudie Františka z Nassau-Hadamaru
6. 6. 1660 Hadamar –
6. 3. 1680 Neustadt an der Waldnaab		 25. 8. 1721 Vídeň:
Anna Marie Vilemína z Althannu
7. 9. 1703 Praha –
6. 12. 1754 Vídeň
13. 9. Václav Ferdinand z Lobkowicz 16. 1. 1723 Praha Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12)
5. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, zaháňský vévoda (1734–1739).
22. 1. 1739 Würzburg Anna Marie Vilemína z Althannu
7. 9. 1703 Praha –
6. 12. 1754 Vídeň
14. ? († mezi 1734 a 1799)


15. 10. Ferdinand Filip z Lobkowicz
 
 27. 4. 1724 Praha Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12) 24. 6. 1769 Settino u Turína per procurationem / 10. 7. 1769 Vídeň:
Marie Gabriela Savojsko-Carignanská (č. 22)		 6. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, zaháňský vévoda (1739–1784).
14. 1. 1784 Vídeň Anna Marie Vilemína z Althannu
7. 9. 1703 Praha –
6. 12. 1754 Vídeň
16. 10. Marie Alžběta z Lobkowicz
 
 23. 11. 1726 Praha Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12) 15. 4. 1743:
Antonín Corfitz z Ulfeldu
15. 6. 1699 Brašov – 31. 12. 1769 Vídeň		 Manžel byl pohřben v katedrále sv. Štěpána ve Vídni.
29. 7. 1786 Vídeň Anna Marie Vilemína z Althannu
7. 9. 1703 Praha –
6. 12. 1754 Vídeň
17. (10.) Marie Josefa z Harrachu 20. 11. 1727 Vídeň Bedřich August Harrach
18. 6. 1696 Vídeň – 4. 6. 1749 Vídeň		 19. 3. 1744:
Jan Nepomuk Karel z Liechtensteinu
6. 7. 1724 – 22. 12. 1748 Vyškov		 Kněžna z Liechtensteinu (1744–1748), kněžna z Lobkowicz (sekundogenitura; 1753–1788).

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Marie Anna (1745–1752)
  • 2. Marie Antonie, provd. Paarová (1749–1813)
  • 3. Marie Eleanora (1753–1802), jeptiška
  • 4. Josef Bernard (1754–1768)
  • 5. Marie Josefa, provd. z Auerspergu (1756–1823)
  • 6. Ferdinand (1759–1761)

První manžel byl pohřben v hrobce Liechtensteinů ve Vranově.

15. 2. 1788 Vídeň[28] / Roudnice nad Labem Eleonora Marie Karolína z Liechtensteinu
asi 1703 – 18. 7. 1757		 28. 11. 1752 Vídeň:
Josef Maria Karel z Lobkowicz (č. 18)
18. 10. Josef Maria Karel z Lobkowicz
 
 8. 1. 1724 Praha Jan Jiří Kristián z Lobkowicz
10. 8. 1686 Praha – 4. 10. 1753 Prešpurk (Bratislava) nebo 4. 10. 1755 Vídeň		 28. 11. 1752 Vídeň:
Marie Josefa z Harrachu (č. 17)		 Kníže z Lobkowicz a 2. hlava (mělnicko-hořínské) sekundogenitury (1753–1802), císařský komoří a tajný rada, polní maršál, kapitán císařské osobní gardy, rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1760), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1772), rakouský velvyslanec v Rusku (1764–1777).[28]
5. 3. 1802 Vídeň Marie Karolína z Waldsteinu
24. 1. 1702 – 11. 3. 1780
19. 12. Karel Jan z Lobkowicz 24. 2. 1804 Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21)
11. 4. 1806 Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20)
20. (11.) Marie Karolína ze Schwarzenbergu 7. 9. 1775 Vídeň Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
4. 4. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou		 2. 8. 1792 Vídeň:
Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21)		 11. kněžna z Lobkowicz (1792–1816).

