Košťany

město v okrese Teplice v Ústeckém kraji
Další významy jsou uvedeny na stránce Košťany (rozcestník).

Město Košťany (německy Kosten) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 3 200[1] obyvatel. Košťany se městem staly v roce 1994, kdy byl schválen také oficiální znak města, který v sobě spojuje jak blízkost Krušných hor, tak průmyslovou minulost města. Přes strukturální potíže vyplývající z poškození městské struktury během dlouholeté těžby hnědého uhlí v jejich okolí, dochází v současné době k rozvoji města.

Košťany
Košťanské Mírové náměstí
Košťanské Mírové náměstí
Znak města KošťanyVlajka města Košťany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0426 567621
Pověřená obecDuchcov
Obec s rozšířenou působnostíTeplice
Okres (LAU 1)Teplice (CZ0426)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 209 (2021)[1]
Rozloha24,30 km²
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ417 23
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduTeplická 297
Košťany
417 23 Košťany u Teplic
mesto@kostany.cz
StarostaTomáš Sváda
Oficiální web: www.kostany.cz
Košťany na mapě
Košťany
Košťany
Další údaje
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název města se v historických pramenech objevuje ve tvarech: von Costen (1394), von Kosten (1398), de villa Costen (1398), Kosten (1404), Kostna (1459), Chostna (1628), Chossten (1664), Kosten (1674), Kosten (1787), Kosteny nebo Kosten (1854–1923), a Košťany nebo Kosten (1923).[2]

Existují dvě hypotézy, které vysvětlují původ názvu města. Podle Antonína Profouse je jméno odvozeno jazykovými změnami pod vlivem němčiny ze slova chvosten, které znamenalo les s houštinami a křovinami.[2] Mladší hypotéza spojuje název Košťany, přesněji jeho nejstarší variantu Costen,kornským slovem costean ve významu naleziště cínu. V okolí města se na úbočí Krušných hor vyskytují stopy po rýžování cínu a archeologickými nálezy je doložena také přítomnost Keltů v období laténské kultury. Výraz také mohli do Čech přinést cornwallští horníci, kteří podle anglické tradice působili po celém tehdejším světě.[3]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Košťanech pochází z roku 1394,[2] kdy docházelo k intenzivnímu osidlování Teplicka. Ve zprávě z roku 1241 se zmiňuje Matouš Pařížský v Chronica Majora o vyhnanci z Cornwallu, který k nám přinesl znalosti o dobývání rudních žil. Okolí města však bylo osídleno již v mladší době železné, o čemž svědčí nálezy laténských seker a závěsku na svazích hor.[4] Obec byla ve 14. a 15. století střídavě ve vlastnictví rodu Hrabišiců, kteří založili své bohatství na těžbě stříbra a cínu, a Lobkoviců.[zdroj?]

Novodobý rozvoj můžeme datovat k roku 1850, kdy se stává jedním z průmyslových center Teplicka. V první polovině devatenáctého století dochází k rozvoji těžebního průmyslu, sklářství a drobných živností. Bouřlivý rozvoj obce pokračuje i v období První republiky, když v roce 1930 počet obyvatel obce dosáhl čísla 6097. V tomto období získává centrální část Košťan městský charakter zástavby. V roce 1932 byl zvolen v důsledku neshody německých stran starostou města zástupce české menšiny železniční zřízenec Václav Diepolt.[5] Předválečné a poválečné období dějin Košťan poznamenaly dva odsuny obyvatel. Nejprve vystěhování téměř 1700 Čechů v roce 1939 a posléze odsun německého obyvatelstva po roce 1945.

Mnohem více, než válečná léta, poničila obec těžba hnědého uhlí. Již v první polovině 20. století docházelo k rozsáhlým demolicím, kvůli kterým došlo nejen k podstatnému úbytku obyvatel v obci, ale také ke ztrátě městského charakteru místní zástavby v severozápadní části města. Například bývalá součást obce Mlýny ztrácí veškeré vazby na samotné Košťany. Mezi lety 1950–1960 byla také, v důsledku těžby, zbořena krajová dominanta kostel Povýšení sv. Kříže.[6] Paradoxně ukončení důlní činnosti a následná rekultivace území dala dnešnímu městu velmi zajímavý rekreační potenciál. Západně od města vznikla v letních měsících vyhledávaná vodní nádrž Barbora.

Český název Košťany je úředním názvem obce od roku 1920. Jeho lidové užívání je doloženo teprve v 19. století.[7]

ObyvatelstvoEditovat

Demografický vývoj města byl několikrát ovlivněn vnějšími činiteli. Rok 1938 znamenal nutnost vystěhování pro některé obyvatele českého původu, na základě Postupimské dohody rok 1945 pro změnu odsun německých obyvatel. V padesátých a šedesátých letech 20. století došlo k odtěžení celé severní části města.

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Košťany[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 844 1 550 2 183 3 548 4 655 5 317 5 900 3 320 2 766 2 181 1 944 1 586 1 526 1 667
Domy 107 150 177 245 295 329 433 593 543 353 340 348 376 400
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Střelná.

ZastupitelstvoEditovat

Zastupitelstvo města má patnáct členů, z nichž je volena pětičlenná rada města. V komunálních volbách 10.–11. října 2014 bylo zvoleno následující složení zastupitelů: osm zastupitelů za volební sdružení Naše Košťany a Střelná, dva mandáty pro ODS a Volební sdružení Střelná, po jednom mandátu KSČM, Česká nezávislá a Severočeši.cz

Ve volebním období 2010–2014 bylo složení zastupitelstva následující: Česká nezávislá (šest členů), volební sdružení Naše Košťany (tři členové), KSČM, ODS a ČSSD mají po dvou zastupitelích. V radě města zasedali zastupitelé ze všech stran a sdružení.

Části městaEditovat

Ve správním území města se nachází:

    • SAB (Sdružený aktiv brigádníků) – původně hornická čtvrť z padesátých let 20. století, dnes rezidenční čtvrť
    • Na Hampuši
    • U Kapličky[10]
    • U Zámečku
  • Kamenný Pahorek

DopravaEditovat

Částí obce Střelná vede silnice I/27 z Dubí přes Most do Plzně. Od roku 1871 městem vedla železniční trať duchcovsko-podmokelské dráhy, která ale byla ve druhé polovině 20. století ,v souvislosti s těžbou uhlí, přeložena jižněji přes Oldřichov u Duchcova. U Střelné se nachází zastávka Střelná v Krušných horách na Moldavské horské dráze, vedoucí z Mostu do Moldavy.

PamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kosten, s. 325. 
  3. FARSKÝ, Milan. Košťany - město s mladým jménem, ale se starobylou minulostí. Acta onomastica. 2016, roč. LVII, čís. 1, s. 156–159. ISSN 1211-4413. 
  4. FARSKÝ, Milan; WALDHAUSER, Jiří; ŠTEFFL, Jindřich; TREFNÝ, Martin. Detektorové nálezy artefaktů z doby bronzové a železné v Krušných horách. Archeologie ve středních Čechách. 2014, roč. 18, čís. 1, s. 171–176. ISSN 1214-3553. 
  5. Český starosta v Košťanech. Venkov. 1932-11-05, roč. 27, čís. 261, s. 5. Dostupné online. 
  6. 13818#obsah kostel Povýšení sv. Kříže v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  7. Oficiální stránky města
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 314. 
  10. 11957#obsah kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Externí odkazyEditovat