Mořic Alois z Lobkowicz
Mořic Alois z Lobkowicz, také z Lobkovic (německy Moritz Aloys von Lobkowitz, 2. června 1831 Inzersdorf – 4. února 1903 Roudnice nad Labem)[2][3] byl český šlechtic, 9. kníže z Lobkovic a 3. vévoda roudnický.
Mořic Alois kníže z Lobkowicz | |
---|---|
Mořic Alois, 3. vévoda roudnický, 9. kníže z Lobkovic | |
9. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého a 3. vévoda roudnický | |
Ve funkci: 18. prosince 1868 – 4. února 1903 | |
Předchůdce | Ferdinand Josef Jan z Lobkowicz |
Nástupce | Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz |
Tajný rada | |
Ve funkci: 1890 – 4. února 1903 | |
Panovník | František Josef I. |
Císařský komorník | |
Ve funkci: 1881 – 4. února 1903 | |
Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 29. září 1879[1] – 4. února 1903 | |
Panovník | František Josef I. |
Narození | 2. června 1831 Inzersdorf Rakouské císařství |
Úmrtí | 4. února 1903 (ve věku 71 let) Roudnice nad Labem Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Lobkovická hrobka v Roudnici nad Labem |
Choť | (1857) Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (1839–1912) |
Rodiče | Ferdinanda Josefa Jana z Lobkowicz (1797–1868) a Marie z Liechtensteinu (1808–1871) |
Děti | Ferdinand Zdeněk (1858–1938) |
Příbuzní | děd: Josef František Maxmilián z Lobkowicz (1772–1816) babička: Marie Karolína ze Schwarzenbergu (1775–1816) bratr: Maxmilián z Lobkowicz (1827–1849) strýc: Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (1799–1878) strýc: Josef František Karel z Lobkowicz (1803–1875) strýc: Ludvík Jan Karel z Lobkowicz (1807–1882) vnuk: Ferdinand Josef z Lobkowicz (1885–1953) vnuk: Maxmilián Ervín z Lobkowicz (1888–1967) vnuk: Karel Boromeus z Lobkowicz (1893–1916) vnuk: Jiří Kristián z Lobkowicz (1902–1928) |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1881: rakouský Řád zlatého rouna (č. 1052) |
Commons | Moritz Fürst von Lobkowitz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ a kariéra
editovatNarodil se jako druhorozený syn Ferdinanda Josefa Jana z Lobkowicz (1797–1868), 8. knížete z Lobkovic, a jeho manželky Marie z Lichtenštejna (1808–1871).
Za jeho panování v roce 1869 císař František Josef I. rozšířil oslovení Jasnost (německy Durchlaucht) dědičně na všechny členy rodu.[4] Byl jmenován císařským komorníkem (1881) a tajným radou (1890).[2] Od roku 1879 byl dědičným členem Panské sněmovny rakouské Říšské rady.[1] Dne 26. dubna 1881 se zařadil mezi rytíře Řádu zlatého rouna.[2]
Majetek
editovatPo otci zdědil majoráty Roudnice nad Labem, Jezeří a Bílina.[2] Dále vlastnil panství Libčeves a Vysoký Chlumec. V roce 1897 koupil původní rodové sídlo Lobkovice, které prodal v roce 1829 jeho otec, od Jana Palackého, syna historika a politika Františka Palackého.[4] V kostele svatého Václava v Roudnici nad Labem nechal rozšířit rodinnou hrobku.[4] V letech 1882–1896 nechal zalesnit horu Říp.[4]
Přehled majetku na konci 19. století[5] | |||
---|---|---|---|
Název | Německy | Rozloha | |
1. | fideikomisní velkostatek Bílina | 5904,62 ha | |
2. | fideikomisní velkostatek Encovany | 557,03 ha | |
3. | fideikomisní majetek Vysoký Chlumec a alodiální majetky Skrýšov, Trkov, Příčovy |
7062,08 ha | |
4. | fideikomisní velkostatek Libčeves | 3670,85 ha | |
5. | fideikomisní velkostatek Nelahozeves | Mühlhausen | 1087,73 ha |
6. | fideikomisní velkostatek Jezeří | Neundorf-Eisenberg | 5056,5 ha |
7. | fideikomisní velkostatek Roudnice | 3510,29 ha | |
8. | fideikomisní majetek Střekov | Schreckenstein | 835,27 ha |
Rodina
editovatDne 21. dubna 1857 se v Praze oženil s Marií Annou z Oettingen-Wallersteinu (1. 2. 1839 Wallerstein – 23. 12. 1912 Koswig), dcerou knížete Bedřicha z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu (1793–1842) a jeho manželky Marie Anny z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1806–1885). Narodilo se jim sedm dětí (jeden syn a šest dcer):[3][4]
- 1. Ferdinand Zdeněk (23. 1. 1858 Praha – 22. 12. 1938 Nelahozeves, pohřben v kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem), 10. kníže z Lobkovic
- ∞ (4. 9. 1884 Vídeň) Anna Berta z Neippergu (7. 8. 1857 Praha – 9. 4. 1932 Chomutov)
- 2. Marie Anna Vincenta (22. 1. 1858 Praha – 8. 11. 1937 Nelahozeves)
- 3. Mariana Františka Regina (3. 12. 1861 Praha – 11. 11. 1925 Drážďany)
- 4. Vilemína Marie Anna (16. 2. 1863 Praha – 29. 6. 1945 Nelahozeves)
- 5. Gabriela Žofie Marie Anna Mauricia Ferdinanda Martina (11. 11. 1864 Košťany – 21. 1. 1941 Vídeň)
- ∞ (6. 5. 1886 Praha) Maxmilián Theodor z Thun-Hohensteinu (24. 7. 1857 Žehušice – 1. 8. 1950 Vídeň)
- 6. Leopoldina Bedřiška (9. 3. 1867 Košťany – 7. 3. 1936 Javor)
- 7. Karolína Filipa (26. 5. 1868 Košťany – 13. 12. 1929 Baden)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Lobkowicz (Lobkowitz), Moritz Prinz, Fürst (1868) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 152 a 154.
- ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-08-17 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 66.
- ↑ PATOČKA, Jaromír. Majetková základna mělnické sekundogenitury Lobkowiczů. In: HOŘEJŠ, Miloš. Jiří Kristián Lobkowicz. Aristokrat s duší závodníka. Kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta a Národní technické muzeum v Praze, 2014. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 47–59, zde 49.
Literatura
editovat- JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 66.
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 152, 154, 220–221.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mořic Alois z Lobkowicz na Wikimedia Commons
- Rodokmen Lobkowiczů (Miroslav Marek)
Předchůdce: Ferdinand Josef |
III. vévoda roudnický 1868-1903 |
Nástupce: Ferdinand Zdeněk |