Vratislav II. z Pernštejna

český šlechtic

Vratislav II. z Pernštejna řečený Nádherný (9. červenec 1530 Velké Meziříčí[1]27. říjen 1582 na Dunaji u Lince) byl český šlechtic z rodu Pernštejnů, diplomat a nejvyšší kancléř Českého království. Jeho otcem byl Jan IV. z Pernštejna, matkou byla Hedvika ze Šelmberku.

Vratislav z Pernštejna
Vratislav z Pernštejna v řádovém rouchu Zlatého rouna (70. léta 16. století)
Vratislav z Pernštejna v řádovém rouchu Zlatého rouna (70. léta 16. století)
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
1566 – 27. říjen 1582
PanovníkMaxmilián, Rudolf II.
PředchůdceJáchym z Hradce
Nástupce1582–1585 úřad neobsazen, poté Adam II. z Hradce
Stranická příslušnost
ČlenstvíŠpanělská strana

Narození9. července 1530
zámek Velké Meziříčí
Úmrtí27. října 1582 (ve věku 52 let)
na Dunaji u Lince
Místo pohřbeníkatedrála svatého Víta
NárodnostČech
ChoťMarie Manrique de Lara y Mendoza
RodičeJan IV. z Pernštejna a Hedvika ze Šelmberka
DětiJohana z Pernštejna, Alžběta Isabela z Pernštejna, Hedvika, Hyppolita, Jan V. z Pernštejna, Anna Marie, Anna, Františka z Pernštejna, Polyxena z Pernštejna, Vilém, Václav, Elvíra, Beatrix, Vratislav, Vojtěch, Luisa, Maxmilián z Pernštejna, Eleonora, Bibiana Margaretha z Pernštejna, František
PříbuzníVojtěch II. z Pernštejna a Jaroslav z Pernštejna (sourozenci)
Václav Eusebius Popel z Lobkovic (vnuk)
Profesediplomat, politik
Náboženstvířímskokatolické
OceněníŘád zlatého rouna
CommonsVratislav II. z Pernštejna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve 13 letech byl poslán do Vídně, kde se stal společníkem budoucího císaře Maxmiliána II. S ním navštívil Brusel, zúčastnil se Šmalkaldské války. Poté ho doprovázel do Španělska, kde prožil čtyři roky. Již od mládí se Vratislav s budoucím císařem velice spřátelil, což mu později pomohlo k jeho politické kariéře. Maxmilián později Vratislava často pověřoval diplomatickými úkoly. V roce 1554 např. v Anglii zastupoval panovníka na svatbě španělského krále Filipa II. s Marií Tudorovnou, dcerou krále Jindřicha VIII. Poté byl jako první český šlechtic přijat v Antverpách mezi rytíře řádu Zlatého rouna.[2] V roce 1566 byl jmenován nejvyšším kancléřem – tento úřad vykonával až do své smrti. Byl také členem tajné dvorské rady. Po úmrtí polského krále Zikmunda II. Augusta 7. července 1572 byl Vratislav spolu s Vilémem z Rožmberka určen za vůdce slavnostního poselstva, které mělo přesvědčit polský volební sněm o výhodách habsburské kandidatury.[3]

Oba znají jazyk a jsou to nejpřednější a katolictví nejoddanější osoby v Čechách.
— Maxmilián II. papežskému nunciovi Giovannimu Delfinovi[4]

Dne 14. září 1555 se ve Vídni oženil se španělskou šlechtičnou Marií Manrique de Lara y Mendoza, dvorní dámou budoucí císařovny Marie Španělské. Jejich manželství bylo velice plodné. Narodilo se jim 21 dětí (8 synů a 13 dcer), řada z nich ovšem zemřela již v dětství nebo v mládí. Vratislava přežili jen synové Jan a Maxmilián a osm dcer. Pokračovatel rodu Pernštejnů Jan zahynul roku 1597 při obléhání turecké pevnosti Rábu v Uhrách. Nejznámější představitelkou rodu se stala Vratislavova dcera Polyxena, provdaná nejprve za nejvyššího purkrabího Českého království Viléma z Rožmberka a po jeho smrti a několika letech vdovství za nejvyššího kancléře Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic.[5]

 
Portrét z roku 1558 od Jakoba Seiseneggera, který byl přisuzován Vratislavovi II., ale kulturněhistorická analýza obrazu provedená v letech 2008 a 2010 Blankou Kubíkovou se přiklání k bratru Jaroslavovi.[6]
 
Antonio Abondio: Medaile Vratislava II. z Pernštejna
 
Vratislav z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského

Mecenáš umění a věd

editovat

Vratislav vydatně podporoval umění a vědu. Od počátku své kariéry se dával portrétovat císařskými dvorskými umělci. V Tovačově obohatil rodinnou knihovnu o známá díla soudobé literatury, nakupoval obrazy věhlasných malířů, stavěl a renovoval zámky na svých panstvích (např. v Litomyšli, v Prostějově a Přerově) a zakládal parky a vodní díla. Neměl však obchodní nadání svého děda Viléma II., a proto mu jeho příjmy na tento způsob života nestačily.

Majetkové poměry

editovat

Vratislav i jeho manželka vedli poměrně nákladný život a neuměli dobře hospodařit. Vratislav byl jednou z prvních obětí fenoménu tzv.“nepřítomného statkářství“, kdy statky (myšleno veškerý majetek, nikoliv jen zemědělský) začali místo majitelů spravovat cizí lidé – správci.

Během jedné generace se ze šikovných a užitečných feudálních hospodářů stala dobře vychovaná, ale docela neužitečná kasta povalečů u dvora.
— Henrik Willem Van Loon, Dějiny lidstva  

Byl nucel postupně rozprodávat své majetky. V letech 1552-1562 postupně prodal panství Velké Meziříčí, Třebíč, Křižanov, Hrušovany a Židlochovice. Z finanční krize mu dočasně pomohla předčasná smrt jeho bratra Vojtěcha, po němž v roce 1561 získal Prostějov, Plumlov a Pernštejn. Své sídlo přesunul do Prostějova a díky finančním příjmům z moravských panství mohl rozvíjet své další aktivity. V roce 1565 musel dokonce nechat zastavit rodinné stříbro a šperky u vídeňských židů[zdroj?]. V roce 1567 dostal od císaře prodloužení zástavy na panství Litomyšl na dalších dvacet let. Z důvodů, že mu zástava nemůže být pro dluhy zabavena, se usadil právě zde a začal budovat zámek jako své hlavní sídlo. Po roce 1576 se však začaly objevovat další finanční problémy a dokonce o něm začaly kolovat fámy, že zneužívá postavení nejvyššího kancléře ve svůj prospěch.

Smrt a hrob

editovat

Vratislav zemřel náhle na lodi při plavbě na řece Dunaji u Lince. Jeho tělo bylo pohřbeno v rodinné hrobce v Doubravníku. Po roce však byla rakev vyzvednuta a uložena do mramorové tumby se sochou od Giovanniho Antonia Brocca v nově adaptované rodinné kapli Pernštejnů, kterou dala vdova Marie Manrique de Lara adaptovat v chóru katedrály sv. Víta v Praze.

Reference

editovat
  1. Historie: 16. století [online]. Město Velké Meziříčí [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  2. VAŘEKA, Marek. Hospodářské aktivity Jana z Pernštejna (1561–1597) na příkladu plumlovského panství. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd. 2015, roč. 29, čís. 1, s. 3. ISSN 1211-6068. 
  3. PÁNEK, Jaroslav. Vilém z Rožmberka : politik smíru. Praha: Brána ; Knižní klub, 1998. 315 s. ISBN 80-85946-86-6. S. 179–182. 
  4. Vilém z Rožmberka, s. 182.
  5. Pernštejnové. Česká televize. 31. října 2012.
  6. ADAMOVÁ, Klára. Malíř Jakob Seisenegger a jeho portrétní tvorba v Čechách a na Moravě. S přihlédnutím k vývoji portrétní figurální malby v Záalpí. Praha, 2012 [cit. 2023-09-30]. 131 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Magdalena Nespěšná Hamsíková. s. 65. Dostupné online.

Literatura

editovat
  • BENEŠ, Ctirad. Zbroj Vratislava z Pernštejna. Východočeský sborník historický. 1991, roč. 1, s. 121–138. ISSN 1213-1733. 
  • BŮŽEK, Václav. Vratislav z Pernštejna mezi Prahou, Litomyšlí a Vídní. (Ke zpravodajskému přínosu listů české a moravské šlechty). Sborník prací východočeských archivů. 2000, roč. 8, s. 24–36. ISSN 0231-6307. 
  • FRITZOVÁ, Charlotte; RŮŽIČKA, Jindřich. Španělský sňatek Vratislava z Pernštejna. Sborník prací východočeských archivů. 1975, roč. 3, s. 63–75. ISSN 0231-6307. 
  • JEŽ, Radim. Těšínský kníže Fridrich Kazimír a Vratislav z Pernštejna (vzájemné vztahy s edicí korespondence z let 1564-1571). Práce a studie Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku. Společenské vědy. 2007, roč. 18, s. 137–175. ISSN 1804-1116. 
  • KALISTA, Zdeněk. Čechové, kteří tvořili dějiny světa. 3. vyd. Praha: Garamond, 2009. 198 s. ISBN 978-80-7407-055-6. 
  • PÁNEK, Jaroslav. Výprava české šlechty do Itálie v letech 1551-1552. 2. vyd. České Budějovice: Veduta, 2003. 183 s. ISBN 80-903040-8-7. 
  • VOREL, Petr. Česká a moravská aristokracie v polovině 16. století : edice register listů bratří z Pernštejna z let 1550-1551. Pardubice: Východočeské muzeum, 1997. 320 s. ISBN 80-86046-07-9. 
  • VOREL, Petr. Hofmistrovská instrukce Vratislava z Pernštejna z roku 1555. Východočeský sborník historický. 1997, roč. 6, s. 165–182. ISSN 1213-1733. 
  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. 
  • VOREL, Petr, a kol. Pernštejnové v českých dějinách : Sborník příspěvků z konference konané 8. - 9. 9. 1993 v Pardubicích. Pardubice: Východočeské muzeum ; Historický klub, 1995. 354 s. 
  • TURKOVÁ, Magdaléna. Těšínská knížata a Pernštejnové v polovině 16. století. (Edice listů knížete Václava Těšínského Vratislavu z Pernštejna z let 1556-1579). Východočeský sborník historický. 2005, roč. 12, s. 15–44. ISSN 1213-1733. 

Externí odkazy

editovat
Nejvyšší kancléř
Předchůdce:
Jáchym z Hradce
15661582
Vratislav II. z Pernštejna
Nástupce:
Adam II. z Hradce