Otevřít hlavní menu

Leopold II. Toskánský

toskánský velkovévoda (1824–1859)

Leopold II. Toskánský (3. října 1797, Florencie29. ledna 1870, Řím) byl rakouský arcivévoda a toskánský velkovévoda v letech 18241859, pocházející z vedlejší linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Leopold II. Toskánský
velkovévoda toskánský
Portrét Leopolda II. z roku 1828 od Pietra Benvenutiho
Portrét Leopolda II. z roku 1828 od Pietra Benvenutiho
Doba vlády 18241849 a 18491859
Narození 3. října 1797
Florencie
Úmrtí 29. ledna 1870
Řím
Pohřben Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce Ferdinand III.
Republika
Nástupce Republika
Ferdinand IV.
Manželky I. Marie Anna Saská
II. Marie Neapolsko-Sicilská
Potomci Karolina Augusta
Augusta Ferdinanda
Marie Maxmiliána
Marie Izabela
Ferdinand IV.
Marie Terezie
Marie Kristina
Karel Salvátor
Marie Anna
Ranieri
Marie Luisa
Ludvík Salvátor
Jan Salvátor
Rod Habsbursko-Lotrinský
Dynastie Toskánští Habsburko-Lotrinkové
Otec Ferdinand III. Toskánský
Matka Luisa Neapolsko-Sicilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Leopolda II., Pietrasanta (Toskánsko)

PůvodEditovat

Jeho rodiči byli Ferdinand III. Toskánský a jeho první manželka a zároveň oboustranná sestřenice Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská. Mládí strávil ve Vídni, Salzburgu a Würzburgu. Měl dvě mladší sestry, ze kterých se jedna stala sardinsko-piemontskou královnou.

VelkovévodaEditovat

Velkovévodou se stal ve svých 27 letech, po předčasné smrti Ferdinanda III. Zajímal se o půdu a o její zlepšování, podporoval stavby silnic a přispěl ke zlepšení hospodářsko-sociální úrovně v zemi. Byl velkým odpůrcem liberalismu, přesto však musel postoupit několika ústupkům v podobě svobodného tisku, povolení občanské gardy nebo zavedení ústavy v parlamentu.

V roce 1848 po vypuknutí první italské války za nezávislost, uprchl Leopold do San Stefana a poté do Gaety. Díky vojenskému zásahu císaře Františka Josefa, který se prodloužil na dlouhých sedm let, se mohl Leopold vrátit zpět do země. Mezi občany však začala vůči panovníkovi narůstat nesympatie, kterou chtěl Leopold potlačit zrušením ústavy a pokusem o autoritativní politiku. Tento stav si vynutil v roce 1859 v další válku za nezávislost, jež Leopolda donutila utéct z Florencie.

Po Leopoldově abdikaci roku 1859, se jeho nástupcem stal prvorozený syn z druhého manželství Ferdinand IV. Toskánský. Leopold poté žil na zámcích v Brandýse nad Labem a Ostrově nad Ohří, kde působil mj. jako starosta.

Majetek v ČecháchEditovat

Leopold II, velkokníže Toskánský je uváděn roku 1848 jako majitel Panství Zákupy a panství Police na Českolipsku. Krátce poté byla panství v Rakousko-Uhersku zrušena. [1]. V testamentu z roku 1870 rozdělil svůj nemovitý i movitý majetek mezi své děti[2]

PotomciEditovat

16. listopadu 1817 se oženil s Marii Annou Saskou (1799–1832). Měli tři děti:

7. června 1833 se oženil s Marii Antonii Neapolsko-Sicilskou (1814–1898). Narodilo se jim deset dětí:

Rodokmen Toskánské větve Habsbursko-Lotrinské dynastieEditovat

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Charakter správy před rokem 1848, s. 19. 
  2. Sborník Ludvík Salvátor Toskánský, vědec a cestrovatel, uspořádali Eva Gregorovičová a Jan Kahuda. Národní archiv Praha 2018, zejména Pavel Koblasa, s. 243-244

LiteraturaEditovat

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 247–248. 
  • Sborník Ludvík Salvátor Toskánský, vědec a cestovatel, v roce 170. výročí narození, uspořádali Eva Gregorovičová a Jan Kahuda. Národní archiv Praha 2018, stran 400; ISBN 978-80-7469-085-3
  • Toskánští Habsburkové a Ostrovské panství. Sborník z mezinárodního historického sympozia. Redakce Miluše Kobesová a Zuzana Železná. Ostrov 2018, bez ISBN

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:   Toskánský velkovévoda   Nástupce:
Ferdinand III. 18241849
republika 18491859 Ferdinand IV.