Wikipedie

Bedřich August z Harrachu

místodržitel Rakouského Nizozemí
(přesměrováno z Bedřich August Harrach)

Bedřich August hrabě z Harrachu-Rohrau a Thannhausenu (německy Friedrich August Gervasius Protasius von Harrach zu Rohrau und Thannhausen; 18. června 1696, Vídeň – 4. června 1749, Vídeň) byl český šlechtic, zástupce císaře u říšského sněmu v Řezně, v letech 1741 až 1744 nizozemským místodržitelem a v letech 1745 až 1749 nejvyšším českým kancléřem (posledním v této funkci – Marie Terezie přes odpor jeho a dalších českých šlechticů Českou dvorskou kancelář zrušila, čímž vlastně de fakto zaniklo i soustátí České koruny[zdroj?]).

Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
26. červenec 1745 – 4. červen 1749
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceFilip Josef Kinský
Nástupceúřad zanikl;
Fridrich Vilém Haugwitz jako prezident Directoria in publicis et cameralibus
Zemský maršálek Dolních Rakous
Ve funkci:
1744 – 1745
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceFerdinand Leopold z Herbersteinu
NástupceFerdinand Bonaventura II. z Harrachu
Nizozemský místodržitel
Ve funkci:
1741 – 1744
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceMarie Alžběta Habsburská
NástupceKarel Alexandr Lotrinský
Marie Anna Habsburská
Vrchní hofmistr nizozemské místodržitelky
Ve funkci:
1732 – ?
PanovníkKarel VI.
Císařský vyslanec v Turíně
Ve funkci:
1726 – ?
PanovníkKarel VI.
Narození18. červen 1696
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí4. červen 1749
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťEleonora Marie Karolína z Lichtenštejna
RodičeAlois Tomáš Raimund z Harrachu
a Marie Anna Cecílie z Thannhausenu
Děti(16)
PříbuzníMarie Antonie z Lichtenštejna (vnučka)
Profesešlechtic
Ocenění1744 Řád zlatého rouna (č. 722)
CommonsFriedrich August von Harrach-Rohrau (1696-1749)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ editovat

Narodil se z druhého manželství neapolského místokrále Aloise Tomáše z Harrachu (1669–1742) s Marií Annou Cecílií, říšskou hraběnkou z Thannhausenu (1674–1721).[1] Matka byla jedinou dcerou Jana Josefa z Thannhausenu (1650–1684) a Anny Eleonory z Wetzhausenu (1657–1692)[2] a 22. srpna 1695[3] se provdala za ovdovělého Aloise z Harrachu. Otec se narodil jako čtvrtý syn hraběte Ferdinanda Bonaventury z Harrachu (1636–1706) a jeho manželky, hraběnky Johany Terezy z Lambergu (1639–1716). Měl několik vlastních a nevlastních sourozenců:

Život editovat

Po studiích u strýce hraběte Františka Antonína z Harrachu, knížete-arcibiskupa salcburského, a na univerzitě v Utrechtu se vydal na kavalírskou cestu po Itálii, Lotrinsku a Francii. Poté nastoupil do dvorských a státních služeb, už v roce 1726 se stal císařským vyslancem v Turíně a v roce 1732 vrchním hofmistrem nizozemské místodržitelky arcivévodkyně Marie Alžběty v Bruselu. Zde se mu podařilo ozdravit vládní finance a zreorganizovat výkon státní správy. Za zásluhy mu byl roku 1744 udělen Řád zlatého rouna.[5]

V roce 1745 byl jmenován nejvyšším českým kancléřem. Postavil se do čela stavovské opozice odmítající reformní plány hraběte Bedřicha Viléma Haugwitze na omezení starých stavovských práv. Po propuštění z císařských služeb se uchýlil na své statky, kde krátce nato zemřel.

V roce 1723 zakoupil panství Kunvald (dnes Kunín), kde nechal vystavět dle návrhu architekta Hildebrandta barokní zámeček.

Potomci editovat

Dne 5. února 1719 se oženil s princeznou Eleonorou Marií z Lichtenštejna (1703–1757), dcerou vládnoucího knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna, která mu porodila šestnáct dětí.

  • 1. František Antonín (1720–1724)
  • 2. Marie Růžena (20. srpna 1721 – 29. srpna 1785), ⚭ 1740 Ferdinand Bonaventura Antonín (11. dubna 1708 – 28. ledna 1778), hrabě z Harrachu na Rohrau a Thannhausenu
  • 3. Jan Josef (18. září 1722 – 8. prosince 1746), svobodný a bezdětný
  • 4. Arnošt Kvido z Harrachu (8. září 1723 – 23. března 1783)
  • 5. Marie Anna (2. dubna 1725 – 29. dubna 1780)
    • ⚭ 1745 Mikuláš Sebastián Lodron (17. října 1719 – 30. března 1792)
  • 6. Anna Viktorie (29. listopadu 1726 – 6. ledna 1746), svobodná a bezdětná
  • 7. Marie Josefa (20. listopadu 1727 – 15. února 1788)
  • 8. Maxmilián Josef (1729–1730)
  • 9. Bonaventura Marie (20. března 1731 – 14. února 1794)
  • 10. Ignác Ludvík (2. října 1732 – 22. března 1753)
  • 11. František Xaver (2. října 1732 – 15. února 1781)
  • 12. Jan Leopold (1733–1734)
  • 13. Marie Alžběta (1735–1735)
  • 14. Ferdinand (4. ledna 1737 – 27. března 1748)
  • 15. Jan Nepomuk (1738–1739)
  • 16. Marie Kristýna (24. července 1740 – 27. listopadu 1791)

Reference editovat

  1. ↑ http://www.trnavka.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77877&[nedostupný zdroj]
  2. ↑ http://fabpedigree.com/s017/f172271.htm
  3. ↑ http://www.links.org/links-cgi/readged?/home/ben/camilla-genealogy/current+c-vt101586+2-2-0-1[nedostupný zdroj]
  4. ↑ http://genealogy.euweb.cz/bohemia/harrach2.html#K1
  5. ↑ http://www.antiquesatoz.com/sgfleece/knights3.htm

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Jan František Václav z Kaiserštejna 		  Nejvyšší kancléř Království českého
1745–1749 		  Nástupce:
Fridrich Vilém Haugwitz
(jako nejvyšší kancléř český a první kancléř rakouský)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bedřich_August_z_Harrachu&oldid=23712954“