Narodily se jí následující děti:

24. 1. 1816 Praha Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu
22. 5. 1747 Wallerstein – 25. nebo 28. 12. 1797 Vídeň
21. 11. Josef František Maxmilián z Lobkowicz
 
 3. nebo 8. 12. 1772 Vídeň Ferdinand Filip z Lobkowicz (č. 15) 2. 8. 1792 Vídeň:
Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20)		 7. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého (1784–1816), zaháňský vévoda (1784–1785), 1. roudnický vévoda (1786–1816). Císařský komoří a tajný rada, rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1809), generálmajor v armádě.[29] Zemřel ve věku 44 let na krvácení mozkové (Nervenschlagfluss).[29]
16. 12. 1816 Třeboň[29] Marie Gabriela Savojsko-Carignanská (č. 22)
22. (10.) Marie Gabriela Savojsko-Carignanská 17. 5. 1748 Turín Ludvík Viktor Savojský
25. 9. 1721 Paříž – 16. 12. 1778 Turín		 24. 6. 1769 Settino u Turína per procurationem / 10. 7. 1769 Vídeň:
Ferdinand Filip z Lobkowicz (č. 15)		 10. kněžna z Lobkowicz (1769–1828, od roku 1784 kněžna vdova). Narodil se jí následující syn.
10. 4. 1828 Vídeň Kristýna Hesensko-Rotenburská
21. 11. 1717 Rotenburg –
1. 9. 1778 Turín
23. (12.) Antonie Kinská z Vchynic a Tetova 7. 5. 1815 Praha Karel Kinský z Vchynic a Tetova
28. 7. 1766 Chlumec nad Cidlinou – 4. 9. 1831 Sloup v Čechách		 20. 8. 1835 Praha:
Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28)		 Pohřbena 8. 1. 1836 v Lobkowiczké rodinné hrobce.[30] Zemřela bezdětná čtyři měsíce po sňatku ve věku 20 let na zánět střev (Gedärmentzündung)[30] nebo na tyfus.[31]
1. 1. 1836 Pardubice[30][pozn. 6] Alžběta z Thun-Hohensteinu
1791–1867
24. 13. Anna Berta z Lobkowicz 4. 2. 1849 Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28)
10. 4. 1849 Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37)
25. 13. Maxmilián z Lobkowicz 5. 8. 1827 Ferdinand Josef z Lobkowicz (č. 26)
C. k. poručík jízdy.[32] Zemřel ve věku 21 let.
6. 7. 1849 Bony (zámek u Győru v Uhersku) Marie z Liechtensteinu (č. 27)
26. 12. Ferdinand Josef z Lobkowicz
 
 12. nebo 13. 4. 1797 Hollabrunn Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21) 9. 9. 1826 Vídeň:
Marie z Liechtensteinu (č. 27)		 Pohřben 22. 12. 1868 v roudnické rodinné hrobce u kapucínů pražským arcibiskupem Bedřichem ze Schwarzenbergu.[33] 8. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 2. roudnický vévoda (1816–1868), Jeho Jasnost (Durchlaucht; 1825), zakladatel roudnické linie primogenitury na Roudnici. Poslanec Českého zemského sněmu (1861–1863), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1861–1868),[34] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1836). Majitel majorátu Roudnice. Zemřel ve věku 71 let na ochrnutí plic.[33]
18. 12. 1868 Vídeň[33] Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20)
27. (12.) Marie z Liechtensteinu 3. 12. 1808 Vídeň Mořic z Liechtensteinu
21. 7. 1775 Vídeň – 24. 3. 1819 Vídeň		 9. 9. 1826 Vídeň:
Ferdinand Josef z Lobkowicz (č. 26)		 Pohřbena 30. 5. 1871 v roudnické knížecí hrobce u kapucínů.[35] 12. kněžna z Lobkowicz (1826–1871, od roku 1868 kněžna vdova). Dáma Řádu hvězdového kříže,[zdroj?] dvorní dáma císařovny.[35] Zemřela ve věku 62 let ochrnutí mozku.[35]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Maxmilián (1827–1849; č. 25)
  • 2. Mořic (1831–1903; č. 33), 9. kníže
  • 3. Leopoldina Luisa, provd. Bossi-Federigotti (1835–1892)
  • 4. Marie Leopoldina Aloisie, provd. Blücherová z Wahlstattu (1841–1870)
24. 5. 1871 Vídeň[35] Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty
31. 1. 1788 Vídeň –
6. 9. 1846 Liběšice
28. 12. Josef František Karel z Lobkowicz
 
