Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský

rakouský arcivévoda

Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský (15. října 1863, Brandýs nad Labem4. září 1931, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a princ toskánský pocházející z Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský
Arcivévoda Leopold Salvátor v roce 1905
Arcivévoda Leopold Salvátor v roce 1905
Rodné jménoLeopold Salvator Maria Joseph Ferdinand Franz von Assisi Karl Anton von Padua Johann Baptist Januarius Aloys Gonzaga Rainer Wenzel Gallus von Österreich-Toskana (německy)
Narození15. října 1863
Brandýs nad Labem, Rakouské císařství
Úmrtí4. září 1931 (ve věku 67 let)
Vídeň, Rakousko
Místo pohřbeníCísařská hrobka ve Vídni
BydlištěToskánský palác
Zámek Wilhelminenberg
Povolánívoják a politik
Oceněnívelkokříž Královského řádu Viktoriina
Řád černé orlice
ChoťBlanka Bourbonsko-Kastilská
DětiMarie Dolores
Marie Immaculata
Markéta
Rainer Karel
Leopold
Marie Antonie
Antonín
Assunta
František Josef
Karel Pius Salvátor
RodičeKarel Salvátor Toskánský
Maria Immaculata Sicilská
Rodtoskánští Habsburko-Lotrinkové
PříbuzníFrantišek Salvátor Rakousko-Toskánský, Marie Tereza Habsbursko-Lotrinská, Karolina Marie Rakousko-Toskánská, Marie Imakuláta Rakousko-Toskánská, Archduke Albrecht Salvator of Austria a Maria Antoinette Erzherzogin von Österreich (1874-1891) (sourozenci)
Dominik Rakousko-Toskánský[1], Štěpán Habsbursko-Lotrinský[1], Marie Ileana Habsbursko-Lotrinská[1], Alexandra Habsbursko-Lotrinská[1], Marie Magdalena Habsbursko-Lotrinská[1] a Alžběta Habsbursko-Lotrinská[1] (vnoučata)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1884)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako nejstarší syn arcivévody Karla Salvátora Toskánského a jeho ženy Marie Immakulaty Bourbonsko-Sicilské, dcery Ferdinanda II. Sicilského a arcivévodkyně Marie Terezie Izabely Rakouské.

Věnoval se vojenské kariéře a přispěl několika vojenskými vynálezy, díky kterým velmi zbohatl. Vojenskou kariéru dotáhl roku 1907 až na generálního inspektora a v roce 1916 na generálplukovníka. Věnoval se rozvoji a modernizaci dělostřelectva, létal balónem a podílel se na rozvoji vzduchoplavby. Vynalezl pohon na všechna čtyři kola pro tažná dělostřelecká vozidla.[2] V době první světové války dodával sušenou zeleninu.

Byl čestným členem vídeňské akademie věd. Měl čestný doktorát vídeňské techniky v Praze a byl protektorem České akademie věd a umění.[2] Po roce 1918 odešel do Barcelony, kde strávil většinu života. Až v roce 1930 se vrátil do Vídně, kde o rok později zemřel. Pohřben byl v kapucínské kryptě ve Vídni.

Manželství a potomci

editovat

V roce 1889 se oženil s princeznou Blankou Bourbonsko-Kastilskou, se kterou měl deset dětí.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Ferdinand III. Toskánský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
Leopold II. Toskánský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
Luisa Marie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Karel Salvátor Rakousko-Toskánský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Marie Antonie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
'Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský '
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
Marie Terezie Izabela Rakouská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
Jindřiška Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 

Reference

editovat
  1. a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 249. 
  3. Hamannová, str. 288.
  4. http://thepeerage.com/p11177.htm#i111762
  5. Hamannová, str. 325–326.
  6. Hamannová, str. 251.
  7. http://thepeerage.com/p11177.htm#i111768
  8. Hamannová, str. 283.
  9. http://thepeerage.com/p11178.htm#i111775
  10. Hamannová, str. 219.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat