Mořic Lobkowicz
Mořic Lobkowicz (3. května 1890 Dolní Beřkovice[2] – 7. srpna 1944 Telč[3])[4] byl příslušníkem dolnobeřkovické větve českého šlechtického rodu Lobkowiczů.
Mořic Lobkowicz | |
---|---|
Generální ředitel První české vzájemné pojišťovny v Praze | |
Předseda Rodopisné společnosti | |
Předseda Jockey clubu | |
Narození | 3. května 1890 Dolní Beřkovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 7. srpna 1944 (ve věku 54 let) Telč Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | Cítov |
Choť | (1917) Gisela Helena ze Silva-Tarouca (1887–1958) |
Rodiče | Ferdinand Jiří z Lobkovic a Ida Marie Podstatská z Lichtenštejna |
Děti | Josef Ferdinand z Lobkovic Marie Ida z Lobkovic František Lobkowicz |
Příbuzní | Ferdinand z Lobkovic[1] a Prokop z Lobkovic[1] (vnoučata) |
Commons | Mořic Lobkowicz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatRodina
editovatNarodil se v Dolních Beřkovicích jako syn nejvyššího českého maršálka Ferdinanda z Lobkowicz (1850–1926) a jeho manželky Idy Podstatzky-Lichtensteinové (1865–1919). Oženil se 27. ledna 1917 v Dolních Beřkovicích s Giselou Silva-Tarouca (14. června 1887 Trmice – 21. února 1958 Praha), dcerou Arnošta Emanuela Silva-Tarouca, zakladatele Průhonického parku a vdovou po svém starším bratru Josefovi, který padl 25. října 1914 v Jaroslawi.[4] Z tohoto manželství měl syny Josefa a Františka a dceru Idu, z prvního manželství své ženy měl také dceru svého zemřelého bratra Josefa. Pro svou rodinu v roce 1927 vystavěl dům v Praze na Hřebenkách, dům projektovali významní architekti Karl Kohn a Otto Kohn, kteří na Hřebenkách realizovali řadu dalších staveb. Architekti projekty podepisovali oběma jmény, není proto vždy jasné, kdo je autorem, vzhledem k charakteru stavby však pravděpodobně Karl Kohn. V období komunistické totality rodina o dům přišla, dnes je opět v držení potomků Mořice Lobkowicze.
Studoval práva a byl důstojníkem v první světové válce. Po jejím skončení pracoval ve správní radě pojišťovny Lloyd.[3] Později se stal generálním ředitelem První české vzájemné pojišťovny v Praze. Také byl předsedou Rodopisné společnosti a předsedou Jockey clubu.[5] V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty.
Smrt
editovatMořic v 54 letech zemřel na následky zranění, které utrpěl při lovu. Před smrtí pobýval v barokní myslivně v obci Rozsíčky u Telče, vlastněné příbuznými z rodiny Podstatzký-Lichtenstein. Při lovu nešťastnou náhodou spadl z posedu, narazil hlavou o kámen a zraněním podlehl několik dní na to na zámku v Telči. Spolu se svou ženou Giselou je pohřben v rodinné hrobce v Cítově.
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mořic Lobkowicz na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Vliněves
- ↑ a b Polední list, Datum vydání 10.08.1944 - Moric princ z Lobkowicz podlehl úrazu
- ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 241–242.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 79.
Literatura
editovat- JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 79.
- Vladimír Votýpka, Příběhy české šlechty, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN 80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání