Josef František Karel z Lobkovic
Josef František Karel z Lobkowicz (zjednodušeným pravopisem z Lobkovic, německy Joseph Franz Karl von Lobkowitz, 17. února 1803, Vídeň – 18. března 1875, Praha) byl český šlechtic, zakladatel dolnobeřkovické linie knížecího rodu Lobkowiczů (Lobkoviců), generál jezdectva.
| Josef František Karel z Lobkowicz | |
|---|---|
.jpg) | |
| Nejvyšší hofmistr císařovny | |
| Ve funkci: 1. březen 1854 – 19. června 1854 | |
| Panovnice | Alžběta Bavorská |
| Předchůdce | Alžběta se stala císařovnou sňatkem 24. dubna 1854 |
| Tajný rada | |
| Ve funkci: 1854 – 18. března 1875 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Císařský komorník | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakouské císařství |
| Doba služby | ?–1860 |
| Hodnost | generálmajor (1844), polní podmaršál (1849), generál jezdectva (1860) |
| Narození | 17. února 1803 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 18. března 1875 (ve věku 72 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Kostel svatého Václava v Roudnici nad Labem |
| Choť | I. (1835) Antonie Kinská z Vchynic a Tetova (1815–1835) II. (1848) Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (1828–1917) |
| Rodiče | Josef František Maxmilián z Lobkowicz (1772–1816) a Marie Karolína ze Schwarzenbergu (1775–1816) |
| Děti | Ferdinand Jiří z Lobkovic Anna z Lobkovic August z Lobkowicz Gabriela z Lobkovic Zdenko z Lobkovic Rosa z Lobkowicz Josefína z Lobkovic Alžběta z Lobkovic |
| Příbuzní | Ludvík Jan Karel z Lobkovic a Karel Jan Josef z Lobkovic (sourozenci) Mořic Lobkowicz, Leopold z Lobkovic[1], Josef z Lobkovic[1], Marie Františka z Lobkovic a Marie z Lobkovic[2] (vnoučata) |
| Profese | politik |
| Commons | Prince Josef Franz Karl of Lobkowicz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Původ a rodina editovat
_a_Josef_(1803-75)_s_detmi.jpg)
Pocházel ze šlechtického rodu Lobkoviců. Byl synem knížete Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz (1772–1816), který proslul mimo jiné podporou Ludwiga van Beethovena, a jeho manželky Marie Karolíny ze Schwarzenbergu (1775–1816). V generaci Josefa Františka Karla došlo k rozdělení roudnické primogenitury rodu na tři linie: roudnickou, křimickou a dolnobeřkovickou.
_a_jeho_dcera_Berta_(Br%C3%BChl,1851-87).jpg)
Veřejné, politické a vojenské aktivity editovat
Byl císařsko-královský komoří, od roku 1854 tajný rada. Od mládí sloužil v armádě, jeho vojenská kariéra ale v širším kontextu nemá větší význam. S ohledem na svůj původ dosáhl v roce 1844 hodnosti generálmajora, v revolučních letech 1848–1849 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála (1849). S čestnou hodností generála jezdectva byl v roce 1860 penzionován.[3] Byl majitelem kyrysnického pluku č. 4 a komtur Leopoldova řádu. V roce 1854 byl pár měsíců nejvyšším hofmistrem císařovny Alžběty Bavorské.[4]
Majetkové a rodinné poměry editovat
Při dělení otcova dědictví obdržel v roce 1830 od staršího bratra Ferdinanda Josefa panství Dolní Beřkovice na Mělnicku s připojeným statkem Cítov.[5] Zámek Dolní Beřkovice se stal Josefovým hlavním sídlem a v roce 1853 byl novogoticky upraven, adaptovány byly také zámecké interiéry.[6] Z pozůstalosti po strýci Veriandu Windischgrätzovi přikoupil v roce 1868 velkostatky Poláky a Vintířov v severních Čechách. Také zámek ve Vintířově poté prošel novogotickou stavební úpravou.[7]
Princ Josef František Lobkowicz byl dvakrát ženatý. První sňatek uzavřel 20. srpna 1835 v Praze s Antonií Kinskou z Vchynic a Tetova (15. července 1815 – 31. prosince 1835), dcerou generála Karla Kinského (1766–1831) a Alžběty z Thun-Hohensteinu. Manželka však po čtyřech měsících zemřela. Podruhé se oženil ve Vídni v květnu 1848 se svou vzdálenou příbuznou princeznou Marií Sidonií (Zdeňkou) z Lobkowicz (4. října 1828, Lvov – 25. února 1917, Dolní Beřkovice), dcerou knížete Augusta Longina z Lobkowicz (1797–1848), hlavy mělnické sekundogenitury rodu, a jeho manželky Berty ze Schwarzenbergu (1807–1883). Z tohoto svazku vzešlo devět dětí.[8][9]
- 1. Ferdinand Jiří August (1850–1926), nejvyšší maršálek Českého království, poslanec českého zemského sněmu, člen rakouské Panské sněmovny, c. k. tajný rada, komoří, rytíř Řád zlatého rouna, manž. 1883 Ida hraběnka Podstatská z Lichtenštejna (1865–1919)
- 2. Anna Berta (1851–1887), manž. 1874 Friedrich Franz hrabě von Brühl (1848–1911), dědičný člen Panské sněmovny Pruského království
- 3. Josefína Marie Polyxena (1853–1898), manž. 1879 Ludvík hrabě Arco (1840–1882), bavorský královský komoří
- 4. Gabriela Marie (1855–1936), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1886 Klement August hrabě von Korff-Schmising-Kerssenbrock (1839–1913), c. k. komoří, rytmistr, majitel velkostatku Líšťany
- 5. Alžběta Marie Terezie (1856–1936), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1886 František Adolf Maria svobodný pán Morsey-Picard (1854–1926), PhDr., poslanec Říšské rady
- 6. Zdenko Vincenc Maria Kašpar (1858–1933), c. k. polní podmaršál, generální pobočník císaře Karla I., tajný rada, komoří, rytíř Řádu zlatého rouna, manž. 1883 Paula Marie hraběnka Schönbornová (1861–1922), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže
- 7. August Jiří Ferdinand Maria (1862–1921), c. k. plukovník, nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Salvátora, tajný rada, komoří
- 8. Anna Marie (1867–1957), dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka velkokříže Alžbětina řádu, manž. 1889 Karel Filip kníže von Wrede (1862–1928), bavorský královský komoří, dědičný člen horní komory sněmovny Bavorského království
- 9. Rosa Marie (1867–1951), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1900 Gordian Maria Ernst svobodný pán Gudenus (1866–1957), c. k. komoří, rytmistr
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef František Karel z Lobkowicz na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Geni.com.
- ↑ Vojenská kariéra Josefa Františka Lobkowicze in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918 ; Vídeň, 2007; s. 107 dostupné online
- ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 150.
- ↑ Přehled majetku dolnobeřkovické linie Lobkowiczů in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 349–351 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 97
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha, 1984; s. 514
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-01-04 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
- ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 278–283 ISBN 978-80-85955-39-2
Literatura editovat
- JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 77.
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 150.
