Bedřich August Harrach

místodržitel Rakouského Nizozemí

Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu (německy Friedrich August Gervasius Protasius von Harrach zu Rohrau und Thannhausen; 18. června 1696, Vídeň4. června 1749, Vídeň) byl českým zástupcem u říšského sněmu v Řezně, v letech 17411744 nizozemským místodržitelem a v letech 17451749 nejvyšším českým kancléřem (posledním v této funkci – Marie Terezie přes odpor jeho a dalších českých šlechticů Českou dvorskou kancelář zrušila, čímž vlastně de fakto zaniklo i soustátí České koruny).

Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu
Friedrich August von Harrach-Rohrau (1696–1749).jpg
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
26. červenec 1745 – 4. červen 1749
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceFilip Josef Kinský
Nástupceúřad zanikl;
Fridrich Vilém Haugwitz jako prezident Directoria in publicis et cameralibus
Zemský maršálek Dolních Rakous
Ve funkci:
1744 – 1745
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceFerdinand Leopold Herberstein
NástupceFerdinand Bonaventura II. z Harrachu
Nizozemský místodržitel
Ve funkci:
1741 – 1744
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceMarie Alžběta Habsburská
NástupceKarel Alexandr Lotrinský
Marie Anna Habsburská
Vrchní hofmistr nizozemské místodržitelky
Ve funkci:
1732 – ?
PanovníkKarel VI.
Císařský vyslanec v Turíně
Ve funkci:
1726 – ?
PanovníkKarel VI.

Narození18. červen 1696
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí4. červen 1749
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťEleonora Marie Karolína z Liechtensteinu
RodičeAlois Tomáš Raimund z Harrachu
a Marie Anna Cecílie z Thannhausenu
Děti(16)
Profesešlechtic
Ocenění1744 Řád zlatého rouna (č. 722)
CommonsFriedrich August von Harrach-Rohrau (1696-1749)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Narodil se z druhého manželství neapolského místokrále Aloise Tomáše z Harrachu (1669–1742) s Marií Annou Cecílií, říšskou hraběnkou z Thannhausenu (1674–1721).[1] Matka byla jedinou dcerou Jana Josefa z Thannhausenu (1650–1684) a Anny Eleonory z Wetzhausenu (1657–1692)[2] a 22. srpna 1695[3] se provdala za ovdovělého Aloise z Harrachu. Otec se narodil jako čtvrtý syn hraběte Ferdinanda Bonaventury z Harrachu (1636–1706) a jeho manželky, hraběnky Jany Terezy z Lamberka (1639–1716). Měl několik vlastních a nevlastních sourozenců:

ŽivotEditovat

Po studiích u strýce hraběte Františka Antonína z Harrachu, knížete-arcibiskupa salcburského, a na univerzitě v Utrechtu se vydal na kavalírskou cestu po Itálii, Lotrinsku a Francii. Poté nastoupil do dvorských a státních služeb, už v roce 1726 se stal císařským vyslancem v Turíně a v roce 1732 vrchním hofmistrem nizozemské místodržitelky arcivévodkyně Marie Alžběty v Bruselu. Zde se mu podařilo ozdravit vládní finance a zreorganizovat výkon státní správy. Za zásluhy mu byl roku 1744 udělen Řád zlatého rouna.[5]

V roce 1745 byl jmenován nejvyšším českým kancléřem. Postavil se do čela stavovské opozice odmítající reformní plány hraběte Bedřicha Haugwitze na omezení starých stavovských práv. Po propuštění z císařských služeb se uchýlil na své statky, kde krátce nato zemřel.

V roce 1723 zakoupil panství Kunvald (dnes Kunín), kde nechal vystavět dle návrhu architekta Hildebrandta barokní zámeček.

PotomciEditovat

Dne 5. února 1719 se oženil s princeznou Eleonorou Marií z Lichtenštejna (1703–1757), dcerou vládnoucího knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna, která mu porodila šestnáct dětí.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Jan František Václav z Kaiserštejna
  Nejvyšší kancléř Království českého
17451749
  Nástupce:
Fridrich Vilém Haugwitz
(jako nejvyšší kancléř český a první kancléř rakouský)