Nelahozeves

obec v okrese Mělník ve Středočeském kraji

Obec Nelahozeves (německy Mühlhausen an der Moldau) leží ve středních Čechách v okrese Mělník 22 km vzdušnou čarou na sever od Prahy. Je známá jako rodiště hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel, nachází se zde asi 700 domů. Rozkládá se na levém břehu Vltavy, která zde dosahuje nadmořské výšky 170 metrů. Kromě hlavního sídla k obci patří také vesnice Podhořany, Hleďsebe a Lešany. Katastrální území obce zaujímá plochu 1432 hektarů. V minulých dobách k Nelahozevsi patřily osady Strachov a Lobeček na protější straně řeky Vltavy.

Nelahozeves
Pohled na nelahozeveský zámek ze železniční zastávky Nelahozeves-zámek
Pohled na nelahozeveský zámek ze železniční zastávky Nelahozeves-zámek
Znak obce NelahozevesVlajka obce Nelahozeves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0206 535079
Pověřená obecKralupy nad Vltavou
Obec s rozšířenou působnostíKralupy nad Vltavou
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Mělník (CZ0206)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 153 (2022)[1]
Rozloha9,95 km²
Nadmořská výška177 m n. m.
PSČ277 51
Počet domů774 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Nelahozeves
Školní 3
277 51 Nelahozeves
obec@nelahozeves.cz
StarostaJakub Brynda
Oficiální web: www.nelahozeves.cz
Nelahozeves na mapě
Nelahozeves
Nelahozeves
Další údaje
Kód obce535079
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Nelahozeves byla obydlena už od mladší doby kamenné. Dokazují to početné archeologické nálezy zejména ze sousední kralupské čtvrti Lobeč, z Lešan i z Hleďsebi. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Nelahozevsi pochází z roku 1352. Původně náležela Nelahozeves českému knížeti a později pražské kapitule, od níž přešla v husitských dobách znovu pod panovníkovu komoru. Roku 1469 ji dal král Jiří z Poděbrad svému rádci Řehořovi z Heimburka, později mu byla odňata.

 
Rodný dům Antonína Dvořáka

Poté se stala předmětem sporů mezi církvemi a světskými vlastníky – až v letech 15441558 získal tvrz, poplužní dvůr i vesnici s mlýnem postupně Florián Gryspek z Gryspachu (15041588) a roku 1553 začal budovat zámek. Vybudoval zde velkou knihovnu a obrazárnu. V budování pokračoval jeho syn Blažej Gryspek z Gryspachu, který kolem roku 1613 dovršil stavbu zámku zhruba do konečné podoby. Po své smrti v roce 1620 však zanechal panství zadlužené, takže je roku 1623 koupila Polyxena z Lobkovic.

Celkem to bylo deset vesnic, které ve třicetileté válce potom značně utrpěly zejména od Švédů, avšak ve druhé polovině 17. století byly dány hospodářsky do pořádku. V majetku Lobkoviců zůstala Nelahozeves jako fideikomisní (od roku 1677) až do rozpadu feudalismu v roce 1848, resp. jako samostatný velkostatek až do poloviny 20. století, tj. i po pozemkové reformě z doby první republiky.

Od roku 1845 zde byla ve výstavbě železniční trať z Prahy na sever, pravidelná doprava na ní začala fungovat na jaře 1851. Velký význam pro obec měla v minulých staletích řeka Vltava, která sloužila jako dopravní tepna. Vzhledem ke zvýšené poloze netrpěla Nelahozeves zpravidla vůbec povodněmi, ze kterých jako největší je nutno připomenout záplavy z let 1784, 1845 a 1890. Regulace řeky byla uskutečněna kolem přelomu 19. a 20. století, intenzivní lodní doprava se rozvinula až ve 20. století.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary
  • 1912 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Kralupy nad Vltavou[4]
  • 1913 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Kralupy nad Vltavou[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Kralupy nad Vltavou[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Roudnice nad Labem, soudní okres Kralupy nad Vltavou[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kralupy nad Vltavou[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou

Rok 1932Editovat

V obci Nelahozeves (přísl. Hleďsebe, 1007 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] hydroelektrárna, 2 holiči, 3 hostince, klempíř, kolář, 3 kováři, výroba kovového zboží, krejčí, mechanik, 2 obuvníci, výroba okras na vánoční stromky, 3 obchody s lahvovým pivem, pokrývač, porodní asistentka, rolník, sadař, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 3 švadleny, tesařský mistr, trafika, truhlář, obchod s uhlím, velkostatek Lobkowitz, 2 zahradnictví, 3 zámečníci.

Ve vsi Lešany (407 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Nelahozevse) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] cihelna, 2 hostince, kovář, půjčovna mlátiček, obuvník, pekař, 2 pískovny, 3 rolníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, švadlena.

V obci Podhořany nad Vltavou (241 obyvatel, Dětský domov, samostatná obec se později stala součástí Nelahozevse) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] obchod s dřívím, 2 hostince, kovář, výroba mazadel Zinecker, 4 rolníci, 2 řezníci, sadař, obchod se smíšeným zbožím, stavitel, trafika, 2 obchody s uhlím.

