August Jiří Lobkowicz

český šlechtic

August Jiří Ferdinand Maria princ z Lobkowicz (německy August Georg Ferdinand Maria Prinz von Lobkowitz; 2. února 1862 Dolní Beřkovice10. srpna 1921 Vídeň) byl český šlechtic, důstojník rakousko-uherské armády a dvořan.

August Jiří princ z Lobkowicz
Nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Salvatora
Tajný rada
Ve funkci:
1917 – 1918
Nástupcekonec monarchie
C. k. komoří
Ve funkci:
1887 – 1918
Nástupcekonec monarchie
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostplukovník

Narození2. února 1862
Dolní Beřkovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. srpna 1921 (ve věku 59 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníLobkovická hrobka v Roudnici nad Labem
Choť(1897) Irma Pálffyová (1866–1950)
RodičeJosef František Karel z Lobkowicz (1803–1875) a Sidonie z Lobkowicz (1828–1917)
Děti1. Eduard Josef (1899–1959)
2. Ferdinand August (1901–1966)
3. Sidonie Marie Annunciata (1903–1972)
PříbuzníFerdinand Jiří z Lobkovic a Zdenko z Lobkovic (sourozenci)
Eduard August z Lobkowicz[1] (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat
 
Zámek Dolní Beřkovice, rodiště Augusta Jiřího Lobkowicze

Pocházel ze starého českého rodu Lobkoviců, patřil k dolnobeřkovické větvi. Narodil se na zámku Dolní Beřkovice jako nejmladší syn prince Josefa Františka Karla z Lobkowicz (1803–1875) a jeho manželky Sidonie, rozené Lobkowiczové (1828–1917). Od mládí sloužil v armádě, v níž dosáhl hodnosti plukovníka. Patřil k dragounskému regimentu č. 15 a působil u různých vojenských posádek, několik let například v Hodoníně. Dosáhl čestných titulů c. k. komořího (1887) a tajného rady (1917).[2] V závěru existence monarchie zastával funkci nejvyššího hofmistra arcivévody Leopolda Salvatora, patřil také ke dvoru císařovny Zity. Za zásluhy obdržel Leopoldův řád (1918), několik dalších vyznamenání získal od zahraničních panovníků (pruský Řád červené orlice, španělský Řád Isabely Katolické, Řád rumunské koruny, belgický Leopoldův řád), byl též čestným rytířem Německého řádu.

V Praze se 3. října 1897 oženil s hraběnkou Irmou Pálffyovou (1866–1950), která patřila k rodové linii Pálffyů usazené v Čechách (Březnice, Hradiště). Irma byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodily tři děti.

Augustův nejstarší bratr Ferdinand (1850–1926) byl posledním zemským maršálkem Českého království, další bratr Zdenko (1858–1938) dosáhl v armádě hodnosti polního podmaršála a byl generálním pobočníkem císaře Karla I.

Reference

editovat
  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 346, 349 dostupné online

Literatura

editovat
  • POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 282–283 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy

editovat