 17. 2. 1803 Vídeň Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21) 20. 8. 1835 Praha:
Antonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 23)		 Pohřben 24. 3. 1875 v rodinné hrobce u kapucínů v Roudnici nad Labem.[36] Zakladatel dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury (1830–1875).[8] Tajný rada (1854), generál jezdectva, druhý majitel kyrysnického pluku č. 4, nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty (11854), komtur Leopoldova řádu (1848).[37] Majitel statků Dolní Beřkovice a Cítov.[37] Zemřel ve věku 72 let na náhlé ochrnutí plic.[38]
18. 3. 1875 Praha-Nové Město[36] Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20) 11. 5. 1848 Vídeň:
Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37)
29. 12. Karel Jan Josef z Lobkowicz
 
 24. 11. 1814 Praha Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21) 15. 9. 1856 (morganatický sňatek):
Julie z Redwitz-Wildenrothu (č. 32)		 Pohřben 1. 10. 1879 v rodinné knížecí hrobce u kapucínů v Roudnici nad Labem.[39] Zemský prezident v Salcburku (1852–1855), místodržitel v Dolním Rakousku (1858–1860), moravský zemský hejtman (1860), místodržitel v Tyrolsku (1861–1866), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1869–1879). Zemřel ve věku 64 let na marasmus.[39]
26. 9. 1879 Salcburk[39] Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20)
30. 14. mrtvě narozený princ z Lobkowicz 9. 9. 1884 Dolní Beřkovice Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42)
Pohřben 11. 9. 1884 v knížecí hrobce v kostele u kapucínů v Roudnici nad Labem.[40]
9. 9. 1884 Dolní Beřkovice[40] Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39)
31. 14. Marie Zdenka (Sidonie) z Lobkowicz 30. 6. 1886 Dolní Beřkovice Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42)
Tělo bylo 12. 7. 1887 vykropeno v zámecké kapli v Dolních Beřkovicích[8] a téhož dne uloženo v knížecí hrobce v kostele kapucínském v Roudnici nad Labem.[41][42] Zemřela ve věku 1 roku na otok mozku (oedema cerebri).[41][42] Poslední pochovaná ve staré hrobce.[8]
10. 7. 1887 Dolní Beřkovice[41][42] Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39)
32. (12.) Julie z Redwitz-Wildenrothu 25. 9. 1840 Würzburg Filip z Redwitz-Wildenrothu
† 1881		 15. 9. 1856 (morganatický sňatek):
Karel Jan Josef z Lobkowicz (č. 29)		 Pohřbena 8. 6. 1895 v bývalé hrobce kapucínů v Roudnici nad Labem.[43] Uložena v kovové rakvi v nové hrobce.[7] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[32] Pohřbena v nové hrobce jako první.[7] Bezdětná. Zemřela ve věku 54 let na ochrnutí srdce.[43]
4. 6. 1895 Salcburk[43] (Parsch bei Salzburg[32]) Augusta z Reitzensteinu
1808–1875
33. 13. Mořic Alois z Lobkowicz
 
 2. 6. 1831 Inzersdorf u Vídně Ferdinand Josef z Lobkowicz (č. 26) 21. 4. 1857 Praha:
Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (č. 34)		 Pohřben 7. 2. 1903 v knížecí hrobce u kapucínského kláštera v Roudnici nad Labem pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.[44] 9. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 3. roudnický vévoda (1868–1903). C. k. komoří (1881), tajný rada (1890),[45] poslanec Českého zemského sněmu (1864–1867, 1870–1871), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1879–1903),[46] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1881), čestný rytíř Maltézského řádu.[45] Majitel majorátu Roudnice.[45] Zemřel ve věku 71 let na zánět plic.[44]
4. 2. 1903 Roudnice nad Labem[44] Marie z Liechtensteinu (č. 27)
34. (13.) Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu 1. 2. 1839 Wallerstein Bedřich z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu
1793–1842		 21. 4. 1857 Praha:
Mořic Alois z Lobkowicz (č. 33)		 Pohřbena 26. 12. 1912 v knížecí hrobce při kostele kapucínů v Roudnici nad Labem pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.[47] 13. kněžna z Lobkowicz (1868–1912, od roku 1903 kněžna vdova). Dáma Řádu hvězdového kříže (1868) a palácová dáma.[45] Zemřela ve věku 73 let na ochrnutí srdce, zánět ledvin a zkornatění tepen.[47]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Ferdinand Zdeněk (1858–1938; č. 47), 10. kníže
  • 2. Marie Anna Vincenta (1858–1937; č. 46)
  • 3. Mariana Františka Regina, provd. z Brühlu (1861–1925)
  • 4. Vilemína Marie Anna (1863–1945)
  • 5. Gabrielle Sophie, provd. z Thunu-Hohensteinu (1864–1941; pohřbena na hřbitově ve Vídni-Hietzingu[48])
  • 6. Leopoldina Bedřiška z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1867–1936)
  • 7. Karolína Filipa (1868–1929)
23. 12. 1912 Coswig, Sasko[47] Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu
1806–1885
35. 14. Josef Ferdinand z Lobkowicz 4. 9. 1885 Dolní Beřkovice[pozn. 7] Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42) 21. 10. 1913 Průhonice:
Gisela-Helena Silva-Tarouca
14. 6. 1887 Trmice –
21. 2. 1958 Praha		 Pohřben 31. 10. 1914 v hrobce v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.[49] JUDr., c. k. komoří (1912), nadporučík dragounského pluku č. 14.[50] Padl za první světové války. Zemřel na bojiště na střelnou ránu do srdce.[49]
25. 10. 1914 Jarosław, Halič[49] Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39)
36. 14. Václav Eusebius z Lobkowicz 17. 4. 1893 Terezín Zdeněk Lobkowicz
5. 5. 1858 Vídeň –
13. 8. 1933 Harrachov		 Pohřben 9. 11. 1915 v knížecí hrobce v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem.[51] Student práv, c. k. důstojník dělostřelců.[52][pozn. 8] Zemřel ve věku 22 let na střevní tyfus.[51]
4. 11. 1915 Vídeň-Hetzendorf[51] Paula ze Schönbornu (č. 41)
37. 13./ (12.) Zdeňka (Marie Sidonie) z Lobkowicz
z mělnicko-hořínské knížecí sekundogenitury		 4. 10. 1828 Lvov August Longin z Lobkowicz
15. 3. 1797 Praha –
17. 3. 1842 Vídeň		 11. 5. 1848 Vídeň:
Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28)		 Pohřbena 28. 2. 1917 v knížecí hrobce u kapucínů v Roudnici nad Labem.[53] Palácová dáma, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy (1898).[37] Zemřela ve věku 88 let na Catarrhus bronchialis acutus.[53]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Ferdinand Jiří August (1850–1926; č. 42)
  • 2. Anna Berta, provd. z Brühlu (1851–1887)
  • 3. Josefína Marie Polyxena, provd. Arco (1853–1898; pohřbena v poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Tuntenhausenu[54])
  • 4. Gabriela Marie, provd. Korff-Schmising-Kerssenbrocková (1855–1936)
  • 5. Alžběta Marie Terezie, provd. Morsey-Picardová (1856–1936)
  • 6. Zdeněk Čeněk (1858–1933; pohřben na Břevnovském hřbitově[55])
  • 7. August Jiří Ferdinand (1862–1921; č. 40)
  • 8. Anna Marie, provd. z Wrede (1867–1957; pohřbena na hřbitově v Pählu[56])
  • 9. Rosa Marie, provd. Gudenusová (1867–1951; pohřbena na hřbitově ve Weizbergu[57])
25. 2. 1917 Dolní Beřkovice[53] Anna Berta ze Schwarzenbergu
2. 9. 1807 Vídeň –
12. 10. 1883 Salcburk
38. 14. Josef Zdeněk z Lobkowicz 14. 4. 1884 Praha Zdeněk Lobkowicz
5. 5. 1858 Vídeň –
13. 8. 1933 Harrachov		 JUDr., c. k. komoří (1912), státní úředník.[52] Jeho tělo bylo nedokonale nabalzamováno a rozložilo se, což způsobovalo silný mrtvolný zápach. Proto byla rakev v roce 1926 opatřena ještě vnější rakví.[58]
6. 4. 1918 Vídeň Paula ze Schönbornu (č. 41)
39. (13.) Ida Podstatzká-Lichtenstein 23. 10. 1865 Vídeň Leopold III. Podstatzký-Lichtenstein
25. 6. 1840 Telč –
17. 2. 1902 Opatija		 11. 11. 1883 Vídeň:
Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42)		 Dáma Řádu hvězdového kříže (1884), palácová dáma, dáma Maltézského řádu, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy (1913).[50] Tělo muselo být v roce 1932 přerakveno.[58]

Narodily se jí následující děti:

4. 4. 1919 Dolní Beřkovice Františka Paarová
10. 5. 1842 Vídeň –
4. 2. 1881 Vídeň
40. 13. August Jiří Lobkowicz 2. 2. 1862 Dolní Beřkovice Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28) 3. 10. 1897 Praha:
Marie (Irma) Pálffyová z Erdödu, z Újezda
29. 10. 1866 Retzhof –
14. 7. 1950 Vídeň		 C. k. komoří (1887), tajný rada (1917), plukovník v záloze, nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Salvátora, komtur Leopoldova řádu (1918).[52] Tělo muselo být v roce 1932 přerakveno.[58] Manželka byla pohřbena na hřbitově v Hietzingu.[13]
10. 8. 1921 Vídeň Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37)
41. (13.) Paula ze Schönbornu 22. 1. 1861 Praha Ervín Damián Hugo Schönborn
17. 5. 1812 Vídeň – 12. 1. 1881 Praha		 6. 5. 1883 Praha:
Zdeněk Čeněk (Zdenko Vincenc) Lobkowicz
5. 5. 1858 Vídeň – 13. 8. 1933 Harrachov		 Dáma Řádu hvězdového kříže (1913), palácová dáma.[61] Manžel byl pohřben na Břevnovském hřbitově.[55]

Narodily se jí následující děti:

9. 2. 1922 Praha Kristýna z Brühlu
28. 3. 1817 Praha – 23. 10. 1902 Praha
42. 13. Ferdinand Jiří Lobkowicz, zv. Fede
 
 26. 6. 1850 Dolní Beřkovice Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28) 11. 11. 1883 Vídeň:
Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39)		 2. hlava dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury (1875–1926). C. k. komoří (1887) a tajný rada (1897), generálmajor v záloze,[37] poslanec Českého zemského sněmu (1883–1913), poslanec rakouské Říšské rady (1882–1883), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1892–1918),[62] (poslední) nejvyšší maršálek Českého království (1908–1913), komtur Královského uherského řádu sv. Štěpána (1898), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy (1907), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1913).[37] Majitel statků Dolní Beřkovice, Cítov a Vintířov (od roku 1875).[50] Tělo muselo být v roce 1939 přerakveno.[58]
22. 4. 1926 Milán Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37)
43. 15. Jiří Kristián Lobkowicz 3. 6. 1902 Košťany Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz (č. 47) JUDr.
30. 3. 1928 Cannes, autonehoda Anna Berta z Neippergu (č. 44)
44. (14.) Anna Berta z Neippergu 7. 8. 1857 Praha Ervín František z Neippergu
1813–1897		 4. 9. 1884 Vídeň (Votivní kostel):[63]
Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz (č. 47)		 Pohřbena 13. 4. 1932 v Lobkowiczké hrobce v kapucínské kapli v Roudnici nad Labem.[63] 14. kněžna z Lobkowicz (1903–1932).[pozn. 9] Dáma Řádu hvězdového kříže (1885), palácová dáma, dáma Maltézského řádu, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy (1910).[45] Zemřela ve věku 74 let na arteriosklerózu a ochrnutí srdce.[63]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Ferdinand Josef (1885–1953; pohřben na Břevnovském hřbitově[55])
  • 2. Marie Rosa Josefa, provd. z Schall-Riaucouru (1887–1967)
  • 3. Maxmilián Ervín (1888–1967), dědic
  • 4. Anna Marie Josefína, provd. ze Stolberg-Stolbergu (1890–1964)
  • 5. Leopoldina Marie Josefina, provd. z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1891–1981)
  • 6. Karel Borromeus (1893–1916)
  • 7. Hedvika Marie Josefa, provd. z Auerspergu (1894–1966)
  • 8. Gabriela Marie Josefa, provd. z Almeidy (1895–1969)
  • 9. Josefína Marie Anna, provd. z Schall-Riaucouru (1897–1972)
  • 10. Jiří Kristián (1902–1928; č. 43)
9. 4. 1932 Chomutov[63] Růžena (Rosa) z Lobkowicz
1832–1905
45. 14. Leopold Lobkowicz 7. 7. 1888 Dolní Beřkovice Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42) 11. 4. 1918 Vídeň:
Františka Montenuovo
22. 8. 1893 Margarethen a. M. – 3. 11. 1972 Wels		 3. hlava dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury (1926–1933). C. k. komoří, nadporučík v záloze.[50] Majitel statků Dolní Beřkovice a Vintířov.[50] Manželka byla pohřbena na hřbitově v Kirchbergu u Kremsmünsteru.[13]
15. 5. 1933 Praha Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39)
46. 14. Marie Lobkowiczová 22. 1. 1858 Praha Mořic Alois z Lobkowicz (č. 33) Dvojče Ferdinanda Zdeňka (č. 47)
8. 11. 1937 Nelahozeves Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (č. 34)
47. 14. Ferdinand Zdeněk Lobkowicz
 
 23. 1. 1858 Praha Mořic Alois z Lobkowicz (č. 33) 4. 9. 1884 Vídeň:
Anna Berta z Neippergu (č. 44)		 10. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 4. roudnický vévoda (1903–1938).[pozn. 9] C. k. komoří (1884) a tajný rada (1904),[45] poslanec Českého zemského sněmu (1905–1907), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1904–1918), prezident Katolické besedy v Praze (1908–1911),[64] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1908), držitel velkokříže Maltézského řádu.[45] Majitel majorátu Roudnice (do 1920).[45]
22. 12. 1938 Nelahozeves Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (č. 34)

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ V roce 2023 je v katastru nemovitostí uvedena Margaret Brooks Lobkowicz (* 1930).
  2. ↑ Základní kámen položil 12. pražský arcibiskup Jan Lohelius 3. května 1615.[2][5][3] V Čechách byl dříve založen kapucínský klášter v Praze (1600) a Českých Budějovicích (1614).
  3. ↑ Jednalo se o 13 kovových, 16 dřevěných a jednu dřevěnou dvojrakev, ve které byly uloženy rakve s ostatky Josefa Františka Maxmiliána (1772–1816) a jeho manželky Marie Karolíny (1775–1816).[7]
  4. ↑ Kapucínského kláštera se týkala třetí vlna Akce K na začátku května 1950. Tehdy zde žili dva kněží, Klement Hudec (1890–1971) a Emanuel Kramář (1912–1994), a bratr laik Vít Pitrun (1908–1980).[11]
  5. ↑ Mezi pohřbenými byl kapucín Edelbert Nymburský († 1705), který překládal spisy německého kapucína Martina z Kochemu. Do češtiny přeložil Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše a jeho nejsvětější a nejmilejší matky Marie Panny a modlitební knihu Zlatý nebeklíč aneb Nové modlitby k vysvobození duší očistcových dobře pohodlné. Překlady byly vydávány ještě v 19. století.[11]
  6. ↑ Některé zdroje uvádí, že zemřela už na Silvestra 1835.[31]
  7. ↑ Matrika zemřelých uvádí, že se narodil v roce 1884.[49]
  8. ↑ C. k. praporčík pevnostního dělostřelectva č. 1.[51]
  9. ↑ a b Podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává.

Reference

editovat
  1. ↑ Památkový katalog: Zámek Roudnice nad Labem [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e TICHÝ, Karel. Lobkowiczové dolnobeřkovští. Politický, kulturní a hospodářský význam české šlechty a její soužití s občanskou společností na příkladu panství Dolní Beřkovice. Dolní Beřkovice: Karel Tichý, 2022. 928 s. ISBN 978-80-908607-0-4. S. 796. Dále jen Lobkowiczové dolnobeřkovští. 
  3. ↑ a b c BUBEN, Milan M. Encyklopedie řádá a kongregací v českých zemích. Svazek III. díl/1. svazek. Žebravé řády. Praha: Libri, 2006. 472 s. ISBN 80-7277-088-8. S. 413–414. 
  4. ↑ a b c MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek IV. Politický okres roudnický, I. díl. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. Dostupné online. S. 182. 
  5. ↑ VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 624. 
  6. ↑ Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 800.
  7. ↑ a b c d e f g h Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 799.
  8. ↑ a b c d Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 797.
  9. ↑ a b Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 803.
  10. ↑ a b c Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 804.
  11. ↑ a b Klášer v Roudnici nad Labem [online]. Kapucínská hrobka v Brně [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Lobkowicz 3 [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b c Lobkowicz 4 [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Lobkowicz 5 [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 800 a 805.
  16. ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 119–172. Dále jen Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. 
  17. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 231–235, 240–246. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  18. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-16 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-08-17 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  20. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-01-04 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 124.
  22. ↑ a b VOREL, Petr. Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 320 s. ISBN 80-86182-24-X. S. 284. 
  23. ↑ KRÁL, Pavel. Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2004. 320 s. ISBN 80-7040-697-6. S. 224. (Monographia historica. Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis. 4.). Dále jen Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku. 
  24. ↑ Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku, s. 222–224
  25. ↑ BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže. Všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. Dostupné online. ISBN 80-204-0651-4. S. 186. 
  26. ↑ Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 130.
  27. ↑ Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 134.
  28. ↑ a b Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 174.
  29. ↑ a b c Matrika zemřelých 1805–1831, rok 1816, Třeboň, kniha 41, pag. 199 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1884, rok 1836, Roudnice nad Labem, inv. č. 6770, sig. L134/18, pag. 15 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 73.
  32. ↑ a b c Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 152.
  33. ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1884, rok 1868, Roudnice nad Labem, inv. č. 6772, sig. L134/56, pag. 40 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  34. ↑ Lobkowicz (Lobkowitz), Ferdinand Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (německy) 
  35. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1864–1884, rok 1871, Roudnice nad Labem, inv. č. 6772, sig. L134/56, pag. 61 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b Matrika zemřelých 1864–1884, rok 1875, Roudnice nad Labem, inv. č. 6772, sig. L134/56, pag. 106 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b c d e Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 240.
  38. ↑ Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 155.
  39. ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1884, rok 1879, Roudnice nad Labem, inv. č. 6772, sig. L134/56, pag. 166 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b Matrika zemřelých 1873–1907, rok 1884, Vliněves 31, pag. 110 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b c Matrika zemřelých 1873–1907, rok 1887, Vliněves 31, pag. 135 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  42. ↑ a b c Matrika zemřelých 1884–1900, rok 1887, Roudnice nad Labem, inv. č. 6773, sig. L134/57, pag. 40 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b c Matrika zemřelých 1884–1900, rok 1895, Roudnice nad Labem, inv. č. 6773, sig. L134/57, pag. 148 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b c Matrika zemřelých 1900–1917, rok 1903, Roudnice nad Labem, inv. č. 10182, sig. L134/76, pag. 46 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  45. ↑ a b c d e f g h Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 232.
  46. ↑ Lobkowicz (Lobkowitz), Moritz Prinz, Fürst (1868) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (německy) 
  47. ↑ a b c Matrika zemřelých 1900–1917, rok 1912, Roudnice nad Labem, inv. č. 10182, sig. L134/76, pag. 198 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  48. ↑ Wien / Vienna Friedhof Hietzing [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1900–1917, rok 1914, Roudnice nad Labem, inv. č. 10182, sig. L134/76, pag. 227 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  50. ↑ a b c d e Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 241.
  51. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1900–1917, rok 1915, Roudnice nad Labem, inv. č. 10182, sig. L134/76, pag. 248 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  52. ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 244.
  53. ↑ a b c Matrika zemřelých 1900–1917, rok 1917, Roudnice nad Labem, inv. č. 10182, sig. L134/76, pag. 282 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  54. ↑ Tuntenhausen Wallfahrtsbasilika Mariä Himmelfahrt [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ a b c d e Hrob Zdeněk Čeněk Lobkowicz [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  56. ↑ Pähl Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Friedhof Weizberg [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ a b c d Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 802.
  59. ↑ Handling Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Friedhof Wolfegg [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 282.
  62. ↑ Lobkowicz (Lobkowitz), Ferdinand Prinz [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (německy) 
  63. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1929–1934, rok 1932, Chomutov, inv. č. 10800, sig. 62/73, pag. 256 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  64. ↑ Lobkowicz (Lobkowitz), Ferdinand Zdenko Prinz, Fürst (1903) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

editovat
  • TICHÝ, Karel. Lobkowiczové dolnobeřkovští. Politický, kulturní a hospodářský význam české šlechty a její soužití s občanskou společností na příkladu panství Dolní Beřkovice. Dolní Beřkovice: Karel Tichý, 2022. 928 s. ISBN 978-80-908607-0-4. 

Související články

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lobkovická_hrobka_(Roudnice_nad_Labem)&oldid=24264900“