August Jiří Lobkowicz
August Jiří Ferdinand Maria princ z Lobkowicz (německy August Georg Ferdinand Maria Prinz von Lobkowitz; 2. února 1862 Dolní Beřkovice – 10. srpna 1921 Vídeň) byl český šlechtic, důstojník rakousko-uherské armády a dvořan.
| August Jiří princ z Lobkowicz | |
|---|---|
| Nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Salvatora | |
| Tajný rada | |
| Ve funkci: 1917 – 1918 | |
| Nástupce | konec monarchie |
| C. k. komoří | |
| Ve funkci: 1887 – 1918 | |
| Nástupce | konec monarchie |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | plukovník |
| Narození | 2. února 1862 Dolní Beřkovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. srpna 1921 (ve věku 59 let) Vídeň  Rakousko |
| Místo pohřbení | Lobkovická hrobka v Roudnici nad Labem |
| Choť | (1897) Irma Pálffyová (1866–1950) |
| Rodiče | Josef František Karel z Lobkowicz (1803–1875) a Sidonie z Lobkowicz (1828–1917) |
| Děti | 1. Eduard Josef (1899–1959) 2. Ferdinand August (1901–1966) 3. Sidonie Marie Annunciata (1903–1972) |
| Příbuzní | Ferdinand Jiří z Lobkovic a Zdenko z Lobkovic (sourozenci) Eduard August z Lobkowicz[1] (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovat.jpg)
Pocházel ze starého českého rodu Lobkoviců, patřil k dolnobeřkovické větvi. Narodil se na zámku Dolní Beřkovice jako nejmladší syn prince Josefa Františka Karla z Lobkowicz (1803–1875) a jeho manželky Sidonie, rozené Lobkowiczové (1828–1917). Od mládí sloužil v armádě, v níž dosáhl hodnosti plukovníka. Patřil k dragounskému regimentu č. 15 a působil u různých vojenských posádek, několik let například v Hodoníně. Dosáhl čestných titulů c. k. komořího (1887) a tajného rady (1917).[2] V závěru existence monarchie zastával funkci nejvyššího hofmistra arcivévody Leopolda Salvatora, patřil také ke dvoru císařovny Zity. Za zásluhy obdržel Leopoldův řád (1918), několik dalších vyznamenání získal od zahraničních panovníků (pruský Řád červené orlice, španělský Řád Isabely Katolické, Řád rumunské koruny, belgický Leopoldův řád), byl též čestným rytířem Německého řádu.
Rodina
editovatV Praze se 3. října 1897 oženil s hraběnkou Irmou Pálffyovou (1866–1950), která patřila k rodové linii Pálffyů usazené v Čechách (Březnice, Hradiště). Irma byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodily tři děti.
- 1. Eduard Josef (20. 6. 1899 Hradiště – 2. 1. 1959 Freiburg im Breisgau), kapitán československé armády, čestný rytíř Maltézského řádu, rytíř Čestné legie
- ⚭ (29. 8. 1925 Watch Hill, Rhode Island) Anita Lihme (4. 11. 1903 Peru – 14. 5. 1976 New York), americká golfistka
- 2. Ferdinand August (26. 2. 1901 Hodonín – 7. 12. 1966 Frankfurt nad Mohanem)
- ⚭ (12. 10. 1932 Waldfried bei Frankfurt) Charlotte Peschel (5. 8. 1896 Frankfurt nad Mohanem – 24. 9. 1973 tamtéž)
- 3. Sidonie Marie Annunciata (25. 3. 1903 Hodonín – 22. 4. 1972 Paříž), svobodná a bezdětná
Augustův nejstarší bratr Ferdinand (1850–1926) byl posledním zemským maršálkem Českého království, další bratr Zdenko (1858–1938) dosáhl v armádě hodnosti polního podmaršála a byl generálním pobočníkem císaře Karla I.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 346, 349 dostupné online
Literatura
editovat- POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 282–283 ISBN 978-80-85955-39-2