GeologieEditovat

Nelahozeves je tvořena plasticky modelovanou kotlinou, která se svažuje od západu k Vltavě z velvarské pláně (asi 270 m nad mořem). Geologicky tvoří katastr současné Nelahozevsi převážně masivy druhohorního křídového útvaru (cenoman, turon), zpod čtvrtohorních nánosů tu vystupují na povrch rozmanité pískovce a opuky, těžené a vyvážené odtud pro svou vynikající kvalitu už ve středověku. Starší prvohorní permokarbon se nalézá většinou v nevelké hloubce pod křídou, jak to v minulém století dokazovalo zejména dolování kamenného uhlí u železničních tunelů a v Lešanech.

PamětihodnostiEditovat

PrůmyslEditovat

 
Centrální tankoviště ropy západně od obce

Na okraji obce se nachází centrální tankoviště ropy Mero ČR pro celou Českou republiku, které je postaveno ve vytěžené pískovně. Proudí sem ropa z ropovodů Družba a Ingolstadt. Celková kapacita nádrží činí 1 550 000 m³ ropy. Tankoviště se skládá ze 16 nádrží, šest z nich má kapacitu 125 000 m³. Jedná se o hlavní skladové zásoby ropy České republiky.[13]

V obci se nachází velká výrobna PTZ Nelahozeves, tedy Povltavských tukových závodů, od roku 1993 patřících české pobočce nadnárodní společnosti Unilever. Továrna vznikala od třicátých let 20. století, vyráběly a vyrábí se zde pokrmové tuky – např. Hera, Perla atd. Od názvu obce je odvozena značka mýdla Nela, které se zde vyrábělo.

Továrna PTZ Nelahozeves byla uzavřena k 1. červnu 2010 společností Unilever. Výroba byla přesunuta do Polska a Rumunska o práci přišlo 650 lidí. V srpnu 2011 prodal Unilever továrnu výrobci navlhčených ubrousků společnosti WET Wipes International s.r.o. Areál poté té doby několikrát změnil majitele. V současnosti tu funguje několik různých firem a areál nese název D8 - Park Logistik.

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – okrajem katastrálního území obce prochází silnice II/608 Praha – Nelahozeves – Terezín – Lovosice – Teplice a silnice I/16 Řevničov – Slaný – Mělník – Mladá Boleslav. V těsné blizkosti obce však procházejí důležité komunikace, jako je dálnice D8 Praha – Lovosice – Ústí nad Labem – Drážďany, silnice II/101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Neratovice – Kralupy nad Vltavou – Kladno a silnice II/240 Benešov nad Ploučnicí – Roudnice nad Labem – Velvary – Kralupy nad Vltavou – Velké Přílepy – Praha.
  • Železnice – obec Nelahozeves leží na železniční trati Praha – Ústí nad Labem – Děčín. Jde o dvoukolejnou elektrizovanou celostátní trať zařazenou do evropského železničního systému, součást 1. a 4. koridoru, doprava byla zahájena roku 1850. Na území obce leží železniční zastávka Nelahozeves zámek a železniční stanice Nelahozeves (dříve Veltrusy)

Veřejná doprava 2022

  • Autobusová doprava – v obci měla zastávky příměstská autobusová linka Kralupy nad Vlt. – Nelahozeves – Veltrusy – Kralupy nad Vlt. (v pracovních dnech 9 spojů, o víkendech 3 spoje) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava – na území obce leží železniční stanice Nelahozeves a železniční zastávka Nelahozeves zámek. Vedou tudy linky S4 (Praha – Vraňany – Hněvice) a R20 (Praha – Kralupy nad Vltavou – Hněvice) v rámci pražského systému Esko. V pracovních dnech tam zastavovalo 17 párů osobních vlaků, o víkendech 10 párů osobních vlaků. Expresy i rychlíky projížděly.

TuristikaEditovat

  • Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 2 Kralupy nad Vltavou – Nelahozeves – Mělník – Ústí nad Labem.
  • Pěší turistika – Obcí vede turistická trasa   Kralupy nad Vltavou – Nelahozeves – Nové Ouholice – Říp.

Místní spolkyEditovat

V obci je několik spolků, které významnou měrou ovlivňují sportovní a kulturní činnost.

Jsou tu dva sportovní kluby TJ PTZ Viktorie Nelahozeves (fotbal) a TJ Dynamo Nelahozeves (fotbal, stolní tenis, cvičení...). Každý z nich má jedno fotbalové hřiště.

Dále jsou v Nelahozevsi více či méně aktivní tyto spolky:

Dále v obci je několik neformálních spolků. Několik let tu působí sbor Období sboru. Je tu také Klub ručních prací a patchworkový Klub VLTAVÍNKY Nelahozeves.

Ekologická zátěž v obciEditovat

V obci Nelahozeves existuje významná ekologická zátěž :

  • Megaskládka komunálního odpadu
  • Stará skládka styrenových smol

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  4. Nařízení ministeria práv č. 48/1911 Sb.
  5. Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Zákon č. 280/1948 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-02. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 894. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 684. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1067. (česky a německy)
  13. České zásoby ropy čekají v pískovně u Nelahozevsi. iDNES.cz. Leden 2007. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat